|
|
Argumentační dovednosti žáků v tématu klíšťových onemocnění
Balík, Tadeáš ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Argumentační dovednosti pokládáme za nezbytný atribut efektivní komunikace současné doby pro plnohodnotné uplatnění jak v osobním, tak i ve společenském životě. Z tohoto důvodu jsou tyto schopnosti cíleně zakomponovány do vzdělávání na základních školách v podobě klíčové kompetence komunikativní. Dovednosti žákovské argumentace můžeme rozvíjet prostřednictvím cílených výukových aktivit ve vhodně zvolených tématech, jež podněcují k diskutování. Záměrem této práce bylo zmapovat dovednosti formulovat vlastní argumenty k tématu klíšťových onemocnění a možností jejich prevence u žáků na druhém stupni základní školy. K tomuto účelu byla zkonstruována komplexní úloha, která byla předložena 369 žákům. Žáky formulované argumenty byly hodnoceny podle jejich četnosti, efektivity a faktické správnosti. Argumentační dovednosti žáků se ukázaly na nízké úrovni. Bylo zjištěno, že žákovské argumenty byly ovlivněny ročníkem žáků a jejich zastávaným osobním postojem k řešenému tématu. Pro efektivní kultivaci této dovednosti pokládáme za žádoucí jí věnovat ve výuce na základní škole systematickou pozornost prostřednictvím cílených aktivit. KLÍČOVÁ SLOVA kompetence komunikativní, komunikační dovednosti, argumentační dovednosti, výuka přírodopisu, klíšťová onemocnění, očkování
|
|
|
Vliv pandemie koronaviru na pracovněprávní vztahy
Nouzáková, Sandra ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Vliv pandemie koronaviru na pracovněprávní vztahy Abstrakt Diplomová práce se zabývá vlivem pandemie koronaviru na pracovněprávní vztahy. Cílem práce je zaměřit se na právní instituty, které se ocitly v centru zájmu v souvislosti s příchodem pandemie a posoudit, zda právní úprava byla dostatečná a jaký dopad měla na adresáty právních norem. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola je zaměřena na překážky v práci praktikované na situace, které vyvstaly s příchodem pandemie. Tato kapitola klade důraz na otázku, kdo nese, popř. by měl nést náklady za negativní dopady způsobené pandemií. Druhá, třetí a čtvrtá kapitola se věnují jednotlivým subjektům a míře, jakou byly dotčeny pandemií Covidu-19. Druhá kapitola se zaměřuje na zaměstnance pracující distančně a možné potíže, které jsou s prací mimo pracoviště zaměstnavatele spojené. Třetí kapitola se zabývá právním postavením povolaných studentů, kterým byla za nouzového stavu nařízena pracovní povinnost a vhodností využití tohoto institutu. Předmětem kapitoly čtvrté jsou pak zaměstnavatelé a jejich nárok na státní pomoc. Pátá, šestá a poslední sedmá kapitola mají základ v bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti a zabývají se aktuálními otázkami spojenými s pandemií a taktéž s jejími možnými následky. Kapitola pátá poskytuje základní...
|
|
|
Vakcinační centrum 4.0
Forejtník, Ondřej ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Apeltauer, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá modelováním pohybu osob ve vysokokapacitním vakcinačním centru během pandemie covid-19. Předmětem modelování je vakcinační centrum, které bylo provozováno Fakultní nemocnicí Brno na Brněnském výstavišti v první polovině roku 2021. Práce popisuje proces očkování v centru a s ním spojenou teorii pohybu osob. Na základě dat získaných mimo jiné analýzou videozáznamů pořízených v centru byl v programu Pathfinder vytvořen numerický model vakcinačního centra. Ten byl využit pro kapacitní posouzení vakcinačního centra a pro vytvoření návrhového modelu centra zvládajícího vyšší intenzity přicházejících pacientů. Výstupem diplomové práce je návrh dispozičního řešení vakcinačního centra, při kterém bude možné v centru očkovat nejvyšší počet pacientů za den.
|
|
|
Připravenost vybraných poskytovatelů sociálních služeb na vznik mimořádných událostí se zaměřením na epidemiologickou situaci COVID-19
PAVELKOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá připravenosti vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí. Pro diplomovou práci byly vybrány náhodně sociální zařízení poskytující pobytovou formu na území Jihočeského kraje. V těchto zařízení je personál pro klienty to nejdůležitější, proto by měl být personál dostatečně informován a připraven na mimořádné události. Mezi sociální zařízení poskytující pobytovou formu patří: jedná se o domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, azylová bydlení, domy na půli cesty, týdenní stacionáře, chráněná bydlení a jiné. První kapitola teoretické části se věnuje problematice sociálních služeb. K začlenění jednotlivých pojmu spojených se sociálními službami, klasifikací sociálních služeb, bez níž bychom se v nabídce služeb těžce orientovali. V další kapitole práce se zaměřuji na onemocnění COVID-19, jeho příznaky, šíření a léčení. V praktické části diplomové práce bylo náhodným výběrem osloveno 78 zařízení. Dotazníkového šetření se aktivně účastnilo 41 z oslovených zařízení. Cílem diplomové práce bylo "Posoudit současný stav připravenosti vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí". K dosažení cíle diplomové práce a pro zodpovězení hypotézy 1: "Poskytovatelé sociálních služeb na území Jihočeského kraje jsou z 80 % připraveni na řešení mimořádných událostí" byl zvolen kvantitativní výzkum, jehož data byla získána s použitím dotazníkového šetření. Pro diplomovou práci bylo vybráno náhodně 78 sociální zařízení poskytující pobytovou formu v Jihočeském kraji. Dotazník (Příloha 1) byl rozeslán poskytovatelům sociálních služeb, dle registru poskytovatelů sociální služeb. Dotazník obsahoval 38 otázek. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny formou grafů včetně jejich interpretace. K hodnocení informovanosti poskytovatelů sociálních služeb byla stanovena hranice úspěšnosti 80 % správných odpovědí. Z výsledků dotazníkové šetření vyplývá, že připravenost vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje dosáhla pouze 58 %, což znamená, že poskytovatelé sociálních služeb nejsou dostatečně připravení na vznik mimořádných událostí. Hranice úspěšnosti byla splněna v otázkách č. 1, 5a, 5b, 8, 10, 11, 13, 22, 23 a 30. Většina poskytovatelů sociálních služeb má zpracovaný plán krizové připravenosti (otázka č. 13) a z diplomové práce vyplývá, že poskytovatelé sociálních služeb mají zájem o vytvoření systému výchovy, vzdělání a školení dobrovolníků (otázka č. 36) kde, ale nebyla splněna hranice úspěšnosti. Diplomová práce může být použita pro další studijní účely.
|
|
|
Vysokoprůtoková střediska a místa pro zajištění ochrany obyvatelstva, ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů
DLOUHÝ, Aleš
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vybraných parametrů vysokoprůtokových středisek a míst pro zajištění ochrany obyvatelstva, ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů. Cílem práce bylo zjistit, zdali je provoz vysokoprůtokového očkovacího centra ve Strakonicích z logistického hlediska náročnější než provoz přijímacího střediska ze zóny havarijního plánování města Písek a mobilizačního centra zřizovaného při vojenském útvaru 4312 Strakonice. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, přičemž teoretická část je tvořena třemi ucelenými kapitolami. V první kapitole je řešena problematika koronavirů, pandemie viru SARS Cov-2 a zřizování očkovacích center. Druhá část je věnována ochraně obyvatel ve spojení s jadernou elektrárnou Temelín a přijímacími středisky evakuovaných osob ze zóny havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín. Závěrečná kapitola se věnuje mobilizaci Armády České republiky, vojenskému útvaru ve Strakonicích a zřizovanému mobilizačnímu centru.
|
|
|
Sérologické přehledy - historie, současnost, budoucnost
ŠOJSLOVÁ, Denisa
V teoretické části jsem se zabývala významem sérologických přehledů, jejich historií, současným posledním přehledem z roku 2013 a budoucností přehledů. Poté jsem popsala výhody očkování a jeho druhy, typy. A v neposlední řadě jsem se věnovala klíšťové encefalitidě. Dále se věnuji historii tohoto onemocnění, jeho výskytu a šíření, klinickému průběhu a diagnostice onemocnění.Cílem mé bakalářské práce je prokázat protilátky proti klíšťové encefalitidě, jak u lidí kteří byli očkování, tak i u těch, kteří nemoc prodělali. Praktická část se věnuje vyšetření protilátek proti viru klíšťové encefalitidy metodou ELISA. Laboratorní výsledky byly statisticky zpracovány do grafů. Vzorky krve byly testovány od dubna do října 2019. Z těch vyšlo, že testovaných bylo více žen než mužů ve věkové skupině 30-39. Výsledky mé práce také potvrdily obecně známou skutečnost, že klíšťová encefalitida je sezonního charakteru. Nejvíce vzorků se testuje v letních měsících, což souvisí se zvýšenou aktivitou klíšťat v tomto období. Byly položeny dvě hypotézy. První se týkala vlivu věku na výši ochranných protilátek po prodělání klíšťové encefalitidy. Druhá se týkala vlivu věku na výši ochranných protilátek po očkování.
|
|
| |
|
|
Očkování a farmaceutická péče I
Žižková, Tereza ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Hendrychová, Tereza (oponent)
Očkování a farmaceutická péče I Autor: Tereza Žižková Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Eliška Kolmanová, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cíl: Očkování je možné považovat za účinný nástroj pro prevenci infekčních onemocnění. Jeho stěžejní význam spočívá v ochraně celé populace. Cílem této práce bylo analyzovat postoje a názory pacientů k možnosti očkování proti chřipce v lékárnách v České republice (ČR). Metodika: Technikou standardizovaného řízeného rozhovoru bylo v termínu 16. 11. 2020 - 20. 12. 2020 osloveno 2032 náhodně pomocí kvót vybraných občanů ČR starších 15 let s žádostí o vyjádření k problematice zdravotnictví a zdravého způsobu života populace. Součástí tohoto šetření byly dotazy na problematiku očkování proti chřipce. Respondentům bylo položeno 21 otázek uzavřeného, polouzavřeného a otevřeného typu zaměřených na sociodemografické charakteristiky, postoje a názory respondentů na očkování proti chřipce včetně možnosti očkování v lékárně. Data byla hodnocena deskriptivní statistikou a vybranými parametrickými a neparametrickými testy. Výsledky: Analyzována byla data od 1769 respondentů, muži činili 49,0 %, průměrný věk dosáhl 47,2 let. Nejčastěji se jednalo o pracující...
|
|
|
Sociální determinanty znalosti infekce HPV a rizika vzniku nádorových onemocnění
Stuchlíková, Tereza ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Hejtmánková, Alžběta (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá sexuálně přenosnou infekcí lidského papilomaviru (HPV) a jejích potenciálních rizik pro vznik nádorových onemocnění. HPV je rizikový faktor, který je příčinou karcinomu děložního hrdla, jednoho z nejčastějších příčin úmrtí nádorových onemocnění u žen. I přes to, že se HPV infikuje většina ženské a mužské populace během svého sexuálně aktivního života, a to především do 30 let, ženy jsou převážně citlivější vůči této infekci. V mladém organismu ji může imunitní systém odstranit bez povšimnutí do 2 let, ale v případě kmenu HPV z vysoce rizikové skupiny může nevinná infekce vyústit až ve smrtelnou. Především u mužů se v posledních letech čím dál více vyskytuje zhoubný novotvar oblasti hlavy a krku, např. část orofaryngu, jehož jednou z přičin je právě HPV. Infekce HPV proto v posledních letech přestává být spojována pouze s nádorovými onemocněními ženských pohlavních orgánů. HPV způsobuje u mužů i nádory penisu či análního otvoru, proto je zapotřebí lepšího poučení populace o rizicích HPV, a to především u mladé generace, u které se mění vzorec sexuálního chování, a proto virus již napadá nejen tkáně pohlavních orgánů. Práce se zabývá popisem a epidemiologií těchto typů nádorů a také sociálními determinanty, které infekci ovlivňují. Znalost rizik HPV je klíčovým...
|
|
|
Očkování jako komunikační výzva: analýza argumentů a faktorů ovlivňujících jeho (ne)přijetí
Hájková, Karolína ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Práce se zabývá negativním fenoménemodmítánívakcinace, klesajícíproočkovanostia návratu infekčních onemocnění, které jsou vakcínami preventabilní. Jedná se o mezinárodní fenomén, jenž byl v roce 2019 označen Světovou zdravotnickou organizací za jednu z deseti největších hrozeb pro veřejné zdraví. Téma odmítání a váhání v očkování je komplexní problematikou, která je ovlivněna mnoha faktory. Patří mezi ně například mediální prostředí,geografické a finanční překážky,historické vlivy, osobní zkušenost, zdravotní gramotnost, vnímání rizik a mnoho dalších. Nepřijetí imunizačních programů je zásadní kolektivní, nikoliv individuální, problém ohrožující veřejné zdraví. Je proto nutné tyto faktory zmapovat faktory a doplnit argumenty proti očkování, které jeho přijetí brání. V práci je obsaženo stručné shrnutí historie odmítání vakcinace, zpracování obsáhlého souboru faktorů ovlivňujících přijímání očkování, zanalyzování a kategorizace vybraných argumentů proti vakcinaci a v neposlední řadě shrnutí poznatků pro tvorbu strategií pro přijetí imunizačních programů.
|
host ::
RSS.