|
|
Ovariální stimulace a problematika hyperstimulačního syndromu
Pohlová, Nikola ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Ješeta, Michal (oponent)
Ovariální stimulace je klíčovým prvkem asistované reprodukce a pomáhá ženám v léčbě neplodnosti. Hormonální stimulace ovarií zajišťuje růst a vývoj ovariálních folikulů. Vybraný dominantní folikul během ovulace uvolní oocyt, který je určen k oplození. Při metodách umělého mimotělního oplození dochází ke stimulaci více folikulů a k odebrání většího množství oocytů. Odebrané oocyty jsou následně oplozeny in vitro. V této práci jsou diskutovány přínosy a rizika nejčastěji používaných stimulačních protokolů. Důraz je kladen na optimalizaci stimulace pro jednotlivé pacientky, zohledňující jejich zdravotní stav, funkční ovariální rezervu a individuální potřeby. Představeny jsou speciální stimulační protokoly pro pacientky se syndromem polycystických ovarií a pro pacientky s onkologickým onemocněním. Stimulaci ovarií podstupují také dárkyně oocytů. Nejzávažnějším rizikem ovariální stimulace je ovariální hyperstimulační syndrom. Stimulace ovarií je využívaná také při záchraně ohrožených savčích druhů nebo v chovu domestikovaných zvířat. Studium ovariální stimulace je důležité pro zdokonalování reprodukčních metod v humánní i veterinární medicíně. Klíčová slova: folikuly, ovariální stimulace, asistovaná reprodukce, ovulace, rizika
|
|
|
Pachové signály podle kterých se orientují flebotomové a komáři
Strejc, Vojtěch ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Štáfková, Jitka (oponent)
Práce se zabývá pachovými signály, pomocí kterých krevsající hmyz vyhledává hostitele. Je zaměřena zejména na flebotomy, ale zabývá se i nejdůležitějšími poznatky publikovanými u komárů, kteří jsou blízkými příbuznými flebotomů. Mezi pachové signály důležité pro flebotomy patří, kromě sexuálních feromonů, zejména oxid uhličitý, vyšší alkoholy, aldehydy, alkany, ketony a kyselina mléčná. Flebotomové i komáři jsou též atrahováni rostlinnými kairomony, například terpeny, protože na rostlinách získávají svoji cukernou potravu. U lidí je známo, že různí jedinci jsou pro komáry různě atraktivní, tato individuální variabilita je dána především kožním mikrobiomem. U flebotomů byla atraktivita různých osob studována u samic L. longipalpis, mezi šesti dobrovolníky byly zjištěny významné rozdíly. Část práce je věnována zvýšené atraktivitě nakažených hostitelů pro přenašeče nákaz (komáry a flebotomy). Komáři rodu Anopheles byli v některých studiích více atrahováni lidmi nakažených malárií Plasmodium falciparum, konkrétně těmi jedinci, kteří měli v krvi gametocyty. Plasmodium falciparum tak zřejmě může ovlivňovat vektora ve výběru hostitele tím, že změní pach potu nebo dechu hostitele, aby byl atraktivnější pro komáry. Podobně tak i flebotomové jsou zřejmě více atrahování hostiteli, kteří jsou nakaženi...
|
|
|
Srovnávací evolučně-vývojová analýza spirakulární oblasti obratlovců
Dušek, Martin ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Vaškaninová, Valéria (oponent)
Oblast prvních dvou faryngeálních oblouků (mandibulárního a hyoidního) představuje evolučně velice flexibilní část hlavy obratlovců. Příkladem této flexibility je spirakulární oblast, zahrnující tyto dva oblouky a první faryngeální výchlipku endodermu (zvanou také spirakulární či hyomandibulární), která je fyzicky odděluje. Tato výchlipka se může prolomit do vnějšího prostředí za vzniku malého párového otvoru na dorzální straně hlavy za očima, který nazýváme spirákulum. Spirákulum se ve své typické podobě vyskytuje u většiny paryb a u některých bazálních paprskoploutvých ryb (bichiři, jeseteři a veslonosi) a většinou slouží jako přídatný nádechový otvor pro vodu (u paryb, během obstrukce úst) či vzduch (u bichirů, zprostředkovávající většinu jejich dýchání). Tento otvor má zřejmě původ v ancestrální hyomandibulární žaberní štěrbině, která byla zmenšena a vytlačena na dorzální stranu migrujícím hyoidním obloukem podporujícím čelisti. V rámci recentních čtvernožců včetně člověka odpovídá spirakulární dutina dutině středního ucha, nabývající funkci příjmu a přenosu zvukových vln. Tato práce shrnuje známé důležité aspekty spirakulárního regionu z hlediska morfologie, ontogeneze a fylogeneze obratlovčích skupin.
|
|
|
Strukturní modifikace primární kůry kořene v odpovědi na podmínky prostředí
Lehmannová, Justýna ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent)
Rostliny se ve svém prostředí setkávají s mnoha nepříznivými faktory, kterým se musí přizpůsobit, aby své prostředí mohly efektivně využívat i přes působení stresu v podobě nedostatku vody, deficience živin, zasolení, utužení či zaplavení půdy. Tato práce je zaměřena na vnitřní stavbu kořene a její změny v odpovědi na stresové podmínky prostředí. Konkrétně se zaměřuje na strukturní modifikace střední části primární kůry kořene, které mají důležitou roli v optimalizaci funkcí kořenového systému ve stresových podmínkách. Shrnuje poznatky o struktuře, způsobu vzniku a regulačních mechanismech tvorby aerenchymu, který má velký význam pro přežití rostlin v hypoxických podmínkách. S těmi se setkává mnoho rostlin v zaplavovaných oblastech, včetně významných zemědělských plodin, jako jsou rýže nebo kukuřice. Práce analyzuje také roli aerenchymu v odpovědi na jiné stresové faktory, jako je deficience živin, nedostatek vody nebo utužení substrátu. Dále se tato práce věnuje méně známým strukturním modifikacím střední části primární kůry, jejichž funkce zatím nebyla zcela pochopena, ale představují potenciálně důležité charakteristiky kořenového systému, na které by se v budoucnu mohlo zaměřovat šlechtění odolných kultivarů zemědělských plodin. Mezi tyto modifikace patří ukládání sekundárních buněčných stěn...
|
|
|
Faktory určující rozšíření mykotrofních rostlin
Novák, František ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykoheterotrofní rostliny získávající uhlík od hub se vyskytují po celém světě kromě Antarktidy. Přes široké rozšíření bývají tyto rostliny vzácné. Tato práce se zaměřuje na faktory, které jsou důležité pro jejich rozšíření. Vyskytují se v místech, kde žijí s nimi asociující houby. Avšak mykoheterotrofní rostliny nenalezneme na všech místech, kde tyto houby žijí. Charakteristickým prostředím pro výskyt těchto rostlin je vlhký a stinný lesní podrost bez silné konkurence autotrofních rostlin. Jejich drobná prachová semena se dobře šíří větrem, vodou nebo živočichy. Stinná místa v lesním podrostu ale mohou mít nedostatečný pohyb vzduchu a šíření vodou je v podrostu s vrstvou rostlinného opadu omezené, což může přispívat k malému rozšíření. Místo, kde je semeno schopné vyrůst, musí být nejen vlhké, stinné a s vhodnou houbou, ale musí mít také vhodné půdní podmínky. Tyto rostliny jsou vázány především na místa s nízkým obsahem dostupného anorganického dusíku a fosforu v půdě. Je možné, že v takových podmínkách potřebují autotrofní rostliny spolupráci s mykorhizními houbami, a tak je zásobují dostatkem uhlíku, který se může dostat k mykoheterotrofním rostlinám. Tyto rostliny je možné spatřit nad zemí pouze tehdy, když kvetou a plodí, a proto je pro jejich pozorování nutné přijít ve vhodný čas na vhodné místo....
|
|
|
Odlišnosti v biologii geografických kmenů motolice Schistosoma mansoni
Žirovnická, Tereza ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterková, Kristýna (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o geografických kmenech motolice Schistosoma mansoni, přičemž shrnuje poznatky o jejich vzájemných rozdílech. Cílem práce je zejména literární rešerše komparativních studií zmiňujících popisy určitých kmenů S. mansoni a následná identifikace odlišností napříč jednotlivými geografickými kmeny. Mezi významné srovnávané údaje byla mimo morfologicko-anatomické odlišnosti zahrnuta i prepatentní perioda, distribuce vajíček v hostiteli a působená patologie, včetně tvorby granulomů. Výsledky této práce potvrzují, že se jednotlivé geografické kmeny v různých aspektech navzájem liší, a to často i mezi izoláty ze stejné oblasti. Geografické kmeny jsou ve výzkumech zastoupeny nerovnoměrně, a to může skrz výsledky dominantních kmenů zkreslit náš pohled na vybrané aspekty biologie schistosom. Je tedy důležité podporovat další, diversifikovaný výzkum zohledňující veškeré faktory experimentů. Získané poznatky o vlastnostech geografických kmenů mohou poskytnout důležité informace pro vývoj strategií kontroly schistosomózy a přinést užitek postiženým populacím po celém světě. Klíčová slova: Schistosoma mansoni, schistosomóza, geografický kmen, komparativní analýza, prepatentní perioda, distribuce vajíček, patologie
|
|
|
"My však chceme růsti" Podoby a proměny československého zahraničního obchodu v letech 1918-1922
Řimnáč, Jan ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
V předkládané práci bych se chtěl zabývat vývojem zahraničního obchodu v prvních letech samostatného československého státu. Export různých domácích výrobků a produktů hrál v moderních dějinách našeho státu vždy důležitou roli - od průmyslové revoluce, přes dvacáté století až po současnost. Protože důležitou součástí aktivní obchodní bilance měl být i zahraniční obchod Československé republiky, přikládaly mu také první vlády zvýšenou pozornost. V letech 1918-1922 existovala snaha vlád kontrolovat zahraniční obchod skrze různé komise, syndikáty i zvláštní Úřad pro zahraniční obchod. Důraz tak v práci bude kladen právě na analýzu činností těchto institucí a úřadů. Cílem práce bude přiblížit, jak zahraniční obchod probíhal, jak se proměňoval a jaký vliv na něj měla vládní politika. Práci jsem se rozhodl ukončit právě rokem 1922, kdy byla ukončena činnost Úřadu pro zahraniční obchod, což bylo odůvodněno ukončením přechodu k tržnímu hospodářství.
|
|
|
Silencing of Transposable Elements in Plants and Implications for Rationalised Transgene Design
Tobiáš, Andrej ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Moravec, Tomáš (oponent)
(česky) Transponovatelné elementy (TE) jsou nedílnou součástí všech rostlinných genomů. Jejich schopnost změnit svoji pozici, tedy transponovat, jim umožňuje množit se a navozovat mutace, což po miliardy let pohání evoluci vpřed. Ačkoliv jsou TE důležité, jejich ničím nekontrolovaná transpozice může vést k nevratnému poškození genomu. Rostliny proto vyvinuly speciální umlčovací mechanismy, které aktivitu TE regulují a umožňují rostlině využívat jejich mutagenní potenciál, tím že je po jejich transpozici mohou přetvořit v genomické novinky. Mechanismy umlčování převážně působí na epigenetické/transkripční úrovni, kde cíleně zavádějí methylaci DNA nebo histonů, jako je například RNA-dependentní DNA metylační dráha (RdDM). Na posttranskripční úrovni pak cíleně degradují mRNA, což je známé jako posttranskripční genový silencing (PTGS). Tyto silencing mechanismy se postupem času také staly vysoce účinnými v rozpoznávání přirozených i umělých transgenů. Rozpoznání a následné umlčení transgenů snižuje účinnost transgenoze a tím i úspěšnost vývoje geneticky modifikovaných organismů (GMO). Důkladný výzkum těchto umlčovacích drah a TE může vést k lepšímu porozumění toho, co tyto dráhy považují za své cíle. Tato znalost může být využita pro racionalizované navrhování transgenů a lepší vývoj GMO. V tomto textu...
|
|
|
Kvantová statistika a koherence fotonů emitovaných opticky modulovanými elektronovými svazky
Kuchař, Marek ; Kozák, Martin (vedoucí práce) ; Konečná, Andrea (oponent)
Interakce vysoce energetických elektronů s látkou je využívána ke studiu a zobra- zování struktury materiálů v elektronové mikroskopii a difrakci. Jednou z forem této in- terakce je emise fotonu díky vazbě elektromagnetického pole elektronu s polarizací látky v jeho blízkosti, jedná se o jev tzv. katodoluminiscence. Nedávné teoretické práce před- povídají, že by mohlo být možné optickou koherenci přenesenou do elektronové vlnové funkce pomocí modulace skrze optická pole následně pozorovat v koherenčních vlastnos- tech emitovaných fotonů. V této práci se zabýváme rozšířením současně používaného teoretického formalismu pro studium tohoto efektu s cílem hlubšího porozumění díky studiu různých režimů optické modulace elektronového svazku. V první části popisujeme důležité aspekty interakce elektronů s látkou vyplývající z klasické elektrodynamiky a v druhé části systematicky budujeme kvantově elektrodynamický formalismus pro studium statistiky emitovaných fotonů. Pomocí numerických simulací pak na základě analytick- ých výsledků diskutujeme očekávanou závislost jejich míry koherence na relevantních fyzikálních parametrech. 1
|
|
|
Predikce efektu bodových mutací na interakci proteinu s nukleovými kyselinami
Štěpánková, Věra Tereza ; Novotný, Marian (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Tereza (oponent)
Bodové mutace jsou nejčastějším typem mutací a mnohé z nich mohou mít patogenní efekt, je proto užitečné umět kvalitně a efektivně predikovat jejich vliv na daný protein, a právě proteiny interagující s nukleovými kyselinami jsou nezbytné pro většinu buněčných procesů. Pokrok ve výpočetních metodách a strojovém učení umožňuje vývoj stále kvalitnějších nástrojů pro predikci vlivu mutací na proteiny. Důležitou kategorií těchto prediktorů jsou nástroje pro predikci vlivu bodových mutací na interakce proteinů s nukleovými kyselinami. Tato práce se zaměřuje na aktuálně dostupné prediktory vlivu missense mutací na protein-NK interakce, které predikují kvantitativní změnu afinity proteinu a nukleové kyseliny a na základě této změny odhadují závažnost mutace. Pozornost je též věnována způsobům hodnocení kvality predikcí jednotlivých nástrojů. Klíčová slova: bodová mutace, predikce, interakce, mechanismus
|
host ::
RSS.