|
|
Poezie ve službách ideologie
Hofmanová, Petra ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním básnické sbírky Ivana Skály Co si beru na cestu (1975), jež byla v roce 1976 oceněna státní cenou Klementa Gottwalda a lze ji tak určitě považovat za kanonické dílo socialistické literatury. Práce dokládá, že sbírka není zástupcem čistě politické lyriky. Sbírka je směsí intimní a přírodní lyriky, v níž díky autorově politické angažovanosti a orientaci vystupují na povrch motivy propagandistické funkce. V práci zjišťujeme, jakým způsobem je v poezii realizována agitační funkce a jaké jsou k tomu nejčastěji užity prostředky. Motivy socialistické propagace jsou ve sbírce Co si beru na cestu více či méně skryty, ale vyskytují se jak v básních výhradně politického rázu, tak i v přírodních a reflexivních pasážích. Prostřednictvím rozboru jednotlivých rovin (formální, tematická, jazyková) jsem se pokusila co nejpřesněji charakterizovat ideologická schémata, jež jsou udržována v celé sbírce. Zajímavé bylo zjištění, že pro celou sbírku je základní intimní poloha samotného autora, který se pomocí reflexe vrací ke svým základním hodnotám, ze kterých vzešel. Jeho lyrický hrdina je ideální občan, jehož jedinou vášní je tvrdá práce a láska k vlasti. Je naprosto zbaven erotičnosti a intelektu. Jediné pro co žije a co dává jeho životu smysl je socialismus....
|
|
|
Reprezentace vybraných socialistických a komunistických zemí v českém tisku v roce 2010
Javůrek, Karel ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Téma diplomové práce souvisí se zprávami v českém tisku, které se týkají vybraných socialistických a komunistických zemí. Charakteristikou práce jsou mediální specifika zemí se socialistickou (př. komunistickou) vládou v českém tisku. Teoretickým rámcem práce se staly teorie frankfurtské a birminghamské školy. Základem práce bude analýza stereotypů, týkajících se socialistických a komunistických zemí, v obsazích českých zpravodajských médií. Zjištění budou následně základem pro hloubkové rozhovory s pracovníky zpravodajských médií a pracovníky zastupitelských orgánů sledovaných zemí. Cílem práce je odhalit motivy a konstrukci stereotypů na úrovni produkce mediálních obsahů.
|
|
|
Obraz česko-rakouského vyrovnání v roce 1871 na stránkách vídeňského tisku
Skálová, Monika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Obraz česko-rakouského vyrovnání v roce 1871 na stránkách vídeňského tisku mapuje pohled Vídně na tzv. státoprávní jednání mezi vídeňskou vládou a českou politickou reprezentací. Tato jednání tvořila několikaměsíční mediální událost, kterou reflektovaly významné evropské deníky. Práce zkoumá pohled dvou významných vídeňských listů - Die Presse a Neue Freie Presse, které se nacházely v centru politického dění. Pro výzkum bylo vybráno období, kdy státoprávní jednání vrcholila, a to srpen a září 1871. Samotné analýze deníků předchází teoretická část, v které je popsán vývoj česko-německých vztahů s důrazem na německou národnost v rámci habsburské monarchie, vývoj cenzury v monarchii v druhé polovině devatenáctého století a historie samotných zkoumaných periodik.
|
|
| |
|
|
Hegelova kritika ideologie
Korda, Tomáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Tato práce hledá možnosti Hegelovy kritiky liberalismu a marxismu. Nejprve definuji "Návrat k Hegelovi" či přesněji způsob, jak máme pojmout tento návrat k Hegelovi, abychom se k němu skutečně vrátili. V druhé části je této formální definici dán její obsah, to jest Hegelův pojem státu. Tento pojem byl odmítnut, jak doktrínou liberalismu, tak marxismu, a toto odmítnutí, jak se pokouším demonstrovat, může být považováno teoretickou příčinu totalitarismu. Neboli, jinými slovy, totalitarismus může být spekulativně pochopen jako manifestace tohoto odmítnutí. Tudíž, dokud žijeme v posttotalitární době, je Hegel náš současník. Poslední třetí část vysvětluje Hegelovu kritiku rozvažování (Verstand). Její hlavní důvod je, že liberalismus i marxismus jsou rozvažovací teorie státu a proto nejsou schopny pojmout stát jako objekt rozumu (Vernunft) a selhávají v poznání státu jako rozumném v sobě samém. Teoretický důsledek této analýzy je, že Hegelova kritika rozvažování může být uchopena takříkajíc jako kritika ideologie avant la lettre, pokud bude koncept ideologie náležitě redefinován.
|
|
|
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989)
Serova, Ekaterina ; Pešička, Jiří (vedoucí práce) ; Bischofová, Jana (oponent)
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989) Práce si vzala za téma odraz převratného roku 1989 na stránkách Rudého práva, deníku Ústředního výboru KSČ. Sleduje zejména publicistické reakce na klíčové události onoho roku (Palachův týden v lednu 1989, petice Několik vět z června 1989, protirežimní demonstrace kolem 21. srpna a 28. října 1989, dny listopadového převratu a události před prezidentskými volbami 29. prosince 1989). Vlastnímu pojednání o daném tématu předchází stručný přehled politického vývoje Československa od uchopení absolutní moci komunistickou stranou do sklonku roku 1988, do okamžiku prvního povoleného veřejného vystoupení opozičních aktivit v rámci Dne lidských práv.Vedle tematického rozboru si práce všímá také jazykové stránky výrazně ideologicky propagandistických textů poslední fáze totalitního režimu. Jako prameny jsou také využity záznamy deníkového charakteru reagující na daný úsek historie.
|
|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
|
|
Československá účast na Světové výstavě v Bruselu 1958 a její zobrazení v dobovém tisku
Kacerovská, Soňa ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
v čj EXPO 58 nám dodalo ztracenou uměleckou prestiž a navázalo tak na vysokou úroveň prvorepublikové kultury. Zároveň bylo i skvělou příležitostí pro KSČ, jak skrze média legitimizovat své počínání. Jenomže právě dobový tisk rozkrývá kontrast mezi snahou umělců čerpat z kulturní úrovně první republiky, aby bylo možno konkurovat světovým trendům a uměleckým směrům, a snahou o dodržení ideologické linie prostřednictvím socialistických představ o umění a jednostranně zaměřené (kulturní, společenské i umělecké) orientaci. Vlastní výstava i její zobrazení v dobovém tisku vykonstruovaly představu o bruselském snu, tedy o tom, jak by to mělo v Československu vypadat, nikoliv, jak to v reálu funguje. Všechna sledovaná média podala o Světové výstavě poměrně ucelený obraz, latentně či explicitně poznamenaný propagandou. Jako její mechanismy lze označit specifickou volbu slov a slovních spojení nebo třeba vyzdvihovaní určitých principů nad jiné. Volba těchto prostředků pro konkrétní naplnění propagandy závisí na kontextu sdělení. Obecně platí, že míra propagandistických tendencí média narůstá s těsností vazeb na KSČ. Čím těsnější, tím více dochází ke zkreslení reálného dění. V žádné případě nejde o vytváření fiktivních událostí či dějů, pouze o prezentaci vhodného úhlu pohledu na danou problematiku, který by...
|
|
|
Nacionální ideologie sokolského hnutí v prvních dvou desetiletích jeho existence
Formánková, Kateřina ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Cílem této práce je na základě analýzy jazykové stránky reprezentací v raných sokolských textech ukázat, do jaké míry a jakým způsobem je sokolský diskurz vystavěn na nacionálně-ideologických základech. Nacionální ideologii zde chápu jako komplexní, byť neohraničený a nejednoznačně definovatelný, princip, který spojuje a rozvíjí určité předpoklady, ideje a v případě 19. století zejména ideály za účelem jejich masivního rozšíření a kladného přijetí. K tomu dochází právě prostřednictvím specifického sokolského diskurzu. V rámci tohoto diskurzu budu rozlišovat jednotlivé roviny, na nichž dochází pomocí různých argumentačních a narativních prostředků k vypovídání ideálů spojujících tělocvičné a nacionální zájmy. Práce obsahuje tři analytické části. V první z nich se zabývám diskursivními mechanismy - opakujícími se argumentačními či narativními strategiemi a rétorickými prostředky. Ve druhé části se zabývám sokolským pojetím ideálního člověka a ve třetí části tím, jak se konkrétně tento ideální člověk podílí na rozkvětu národa, tedy na deklarovaném hlavním cíli sokolských snah. Klíčová slova: Sokol, národ, ideologie, tělesná výchova, zdraví
|
|
|
Krize v Ústavu pro studium totalitních režimů v českém periodickém tisku
Svorník, Petr ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Základním cílem této práce je ukázat, že způsob zpravování o jednom tématu ve třech různých českých novinách se výrazně liší podle ideologie autorů i samotných novin. Zpravodajství by mělo být informativní, nestranné, bez hodnocení autora. Výsledný článek je však vždy určitým způsobem zaujatý. Autor nemusí používat hodnotící výrazy, aby hodnotil; může ovlivnit výsledek volbou těch správných mluvčích, jejich umístěním do výhodné či nevýhodné pozice nebo je může dokonce zcela vyřadit z textu. Autor si vybírá, který příběh bude vyprávět a který rámec použije. Tato práce se soustředí na krizi v Ústavu pro studium totalitních režimů z dubna 2013, kdy byl odvolán ředitel Daniel Herman a byla jmenována nová ředitelka Pavla Foglová. Tato událost studiu (skrytých) hodnocení a ideologie vyhovuje, neboť je úzce spojena s komunistickou minulostí českého národa - každý na ni má nějaký názor, novináře nevyjímaje. Po teoretickém výkladu základních pojmů a konceptů jako je signifikace, diskurz a ideologie následuje analýza tří nebulvárních českých novin: Lidových novin, Mladé fronty DNES a Práva. Jejich příběh je hlavním předmětem této práce.
|
host ::
RSS.