|
|
Houboví kořenoví symbionti mořských trav Posidonia oceanica (Posidoniaceae) a Thalassodendron ciliatum (Cymodoceaceae)
Soperová, Beáta ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Mrnka, Libor (oponent)
Mořské trávy tvoří významnou část mořské vegetace a jejich porosty slouží jako habitat pro mnohé další organismy. Stejně jako suchozemské rostliny mohou i mořské trávy asociovat s různými druhy hub od parazitických až po endofytické. Za jedny z nejlépe prostudovaných mořských trav jsou považovány Posidonia oceanica a Thalassodendron ciliatum, jejichž ontogenetický vývoj je velmi podobný. Semenáčky obou druhů mají primární kořen s hustým kořenovým vlášením, který je v pozdějším vývoji nahrazen kořeny sekundárními. Dospělí jednici P. oceanica a T. ciliatum v drtivé většině případů na sekundárních kořenech již kořenové vlásky netvoří. Zdá se, že u P. oceanica je tento přechod od kořenů s vlášením po kořeny bez kořenových vlásků spojen s interakcí s endofytickými houbami. Pro druh T. ciliatum je výskyt interakce s endofytickými houbami dosud nejasný. Shrnutí dosavadních znalostí o kořenovém vlášení a houbových kořenových symbiontech druhů P. oceanica a T. ciliatum odhalilo neúplnost znalostí týkajících se vlivu endofytických hub na kořeny a tvorbu kořenových vlásků u P. oceanica a úplnou absenci studií mykobiontů T. ciliatum. Shrnutí dále vedlo k hypotéze možné koevoluce endofytických hub a mořské trávy P. oceanica.
|
|
|
Změny struktury a funkce společenstva hub v půdním prostředí po ukončení toku asimilátů u smrku ztepilého (Picea abies)
Charvátová, Markéta ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Mrnka, Libor (oponent)
V průběhu dekompozice rostlinné biomasy dochází ke změně složení společenstva hub, které mají zásadní význam v rozkladu organické hmoty na základě produkce svých extracelulárních enzymů. V důsledku značné heterogenity půdního prostředí je zastoupení hub a aktivita jejich enzymů různá a specifická pro jeho jednotlivé komponenty. Práce byla zaměřena na význam hub asociovaných s kořeny smrku ztepilého (Picea abies). Pro experiment byl vybrán lesní porost s převahou smrku ve Školním lesním podniku Křtiny na Moravě. Cílem bylo porovnat složení společenstva hub v kořenech, rhizosféře a půdě a popsat jeho postupný vývoj po ukončení toku asimilátů v důsledku vykácení porostu. Dalším úkolem bylo kultivovat, popsat a charakterizovat společenstvo hub rozkládající kořeny po 5 a 9 měsících. Identifikace izolátů proběhla na základě izolace houbové DNA a následné sekvenace. Na základě detekce enzymatické aktivity byly stanoveny degradační schopnosti izolátů pro lignocelulózový komplex rostlinné biomasy. Složení společenstva hub bylo popsáno pomocí sekvenace environmentální DNA na platformě Illumina. Před ukončením toku asimilátů, u živých stromů, patřilo zástupcům ektomykorhizních (ECM) hub 60 % sekvencí. První rok po ukončení toku asimilátů byl pozorován nárůst saprotrofů, zástupců především z pododdělení...
|
|
|
Role DSE (Dark Septate Endophytes) v rostlinném společenstvu lesního ekosystému
Lukešová, Tereza ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Mrnka, Libor (oponent)
8 Abstrakt Všechny rostlinné druhy žijí v symbióze s endofytními houbami - mohou s nimi vytvářet mutualistické, komenzální či parazitické symbiózy. Symbióza skupiny kořenových endofytů nazývaných podle jejich tmavých přehrádkovaných hyf Dark Septate Endophytes (DSE) a rostlin je na rozdíl od mykorhizní symbiózy často opomíjená, i když její role pro rostlinná společenstva může být velmi významná. Navzdory tomu, že se DSE vyskytují ve všech terestrických ekosystémech a byli izolováni i z vodních ekosystémů, je jejich význam pro hostitelské rostliny stále nejasný. Výsledky dosud publikovaných studií jsou nejednoznačné - některé připisují DSE pozitivní vliv na růst hostitelské rostliny a jiné negativní. Důvodem je hlavně komplikovaná taxonomie a obtížné určení jednotlivých kryptických druhů, které jsou morfologicky nerozlišitelné. Díky zahraniční spolupráci se nám podařilo zkompletovat ucelenou sbírku DSE, především z komplexu kryptických druhů Phialocephala fortinii s.l. - Acephala applanata (PAC), která zahrnuje nejběžnější druhy vyskytující se v lesních společenstvech. Cílem této diplomové práce bylo popsat chování jednotlivých druhů DSE v kořenech rostlin typických pro lesní ekosystémy střední Evropy a objasnit jejich fyziologický vliv na hostitele. Pro určení kolonizačního potenciálu zkoumaných DSE jsme...
|
|
|
Vliv duální mykorhizy na příjem těžkých kovů vybranými dřevinami čeledi Salicaceae
Kuchár, Michal ; Mrnka, Libor (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
3.1. Abstrakt Kontaminace půd těžkými kovy představuje značné riziko jak pro zdraví lidí, tak pro samotné životní prostředí. Perspektivní metoda, jak tento problém vyřešit, spočívá v remediaci kontaminovaných půd rychle rostoucími dřevinami na plantážích s krátkým obmytím. Jelikož dřeviny využívány tímto spůsobem (hlavně topoly a vrby) , tvoří symbiózu se dvěma hlavními skupinami mykorrhizních hub, je důležité zkoumat interakce mezi rostlinami, houbami a těžkými kovy, a neomezovat se jenom na interakce rostlin a těžkých kovů. Cílem této práce je přispět k dosud nasbíraným informacím, hledáním vhodných mykorhizních partnerů pro topol a vrbu, tolerantních k zátěži, kterou těžké kovy představují. Toto hledání je založeno na posuzování aktivity klíčového antioxidačního enzymu u vybraných hub, a taky na studiu fyziologické odezvy rostlin k přítomnosti mykorhizního partnera na půdách s vyšším obsahem těžkých kovů. První experiment v podmínkách in vitro byl zaměřen na morfometrické charakteristiky mykorhizních hub, pěstovaných na růstových médiích s přídavkem "koktejlu" těžkých kovů. Na základě výsledků bylo vybráno několik tolerantních izolátů pro pozdější inokulaci rychle rostoucích dřevin, s ohledem na fytoextrakční a fytostabilizační strategii. Druhý experiment analyzoval interakce hub a rostlin (vrb a topolů)...
|
|
|
Využití endofytních mikroorganismů pro podporu růstu ozdobnice
Mrnka, Libor ; Frantík, Tomáš ; Schmidt, Christoph Stephan ; Lovecká, P.
V důsledku inokulace rostlin ozdobnice směsí endofytních mikroorganismů došlo ke zlepšení přežívání a zvýšení výnosů nadzemní biomasy, které se na různých stanovištích pohybovalo mezi 20-90% proti kontrole. S ohledem na klíčovou roli rhizomů pro přezimování ozdobnice považujeme za významné, že houbové inokulum vedle nadzemní biomasy signifikantně zvýšilo produkci rhizomů a stejný, byť nesignifikantní trend vykázalo bakteriální inokulum. To také výrazně zvýšilo procento přežívajících rostlin na jedné z experimentálních ploch. Protože cena produkce obou inokul je ekonomicky přijatelná a nezvyšuje výrazně náklady na zakládání porostu, předkládáme tuto metodiku potenciálním pěstitelům a producentům in vitro sazenic s nadějí, že najde brzy své uplatnění v ČR i za jejími hranicemi.
|
|
| |
host ::
RSS.