Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  začátekpředchozí25 - 34  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Špica/ Brno, Nové sady 49°11'20.3"N 16°36'29.4"E
Křenek, Roman ; Havlíček, Tomáš (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Nová radnice pro Brno Střed je třešničkou na dortu navazující na plánovanou rozsáhlou výstavbu nového Hlavního nádraží a čtvrti Trnitá, která by toto nádraží měla propojit s historickým centrem. Taková změna významně ovlivní výraz centra města a k takovému kroku zajisté patří i moderně pojatá zastupující instituce. Návrh je situován na okraji historického centra v ústí plánovaného bulváru čtvrti Trnitá na Nových sadech, nad kterými se tyčí dominanta Brna Petrov. Z tohoto důvodu musí být návrh radnice dostatečně reprezentativní, ale zároveň pokorný vůči historické zástavbě. Spolu s touto skutečností se snažím odpovědět na otázku, jak má vypadat radnice 21. století.
Brownfieldy v ČR v návaznosti na historické centrum
Murárová, Lucia ; Svoboda, Lukáš (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Předmětem zadání Diplomová práce je urbanistická studie na území v části bývalé Tepny v Náchodě. Areál Tepny je z velké části již po demolici a v současné době chátrá. Toto území má velký potenciál rozvoje a využití, nachází se v krátké pěší docházkové vzdálenosti od historického centra města a zároveň od obytné zóny v severní části Náchoda. Nad řešeným územím se týčí zámek, který je dominantou a orientačním bodem města. Cílem návrhu bylo maximálně využít potenciál území, ale zároveň přistupovat citlivě k okolní krajině a plynule navázat městským charakterem na krajinný ráz blízkého okolí. Návrhem se ruší objekty, které nerespektují okolní urbanistickou strukturu města anebo a naopak stávající zástavba neuzavřených bloků je doplněna novou zástavbou.
Analýza dopadu realizace obchodního centra na strukturu maloobchodu v centru města
Zavřelová, Pavla ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Bednář, Pavel (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problém neregulované výstavby obchodních center v městském centru, která zde byla postavena bez zohlednění jejich možného vlivu na stávající maloobchodní jednotky v jejich blízkém okolí a vlivu na celkovou vitalitu samotného městského centra. Zvolený problém byl sledován na příkladu měst Pardubice a Liberec za využití kvantitativních i kvalitativních výzkumných metod v rámci studie RIA (Retail Impact Assessment) a prvků kontrafaktuální dopadové evaluace. Výsledky výzkumu prokázaly, že provoz obchodního centra představuje vysoce konkurenční prostředí měnící strukturu maloobchodních jednotek na tradičních obchodních ulicích v centrální části vybraných měst. Mimo jiné byl odhalen značný vliv působení vnějších faktorů, zahrnující zejména změnu nákupního chování a preferencí obyvatel navíc umocněných zásahem ekonomické krize. Zjištěné výsledky lze brát za poukazující na vliv nákupních center, neboť za změnou nákupního chování obyvatel stojí primárně tyto velkoplošné maloobchodní formáty. Přínos provedeného výzkumu spočívá v aplikaci ojedinělých výzkumných metod indikujících potřebu regulované a koordinované výstavby obchodních center v podmínkách českých měst. Klíčová slova: analýza dopadů maloobchodu, centrum města, vitalita, obchodní centrum
Vliv turistifikace a decentralizace funkcí na využití centra města Třeboně
Hosnedlová, Eva ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Fialová, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem turistifikace a decentralizace funkcí na využití centra města Třeboně. Cílem práce je vyhodnotit, jak se změnilo funkční využití budov v centru města za posledních 20 let, kdo centrum města navštěvuje v různých denních a ročních dobách a zda dochází k umrtvování centra města. Bylo prokázáno, že v Třeboni populačně roste zejména vnější zóna, zatímco v centru města dochází k postupnému úbytku trvale bydlících obyvatel. Za posledních 20 let došlo ke změně funkčního využití budov v centru města ve prospěch komerčních funkcí a služeb pro turistický ruch. Vlivem turistifikace a decentralizace dochází k umrtvování centra města především mimo turistickou sezónu.
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Švec, Martin ; Müller, Zdeněk (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Moderně a odlehčeně pojatý dům, který je protiváhou původní historické zástavby a vrcholem pohledové osy od Náměstí. Funkční rozdělení vnitřního prostoru se jasně projevuje ve vnějším vzhledu. V přízemním parteru je kladen důraz na komunikaci vnitřku s vnějškem. Původní ulice je rozšířena, vzniká náměstíčko s možností posezení a s prostorem pro zahrádku kavárny. Parter je určen přesahem střechy a dřevěnou pergolou, která zároveň obsahuje noční osvětlení. V přízemí se nachází dva obchodní prostory, lékárna a kinokavárna. První poschodí obsahuje rehabilitační centrum. Vzhledově je maximálně odlehčeno, fasáda je tvořena jen strukturálním zasklením. Je tak docíleno kontrastu mezi přízemím spojeným se zemí a třípodlažní hmotou s byty. Ta je vynášena mohutnými železobetonovými rámy, které jsou částečně viditelné i zvenku. Obytná část je řešena jako dřevostavba s lepenými rámy a roštovými stropními panely. Obsahuje 28 bytů, převážně malometrážních, například pro mladé rodiny a jednotlivce. V podzemí jsou navržena celkem tři podlaží podzemních garáží. 81 míst je vyčleněno pro veřejné parkoviště. Příjezd do podzemního parkingu je z jižní strany z ulice Sokolské a na rušnou komunikaci se napojuje v místě původní křižovatky s ulicí Královou, kde je nově instalován semafor. Vstupy do obchodů jsou orientovány na severní stranu k historickému jádru města, do ulice Poláškovy. Průchod parcelou je možný parčíkem na západní straně nebo středem budovy. Terasa nad přízemím je pochozí. Lze se na ni dostat po šikmé střeše kavárny, kde jsou navrženy lavičky a umělý vodopád. Ten ústí do fontány. Fontána má okrasnou funkci a je přímo spojena s nádrží na dešťovou vodu.
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Liptáková, Jana ; Joura, Ivo (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Navrhnutá budova má za cieľ zapadnúť do historickej časti mesta, využiť motívy jej historickej zástavby a moderne ich stvárniť. Návrh ma za úlohu doplniť chýbajúcu časť mesta a historickému centru jeho vonkajšiu formu. Ideovo stvárňuje pôvodné hradby mesta, ktoré boli na tomto mieste.
Senioři v centrech měst: Komunitní zahrady v centrech městských metropolí
Látalová, Lucie
Senioři jsou umisťováni do zařízení, často situovaných mimo centrum města, bez jakýchkoli vztahů na něj a na sociální život, který se ve městě odvíjí. Nový domov by měl nabídnout svým obyvatelům především možnost vytvoření fungující komunity s vazbami na okolí a „běžný„ život kolem. Současná doba je hektická a lidé ve velkoměstech pracují pod tlakem. Hledají možnosti k odreagování se a aktivnímu odpočinku kreativní činností. Z tohoto důvodu začaly vznikat komunitní zahrady. Jde o místa v městské zeleni či nevyužívaných a opuštěných částech, které si skupina lidí v sousedství a společným zájmem obhospodařuje podle svého uvážení.
Komunitní centrum v centru
Krajčovičová, Barbora ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Mesto Považská Bystrica v priebehu 70-tych rokov úplne zmenilo celú svoju centrálnu zónu. Pri návrhu sa rátalo s 30 percentami plošnej rezervy, z ktorej sa v priebehu rokov stali parkoviská.Toto centrum, bez historickej zástavby s kompaktne uzavretým námestím je iste zaujímavým predmetom sociologického skúmania. Čo v tejto zóne chýba sa týkajú hlavne voľnočasových aktivít, priestorov pre mamičky s malými deťmi, galéria, športové centrum, alebo napríklad múzeum strojární. Všetky tieto funkcie som sa snažila vložiť do svojho urbanistického konceptu budov, z ktorých som si pre podrobnejšie rozpracovanie vybrala budovu Komunitného centra. To v sebe obsahuje galériu, bistro, materské centrum, multifunkčnú sálu a dve väčšie miestnosti pre rozvíjanie hudobno-pohybových a výtvarných schopností .Okolité budovy majú výhradne plochú strechu, sú prevažne kubické, preto i ja som zvolila tvar tomu podobný. Forma reaguje aj na myšlienku uzatvorenia námestia, no svojou mierkou a celkovým tvarom korešponduje s okolím a priamo s ním komunikuje. Výška budovy je v rovnováhe s výškami okolitých budov, a to štyri klasické podlažia. Navrhovaná stavba má z východnej časti, kde je riešený prechod medzi budovami po pôvodnej ceste od kostola, vstup do materského centra cez kryté ihrisko až k polootvorenému átriu.Výtvarné aj materiálové riešenie odpovedá mestskému prostrediu, do ktorého je budova zasadená. Keďže v jej okolí je množstvo zelene, s ktorou je v priamom kontakte (park, rieka so zeleným pásom) a preto som volila farbu fasády, ktorá by kontrastovala so zeleňou, ale aj dlažbou námestia. Vybrala som bledé prefabrikované pigmentované betónové diely, ktoré aj výtvarne oživili fasádu a doplnili tak aj rozloženie okien a dverí. Okná a dvere boli navrhnuté so zreteľom na funkciu miestností, ale aj ich členením, keďže niektoré z nich, ako vstupná hala, sa rozprestierajú cez dve podlažia, a naopak niektoré učebne respektíve záujmové miestnosti majú aj mezonetové časti. Doplnkom sú interiérové farebné rolety, ktoré sú nielen funkčným, ale aj estetickým prvkom, keďže sú farebne diferencované podľa funkcie miestnosti. Konštrukčne je objekt riešený stenovým systémom kombinovaným so stĺpmi a materiálovo sa zase jedná o betón a železobetón.
Městský bytový dům Klíčova
Foltýnová, Michaela ; Mléčka, Jan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Krupicová, Jana (vedoucí práce)
Novostavba městského bytového domu se nachází v centru města Brna, začleněna do zástavby starších bytových domů na ulici Klíčova a z části na ulici Zvěřinova, v blízkosti ulic Křenová, Olomoucká a Tržní. Jedná se o monolitický betonový skelet, založený na pilotách, o pěti nadzemních a jednom podzemním podlaží, zakončený plochou střechou. Dům je pomocí čtyř oddělených vstupů rozčleněn na celky, obsahující vždy specifický druh bytů a je plně bezbariérový. V domě se nachází podzemní parkoviště, servisní plochy a byty. Za domem se nachází rekreační plocha pro obyvatele domu. Dům kromě zajímavého interiérového řešení disponuje také atraktivní lokalitou a to především díky své poloze v centru města, snadné dostupnosti a příjemnému prostředí v blízkosti řeky Svitavy a přilehlého stromořadí.
Optimalizace veřejné dopravy v centru Plzně v dlouhodobém horizontu
Kohout, Vojtěch ; Mervart, Michal (vedoucí práce) ; Chlad, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou veřejné dopravy v centru Plzně a její optimalizací v dlouhodobém horizontu. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy veřejné dopravy a definována základní teoretická východiska pro městskou hromadnou dopravu a příměstskou dopravu. Dále jsou představeny dopravní prostředky a metody preference využívané ve veřejné dopravě, stručně je vymezen legislativní rámec veřejné dopravy. Nemalá pozornost je věnována procesům řízení dopravy, obzvláště procesu plánování. Teoretickou část uzavírá představení integrovaných dopravních systémů. V praktické části práce je rozebrán význam Plzně jakožto regionálního centra, analyzovány systémy městské hromadné dopravy a příměstské dopravy. Dále jsou popsána kritická místa v dopravním systému Plzně. Z tohoto popisu následně vychází optimalizační návrhy: vznik autobusového terminálu v ulici Šumavská v blízkosti železniční stanice Plzeň hlavní nádraží, vybudování průtahu vedoucího z Borské ulice na křižovatku Karlovarská/Lidická a využití severozápadního obchvatu města městskou hromadnou dopravou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   začátekpředchozí25 - 34  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.