|
| |
|
|
Vliv videoherních avatarů na motivaci ke hře a následné nákupy v ní
Rosová, Sylvie ; Fousek Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Švelch, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá tématem herních avatarů a jejich vlivu na motivaci ke hře a následné nákupy v ní. Téma je nejdřív uchopeno teoreticky, přičemž jsou představeny a rozebrány studie a výzkumy předešlých autorů. Detailněji je přiblížena důležitost avatara ve videohrách a také proces jejich tvorby. Práce také rozebírá vztah mezi reálným a online "já" hráče a dotýká se tématu sociální identity. V oblasti motivace ke hraní práce rozebírá jednotlivé motivátory, které identifikovaly předešlé studie a následně se soustředí na dva důležité faktory spojené s avatarem, kterými jsou identifikace s avatarem a ponoření do hry. V části dedikované nákupům ve hře je ve zkratce vysvětlený systém mikrotransakcí a rozebrány důvody k nákupu ve hře. Praktická část navazuje na teoretickou a zasazuje téma do českého prostředí, přičemž zkoumá a popisuje způsob, jakým avataři, jejich design, funkce a zpracování, ovlivňují motivaci ke hře a následné nákupy v ní. Praktická část nejprve analyzuje chování hráčů při editaci avatarů a následně při nákupu virtuálních položek pro avatary. Získaná data nakonec potvrzují nebo zamítají hypotézy vycházející ze studií předešlých autorů.
|
|
|
Representation of female characters in videogames inspired by the Victorian era on the example of Dishonored and Dishonored 2
Smoliankina, Sofia ; Šindelář, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Ve své bakalářské práci zkoumám reprezentaci ženských postav na příkladu videoher, které byly inspirovány viktoriánským obdobím. Videohry je možné považovat za jedno z audiovizuálních médií, jejichž prostřednictvím lze zobrazovat jak historické období, tak i perspektivy současné společnosti. K rozboru využívám zdroje o konceptu neoviktoriánské éry, vývoji herní komunity a postavení žen v ní, následně v kontextu získaného teoretického základu analyzuji ženské postavy z her Dishonored (2012) a Dishonored 2 (2016). Zaměřuji se na to, jakou roli v příběhu hrají ženské postavy, nejen ty hlavní, ale i vedlejší, jak se mění jejich pozice v rámci této herní série. Analýza je provedena v kontextu změn v moderní herní komunitě a zaměřuje se také na to, jak by konflikty (např. "GamerGate") mohly přispět ke změnám ve videohrách samotných. Cílem této práce je ukázat, jaký vliv na zobrazování minulosti mají normy a hodnoty té doby, kdy historická mediální reprezentace vznikala. Pomocí konceptu homosociálních vztahů, který vystihuje "uzavřený mužský svět" viktoriánské éry, zkoumám, jak se změnila role v příběhu a počet ženských postav v Dishonored 2 ve srovnání s Dishonored. Rozebírám, jak původně "izolované ženy" z Dishonored začaly hrát důležitou roli v Dishonored 2, v které také zastoupení žen odráží realitu...
|
|
| |
|
|
Game Over: Smrt ve videohrách a vliv videohry Brothers: Tale of Two Sons na hráče
Khan, Jakub ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Švelch, Jan (oponent)
Videohry již nejsou pouze zábavným artiklem pro určité zájmové skupiny, jde o globální masové médium pro všechny generace, které může být využívané i za jinými účely, než je jen rozptýlení. Předmětem zkoumání této diplomové práce byly videohry a jejich vliv na hráče. Cílem pak bylo zjistit, jakým způsobem hráči a hráčky vnímají smrt ve videohrách, co v nich tento kontakt vyvolává za emoce a reakce a zda mohou videohry měnit jejich vnímání smrti. Výzkum byl uskutečněn pomocí kvalitativního šetření, uskutečněného skrz polostrukturované rozhovory s hráči a hráčkami, kteří si v jeho rámci nejprve zahráli videohru Brothers: A Tale of Two Sons obsahující narativní druh smrti. Z provedeného výzkumu se podařilo zjistit, že zmíněná videohra dokázala vyvolat v hráčích a hráčkách silné emoce, hlavně pak ty negativní, jako smutek, strach nebo lítost, způsobené kontaktem s nečekanou smrtí hlavní postavy, za kterou po celou dobu hráli. Vyvolání těchto emocí bylo umocněno jednoduchým ovládáním a jednoduchými hádankami, umožňující větší soustředěnost na příběh, dále pak interaktivita videohry a sounáležitost s protagonistou. Změnit vnímání smrti pozitivním směrem se povedlo pouze u jednoho účastníka výzkumu ze šesti zúčastněných, ostatní však připustili, že pokud by videohra byla v jistých ohledech kvalitnější...
|
|
| |
|
|
Reprezentační roleplay ve virtuálním světě: Aplikace dramaturgické analýzy na World of Warcraft
Špán, Adam ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi aplikace dramaturgické analýzy na virtuální svět počítačové hry World of Warcraft. Někteří hráči se v tomto virtuálním světě věnují hraní rolí, takzvanému reprezentačnímu roleplayi. Jedná se o komplexní sociální aktivitu, která s sebou nese celou řadu specifických pravidel a zvyklostí. Cílem této práce bylo ověřit aplikovatelnost čtyř různých dramaturgických konceptů (charakter, regiony, scéna a výstava) na výkony aktérů ve virtuálním světě. Poznatky této práce vychází z několikaměsíčního etnografického výzkumu a z 16 navazujících polostrukturovaných rozhovorů. Analýza těchto dat odhalila celou řadu podobností a vysokou míru aplikovatelnosti dramaturgické sociologie na reprezentační roleplay ve virtuálním světě World of Warcraft. Jednotlivé dramaturgické metafory byly dále v kontextu virtuálního světa rozšířeny o nové koncepty. Jedná se o "vadu charakteru", která spočívá v odmítání následků osudných momentů, "vždy IC" roleplayery, kteří ignorují existenci zadního regionu, "imerzivní pochod", který popisuje dramatický přesun mezi scénami a "výstavu s pasivním kurátorem", která reflektuje odlišnost kurátora ve virtuálním světě.
|
|
|
Srovnání profesionálních recenzí a uživatelských komentářů na Metacritic v případě The Last of Us Part II
Kafka, Pavel ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houška, Jan (oponent)
Předmětem této práce je analyzovat a porovnat profesionální recenze a uživatelské komentáře na agregátoru Metacritic v případě hry The Last of Us Part II. Cílem práce je zjistit, co odlišuje profesionální videoherní recenze od uživatelských komentářů, jaká dominantní témata obsahují a která z nich mají hlavní podíl při konečném hodnocení, na příkladu The Last of Us Part II. První čtyři kapitoly teoretické části práce se věnují teoretickým východiskům oblastí herní recenze a její funkce, review bombing, identifikace s hlavním hrdinou a reprezentace ženských postav. Teoretická část je zakončena představením hry The Last of Us Part II a agregátoru Metacritic. Výzkumná část obsahuje celkem dva výzkumy. První dvě kapitoly se věnují představením metodologií jednotlivých výzkumů a vymezení jejich vzorků. První výzkum využívá kvantitativních metod s cílem popsat průběh uživatelského hodnocení v čase. Druhý výzkum využívá kvalitativní tematické analýzy s cílem objevit dominantní témata u 10 profesionálních recenzí a 100 uživatelských komentářů. Dominantní témata těchto dvou vzorků a jejich vliv na konečné hodnocení jsou následně vzájemně porovnána. Práce je zakončena diskuzí, interpretací výsledků, shrnutím a zhodnocením výsledků. Jedním z hlavních zjištění této práce je signifikantní vývoj uživatelského...
|
|
|
Řečové akty ve videohrách
Šurýn, David ; Zmrzlá, Petra (oponent) ; Sučková, Magda (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce poskytuje nový pohled na klasifikaci interakcí ve videohrách založený na producentovi a adresátovi a obsahuje analýzu řečových aktů ve hrách Life Is Strange a Call of Duty. Tato klasifikace může být použita ke zjednodušení procesu analýzy řečových aktů v ostatních videohrách. Aby bylo možné takovou klasifikaci vytvořit, bylo nutné zaměřit se na vztah mezi hráčem a interagovatelným herním prvkem. Následně jsou představeny hlavní třídy interakcí ve videohrách, kde každá třída obsahuje specifické typy řečových aktů. Analýza řečových aktů v Life Is Strange a Call of Duty slouží primárně jako příklad toho, jak lze tuto klasifikaci použít a také představuje způsoby jak hra zprostředkovává informace hráči. Seznam interakcí ve videohrách není úplný, ale zahrnuje ty nejběžnější a nejuniverzálnější.
|
|
|
Fenomén počítačových her a jejich převod do češtiny
Wicha, Lukáš ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Problematika počítačových her a videoher obecně a zejména jejich překladu až donedávna stála spíše stranou zájmu translatologie a teprve v posledních letech se stává objektem translatologického výzkumu. Cílem práce je představit videohry jako specifické a významné médium s početnými uživateli utvářejícími herní subkulturu a uvést tak tento fenomén jako relevantní translatologické téma. Součástí práce je popis celkového procesu lokalizace a lokalizační praxe v České republice. Pomocí lexikální analýzy vybraných recenzí a internetových diskuzních vláken a dotazníkového výzkumu je zkoumán vliv počítačových her a souvisejících textů na utváření charakteristického sociolektu českých hráčů a pronikání specifických lexikálních prvků za hranice této subkultury. Pojmy používané v souvislosti s mezikulturním a mezijazykovým převodem počítačových her jsou vymezeny vůči zavedeným translatologickým termínům. Prostřednictvím komparativní analýzy původních a překladových verzí dvou počítačových her jsou zjišťovány překladatelské postupy aplikované při převodu jazykově a kulturně vázaných prvků s cílem určit, zda se převod počítačových her do češtiny vyznačuje takovými specifickými rysy, jež by ospravedlňovaly zavedení nových translatologických pojmů. Na popis specifických rysů počítačových her a jejich důsledků...
|
host ::
RSS.