|
|
Francouzská zahraniční politika vůči vybraným zemím Maghrebu (2007-2012). Kontinuita nebo diskontinuita?
Homolková, Petra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce se zabývá francouzskou zahraniční politikou vůči regionu Magrebu v období V. republiky, především pak obdobím prezidentského mandátu Nicolase Sarkozyho (2007-2012) a změnami, které na tomto poli nastaly v souvislosti s událostmi arabského jara. Analyzuje tradiční cíle a nástroje této politiky, a to především v souvislosti se dvěma zeměmi této severoafrické oblasti, a to Tuniskem a Libyí. Hlavním cílem je pak poukázat na změny, které v tomto ohledu přinesl mandát Nicolas Sarkozyho, a zjistit, zda skutečně došlo k odklonu od dosavadní koncepce, již si Sarkozy předsevzal, a to především v otázce lidských práv. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Faktory utvářející reakci Obamovy administrativy na události Arabského jara v Bahrajnu.
Skupa, Marek ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Rok a půl poté, co prezident Obama vyhlásil v Káhiře nový začátek vztahů USA a Blízkého východu, zasáhla region vlna revolucí, které představovaly výzvu pro americkou zahraniční politiku. USA se rozhodly reagovat na události případ od případu. V Egyptě požadovaly přechod k demokracii a vyvození odpovědnosti tehdejší vlády. Naproti tomu v Bahrajnu nabádaly pouze k dialogu a místo demokratizace požadovaly stabilitu. Bahrajn je totiž zásadní bezpečnostní spojenec USA v Blízkém východě a jeho nestabilita by ohrozila americké zájmy. Zachování současného režimu v zemi je zásadní také pro Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, kteří společně tlačili USA k omezení kritiky bahrajnského režimu. V celé situaci je navíc nejasná role Íránu, jež by mohl z případné změny v Bahrajnu profitovat. USA musely ve svých reakcích zohlednit postoje důležitých spojenců v regionu, zejména proto, že jejich vzájemné vztahy se v poslední době zhoršily. Možnosti USA v Bahrajnu navíc limituje i vývoj tamní vnitropolitické situace, který přinesl posílení konzervativního, spíše protiamerického křídla královské rodiny.
|
|
|
Přístup první a druhé Obamovy administrativy k Izraeli: srovnání v letech 2009-2014
Čurdová, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Tato bakalářské práce srovnává přístupy první a druhé Obamovy administra- tivy k Izraeli v letech 2009-2014. Zkoumá americkou zahraniční politiku vůči Izraeli prosřednictvím několika kritérií zahrnující postup USA při řešení kon- fliktu, rétoriku prezidenta Obamy, četnost návštěv ministrů zahraničí v regi- onu s cílem najít řešení konfliktu. Dále pak práce sleduje, jakým způsobem arabské jaro, zejména pak jeho průběh v Egyptě, a íránský jaderný program ovlivňovaly americkou politiku vůči Izraeli. Komparací těchto kritérií práce identifikuje hlavní rozdíly v přístupu ke Státu Izrael. Práce ověřuje hypotézu, že první Obamova administrativa přijala v rámci řešení izraelsko-palestinského konfliktu propalestinský přístup a vzhledem ke geopolitickému vývoji v regi- onu byla ochotna jednat nezávisleji na Izraeli. Dále práce odpovídá na čtyři výzkumné otázky. Jakým způsobem se změnil přístup Obamových adminis- trativ k řešení izraelsko-palestinského konfliktu? Jak ovlivňovaly geopolitické události v regionu přístup k Izraeli? Je možné vysledovat větší ochotu Spo- jených států vyvíjet tlak na Tel Aviv k větším ústupkům? Mění se v dlouho- dobém horizontu americký pohled na Izrael jako spojence?
|
|
|
Jak se Respekt a Týden dívaly na severoafrické diktátory před revolucemi arabského jara a po nich
Hartman, Matouš ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na tři severoafrické diktátory, které v roce 2011 svrhly revoluce tzv. arabského jara. Jedná se o Zína Abidína bin Alího v Tunisku, Husního Mubaraka v Egyptě a Muamara Kaddáfího v Libyi. V Tunisku revoluce začala, v Egyptě odstranila prozápadního vládce a ukončila tak stabilitu, kterou Mubarak garantoval svými vztahy se Západem a Izraelem. V Libyi zase revoluce vedly k válce. Práce porovnává způsob, jakým o těchto diktátorech psaly dva české týdeníky, Respekt a Týden. Oproti předrevolučnímu období (roky 2007 až začátek 2011) došlo ke zvýšení počtu textů věnujících se osobám diktátorů a částečně ke změně rétoriky vůči despotům. Nelze ale ponechat bez povšimnutí skepsi, která se objevovala vůči nastupujícím revolučním elitám. Rok 2011 znamenal jasný převrat a pro jednoho z diktátorů i smrt. Diktátoři byli v médiích prezentováni jako garanti stability regionu, Kaddáfí pak zvláště v Týdnu získal stereotyp téměř kabaretního autokrata. Změnila se i témata spojená s diktátory. Z afér a politických událostí redaktoři se začátkem roku 2011 přešli k textům o revolučním dění. Na některých místech se objevila i nostalgie po bývalých režimech a skepse vůči novým elitám.
|
|
|
Vývoj jordánského politického režimu po roce 1989
Ducháčková, Michaela ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat fungování politického režimu Jordánského hášimovského království a najít možné vlivy působící na jeho stabilitu a přežití v posledních 25 letech. Jordánský politický režim prošel ve zkoumaných letech několika krizemi ohrožujícími jeho přetrvání. Všechny přestál a dokonce z nich vyšel posílen. Jaké faktory působily ve prospěch přežití režimu? Text se v první části zabývá typologizací režimu ze tří možných perspektiv (institucionální, formalistická a legitimizační). V druhé části práce dochází k analýze faktorů, které umožňují přežití jordánského politického režimu. Důraz je kladen na roli institucí.
|
|
|
Demokratizační aspekt Partnerství pro demokracíí a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím
Kolek, Lukáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá demokratizačním aspektem nově představeného Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím. Evropská unie v regionu jižního Středomoří dlouhodobě přikládala prioritu svým bezpečnostním a ekonomickým zájmům. Po událostech arabského jara však svou politiku přeformulovala a deklarovala svůj záměr podpořit v prvé řadě demokratizaci regionu. Tuto změnu unijních priorit mělo toto nové partnerství symbolizovat. Práce se věnuje formou případové studie zaměřené na Egypt v období od března 2011 do ledna 2013 tomu, zda byly unijní ambice v otázce demokratizace regionu reflektovány také v hmatatelných činech. První kapitola této práce uvádí vztahy EU a jižního Středomoří do historického kontextu. Druhá kapitola se pak věnuje vzniku nového Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu a analyzuje jeho cíle, mechanismy a benefity v kontextu podpory demokracie. Poslední část mé práce pak odpovídá na dvě dílčí otázky. Nejprve ověřuje, zda Unie aplikovala principy "více za více" a "méně za méně" s ohledem na postup v egyptské tranzici k demokracii. Následně se pak soustředí na to, zda benefity nabízené Evropskou unií reflektují potřeby porevolučního Egypta, a tedy mohou sloužit jako významná motivace k jejich vykonání.
|
|
|
La Frontière/Il Confine: Migration and the Border between Italy and France
Sundal, Kendra ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Bibliographic Note Sundal, Kendra. 2013. La Frontière/Il Confine: French and Italian Migration Discourse. 85 pages. Master's thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of Political Studies. Supervisor doc. PhDr. RNDr. Nikola Hynek, M.A., PgDipRes, PhD Abstract This work analyzes the historical background and discourse on migration in Italy and France, focusing on migration from and through former colonies in North Africa. Drawing on a feminist methodological approach, the work discusses how migrants may be perceived or treated differently based on gender, and how this impacts (or is impacted by) policies. In particular, one illustrative event, the closure of the Franco-Italian border in April 2011, is analyzed more deeply using the theory of domopolitics as introduced by William Walters. By tracing the history and the discourse about migration and integration from colonial times to the present, this event and other recent debates related to Mediterranean migration are contextualized. Key Terms: migration, France, Italy, borders, Arab Spring, domopolitics, feminist methodology, discourse analysis, historical representation
|
|
|
Demokratizační proces v Libyi a jeho reflexe
Horáčková, Zuzana ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce zkoumá relevantnost teorií o procesech demokratizace z pohledu autorů Francise Fukuyamy, Samuela Huntingtona a Fareeda Zakarii, ověřuje, nakolik jsou jejich koncepce relevantní pro analýzu a popis demokratizačního procesu v Libyi na pozadí událostí tzv. arabského jara 2011. Teoretická část diplomové práce předkládá historickou, socio-kulturní, náboženskou, ekonomickou a geopolitickou deskripci Libye se zaměřením na demokratizační a liberalizační procesy v zemi. Práce rozebírá příčiny a faktory demokratizace, které aplikuje na situaci v Libyi a okolních zemích. Cílem empirické části diplomové práce je aplikace prezentovaných teoretických koncepcí, zejména pak Huntingtonovy Třetí vlny, na demokratizační proces v Libyi, a jeho konfrontace s reflexemi a hodnoceními procesu demokratizace z pohledu řadových občanů Libye žijících v České republice. Empirická část je v návaznosti na Huntingtona rozdělena na čtyři části: I. Reflexe a hodnocení autoritářského režimu; II. Reflexe a hodnocení pádu autoritářského režimu; III. Reflexe a hodnocení nastolení nového demokratického režimu a IV. Reflexe a hodnocení konsolidace demokracie v zemi.
|
|
|
Fenomén digitální propasti v době rozvoje demasifikovaných médií
Pečiva, Martin ; Očko, Petr (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Závěrečná práce se zabývá zmapováním využití síťových médií jako jednoho z nástrojů politické komunikace během událostí, které jsou nazývány arabské jaro (arabské revoluce). Vychází z hypotézy, že někteří lidé v nedemokratických zemích dokážou efektivně nakládat s informacemi a dokážou je efektivně šířit mezi sebou a za hranice své země pomocí síťových médií. To vše i přes to, že v těchto režimech existuje cenzura, omezení nebo blokace internetu. Přináší poznatky o tom, že využití síťových médií spočívá v tom, že pomáhají informovat okolní svět o dění v zemi, ve které probíhají protesty nebo nepokoje. Sociální sítě nesloužily k organizaci a koordinaci protestů, jak jim bylo v médiích často přičítáno. Síťová média fungovala spíše jako alternativní informační kanál směrem ven ze země.
|
|
|
Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt"
Hanzal, Jaromír ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt" zkoumá prostřednictvím kvantitativní analýzy vztah českých tištěných médií k arabské zpravodajské síti Al-Džazíra. Úvodní teoretická část práce je rozdělena do třech oddílů. V prvním oddílu autor Al-Džazíru představuje jako významného hráče na regionálním i globálním trhu zpravodajských televizí. Druhý oddíl shrnuje poznatky o dvou zajímavých fenoménech, které nejsou v odborné literatuře jednoznačně vnímány - tzv. "CNN efektu" a "Al-Džazíra efektu". Třetí oddíl pak reflektuje dosavadní kvantitativní výzkumy, které se zpravodajstvím Al-Džazíry zabývaly. Jádro práce spočívá v samotném kvantitativním výzkumu. Autor se zaměřil na klíčové události, u kterých bylo možné předpokládat zvýšený výskyt zmínek o Al-Džazíře. Proto byla v práci zkoumána dvě dvanáctiměsíční období, ve kterých mezinárodní zpravodajství informovalo o událostech spojených s teroristickými útoky na Světové obchodní centrum z 11. září 2001, resp. o vývoji protirežimních povstání na Blízkém východě a v severní Africe souhrnně označovaných jako tzv. arabské jaro v roce 2011. Desetiletý odstup mezi oběma obdobími autorovi umožnil zaměřit se zejména na posun, k němuž ve vztahu k Al-Džazíře u českých tištěných médií došlo. Sledován byl i vývoj v práci českého tisku s Al-Džazírou jako...
|
host ::
RSS.