|
|
Komentovaný překlad: BLAS ARITIO, Luis. Parques nacionales iberoamericanos. Madrid: Anaya, c1988, 2 v. Biblioteca iberoamericana (Madrid, Spain), no. 40, etc. ISBN 84207311292.
Čechová, Eva ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Charvátová, Anežka (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí: praktické a teoretické. Praktická část je tvořena překladem úvodu a několika prvních kapitol z knihy Parques nacionales iberoamericanos II ze španělštiny do češtiny. Kniha, kterou napsal španělský autor Luis Blas Aritio, navazuje na první díl z dvoudílné série Parques nacionales iberoamericanos a jejím tématem je přírodní a částečně i kulturní bohatství Iberoameriky prezentované prostřednictvím výčtu a popisu nejvýznamnějších a nejreprezentativnějších národních parků založených do 80. let minulého století. Druhá, teoretická část této práce je tvořena překladatelskou analýzou textu podle modelu Christiane Nordové, kapitolou o překladatelské metodě, komentářem k překladatelským problémům a jejich řešením a typologií překladatelských posunů. Klíčová slova: překlad, analýza, překladatelské posuny, Iberoamerika, národní park, přírodní oblast, ekologie
|
|
|
Vztah žáků k přírodě
Zimová, Eliška ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce s názvem "Vztah žáků k přírodě" se zabývá vztahem žáků k přírodě. Tento vztah je zjišťován na základě dotazníku, který vytvořil německý doktor a učitel Otto Schmeil v roce 1899. První část práce obsahuje definice a vysvětlení základních pojmů vztahujících se k tématu, např. příroda, vztah k přírodě, ekologie a environmentalistika, RVP, apod. Druhá část se věnuje výzkumu. Původní dotazník pochází z knihy Dr. O. Schmeila s názvem "Über die Reformbestrebungen auf dem Gebiete des naturgeschichtlichen Unterrichts". Tento dotazník byl v roce 1899 předložen 150 respondentům ve věku 12-14 let. Otázky v dotazníku jsou zaměřeny na zkušenosti žáků s přírodou, např. "Viděl/a jsi někdy, jak se vyrábí sýr?", "Viděl/a jsi lézt šneka?", apod. Stejný dotazník byl předložen 405 žákům v dnešních českých školách ve stejném věkovém složení jako původní dotazník. Diskuze a závěr se věnuje porovnání mezi odpověďmi respondentů roku 1899 a 2015 a zároveň porovnání mezi respondenty z města a respondenty z vesnice ve výzkumu z roku 2015. Klíčová slova Vztah k přírodě, příroda, ekologie, environmentalistika, Otto Schmeil
|
|
|
Diverzita, distribuce a ekologie epigeických blešivců v České republice
Hrdinová, Monika ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Blešivce (Crustacea, Amphipoda) nalezneme jak ve sladkých tak slaných vodách téměř po celém světě, setkat se s nimi můžeme zcela výjimečně i na souši. Oproti jiným zemím se v České republice sice vyskytuje méně druhů blešivců, i tak se zde ale můžeme setkat s řadou druhů, která se navíc v posledních několika letech rozrůstá. Za poslední dekádu vzrostl počet druhů z 8 na 12. Přesto dosud chybí ucelenější studie, která by shrnovala jejich ekologii a distribuci. Tato práce je přehledem epigeických druhů nalézaných na území České republiky, jejich ekologie a habitatových nároků, zabývá se změnami areálu výskytu a důvody, které k těmto změnám mohou vést. Ze zjištěných vlastností druhů vyplývá, že pro zvětšování areálů druhů je vhodná zejména tolerance k výkyvům teplot, podmínkou je pak dostupnost vhodných habitatů.
|
|
|
Trvale udržitelný rozvoj ve východních a západních městech v Evropě na příkladu soutěže "Zelená města"
Frolíková, Štěpánka ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat konceptem trvale udržitelného rozvoje v evropských městech, především se zajímá o komparaci středních, východních a západních měst. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je zmapován historický vývoj konceptu trvale udržitelného rozvoje z hlediska sociologického i institucionálního. Práce popisuje hlavní měřící nástroj - indikátor, díky němuž lze posuzovat stav životního prostředí během časového období. Empirická část se zajímá o komparaci evropských měst v rámci trvale udržitelného rozvoje, který je sledován pomocí kategorií s nastaveným měřícím nástrojem na základě hodnocení indikátorů. V práci je čerpáno z výsledků výzkumného projektu European Green City Index.
|
|
|
Vliv fragmentace biotopů na ekologii netopýrů
Kočí, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Fragmentace biotopů představuje jednu z hlavních hrozeb biodiverzity. Letouni (Chiroptera) slouží jako důležitá bioindikační skupina organismů. Narušení biotopů u nich může vyvolat různé reakce, které mohou vést k dalekosáhlým následkům, zvláště pak v tropickém lese, kde letouni poskytují důležité ekosystémové funkce, jako je šíření semen a opylování rostlin. Rozdíl reakcí může být patrný mezi různými biomy: V tropickém lese s vysokým stupněm endemismu se dají očekávat vesměs negativní následky na diverzitu druhů, zatímco v oblastech mírného pásu s dlouhodobým vlivem člověka na krajinu (například většina Evropy) se mohli letouni částečně adaptovat na mozaikovitost krajiny a fragmentace by mohla mít lokálně pozitivní efekt. Cílem této práce je shrnutí současných znalostí o vlivu fragmentace na ekologii letounů se zaměřením na rozdíly mezi různými biomy. Klíčová slova: Letouni, Chiroptera, fragmentace, neotropy, paleotropy, Evropa, mírný pás
|
|
|
Diverzita a ekologie vláknitých spájivých zelených řas
Strouhalová, Pavla ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Vláknité spájivé řasy jsou kosmopolitně rozšířené. Obývají často nestabilní sladkovodní stanoviště jako například dočasně zavodněné příkopy nebo kaluže z tajícího sněhu. Výskyt v takovémto prostředí obnáší nutnost čelit extrémním podmínkám. V tom jim pomáhá kromě různých přizpůsobení také tvorba odolných stádií. Řasy této skupiny zastávají v přírodě důležitou roli, protože právě ony jsou často prvními druhy, které nově vzniklé habitaty osídlí a následně se mnohdy také stávají druhy dominantními. Diverzita, stejně jako ekologické nároky jednotlivých zástupců, je nejasná. Taxonomie vláknitých spájivých řas je totiž z velké části založena na morfologických znacích, které však nejsou příliš spolehlivé. U vláknitých spájivých řas je častá polyploidizace a s proměnlivou ploidíí souvisí právě i morfologická variabilita a rozdílná ekologie.
|
|
|
Taxonomic position, phylogenetic relationships and metal resistance of green algae dominating in phytoplankton of two acid lakes
Barcyte, Dovile ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Hašler, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo objasnit taxonomické postavení a fylogenetické vztahy planktonních řas dominujících ve dvou kyselých jezerech s vysokou koncentrací kovů (Hromnické jezírko a Plešné jezero, Česká republika) a porovnat tyto izoláty s jinými blízce příbuznými kmeny s důrazem na toleranci k různým toxickým kovům (Cr, Al, Cu, Mn, Zn, Hg). Fylogenetické analýzy ukázaly, že oba kmeny patří k druhu Coccomyxa simplex. Poprvé tak bylo prokázáno, že právě tento druh se může stát dominantní planktonní řasou v extrémním prostředí kyselých jezer se zvýšeným přísunem fosforu. Na základě analýzy 18S rDNA bylo možné v rámci rodu Coccomyxa rozlišit čtyři nezávislé fylogenetické linie, z nichž tři obsahují sladkovodní izoláty z kyselého prostředí. Z různých chemických roztoků byly získány nové kmeny nedávno popsaného druhu Coccomyxa polymorpha. Z testů toxicity vyplynulo, že kmeny druhu Coccomyxa simplex vyizolované z Hromnického jezírka a z Plešného jezera nevykazují zvýšenou odolnost k vysoké koncentraci kovů. V případě hliníku byla reakce kmenů výrazně odlišná, ale nezávisela na koncentraci tohoto kovu v prostředí, odkud byl kmen vyizolován. Schopnost tohoto druhu přežít v extrémním prostředí je pravděpodobně daná jinými faktory, než je zvýšená tolerance k toxickým účinkům kovů. Klíčová slova:...
|
|
|
Změny struktury a funkce společenstva hub v půdním prostředí po ukončení toku asimilátů u smrku ztepilého (Picea abies)
Charvátová, Markéta ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Mrnka, Libor (oponent)
V průběhu dekompozice rostlinné biomasy dochází ke změně složení společenstva hub, které mají zásadní význam v rozkladu organické hmoty na základě produkce svých extracelulárních enzymů. V důsledku značné heterogenity půdního prostředí je zastoupení hub a aktivita jejich enzymů různá a specifická pro jeho jednotlivé komponenty. Práce byla zaměřena na význam hub asociovaných s kořeny smrku ztepilého (Picea abies). Pro experiment byl vybrán lesní porost s převahou smrku ve Školním lesním podniku Křtiny na Moravě. Cílem bylo porovnat složení společenstva hub v kořenech, rhizosféře a půdě a popsat jeho postupný vývoj po ukončení toku asimilátů v důsledku vykácení porostu. Dalším úkolem bylo kultivovat, popsat a charakterizovat společenstvo hub rozkládající kořeny po 5 a 9 měsících. Identifikace izolátů proběhla na základě izolace houbové DNA a následné sekvenace. Na základě detekce enzymatické aktivity byly stanoveny degradační schopnosti izolátů pro lignocelulózový komplex rostlinné biomasy. Složení společenstva hub bylo popsáno pomocí sekvenace environmentální DNA na platformě Illumina. Před ukončením toku asimilátů, u živých stromů, patřilo zástupcům ektomykorhizních (ECM) hub 60 % sekvencí. První rok po ukončení toku asimilátů byl pozorován nárůst saprotrofů, zástupců především z pododdělení...
|
|
|
Houby asociované s tlejícím dřevem v temperátních lesích
Štercová, Lucie ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Dřevokazné houby jsou důležitou součástí všech lesních ekosystémů. Na jejich činnosti je závislá řada dalších organismů, které využívají látky produkované během tlení dřeva. Enzymy, které dřevo rozkládají, představují pro houby nepostradatelný nástroj při přeměně strukturních látek dřeva, až na vodu a oxid uhličitý. To z nich dělá esenciální součást koloběhu uhlíku v přírodě. Dynamika společenstva hub na tlejícím dřevě je určena spektrem abiotických a biotických faktorů. Variabilita mikroklimatických podmínek, rozdíly ve vlhkosti dřeva a plynném režimu jsou určujícími stresovými faktory, které vymezují přítomnost druhů adaptovaných na takové podmínky. Důležitým faktorem, díky kterému se dá částečně predikovat složení společenstva, je stupeň rozložení dřeva a historie výskytu druhů na daném susbtrátu. Dalším ukazatelem, který může částečně vysvětlovat složení společenstva je způsob odumření stromu a typ tlejícího substrátu. Vývoj společenstva navazuje od primárních kolonizátorů, s vysokou tolerancí k nepříznivým podmínkám, přes sekundární kolonizátory, kteří mají schopnosti získat substrát nad primárními kolonizátory, ale vyžadují stabilnější mikroklimatické podmínky, až po pozdní kolonizátory, kteří jsou adaptovaní na stresové faktory v podobě nedostatku živin. Klíčová slova : Houby, tlející dřevo,...
|
|
|
Analýza vývoje emisních povolenek a jejich socio-ekologické dopady
Krutská, Kristýna ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Sieber, Martina (oponent)
(česky): Lidskou činností jsou do ovzduší vypouštěny tuny oxidu uhličitého a jiných tzv. skleníkových plynů. Tím vzniká skleníkový efekt, který přispívá ke globálnímu oteplování. Pokračovat v tomto trendu zamořování planety se zdá být do budoucna pro lidstvo neúnosné. Východiskem řešení problému se stal Kjótský protokol, ve kterém se vyspělé země zavázaly k dlouhodobému snižování emisí vypouštěných skleníkových plynů. Jedním z ekonomických nástrojů k plnění závazků vyplývajících z Kjótského protokolu se stalo obchodování s emisními povolenkami. Práce analyzuje vznik a vývoj emisních povolenek a hodnotí jejich přínosy a nedostatky. Práce pojednává i o zapojení České republiky do mezinárodního obchodování.
|
host ::
RSS.