|
|
Právní úprava nakládání se zvířaty v lidské péči
Konečná, Petra ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce s názvem Právní úprava nakládání se zvířaty v lidské péči zpracovává porovnání vybraných aspektů české a australské právní úpravy u tří kategorií zvířat v lidské péči - hospodářských zvířat, zvířat chovaných v zájmovém chovu a pokusných zvířat. Práce má pět hlavních kapitol. První kapitola se zaměřuje na prameny právní úpravy nakládání se zvířaty v lidské péči a to na úrovni mezinárodního práva, práva Evropské unie, české národní právní úpravy a australské národní právní úpravy. Druhá kapitola vysvětluje základní pojmy - zvíře a jeho právní status a zvíře v lidské péči v české a australské právní úpravě. Třetí kapitola popisuje již ochranu specifické kategorie zvířat v lidské péči - hospodářských zvířat v české a australské právní úpravě. Čtvrtá kapitola pojednává o problematice ochrany zvířat v zájmovém chovu taktéž v obou právních úpravách. A pátá kapitola se zaměřuje na ochranu pokusných zvířat v české a australské právní úpravě. Klíčová slova zvíře lidská péče ochrana zvířat
|
|
| |
|
|
Ilustrace v české knize pro děti. Obraz zvířete
Nachlingerová, Jana ; Špirk, Ivan (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Nachlingerová, J.: Ilustrace v české knize pro děti. Obraz zvířete /Diplomová práce/ Praha 2010 Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, počet stran 65 Hlavním tématem této diplomové práce jsou ilustrace v české knize pro děti se zaměřením na obraz zvířete v ilustracích, ale i v literárních textech. Práce nachází různé způsoby zobrazení zvířat v rámci obecných ilustrátorských přístupů, zastavuje se u vybraných zásadních představitelů české ilustrace. Pohlíží na současnou produkci knih pro děti v jejích pozitivních i negativních aspektech, sleduje jak snahy v péči o krásnou knihu, tak i nehodnotnou produkci spojenou s nezodpovědností vůči dětskému čtenáři. Na pozadí pozoruhodných knih o zvířatech mapuje současné ilustrátory usilující o výtvarně náročnou ilustraci. Klíčová slova: ilustrace, zvíře, role zvířete v dětské knize, antropomorfizace, ilustrátorský přístup, zásadní představitelé české ilustrace, kniha, současná produkce knih pro děti, krásná kniha, kýč, nakladatelství, současní ilustrátoři
|
|
|
Právní úprava nakládání se zvířaty v lidské péči
Židlická, Veronika ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou nakládání se zvířaty v lidské péči. Podává ucelený přehled úpravy mezinárodní, Evropské unie i České republiky. Na mezinárodní úrovni popisuje pět dohod Rady Evropy. Na úrovni Evropské unie nevynechává primární předpisy, sekundární předpisy ani koncepční nástroje. Na úrovni vnitrostátní se snaží přiblížit hlavní předpisy právní úpravy nakládání se zvířaty v lidské péči. Dále se práce věnuje definici pojmu zvíře, živočich a zvěř a kategorizaci zvířat. Přibližuje i soukromoprávní status zvířete. Jako stěžejní právní předpis v České republice upravující hlavní způsoby nakládání se zvířaty v lidské péči popisuje zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Po vymezení možných způsobů nakládání nezapomíná ani na seznámení s případnými sankcemi za porušení ustanovení k ochraně zvířat, včetně zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. V závěru práce krátce popisuje správní orgány, jež se zabývají ochranou zvířat.
|
|
|
Looking at and through the Beast: Construction of 'Animal' within the Prague Zoo
Polakovičová, Dana ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Haywood, Mark (oponent)
Předkládaná diplomová práce vychází z předpokladu, že zoologické zahrady představují kulturní instituce, které zrcadlí to, jak jsou "příroda" a zvířata sociálně a kulturně interpretovány. Prostřednictvím zúčastněného pozorování sleduje, jakých významů a forem nabývají zvířata pražské zoo skrze pohled návštěvníků, a analýzou obrazových a písemných materiálů vytvořených pražskou zoo zkoumá to, jak jsou tato zvířata konstruována prostřednictvím samotné zoologické zahrady. Zvíře žijící v zoo je považováno za specifický typ zvířete, odlišný jak od zvířat domácích, tak i divokých. Zoologická zahrada v Praze a její návštěvníci vytvářejí chimérického tvora, jenž je schopen obsáhnout a propojit různé a často protichůdné trendy a koncepce toho, jak je nahlíženo na zvířata v zoo.
|
|
|
Opozice "člověk - zvíře" v jazyce. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Šťastná, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem ke zkoumání českého jazykového obrazu světa a využívá základní teoretická a metodologická východiska kognitivní a kulturní lingvistiky. Práce se zabývá opozicí "člověk - zvíře", resp. "lidské - zvířecí" v češtině a ukazuje, jakým způsobem jsou v jazyce zooapelativa (názvy zvířat) vztažena ke skutečnostem z lidského světa. Velká část práce vychází převážně z analýzy českého slovníkového materiálu (z etymologických, výkladových, synonymických a frazeologických slovníků). Srovnána je rovněž vědecká (biologická) klasifikace živočichů s kategorizací v přirozeném jazyce. Pro kategorii ZVÍŘE jsou stanoveny čtyři základní domény, které konstituují pojmový model (rámec) této kategorie: "místo, kde zvíře žije", "fyzické vlastnosti", "chování zvířete" a "souvislost s člověkem". Součástí práce je i dotazníkový výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem čeští mluvčí vnímají kategorii ZVÍŘE a zda považují některá zvířata za protypičtější než jiná.
|
|
|
Felis versus Felix - symbolický i narativní obsah v umění a ve výtvarné výchově
Pikorová, Karolína ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Téma diplomové práce je Felis versus Felix - symbolický i narativní obsah v umění a ve výtvarné výchově. Tato práce je teoretickou i praktickou studií tématu. Teoretická část se zabývá uchopením klíčových slov, jejich významy, kočkou jako takovou, její symbolikou, historií, jejími vlastnostmi, konotacemi, které se k ní vážou. Diplomantka mapuje výskyt a význam kočky ve výtvarném umění a v literatuře, který dokládá konkrétními příklady. Dále nabízí možnosti využití tématu ve výtvarné výchově a představuje již zpracovanou výtvarnou řadu Zvíře v nás. Diplomantka navrhuje další možnosti využití tématu v pedagogické praxi. Praktická část práce vychází z výsledků heuristické přípravy. Obsahuje dva cykly výtvarných prací různého charakteru, které spolu však souvisí.
|
|
|
Zvířata a rostliny v italských a českých frazeologismech
Gábová, Renata ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
(česky) Práce analyzuje italské a české frazeologické jednotky, ve kterých jako bázové slovo vystupují zvířata a rostliny. Práce je rozdělena do teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá frazeologií, idiomatikou a základní terminologií. Praktická část se věnuje symbolice, pranostikám a analýze frazeologické jednotky dle míry ekvivalence. Následující kapitoly analyzují morfologické, lexikální, syntaktické a slovotvorné hledisko.
|
|
|
Rethinking the Animal: Post-Humanist Tendencies in (Post) Modern Literature
Gridneva, Yana ; Vichnar, David (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Tato diplomová práce interpretuje post-humanismus jako filozofický směr zabývající se problematikou anthropocentrismu. Jejím předmětem je analýza pěti literárních textů (Odysseus od Jamese Joyce, Flush od Virginie Woolfové, Nightwood od Djuny Barnesové, Hackenfeller's Ape od Brigid Brophy a Elizabeth Costello od J.M. Coetzee), které nevycházejí z obecních předpokladů o tom, co je zvíře a jakou má funkci v kultuře a diskurzu, a tím pádem komplikují hranici mezi člověkem a zvířetem. Zvířata tady neslouží jako nástroj pro zobrazení lidských záležitostí a vlastností, ale mají svoji vlastní hodnotu a jsou pojímána nad rámec antropocentrických předpokladů. Úkolem této práce je popsat strategie, které tyto texty používají k zobrazení zvířat, a způsob, kterým komplikují binární opozici člověk-zvěře. Teoretický rámec této práce poskytují díla autorů, kteří patří k vznikajícímu oboru Animal Studies, a díla jiných současných filozofů, především Jacquesa Derridy, Gillese Deleuze a Felixe Guattari. Velkou ambicí tohoto projektu je přispět k rozvoji nové post-humanistické etiky, definované tendencí k inkluzi a lhostejností vůči binaritám. Klíčová slova: zvíře, Animal Studies, carno-phallogocentrismus, post-humanismus, James Joyce, Virginia Woolfová, Djuna Barnes, Brigid Brophy J.M. Coetzee.
|
|
|
Lidství a zvířeckost mezi Heideggerem a Derridou
Trnka, Jaroslav ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Michálek, Jiří (oponent) ; Chvatík, Ivan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá rozdílem mezi člověkem a zvířetem v souvislosti s tematikou času, jak ji zpracovává Heidegger a Derrida. Hlavním východiskem je kritika raného Heideggerova myšlení zvířete jako ochuzeného o svět, provedená jako kritika jeho myšlení času a možnosti. První dvě kapitoly se snaží ukázat, že raný Heidegger přes svůj zásadní příklon k časovosti a možnostnímu charakteru bytí člověka stále myslí možnost jako skutečnou a čas jako přítomný. Teprve na základě tohoto kroku může myslet zvíře privativně jako nesmyslné, resp. ochuzené - v nějaké podobě nepřítomnosti času. Tato kritika vede k hledání důslednějšího myšlení času a možnosti, jako prostředku ke vstřícnějšímu myšlení zvířete. Třetí kapitola se zabývá Derridovými výhradami k takovému hledání času a snaží se zmapovat úskalí, která se s Heideggerovým záměrem pojí. V dalších třech kapitolách je předložen hlavní rozbor pozdního Heideggerova myšlení času. Důraz je kladen na rozdíly tohoto pojetí oproti ranému myšlení, hledané především jako rozdíly mezi pozdní přednáškou Čas a bytí a raným Bytím a časem. Pozdní Heidegger se na rozdíl od raného ptá na jednotu trojitě dimenzionálního času a vyhýbá se tak tomu, aby ji fakticky myslel jako přítomnost. Základem jednoty času je jeho čtvrtá dimenze blížnosti, která se děje jako...
|
host ::
RSS.