|
|
Věk Dračího doupěte: nové pojetí a komercionalizace volného času na počátku 90.let dvacátého století
Houha, Libor ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Ducháček, Milan (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu her na hrdiny v prostředí Československa a posléze České republiky v první polovině 90. let. Hry na hrdiny přišly do českých zemí v podobě hry Dračí doupě, kolem které se ihned vytvořila aktivní komunita hráčů. Cílem práce je analýza a kontextualizace subkultury hráčů her na hrdiny v první polovině 90. let, a také aktivit nakladatelství Altar, které Dračí doupě vydalo v roce 1990. S Dračím doupětem je neodmyslitelně spjata komercionalizace her na hrdiny. V rámci práce je popsán vývoj nakladatelství Altar s ohledem na jeho tržní strategie a ovlivnění subkultury hráčů her na hrdiny. Zbytek práce je věnován komunitě hráčů her na hrdiny s ohledem na její vývoj, podobu a šíření prostřednictvím fanzinů (neprofesionální publikace vydávané komunitou), časopisů a komunitních setkání (tzv. "conů"). Dále jsou analyzovány spory uvnitř komunity týkající se komercionalizace této volnočasové aktivity, které vedly k rozpadu hráčské subkultury. K celkovému doplnění analýzy slouží také pohled veřejnosti na subkulturu hráčů her na hrdiny. V závěru práce se zamýšlím nad diskontinuitami této subkultury v dnešní době. Klíčová slova: Altar, Dračí doupě, hry na hrdiny, komercializace, postsocialismus, subkultura
|
|
|
Proměny v subkulturách pod vlivem marketingové komunikace na příkladu hip hopové subkultury
Kolská, Martina ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Práce se věnuje popisu jevu, při kterém se z alternativních subkultur stávají zdroje inspirace pro vytváření nových trendů a způsobů prodeje. Tento jev přispívá k procesu splynutí subkultur s dominantní kulturu. Jedná se o opakující se jev, jímž prošly všechny významné subkultury historie, některé i opakovaně. Trh neustále hledá nové trendy, nebo se snaží recyklovat ty staré. Nejčastějším zdrojem se stávají právě subkultury, které jsou nositeli nového stylu života a často šokujících nebo alespoň odlišných módních trendů. Marketingová komunikace je závislá na těchto nových vlivech, které jsou hnací silou konzumu. Pomáhají totiž vytvářet nové produkty a dávají těm starý nový život Tímto způsobem zvyšují jejich přitažlivost. Stejně to platí i u značek. Subkultury tímto působením postupem času splynou s masovou kulturou. Ačkoliv ji ovlivňují, nikdy nebudou schopny narušit její struktury a převzít její místo. Jakmile jsou subkultury využity tímto způsobem, přicházejí o své charakteristické rysy, odlišnosti a autenticitu. Stávají se z nich komodity, které se nachází na trhu bez dalších souvislostí, které jsou jim poskytovány jen v rámci subkultury. Hip hopová subkultura je v současné době velmi populární. Již několik desítek let přináší nové komunikační prostředky, styly a trendy. Za dobu své existence se hip hop...
|
|
| |
|
|
Expertní dobrovolnictví očima neziskového sektoru
Spáčilová, Petra ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá mezisektorovou spoluprací mezi organizacemi občanské společnosti (NNO) a tržním sektorem na příkladu spolupráce mezi NNO a expertními dobrovolníky z tržního sektoru. V teoretické části se práce věnuje jednotlivým sektorům hospodářství s důrazem na tržní sektor a občanský sektor, příčinám mezisektorové spolupráce, modelům mezisektorové spolupráce a jevům, které mezisektorová spolupráce může potenciálně přinášet. Cílem je zjistit, jak tuto spolupráci vnímají zaměstnanci NNO skrze teoretické rámování profesionalizace a komercionalizace organizací občanské společnosti. Pomocí kvalitativně orientovaného výzkumu diplomová práce zkoumá mezisektorovou spolupráci účastníku projektu Nadace Vodafone Rok jinak.
|
|
|
Transformace české freetekno scény
Frantál, Daniel ; Oravcová, Anna (vedoucí práce) ; Moskvina, Yuliya (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem české hudební scény zvané freetekno. Výzkum byl prováděn kvalitativním přístupem pomocí kombinace hloubkových výzkumných rozhovorů s informátory a zúčastněného terénního pozorování. Informátory výzkumu jsou organizátoři i běžní návštěvníci freeparties a terén výzkumu představují freeparties konané na území České republiky během roku 2017 a na začátku roku následujícího. Freetekno scéna existuje na poli českých hudebních subkultur již bez mála pětadvacet let a tato práce se zaměřuje na zkoumání její transformace, která probíhá prostřednictvím několika transformačních procesů, kterými jsou tyto: komercionalizace, dekriminalizace, profesionalizace, proměna účastníků, změna drogové situace a změna "spiritu" freeparties. Tyto procesy nejsou samostatnými jednotkami, ale navzájem se velmi silně ovlivňují. Transformační procesy dohromady vytváří vlivovou síť, jejíž výsledkem je poté transformace samotné scény.
|
|
|
Kontroverzní povaha sociálního podniku jako komercionalizované organizace občanského sektoru
Hořínková, Monika ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Witz, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce je komercionalizace občanských organizací, kterou rozumíme proces, kdy přejímají v rámci svého fungování některé postupy, metody a strategie komerčního sektoru, s cílem vygenerování zisku. Za nejvyšší úroveň komercionalizace považuje práce transformaci občanské organizace v sociální podnik. V další možné úrovni už by se z takové organizace stal tržní podnik nahlížený jako sociálně odpovědný. Sociální podnik je přitom definován jako taková občanská organizace, pro kterou je dosahování zisku stejně důležité jako zvýšení veřejného prospěchu, tedy naplnění vlastního altruistického poslání. Protože spojuje dva protichůdné atributy v podobě sociální a ekonomické mise, přičemž ekonomické poslání může to původní sociální ohrožovat, je považován za kontroverzní. Cílem práce je proto zjistit, jaký význam má pro život organizace občanského sektoru takováto transformace v sociální podnik, a jak tato transformace ovlivňuje její fungování a podstatu. Vychází přitom primárně z teorie občanské společnosti, občanského sektoru, sociální ekonomiky a teorie sociálního podniku. Jedná se o případovou studii, jejíž součástí jsou tři integrační sociální podniky.
|
|
|
Vývoj reklamy v deníku Mladá fronta DNES v letech 2012-2016
Samšuková, Jana ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Soukeník, Štěpán (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce Vývoj reklamy v deníku Mladá fronta DNES v letech 2012-2016 analyzuje vývoj a případné proměny inzerce v nejčtenějším seriózním českém deníku Mladá fronta DNES vydavatelství Mafra, a.s. v letech 2012-2016. Zejména se pak snaží odhalit trend v koncentraci reklamy, poměr původního redakčního obsahu a inzerce, provázanosti inzerce s grafickou či tematickou stránkou redakčního obsahu deníku nebo vývoj reklamních formátů a témat. Těchto zjištění je v práci dosaženo kvantitativní obsahovou analýzou, konkrétně tzv. emergent kódováním. V rámci nabídnutých teoretických poznatků je čtenář seznámen s aspekty ekonomického fungování médií, jakož i s teorií reklamy, fenoménem inzerce v tisku či jejím legislativním ukotvením. Autorka se taktéž dotýká fenoménu komercionalizace médií, a to i v prostředí českých médií. Část práce je rovněž věnována představení deníku Mladá fronta DNES, jeho historii a současné pozici na českém mediálním trhu. V druhé polovině práce je pak představena metodologie výzkumu, jeho design a vyhodnocení. Součástí této práce je i CD nosič s kódovací knihou i kódovacím archem.
|
|
|
Strategie založení sociálního podniku nestátní neziskovou organizací
Bernášková, Kristýna ; Dohnalová, Marie (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnými strategiemi, které mohou neziskové organizace využít při zakládání sociálního podniku. Tyto strategie byly navrženy na základě různých modelů vztahu neziskové organizace a sociálního podniku, které se liší tím, do jaké míry sociální podnik a nezisková organizace sdílí sociální a ekonomické činnosti. V teoretické části jsou kromě těchto modelů popsány i možné motivace neziskových organizací, které vedou k založení sociálního podniku. V rámci praktické části jsou tyto modely aplikovány na rozhodovací proces neziskové organizace Život 90, z. ú., plánující založení sociálního podniku. U jednotlivých modelů jsou vyhodnoceny jejich výhody a nevýhody z hlediska neziskové organizace. Na základě těchto zjištění byly v závěru zhodnoceny jednotlivé modely a jejich aplikovatelnost u českých neziskových organizací. KLÍČOVÁ SLOVA Sociální podnikání, neziskové organizace, NNO, komercionalizace, hybridizace, případová studie, mezinárodní výzkumná organizace EMES
|
|
|
Konec jedné éry? Olympijská idea na přelomu milénia a cesta k postmoderním olympijským hrám
Vojáček, Tomáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Diplomová práce je analýzou rozsáhlé transformace olympijského hnutí, k níž došlo na konci 20. století. Největší pozornost je věnována významu XXIII. letních olympijských her v Los Angeles, považovaným za zásadní milník v dějinách novodobého olympismu. Úvodní kapitola nastiňuje podstatu krize, jíž olympijské hnutí na konci sedmdesátých let čelilo. Druhá kapitola popisuje komplikace související s přidělení her Los Angeles. Třetí a čtvrtá kapitola na příkladu XXIII. olympiády analyzuje revoluci ve sportovním marketingu. Cílem páté kapitoly je v kontextu sovětského bojkotu demonstrovat nutnost finanční nezávislosti olympijského hnutí. Poslední dvě kapitoly mapují komercializaci olympijského hnutí, reformy MOV a věnují se rovněž diskuzi ohledně aktuálnosti olympijských hodnot.
|
|
|
Emocionalita komunikace ve veřejném prostoru
Henzlová, Markéta ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Tato práce se zaměřuje na internet jako na veřejný prostor a zároveň zkoumá, do jaké míry je tento prostor emocionalizovaný. Současně se zabývá tím, jak může emocionalita souviset s komercionalizací. V teoretické části práce získá čtenář orientaci v problematice, která se skládá hned z několika tematických oblastí, aby mohl posléze porozumět výsledkům výzkumu. Poměrně podrobně je teoreticky vymezena veřejná sféra, a to zejména v souvislosti se změnami, kterými prošla po nástupu internetu a sociálních sítí. Teoreticky je vymezeno i téma komunikace na internetu a významný tematický blok tvoří část zabývající se identifikací emocí v mediální komunikaci. V praktické části je analyzováno, do jaké míry na svých facebookových profilech využívají prostředky expresivity vybraná média, přičemž byla záměrně zvolena média komerční i média veřejné služby, jejichž úlohou je mimo jiné podporovat soudržnost společnosti a kultivovat jazykový projev. Součástí zkoumaného vzorku jsou tedy komerční TV Nova a komerční Rádio Impuls a média veřejné služby, mezi která v České republice řadíme Českou televizi a Český rozhlas. Výsledky práce přináší hlubší vhled do problematiky a současně poukazují na nelehké postavení médií veřejné služby na sociálních sítích.
|
host ::
RSS.