|
|
Pohybová aktivita u pacientů po chirurgické léčbě bederní páteře
Plháková, Michaela ; Dudová, Agnieszka (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Pohybová aktivita u pacientů po chirurgické léčbě bederní páteře. Cíle: Hlavním cílem je vytvořit přehled doporučení pohybové aktivity včetně fyzioterapie po operaci bederní páteře pro hernii disku. Dále zjistit, na jakém základě jsou tato doporučení vytvářena a které faktory mají vliv na míru pohybové aktivity po operaci páteře. V poslední řadě určit dlouhodobý rehabilitační plán podle principů vědy založené na důkazech. Metody: Literární rešerše podle určených metodologických parametrů. Výsledky: Rešerše odpovídá na otázky, které se týkají pooperační fyzioterapie bederní páteře v krátkodobé i dlouhodobé fázi, poukazuje na současné trendy a směry bádání v rámci vědy založené na důkazech. Klíčová slova: Bederní páteř, meziobratlová ploténka, diskektomie, fyzioterapie, pohybová aktivita.
|
|
|
Vliv médií na životní styl dospívajících
Richterová, Karolína ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem médií na životní styl dospívajících, přesněji na dva aspekty životního stylu, a to pohybovou aktivitu a spánek. V rámci období pandemie Covid-19 byli jedinci nuceni zůstat ve svých domovech, a veškerý jejich sociální kontakt, ale i školní a pracovní povinnosti se přesunuly do online prostředí. S tím se zvyšoval také čas před obrazovkou, ale i s tím spojené sedavé chování. Jelikož byli všichni nuceni být izolování, sportovní a volnočasové aktivity byly také velice omezené, nebo se často také převedli do online prostředí. Cílem této práce je tedy snaha o vymezení návyků dospívajících v rámci pohybové aktivity, spánku a konzumace médií, a jak jsou tyto aspekty navzájem propojeny, a zda toto propojení vnímají i dospívající. Cílem byla také určitá edukace jedinců, kdy byli následně konfrontování s doporučeními pro jednotlivé aspekty životního stylu (spánek a pohybovou aktivitu), ale také doporučení týkající se konzumace médií. Jelikož životní styl byl silně ovlivněn pandemií onemocnění Covid-19, cílem bylo také zjistit, jak se proměnily návyky jednotlivých žáků v rámci tohoto období, ale také po něm. V rámci této práce byl uskutečněn kvalitativní výzkum. Za využití hloubkových rozhovorů s žáky ve věku 13 až 15 let na Základní škole Rozmarýnová v Mostě, byli žáci dotazování na...
|
|
|
Vliv pohybové aktivity na žáky s SPU na 1. st. základní školy (dle par. 16)
Vatľaková, Veronika ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce Vliv pohybové aktivity na žáky s SPU na 1. stupni základní školy (dle par. 16) předkládá čtenářům základní informace a vhled do problematiky specifických poruch učení. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je věnována definicím a příčinám specifických poruch učení. Je zde také vymezeno vzdělání a legislativní rámec v České republice. Druhá kapitola se věnuje přístupům a reedukacím jednotlivých specifických poruch učení. Text samotné třetí kapitoly rozebírá rozvoj pohybu jako důležité složky života a podrobněji popisuje jednotlivé terapeutické aktivity aplikované na základní škole. Cílem diplomová práce je pomocí aplikace souboru hudebně-pohybových aktivit na podporu jemné a hrubé motoriky ovlivnit kvalitu výuky. Výzkum je v praktické části diplomové práce realizován pomocí kvalitativního výzkumného šetření a je popsán ve čtvrté kapitole. Závěr práce uvádí hodnocení pozorovaných oblastí, ve kterých žáci selhávají a ve kterých došlo vlivem aplikace hudebně-pohybových aktivit ke zlepšení. KLÍČOVÁ SLOVA specifické poruchy učení, dysgrafie, dyslexie, pohybová aktivita, jemná a hrubá motorika
|
|
|
Chování a elektrická aktivita rypouna Gnathonemus petersii v základních neurobehaviorálních testech
Juhaňáková, Kateřina ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Neurovědecký výzkum zaměřený na psychiatrické poruchy využívá širokou škálu zvířecích druhů jako modelových organismů. Nejvyužívanějšími z nich jsou především hlodavci a dánia pruhovaná. Repertoár chování současných modelových druhů však neumožňuje simulovat verbální a některé specifické kognitivní příznaky, které jsou přítomny u mnoha poruch, jako je schizofrenie nebo autismus. Rypoun Gnathonemus petersii je slabě elektrická ryba, která využívá elektrickou signalizaci při prostorové orientaci (elektrolokalizaci) a komunikaci (elektrokomunikaci). Experimentální výhoda měření individuálních rozdílů v elektrické signalizaci elektrokomunikace a elektrolokalizace proto může poskytnout hlubší vhled do lidských psychiatrických poruch spojených s kognitivními a verbálními poruchami a rozšířit možnosti modelování na zvířatech obecně. Cílem této diplomové práce bylo popsat behaviorální charakteristiky v základních neurobehaviorálních testech jako je open field a v testech typu novel object recognition. A to v souvislosti s jejich elektroaktivitou. Výsledky open fieldu poukazují na přítomnost thigmotaxe a jsou v souladu s předešlými studiemi prováděnými na potkanech a dániích. Testy s novými objekty už tak jednoznačné nebyly. Chování bylo testováno v souvislosti s velikostí jedinců a v open field testu byl nalezen...
|
|
|
Dlouhověkost - vliv výživy a pohybové aktivity
Pausar, Martin ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
Úvod Dlouhověkost a faktory, které ji ovlivňují, jsou již dlouho předmětem zájmu laiků i odborníků. Jedním z přístupů, jak tuto problematiku zkoumat, je pozorování jedinců, které lze za dlouhověké považovat a kterým zároveň jejich fyzická a psychická kondice umožňuje stále žít kvalitní život. Některé faktory určující tuto kvalitu lze ovlivnit více jiné méně. Životní styl je jedním z ovlivnitelných faktorů. Zvláště pak jeho dílčí součásti jako např. strava, pohybová aktivita či minimalizace škodlivých návyků. Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce je najít a popsat případné společné znaky v oblasti stravovacích zvyklostí a pohybové aktivity u skupiny seniorů ve věku kolem 80 let a výše. Prvním ze stanovených cílů je zjištění četnosti konzumace vybraných potravin nebo skupin potravin a nápojů. Druhým pak zaznamenat výskyt vybraných neinfekčních onemocnění hromadného výskytu ve zkoumaném vzorku a porovnat s běžnou populací. Třetím pak bylo zjišťování podílu tuku a svalové hmoty respondentů. Metodika: Data byla shromažďována dotazníkovým šetřením, přímým dotazováním a doplňkovým měřením tělesného složení. Následně pak převedena do numerické podoby a vyhodnocena tabulkovým procesorem. Použit byl vlastní frekvenční dotazník na zjištění četnosti konzumace vybraných potravin a jejich množství, stručná...
|
|
|
Role výživy a pohybové aktivity u pacientek s nádory prsu
Kafková, Tereza ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Tesařová, Petra (oponent)
Úvod: Karcinom prsu je ve většině zemí světa nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. Mezi faktory, které pozitivně ovlivňují prognózu pacientek, se řadí fyzická aktivita, ideálně podpořená adekvátní nutriční intervencí. U metastatických nemocných působí adekvátní pohybová aktivita příznivě na zvýšení kondice a prodlužuje jejich život, zvláště v podskupině HER2+ pacientek. Zároveň také zlepšuje psychický stav nemocných. Cíl: Cílem této práce je popsat vliv nutriční a pohybové intervence na pacientky s generalizovaným karcinomem prsu. Účinnost intervencí byla hodnocena především na základě dat z měření tělesného složení a testu zdatnosti pacientek. Metodika: Data pro tuto práci byla získána v rámci programu ONKO-FIT, který proběhl ve spolupráci s Onkologickou klinikou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty. Délka tohoto programu byla stanovena na 3 měsíce. Program zahájilo 24 pacientek. Data byla kompletně sesbírána a vyhodnocena u 13 z nich. Věkové rozpětí pacientek bylo od 39 do 57 let s průměrem 47 ± 6 let a průměrná délka od diagnózy 7 ± 6 let. Pacientky prošly osobními konzultacemi s lékařem, fyzioterapeutkou a nutriční terapeutkou. V rámci programu jim byla nabídnuta skupinová cvičení a Nordic Walking, které mohly pacientky využívat a podpořit tím zvýšení své fyzické...
|
|
|
Vliv velikosti bydliště na vztah dospělé populace k pohybové aktivitě a sportu
Kořínek, Mikeš ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Peřinová, Radka (oponent)
Název: Vliv velikosti bydliště na vztah dospělé populace k pohybové aktivitě a sportu Cíle: Hlavním cílem práce je zjistit, zda má velikost bydliště vliv na vztah respondenta k pohybové aktivitě a sportu. Data z vybraných otázek, které se týkala pohybové aktivity a sportu byla vyhodnocena ve vztahu k jednotlivým velikostem bydliště respondentů. Metody: 957 mužů a žen ze všech krajů České republiky ve věkovém rozmezí 15 a 91 let (průměrný věk 41 let) vyplnilo dotazník SFSPA (Sociální funkce sportu a pohybových aktivit). Nasbíraná data byla vyhodnocována ve vztahu k velikostem bydliště respondentů a to v kategoriích: od 500, 501-2000, 2001- 5000, 5001-20000, 20001-50000, 50001-100000, 100000 a více obyvatel. Výsledky: Výsledky nevykazují jasný trend, který by dokazoval, že čím větší sídelní jednotka, tím pozitivnější či negativnější vztah k pohybové aktivitě. Lze ale vypozorovat rozdílný vztah k PA u nejmenší (do 500 obyvatel) a největší kategorií rozdělení sídelních jednotek (100000 a více obyvatel), kde u otázek tázajících se na vztah jedince k PA, vždy častěji pozitivně odpovídali respondenti z největší sídelní jednotky. Provádění nesportovních aktivit (chůze, procházky se psem, uklízení, práce na zahrádce, rodinné vycházky a houbaření) se více věnují obyvatelé malých sídelních jednotek (do 500...
|
|
|
Factors of cognitive superaging - a systematic review
Thompsonová, Eliška ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Faktory životního stylu a úspěšné stárnutí: Systematická rešerše fenoménu SuperAgeingu Teoretická východiska: S narůstajícím věkem světové populace narůstá i zájem o porozumění stárnutí osob v souvislosti s jejich způsobem života. Věk je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů onemocnění. Odhalit a porozumět, jak překonat a předcházet jejich vzniku, by měl být cíl pro nás jako pro odborníky zabývající se zdravím a zdravým životním stylem. Právě zdravý životní styl je zjevným preventivním opatřením proti vzniku a nástupu onemocnění související s věkem. Cíle: Cílem systematické rešerše bylo shrnout faktory životního stylu, které podle dostupné literatury přispívají k úspěšnému stárnutí u SuperAgerů. Metody: Celkem šest literárních databází bylo systematicky prozkoumáno pomocí klíčových slov, která byla vybrána pro efektivní zodpovězení výzkumné otázky. 654 studií bylo identifikováno v základním vyhledávání a 10 studií pomocí ručního hledání. Po vyřazení duplikátů následovalo vyřazení dalších 590 studií. Finální počet vybraných studií byl 20, které se podrobily hodnocení kvality pomocí baterie Newcastle Ottawa Scale. Výsledky: Celkově bylo vybráno 20 studií. V těchto studiích byla pohybová aktivita identifikována jako nejpravděpodobnější faktor životního stylu, který se zdá pozitivně...
|
|
|
Míra pohybové aktivity u osob se spinálním poškozením
Maráčková, Petra ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Malá, Michaela (oponent)
Název: Míra pohybové aktivity u osob se spinálním poškozením. Cíle: Cílem výzkumu bylo ověřit využitelnost nestandardizovaného dotazníku pro sběr dat o míře pohybových aktivit a dalších vybraných faktorů životního stylu u osob se spinálním poškozením. Metody: Kvantitativní výzkum probíhal v terénním prostředí Centra Paraple. Jednalo se o observační studii spočívající v pilotním dotazování vzorku populace osob se spinálním poškozením na míru pohybové aktivity. Použili jsme nestandardizovaný elektronický dotazník "LTPA-SCI" ("Leisure time physical activity for people with spinal cord injury"), vytvořený spinálními specialisty Centra Paraple. Studie se zúčastnilo celkem n = 66 respondentů (mužů n = 53; žen n = 13). Výběr vzorku byl náhodný. Kritérii pro zahrnutí do studie byly minimální věková hranice 18 let, diagnóza míšní léze s kompletním i nekompletním spinálním poškozením a účast v třítýdenním pohybovém programu v Centru Paraple. Data byla zpracována s použitím popisné statistiky v programu Excel. Výsledky: Vzorek respondentů v tomto výzkumu vykazuje, že klienti Centra Paraple vykonávají více pohybové aktivity v domácím prostředí, celkem v podílu 86 %. Věkové rozdělení výsledků ve výzkumu ukázalo, že nejaktivnějšími jedinci jsou osoby ve věku 61 let a více. Motorická úroveň spinálního poškození...
|
|
|
Sport a pohybová aktivita u pacientů se skoliózou
Šrámková, Anna ; Šafářová, Marcela (vedoucí práce) ; Oplatková, Lenka (oponent)
Bakalářská rešeršní práce se zabývá problematikou sportu u skolióz. Cílem je zpracování odborných studií, které zkoumaly četnost výskytu skolióz v různých sportovních odvětvích, a zpracování doporučení sportovních aktivit pro skoliotické pacienty. Práce popisuje vhodné a nevhodné sportovní či pohybové aktivity pro pacienty s adolescentní idiopatickou skoliózou a zkoumá vhodnost zákazu pohybových a sportovních aktivit. Předpokladem je, že pohybová aktivita u pacientů se skoliózou je vhodnější než absolutní zákaz sportu. Tento předpoklad byl v rámci práce potvrzen, ačkoliv jsou sporty, které mohou zapříčinit vznik posturální asymetrie a možná i skoliózy. Důležitá je úroveň, na které je sportovní aktivita vykonávána, a také objem dané aktivity. Součástí rešeršní práce je kazuistika pacienta se skoliózou, jako objektivní metodu hodnocení bylo použito rentgenové vyšetření, které bylo provedeno dvakrát s časovým odstupem.
|
host ::
RSS.