|
|
Využití prvků terapeutické komunity v práci s rizikovou mládeží
Šiklová, Barbora ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitelností modelu terapeutické komunity v práci s rizikovou mládeží. Cílem práce je poskytnout informace o možném propojení těchto dvou fenoménů na základě teorie, ale i české praxe. Práce je dělena na část teoretickou a výzkumnou. Kapitoly teoretické části se věnují popisu cílové skupiny z hlediska vývojového období dospívání, dále pak modelu terapeutické komunity z obecného hlediska a jeho možné aplikaci v rámci rozdílných diagnostických okruhů. Poslední kapitola teoretické části popisuje využití modelu terapeutické komunity v práci s rizikovou mládeží v historických souvislostech. Dále pak poukazuje na kompatibilitu modelu terapeutické komunity s plněním vývojových úkolů v dospívání. Výzkumná část mapuje využití prvků modelu terapeutické komunity v praxi, a to ve vybraných zařízeních, kde se s rizikovou mládeží pracuje. Poskytuje tedy informace o výskytu a podobě konkrétních prvků v konkrétních zařízeních.
|
|
| |
|
|
Život člověka s handicapem
Stárková, Jana ; Zelinková, Olga (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Shrnutí Ve své Diplomové práci Život člověka s handicapem jsem se snažila zmapovat, co ovlivňuje budoucí život člověka a jaké ho trápí v životě problémy. V prvních kapitolách jsem definovala a rozdělila typy postižení, jejich odlišné dopady a problematiku diagnostikování. Stěžejní část práce představuje kapitola o systémech ovlivňujících život člověka s postižením. Z těchto systémů má nejvýznamnější vliv rodina, protože přijetí dítěte rodiči ale i zvolený typ výchovy ovlivní jak budoucí život člověka, tak i postižené dítě má zásadní vliv na rodinu. Dále sem patří kapitola o zdravotnictví, sociální péči a školství. Kvalitu života člověka s postižením ovlivňují i kamarádi, potažmo sociální proces, vztahy partnerské a neméně důležitá je pro člověka profesní role. Čtvrtá kapitola se týká výzkumu, který byl proveden dotazníkovým šetřením na skupině 46 lidí s tělesným postižením. Na základě odpovědí jsem ověřovala platnost šesti předem stanovených hypotéz.
|
|
|
Dospělý člověk se zrakovou vadou v ústavním zařízení - případová studie
Halašková, Zuzana ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Bakalářská práce je koncipovaná jako případová studie, která zachycuje život a vývoj klientky z Integrovaného centra sociálních služeb Odlochovice. Zabývá se zrakovým a mentálním postižením v interakci mezi sebou. Jsou zde popsány sociální služby pro osoby se zdravotním postižením a dvě konkrétní zařízení, které tyto služby poskytují. Dále se pak věnuje samotné klientce, jejímu vývoji v centru, prostředí, ve kterém žije a službám, které využívá. V závěru práce jsou navrhnuty kompenzační pomůcky, které by klientce částečně kompenzovaly absenci zraku. Cílem práce je zjištění, zda Integrované centrum sociálních služeb Odlochovice je schopno zajistit dostatečnou speciálně pedagogickou péči a podporu pro osobu se zrakovým postižením a navrhnutí vhodných kompenzačních pomůcek.
|
|
|
Ústavní péče v Československu po roce 1948
Kochová, Julie ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je představit každodenní život dětí v ústavní péči v Československu po roce 1948. Práce staví na rozhovorech s bývalými dětmi a vychovateli a využívá metodu orální historie. Součástí práce jsou vedle rozhovorů také archivní materiály. Předkládaný text reflektuje běžný život v ústavech - narozeniny, vztahy mezi dětmi, prázdniny, specifika práce v ústavu, kontakt dětí s biologickými rodinami, vzdělání a další.
|
|
|
Proces schvalování žadatelů o osvojení
Novoveská, Lucie ; Poláčková, Věra (vedoucí práce) ; Vítečková, Michaela (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce je věnována náhradní rodinné péči, především osvojení. Zabývá se srovnáním ústavní a rodinné péče, motivací k rodičovství, formami náhradní rodinné péče, osvojením, jeho historií, typy, biologickými a psychologickými hledisky a jeho dalšími aspekty. Hlavním tématem je proces schvalování žadatelů o osvojení, který je povinný pro všechny, kteří se rozhodli přijmout dítě do náhradní péče. Analyzovala jsem zde celý proces a jeho jednotlivé části. V empirické části jsem provedla analýzu zkušeností žadatelů s tímto procesem. Závěrečná část obsahuje kazuistiky šesti rodin, které ukazují různost žadatelů a jejich rodinného zázemí.
|
|
| |
|
|
Analýza politiky duševního zdraví v České republice v kontextu Evropské unie
Pečtová, Kateřina ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Karlová, Irena (oponent)
Diplomová práce "Analýza politiky duševního zdraví v České republice v kontextu Evropské unie" pojednává o současném stavu péče o duševně nemocné v České republice. Teoretické zakotvení práce vychází z teorie kvality života, lidských práv, determinant lidského zdraví a podpory duševního zdraví. Analýza politiky péče o duševně nemocné ukazuje, že hlavní těžiště systému služeb péče o duševně nemocné je v České republice kumulováno v ústavech. Moderní trendy a doporučení, popisované v politických dokumentech Evropské unie, vybízí k transformaci systému služeb s důrazem na větší diferenciaci péče a jejímu přesunu do komunit. Na závěr je popsán návrh politiky péče o duševně nemocné pro Českou republiku, který respektuje tyto požadavky a odpovídá modelu vyvážené péče. Tento model je založen na postupném přesunu péče z ústavů do komunitní péče s ohledem na různé finanční, kapacitní a personální vybavení zemí a regionů. Česká republika patří ke státům se střední kapacitou zdrojů, proto kroky reformy vedou k vyvážení lůžkové a mimolůžkové péče a sledují linii k vysoce rozvinutým zemím, tedy k větší a diferenciovanější nabídce služeb.
|
|
|
Specifika vzdělávání dětí z dětského domova
Pilátová, Hana ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Pěnička, Jaroslav (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce "Specifika vzdělávání dětí z dětského domova" má teoreticko-empirický charakter a je zaměřena na vzdělávání žáků prvního stupně základní školy, kteří jsou umístěni v dětském domově. První, teoretická část, shromažďuje odborné poznatky vztahující se k sociálně právní ochraně dětí a vybraným případům, kdy nejsou práva dítěte respektována. Popisuje instituce pro výkon ústavní a ochranné výchovy, které jsou pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Zachycuje negativní vlivy ústavní výchovy na dítě. V kontextu inkluzivního vzdělávání charakterizuje žáka z dětského domova jako ohrožené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. Smyslem teoretické části bylo na základě odborné literatury popsat nejčastější překážky, se kterými se žák z dětského domova v průběhu vzdělávání potýká (nebo může potýkat) a jaké jsou jejich příčiny, nastínit životní situaci žáka z dětského domova. Druhá, empirická část, obsahuje výsledky kvalitativního šetření, jehož cílem bylo zmapovat podpůrnou síť spolupracujících aktérů podílejících se na vzdělávání dětí z konkrétního dětského domova. Dílčími cíli výzkumu bylo zjistit, kdo je do spolupráce zapojen, a které podmínky spolupráci podporují a které ji naopak limitují. Pro výzkum byla zvolena strategie případové studie a metoda...
|
|
|
Resilience u seniorů v Domově pro zrakově postižené - Palata
Bozděchová, Kristýna ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Krejčí, Josef (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit, jak se lidé ve stáří dokážou vyrovnat s obtížemi, jež toto období přináší. První část diplomové práce - teoretická východiska čerpá z literatury, zabývající se pojmy resilience, stáří, ústavní péče pro seniory a zrakové poruchy. Empirická data jsou získaná pomocí polostrukturovaného hloubkového rozhovoru se čtyřmi vybranými osobami, kteří jsou klienty Domova pro zrakově postižené seniory Palata. Vyhodnocení údajů je provedeno pomocí kvalitativního přístupu interpretativní fenomenologické analýzy, která pomáhá porozumět, jak si člověk vytváří význam své žité zkušenosti, což umožní pochopení individuálního pohledu na subjektivní prožitky. Provedené rozhovory nám umožnily stanovit kategorie, které se v rozhovorech objevovaly nejčastěji a jsou významným zdrojem psychické odolnosti - rodina, sociální interakce, projev vděčnosti vůči personálu, odpovědnost/vnější opora, přijetí/spokojenost, morální hodnoty, volnočasové aktivity, akcentace drobných životních událostí a integrita. Dané kategorie byly následně blíže popsány odbornou literaturou, která se jimi zabývá. V závěru jsme provedli shrnutí nejdůležitějších poznatků z provedených rozhovorů, kde základem byly údaje získané z těchto dostupných publikací. KLÍČOVÁ SLOVA Resilience, stáří, ústavní péče,...
|
host ::
RSS.