|
|
Vypravěči Josefa Škvoreckého
Vrabcová, Eva ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce analyzuje povídky Josefa Škvoreckého z roku 1948, Cestu k ateliérům a Diváka v únorové noci. Kromě základního zařazení do rámce autorova díla jsou vybrané texty podrobeny detailnímu rozboru kompozičních a jazykových prostředků. Hlavní pozornost je věnována subjektu ich-vypravěče splývajícího s hlavní postavou, funkcím, které ve výstavbě textu plní, a postupům, které volí. Pozornost je věnována též prvkům a principům, které se objevují v pozdějším Škvoreckého díle. Klíčová slova Josef Škvorecký, povídky, vypravěč, vypravěčské postupy, 1948
|
|
|
Povídky Jana Zábrany v kontextu doby
Zezulák, Ondřej ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá povídkovou tvorbou Jana Zábrany z 50. let. Na příkladě povídky V noci u pece se snaží dokázat, v čem je Zábranova próza v dobovém literárněhistorickém kontextu specifická. Zkoumá především "iluzi reality", která při četbě autorova textu vzniká. Zároveň se snaží dokázat dobovou podmíněnost prózy. Pro tyto účely se zaměřuje na kategorie vypravěče, jazyka, prostoru a času. Při rozboru dílčích složek se opírá o vhodné práce z literární vědy věnující se jednotlivým tématům. Dosažené poznatky demonstruje na konkrétních příkladech ze Zábranova textu.
|
|
|
Využití Povídek malostranských ve výuce literatury na ZŠ
Kalátová, Anna ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
První část diplomové práce předkládá didakticky transformovaný výklad o Janu Nerudovi, jeho životě a tvorbě, a o Povídkách malostranských jako komplexním díle. Jsou zde obecné informace o cyklu povídek, nastíněn je proces vzniku tohoto díla a v neposlední řadě náměty (výrazné rysy Povídek malostranských), které by se daly využít ve škole. Vyučovací hodiny mohou být zaměřeny na postavy, vypravěčský styl nebo časoprostor. V následujících kapitolách jsou základní údaje o českých pubescentních čtenářích, nachází se zde vyhodnocení řízených rozhovorů s učiteli základních škol o jejich zkušenostech a způsobu práce s Povídkami malostranskými a jsou zde shrnuty poznatky o tom, jak téma Povídek malostranských zpracovávají autoři čítanek. Důležitou součástí práce jsou tři vzorové hodiny založené na práci s texty Povídek malostranských (každá zaměřena na jeden z výrazných rysů tohoto díla). Tyto hodiny byly odučeny na základní škole, jsou proto opatřeny hodnocením.
|
|
|
Sociální aspekty nuceného společenství v Terezíně
Fictumová, Andrea ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
Tématem práce je zachycení aspektů každodenní sociální reality v nuceném společenství v ghettu Terezín v letech 1941-1945. Práce je mikrosociologickou sondou do života vězňů obývajících ghetto. Snaží se vymezit sociální činitele, které ovlivňovaly životy lidí, kteří se pohybovali v mezních situacích, byli stigmatizováni a bojovali o přežití. Výzkumná část práce využívá biografickou metodu. Bylo zpracováno celkem deset nahraných svědectví přeživších - bývalých terezínských vězňů. Výzkum byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které se určitým okruhem otázek zaměřily na vnější a vnitřní faktory, které tvořily každodenní realitu tohoto nuceného společenství. Záměrem bylo zjistit subjektivní vnímání životních podmínek, sociálních vazeb, negativních, ale i pozitivních vlivů a další osobní sdělení narátorů. Sebraná a zpracovaná svědectví slouží k hlubšímu porozumění vnímané reality. Mezi faktory, které společenství negativně ovlivňovaly, patřil hlavně strach z neznáma, ze ztráty života a blízkých osob, dále velmi špatné životní podmínky, které se zejména podílely na negativním smýšlení tamních lidí a ztrátě morálních hodnot. Naopak k pozitivním faktorům patřila kultura a sport, které lidé vítali, protože jim na moment umožnily odsunout chmurné myšlenky do pozadí. Lidé pozitivně...
|
|
|
Narativní analýza: Abšalómovský cyklus
Veselá, Jana ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Výsledke é prá e je zjiště í, že arativ í a alýza je fu kč í přístup, který u ož í u hopit i li ký text v širší rá i. Po závěreč é shr utí výsledků arativ í a alýz lze s jistotou ří i, že te to teoreti ký rá e je fu kč í ástroje , dík ě už ůže e te t lépe u hopit, předevší dík porozu ě í hlu oký strukturá arativu. To platí i pro e egezi, při íž fu guje aratologi ko- a al ti ký rá e jako síto, skrz které eprojdou teologi k zatíže é výpovědi. Ni é ě právě t to výpovědi jsou dveř i, dík i ž ůže e do te tu vstoupit a určit základ í sděle í. Na druhé stra ě elze považovat aratologii za ko ple í u hope í starozáko ího te tu, protože dík í edokáže e odhalit, o vedlo reál ého autora k v tvoře í A šaló ovského klu, a a i z ela defi ovat, jaké požadavk vz áší i plikova ý autor a čte áře.
|
|
|
Interpreting Narrative Techniques in Moby-Dick
Sedláček, Martin ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Cílem této práce je zmapovat narativní strategie použité v Bílé velrybě. Z hlediska různých teorií vyprávění práce zkoumá a charakterizuje především vypravěčovu spolehlivost (Wayne C. Booth) a narativní situaci (Franz K. Stanzel). Izmael je považován za prototypického nespolehlivého vypravěče. Práce hodnotí projevy jeho nespolehlivosti. Zvláštní pozornost je věnovaná nedůslednostem ve vyprávění (Izmael opakovaně mizí z vyprávění, některé původně výrazné postavy postupně ustupují do ústraní, jiné mizí úplně). V otázce přístupu k nim jsou brána v potaz stanoviska odborníků. Zmíněné jevy autor práce chápe jako projev záměrně a vědomě zapojené do vyprávění, nikoli jako důsledek unáhleného průběhu tvorby. Vedle formálních nedůsledností, vyprávění v Bílé velrybě obsahuje nepravidelnosti tematického charakteru (např. pochybný žebříček hodnot podle Rimmon- Kenanové). Za použití Stanzelovy narativní teorie práce sleduje Izmaelovu oscilaci mezi "vypravěčem" a "reflektorem." S využitím obou koncepcí práce hodnotí Bílou velrybu ze dvou odlišných perspektiv a pokouší se osvětlit složitou vyprávěcí strategii románu. Práce zkoumá zapojení různých narativních technik, jejich možné důsledky na interpretaci Izmaele a dopad jeho svébytného vyprávění na strukturu a podobu Bílé velryby (tj. román s prvky dramatickými a...
|
|
| |
|
|
Role pisatele ve vybraných autotematických románech
Šulcová, Eva ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Role pisatele ve vybraných autotematických románech Bc. Eva Šulcová Abstrakt Diplomová práce se zabývá žánrem autotematického románu. Jejím cílem je poznat různé vnitřní motivace užití autotematické techniky a popsat roli pisatele. V první části jsou shrnuty teoretické poznatky o tomto žánru a formulovány charakteristické znaky autotematického románu (zdůrazněná zprostředkovanost vyprávění, reflexe kreativního aktu, osobnost pisatele, problematizovaný vztah reality a fikce), které byly dokázány na příkladu románu Penězokazi Andrého Gida. Druhou částí je interpretace tří autotematických románů směřující k analýze subjektu pisatele a popisu funkce autotematičnosti vzhledem k smyslu díla. Pro Gida je autotematičnost prostředkem k zobrazení rozporu skutečnosti a klamu, čímž odhaluje a odsuzuje společenskou přetvářku. Ke znázornění polarity i prolínání fikce a skutečnosti užil autotematického žánru také Řezáč ve svém Rozhraní, aby se na tomto pozadí mohl odehrát příběh o hledání vlastní identity a pravdy prostřednictvím umění. Čapkovi dovoluje autotematičnost víceperspektivní zpracování syžetu, které má být metaforou rozdílných noetických principů. A pro Kantůrkovou je autotematický román žánrem poskytujícím tvůrčí svobodu a možnost tematizovat tvorbu, která je pro ni aktem záchrany. Pisatel, který zpravidla...
|
|
|
Prózy Miloše Urbana z hlediska hlavních vyprávěcích kategorií
Koubová, Denisa ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce se zabývá prozaickou tvorbou Miloše Urbana, kterou analyzuje z hlediska klíčových naratologických kategorií. Práce se drží textové analýzy a ustálených narativních pojmů a kategorií. Postupně se tedy věnuje kategorii děje, postavy, prostoru, času a vypravěče, přičemž každá je nejprve teoreticky vymezena a poté je uplatněna analýzou na konkrétní texty.
|
|
|
Kratší exotická próza v tvorbě Julia Zeyera
Macháčková, Pavla ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Práce "Kratší exotická próza v tvorbě Julia Zeyera" se zabývá pěti vybranými díly, která jsou zasazena do exotických dálek Indie a Dálného východu. Jedna próza souvisí s Indií, ostatní čtyři s Čínou a Japonskem. Díla jsou výsledkem pečlivé sběratelské, překladatelské a tvůrčí práce Julia Zeyera. Diplomová práce nastínila ve stručnosti život Julia Zeyera a jeho postavení v soudobé literatuře. Také charakterizovala Zeyerův zájem o exotické náměty a cestu, jakou k nim směřoval. Věnovala se tomu, jakou mají prózy podobu. Práce si všímala charakteristiky děje a hlavních postav. V centru práce bylo také zjišťování, jak byl ztvárněn prostor. Ukázala, že místa, v nichž se odehrává děj, spoluvytvářejí atmosféru, která je ve shodě s momentálním prožíváním postav. Na pozadí děje se odkrývají také povahy postav. Zeyer kompozičně propracoval vzájemnou vnitřní provázanost mezi postavami a prostorem. Část interpretace se u každé prózy věnovala tomu, jak celkově Zeyer evokoval Indii, Čínu a Japonsko a jakou uměleckou hloubku jim svým přístupem vtiskl.
|
host ::
RSS.