|
| |
|
|
Vize pro Krnov
Heginger, Václav ; Pospíšilová, Barbora (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je urbanistické a architektonické řešení zapomenuté parcely - brownfieldu - v centru města Krnov. V místě je navržen soubor obytných budov s občanskou vybaveností. Umístění budov a jejich forma respektuje okolí a začleňuje se do struktury města. Z periferie do centra Počet obyvatel v Krnově klesá. Co když se ale trend obrátí? Je město připraveno na takovou situaci? V samotném středu města je nespočet volných proluk a brownfieldů. Návrh se snaží představit vhodnou alternativu k bydlení na periferii v rodinném domě. Noví Krnované se tak mohou stěhovat do centra. Vše je blíž, město je kompaktnější, živější ... V centru a přesto obklopený zelení Místo je posazené na bývalých hradbách. Ty nakonec ustoupily nové výstavbě a především zeleni. Park nyní obklopuje většinu středu města. Navrhovaná struktura reaguje na zelený okruh. Hmoty ustupují vně parcely, výsadba se tak vlévá do blok. Bezprostředně se dotýká domů, teras, obyvatel ...
|
|
| |
|
|
Nová synagoga Trutnov
Rudolecká, Anna ; Benedek, Borislav (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce bylo vypracování architektonické studie nové synagogy v městě Trutnov, na místě původní židovské synagogy, která byla během Listopadového pogromu, tzv. Křišťálové noci v roce 1938 vypálena. V současné době je řešené území upraveno a slouží jako pietní místo k uctění památky obětí a připomenutí těchto historických událostí. Výsledkem návrhu je novostavba komunitního centra. Jehož cílem je obnovit existenci a podpořit rozvoj židovské komunity, která po druhé světové válce v Trutnově zanikla. V areálu se nachází sídlo židovské obce, rituální očistná lázeň Mikve, Kosher restaurace a nová synagoga, která respektuje umístění bývalé synagogy na místě původních základů. Nová židovská obec zajišťuje chod celé židovské komunity v Trutnově. Součástí židovské obce je rozlehlé nádvoří, které slouží k oslavě židovských svátků a také jako letní terasa pro Kosher restauraci, která bude využívána židovskou komunitu, ale také obyvateli města Trutnov. Vzniká tak atraktivní místo k trávení volného času s výhledem na nedaleké Krkonošské pohoří a na centrum města Trutnov, ale zároveň je chráněno od ruchu přiléhající hlavní třídy.
|
|
|
Ernst Sommer a karlovarské snahy o usmíření mezi Čechy a Němci za 1. republiky
Rudolf, Štěpán ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato práce se věnuje rozboru textů (Sprachenhass, Hakenkreuz, Die Verständigung a Die Templer) napsaných Ernstem Sommerem ve dvacátých a třicátých letech 20. století v Karlových Varech. Karlovy Vary se staly zejména ve 30. letech baštou henleinovců a stupňujících se požadavků sudetských Němců. Práce si proto klade otázku po původu těchto německy psaných textů usilujících naopak o česko německé usmíření. Texty jsou zasazeny do historicko regionálního kontextu meziválečného karlovarska, což vykresluje obraz doby, v níž nadnárodní porozumění bylo obzvláště složité. Klíčová slova Ernst Sommer, Karlovy Vary, židovský, porozumění, jazykové spory, menšiny, Sudety
|
|
|
Vývoj vztahů České republiky a Sudetoněmeckého krajanského sdružení po roce 2004
Nováková, Ela ; Eberle, Jakub (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Vývoj vztahů České republiky a Sudetoněmeckého krajanského sdružení po roce 2004" pojednává o proměně vztahů těchto aktérů po roce 2004, respektive vstupu České republiky do Evropské unie. Zvolenou metodou zpracování předkládané bakalářské práce je případová studie v s prvky diachronní a synchronní komparací. V první části je popsáno postavení sdružení v rámci Spolkové republiky Německo, respektive Bavorska a jeho vývoj. Součástí této části je popis hlavních požadavků, směřování a významných osob sdružení a analýza jeho vyjednávací pozice. Druhá kapitola se zabývá vývojem vztahů sdružení a České republiky na prezidentské úrovni v kontextu vybraných významných událostí. Stěžejní částí této kapitoly je i přístup českých prezidentů k sudetoněmecké otázce reprezentované Berndem Posseltem. Poslední kapitola se naopak věnuje rovině vládních vztahů v kontextu těchto událostí. Práce na základě srovnání odlišných přístupů českých politických činitelů ukazuje směr vývoje vztahů České republiky a sdružení. Zároveň analyzuje i odlišný přístup jednotlivých aktérů české politické scény. Výchozí hypotézou předkládané práce je, že po roce 2004 došlo ke zlepšení vztahů landsmanšaftu a České republiky. Ačkoliv je sudetoněmecká otázka již spíše okrajovým politickým tématem, dokáže i po vstupu České...
|
|
| |
|
|
Vliv odsunutí sudetských Němců a jejich nahrazení na vývoj města Kraslice
Banzl, Marcel ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem odsunutí původní německé populace a jejího nahrazení novými osídlenci na vývoj města Kraslice ve 20. století. Úvodní kapitoly jsou věnovány shrnutí kraslické historie a klíčových ekonomických a kulturních faktorů města, následuje popis samotného odsunu s ohledem na jeho průběh v Kraslicích, a hlavní část práce je věnována analýze krátkodobého i dlouhodobého efektu výměny populace ve městě. Základem ekonomické proměny města byla konsolidace větších i menších lokálních podniků do dvou státem ovládaných firem, jejichž fungování bylo následně klíčové pro samotný život Kraslic, a s ohledem na tento fakt je tato transformace rozebrána, stejně jako její následky do dnešní doby. Kraslická kultura byla vlivem protiněmeckých nálad po válce zcela vymazána (obrazně i doslova, jako v případě demolice původních budov) a nahrazena socialistickým režimem iniciovanou propagací "slovanství", která však fungovala spíše jako prostředek nastolení komunistických tradic. Práce se proto zabývá také absencí kulturních pojítek dnešních Kraslic na jejich stovky let dlouhou minulost, a příčinami tohoto stavu. Pro obecnější popis historického vývoje města a Sudet celkově je využita existující literatura, zatímco specifika Kraslic vyžadovala vyhledání primárních zdrojů v podobě archivních...
|
|
|
Osada Dobrá Voda u Jablonce nad Nisou ve 20. století. Pokus o mikrohistorickou sondu.
Brus, Filip ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Do úvodu práce byla zasazena podkapitola, ve které je velmi stručně uvedena historie osady před příchodem 20. století, které je primárně zkoumáno. Dále je práce rozdělena do tří hlavních kapitol. První z nich představuje vývoj obyvatelstva severočeské osady Dobrá Voda u Jablonce nad Nisou ve 20. století. Druhá část se věnuje dějinnému vývoji osady ve stejném období s přihlédnutím k dějinám lokálním i dějinám Československa. Členěna je vždy na část věnující se Dobré Vodě a část kontextovou řešící velké dějinné události a jejich vliv na studovanou lokalitu. Jedná se především o výrazné dějinné zvraty, které v našem prostoru nastaly během 20. století. Jsou jimi první světová válka, vznik Československa, nástup nacismu, druhá světová válka a nástup komunistické diktatury. Pro obyvatelstvo pohraničí, ve kterém se Dobrá Voda nachází, jsou důležité především důsledky těchto významných událostí, protože výrazně ovlivňovaly osudy místních německých obyvatel. Třetí část ukazuje čtenáři historii osady a jejích obyvatel prostřednictvím významných lokálních staveb a míst, kterými jsou například místní kaple nebo restaurace s hotelem zvaná Gutbrunnwarte a také přírodní památky. Historie významných objektů je uvedena primárně proto, že byly nějakým způsobem důležité pro místní obyvatele nebo měly regionální přesah.
|
|
|
Zobrazení českého pohraničí v novodobé kinematografii a televizi
Šolcová, Tereza ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou zobrazení českého pohraničí v české kinematografii po roce 1990. České pohraničí je pro svůj historický vývoj dodnes zajímavou oblastí, přitahující pozornost mnohých historiků i umělců. Práce hledá odpověď na otázku, jak pracuje česká kinematografie s historicky a geograficky danými reáliemi. První část práce uvádí do problematiky historického vývoje českého pohraničí a seznamuje čtenáře s jednotlivými klíčovými událostmi, které pohraničí v minulosti formovaly. Následně vysvětluje, jak tyto historické události vyústily do dnešní podoby českého pohraničí. Druhá část práce se zaměřuje na zkoumání pěti různých filmových děl natočených po roce 1990. Vybranými českými filmy jsou Až do města Aš, Mistři a Habermannův mlýn, k analyzovaným seriálům pak patří Pustina a Přísahám a slibuji. Filmy jsou analyzovány skrze zvolené výrazové prostředky, kterými jsou lokace a prostředí, herecký projev a postavy, kamera, záběr a střih, osvětlení a zvuková složka. Cílem práce je potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že české pohraničí bude v moderní české kinematografii zobrazováno převážně v negativním světle.
|
host ::
RSS.