|
|
Srovnávací morfogeneze šupin a povrchů ryb
Uherková, Michaela ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Vaškaninová, Valéria (oponent)
1 Abstrakt Tělní povrchy paryb (Chondrichthyes) a ryb (Osteichthyes) jsou tvořené šupinami, přičemž jednotlivé typy šupin se liší svým morfologickým popisem, stratifikací, morfogenetickým vývojem a zastoupením u jednotlivých skupin. U fosilních druhů se setkáváme s tvrdými kostěnými pancíři či deskami, které se v rámci evoluce postupně proměňují až na pružné šupiny elasmoidního typu, ty se vyskytují u současně žijících zástupců skupiny kostnatých ryb (Teleostei). Mezi recentní typy šupin, které nalézáme na povrchu dnešních rybovitých obratlovců, patří modifikované kosmoidní šupiny, ganoidní šupiny, plakoidní šupiny a elasmoidní šupiny. Klíčovou složkou evolučního vývoje všech zmíněných tělních povrchů jsou odontody, mezi které patří plakoidní šupiny, ganoidní šupiny, zuby v ústní dutině obratlovců či pharyngeální zuby. Odontody tvoří základní strukturální jednotku všech dermato- skeletálních struktur a z evolučního hlediska se z nich vyvinuly šupiny i orální zuby obratlovců. Vzhledem k zajímavé korelaci zubů a šupin, bude teoriím vzniku orálních zubů věnována samostatná kapitola literární rešerše. Předložená bakalářská práce pojednává o evolučním vývoji šupin paryb a ryb s ohledem na paleontologický kontext a shrnuje poznatky o morfologii a morfogenezi jednotlivých typů recentních šupin. klíčová slova:...
|
|
|
The Art of North-Western Anatolia in the Achaemenid Persian Period and Its Relations with the Greek and Persian Art.
Vaškaninová, Valéria ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent) ; Charvát, Petr (oponent)
Studie si klade za cíl vymezení a definici perského achaimenovského stylu v umělecké produkci satrapií (říšských provincií) severozápadní Anatolie (dnešní Turecko) v období trvání achaimenovské říše, čili v letech cca 550 - 330 před naším letopočtem. Za severozápadní anatolské satrapie jsou považovány sardská provincie (Hérodotův II. nomos) a provincie Hellespontská Frýgie (III. nomos). Achaimenovský umělecký styl vychází z bohaté tradice kultur dnešního území Íránu, vlivů mezopotámské tradice a vlastních nomádských kořenů Peršanů. Po rozšíření perské říše na západ k Egejskému moři dochází ke kontaktu s uměleckým projevem anatolských království a řeckého světa. Vzniká jedinečný styl luxusního zboží, spojující praxi lokálních uměleckých škol s perskou dvorní ikonografií, určený pro zákazníky místní společenské elity a perské imigranty. Achaimenovský styl se nejlépe projevuje v toreutické produkci. Nádoby vytepávané z drahých kovů mají typické tvarosloví a charakteristické výzdobné prvky. Přes jejich rozsáhlé geografické rozšíření předpokládáme původ v několika výrobních centrech na území dnešního Turecka. Do těchto dílen se soustřeďovala i výroba šperků a glyptiky. Zejména drobná umělecká díla vyrytá do pečetí ukazují výtvarný a technologický přínos nového uměleckého proudu. Náhled do životního...
|
|
|
Vertebrates of the Lower Palaeozoic from the Barrandian area (Bohemian Massif) and their comparison with faunas of adjacent areas
Vaškaninová, Valéria ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Přikryl, Tomáš (oponent) ; Trinajstic, Kate (oponent)
Predkladaná dizertácia sa zameriava na fosílne zvyšky raných stavovcov pochádzajúce zo spodnopaleozoických vrstiev barrandienskej oblasti (Český masív). Dizertácia je kompiláciou štyroch vedeckých článkov publikovaných alebo odoslaných k publikácii v recenzovaných časopisoch s impakt faktorom. Všetky publikácie, ktoré tvoria jadro dizertačnej práce, sa zameriavajú na najhojnejšiu a najdiverzifikovanejšiu skupinu stavovcov z barrandienskej oblasti - plakodermy (panciernaté ryby). Plakodermy sú rané rybovité stavovce charakteristické prítomnosťou artikulovaného hlavového a hrudného panciera zloženého z dermálnych kostných dosiek. V barrandienskej oblasti sa vyskytujú výhradne v devóne pražskej panvy. Hlavnými cieľmi dizertácie sú moderné taxonomické revízie taxónov plakoderm z pražskej panvy ako aj diskusie o trendoch v početnosti, diverzite a distribúcii fosílií v čase a priestore, ich tafonómii a evolučných a fylogenetických aspektov ich morfológie. Rozlišujeme dve typické asociácie plakoderm. V lochkove a pragu prevládajú zástupcovia bazálnej skupiny plakoderm Acanthothoraci. Acanthothoraci patria medzi najbazálnejšie čeľustnaté stavovce, a preto má detailné štúdium ich morfológie veľký potenciál osvetliť vzťahy a evolučné vzorce v stem group čeľustnatých stavovcov. Najhojnejšie sú zastúpené v...
|
|
|
The Art of North-Western Anatolia in the Achaemenid Persian Period and Its Relations with the Greek and Persian Art.
Vaškaninová, Valéria ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent) ; Charvát, Petr (oponent)
Studie si klade za cíl vymezení a definici perského achaimenovského stylu v umělecké produkci satrapií (říšských provincií) severozápadní Anatolie (dnešní Turecko) v období trvání achaimenovské říše, čili v letech cca 550 - 330 před naším letopočtem. Za severozápadní anatolské satrapie jsou považovány sardská provincie (Hérodotův II. nomos) a provincie Hellespontská Frýgie (III. nomos). Achaimenovský umělecký styl vychází z bohaté tradice kultur dnešního území Íránu, vlivů mezopotámské tradice a vlastních nomádských kořenů Peršanů. Po rozšíření perské říše na západ k Egejskému moři dochází ke kontaktu s uměleckým projevem anatolských království a řeckého světa. Vzniká jedinečný styl luxusního zboží, spojující praxi lokálních uměleckých škol s perskou dvorní ikonografií, určený pro zákazníky místní společenské elity a perské imigranty. Achaimenovský styl se nejlépe projevuje v toreutické produkci. Nádoby vytepávané z drahých kovů mají typické tvarosloví a charakteristické výzdobné prvky. Přes jejich rozsáhlé geografické rozšíření předpokládáme původ v několika výrobních centrech na území dnešního Turecka. Do těchto dílen se soustřeďovala i výroba šperků a glyptiky. Zejména drobná umělecká díla vyrytá do pečetí ukazují výtvarný a technologický přínos nového uměleckého proudu. Náhled do životního...
|
|
|
Placodermi of the Prague Basin (Lower Palaeozoic of the Barrandian area)
Kašpar Vaškaninová, Valéria ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Zajíc, Jaroslav (oponent)
Placodermi sa v pražskej panve nachádzajú výhradne na devónskych lokali- tách, datovaných od lochkova do givetu. Najbohatšou je lokalita Černá rokle pri Kosoři s faciami radotínskych vápencov. Revízia materiálu uloženého v zbierkach Národného múzea v Prahe potvr- dzuje tri druhy dvoch rodov plakodermov z radu Acanthothoraci: Radotina kosorensis Gross, 1950; Radotina tesselata Gross, 1958 a Kosoraspis peckai Gross, 1959. Bola uznaná platnosť rodu Holopetalichthys a revidovaný druh H. primus (Barrande, 1872). Jeho zaradenie do vyšších taxonomických jed- notiek je neisté. Bližšie neurčiteľné fragmenty plakodermov boli ponechané v otvorenej nomenklatúre. Rozlišujú sa štyri morfotypy radu Arthrodira. Prvýkrát boli zistené a dokumentované mediodorzálne dosky hrudného panciera a jeho vzťah k hlavovému pancieru R. kosorensis, kraniálne dutiny a dosky hrudného panciera R. tesselata, dobre zachované neurokránium a šupiny K. peckai, dosky hrudného panciera a endoskelet H. primus a veľké dermálne dosky jednotlivých morfotypov artrodír. Začiatkom devónu (lochkov, prag) bola diverzita plakodermov v barran- diene oproti susedným oblastiam výrazne nižšia, faunu tvorili iba zástupcovia vývojovo nižšieho radu Acanthothoraci. Od začiatku emsu boli Acanthotho- raci nahradení zástupcami pokročilejšieho radu Arthrodira,...
|
host ::
RSS.