Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 202 záznamů.  začátekpředchozí183 - 192další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Cizinci na počátku školní docházky
Dostálová, Petra ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá začleňováním žáků-cizinců do 1. tříd českých základních škol a s tím souvisejícími problémy. Též poukazuje na vzdělávací systémy u nás a ve vybraných státech v zahraničí, což by mohlo pomoci učitelům pochopit odlišné přístupy rodičů-cizinců a jejich dětí ke vzdělávání. Práce objasňuje odlišnosti jiných kultur, jejichž znalost by mohla usnadnit učitelům komunikaci s žáky-cizinci a jejich rodiči. Dále se zaměřuje na možnosti podpory při začleňování dětí cizinců do českých škol a jejich využití. Na základě vyhodnocení můžeme konstatovat, že adaptace žáků-cizinců na školní prostředí probíhá většinou bez problémů. Pokud se nějaký problém vyskytne, souvisí s jazykovou bariérou, sociální nebo emocionální nezralostí dítěte. Učitelé považují příchod žáka-cizince za přínos, ale upozorňují na náročnou práci s těmito dětmi. Nejčastěji využívají pomoc neziskové organizace Mety.
Inkluzivní praxe ve vzdělávání dětí-uprchlíků
Bačáková, Markéta ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šotolová, Eva (oponent) ; Šiklová, Jiřina (oponent)
NÁZEV: Inkluzivní praxe ve vzdělávání dětí-uprchlíků AUTOR: Markéta Bačáková KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky PedF UK Český odborný výzkum v oblasti vzdělávání dětí-uprchlíků v současné době téměř neexis- tuje, přestože mezinárodně se jedná o téma hojně zkoumané a diskutované. Jeho důležitost je dána jednak vysokou zranitelností osob prchajících z vlasti z důvodu persekuce, stejně jako hlediskem lidských práv zakotveným v mnoha mezinárodních úmluvách spolu se současnými pedagogickými trendy, jako je inkluzivní vzdělávání. Zahraniční výzkum navíc ukazuje, že děti-uprchlíci nabízí společnosti zcela unikátní a nezastupitelný pohled na vzdělávací systém. Naslouchání jejich hlasům tak má potenciál nám pomoci nacházet nové odpovědi na stále se zvyšující diverzitu školní populace, a to nejenom v České republice. Předkládaný projekt disertační práce si klade za cíl podpořit diskusi v oblasti vzdělávacích zkušeností dětí-uprchlíků na území České republiky a zároveň také reflektovat zahraniční praxi zemí s mnohaletou zkušeností s mezinárodní migrací. Práce staví na případové studii skupiny přesídlených barmských uprchlíků v České republice a klade si otázku,...
Žák se zdravotním postižením ve třídě
Drugdová, Václava ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Ve své diplomové práci se zaměřuji na problematiku integrace dětí s tělesným postižením do běžných škol, blíže pak do školní tělesné výchovy. Cílem práce je zmapovat připravenost pedagogů na integraci žáků s tělesným postižením do běžných škol (blíže pak na integraci do školní tělesné výchovy), zjistit možnosti fyzického rozvoje a pohybových aktivit jedince s tělesným postižením a na konkrétním příkladu prozkoumat jeho postavení mezi spolužáky i celkové klima třídy. Práce se skládá z části teoretické a praktické. První část práce je zaměřena na tělesné postižení jako takové a na specifika, která toto postižení přináší. Zabývám se ucelenou rehabilitací a jejím významem pro jedince, možnostmi vzdělávání žáků s tělesným postižením a legislativními podmínkami, spoluprací školy a rodiny, školskými poradenskými zařízeními, inkluzivním vzděláváním a integrací žáků s tělesným postižením do školní tělesné výchovy. V druhé části jsou popsány výsledky dotazníkových šetření a rozhovory, které vnášejí praktický pohled na tuto problematiku. První šetření se týká klimatu třídy a postavením žáka s tělesným postižením v třídním kolektivu. Z výsledků šetření je zřejmé, že podmínkou úspěšné integrace žáka s tělesným postižením je, jak je třídou přijímán a jak sympatizuje se spolužáky. Druhé dotazníkové šetření je...
Integrace studentů se speciálními vzdělávacími potřebami na středních školách
Hrdličková, Jana ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Janebová, Eva (oponent)
a klíčová slova Cílem této práce je zmapovat integraci studentů se speciálními vzdělávacími potřebami na střední škole. První část se zabývá legislativou, sítí školských poradenských zařízení, postupem při integraci ve škole, , postoji společnosti k osobám s postižením a jinými podmínkami, které v současné době určují podobu integrace. Druhá část je zaměřena na integraci studentů se smyslovým a tělesným postižením na středních školách, protože představují nejpočetnější skupinu individuálně integrovaných studentů a individuální integrací studentů s poruchou autistického spektra, protože pouze pro ně je zatím zpracována metodika středního vzdělávání. Třetí část je výzkumná sonda, která zkoumá zkušenosti učitelů integrovaných žáků, jejich odbornou informovanost, průběh vyučování a hodnocení individuální integrace. Klíčová slova: střední škola, inkluzivní vzdělávání, integrace, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, asistent pedagoga, osobní asistent, intaktní žák.
Vliv proinkluzivního edukačního prostředí na postoje žáků vůči osobám se znevýhodněním
Zilcher, Ladislav
Daná studie je koncipována jako teoreticko výzkumná práce, která se zaměřuje na zjišťování změn postojů u žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením. Ve studii se zkoumá, zdali má na postoje žáků 4. a 5. tříd základních škol vůči lidem s postižením vliv (a) dlouhodobé sdílení vzdělávacího prostředí s žákem s postižením (b) učitel a jeho proinkluzivní kompetence a (c) inkluzivní směřování školy, které je ve výzkumu reprezentované certifikací školy certifikátem "Férová škola". Těmito třemi dílčími výzkumnými problémy se snažíme odpovědět na jednu základní výzkumnou otázku: Má proinkluzivní prostředí školy vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením? Z tohoto důvodu bylo zvoleno kvaziexperimentální uspořádání studie. Ve výzkumu byly využity dva validizované výzkumné nástroje, které byly administrovány na vzorku 1948 žáků 4. a 5. tříd a jejich 102 třídních učitelů. Data byla zpracována příslušnými statistickými metodami. Výsledky výzkumu částečně potvrzují předpoklad, že proinkluzivní prostředí školy může mít vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením, avšak pouze v určitých oblastech. Nebylo prokázáno, že by pouhá přítomnost žáka s postižením ve třídě mohla ovlivňovat postoje žáků, avšak pokud by došlo u žáků k přátelství s tímto žákem, pak jsou postoje pozitivně...
Možnosti inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách v Jihočeském kraji
HAIDEROVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá inkluzivním vzděláváním dětí s tělesným postižením v mateřských školách v Jihočeském kraji. Autorka v teoretické části své práce popisuje jednotlivé druhy vrozených a získaných tělesných postižení, dále porovnává inkluzivní vzdělávání s integrací a současnou situaci inkluzivního vzdělávání v České republice, včetně pohledů na toto vzdělávání v minulosti. Píše také o vývoji dítěte v předškolním věku, a to z hlediska jeho motorického a kognitivního vývoje, socializací v mateřské škole a o zvláštnostech dětské psychiky u dítěte s tělesným postižením, která se liší od vývoje zdravých dětí. V praktické části se autorka zaměřila na názory vybraných pedagogických pracovníků (učitelek) a rodičů ohledně tohoto fenoménu ve vzdělávání. Výzkumný vzorek obsahuje devět respondentů, z toho pět učitelek a čtyři rodiče, pro učitelky bylo připraveno jedenáct otázek a pro rodiče devět. Jako metodu výzkumu použila polostrukturované rozhovory, aby se mohla doptat na podrobnosti a odbočit od předem vypracovaných otázek. Autorka tímto výzkumem chtěla zjistit, jestli jsou tyto dvě skupiny ochotné toto vzdělávání podpořit a jaké k tomu mají důvody. Dále zjišťovala postoje rodičů dětí s tělesným postižením a přínos tohoto vzdělávání jak pro děti s tělesným postižením, tak pro děti ostatní, zdravé. Věnovala se také porovnání těchto názorů mezi jednotlivými pedagogickými pracovníky i rodiči. Na závěr se snaží o porovnání názorů mezi pedagogickým pracovníkem a rodičem z jedné mateřské školy.
Možnosti inkluzivního vzdělávání žáků s tělesným postižením v základních školách na Třebíčsku
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Práce na téma "Možnosti inkluzivního vzdělávání žáků s tělesným postižením v základních školách na Třebíčsku" se zaměřuje na možnosti integrace. Jedinci s tělesným postižením jsou dle literatury nejvhodnější kandidáti k inkluzivnímu vzdělávání. Při vzdělání v běžné základní škole jim brání především bariéry architektonické. Integrace se v poslední době stala jedním z často probíraných témat. V současné době se usiluje o rovná práva jedinců se zdravotním postižením nejen ve vzdělání, ale také ve společnosti. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá vymezením pojmů zdravotní postižení a tělesné postižení, dále se věnuje druhům tělesných vad, jejich příčinám vzniku i přidruženým onemocněním. Práce je zaměřena na inkluzivní vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, soustředí se na současné změny a rozebírá specifika vzdělávání jedinců s tělesným postižením. V krátkosti se zmiňuje o školském poradenském pracovišti a podpůrných opatřeních, u nichž se více soustředí na asistenta pedagoga a individuální vzdělávací plán. V úvodu praktické části bakalářské práce autorka popisuje cíl práce, věnuje se popisu technik a metod. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak jsou základní školy na Třebíčsku připraveny na inkluzivní vzdělávání žáků dětí s tělesným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Na základě stanoveného cíle bakalářské práce byla formulována hypotéza, která zněla: Připravenost základní školy je ovlivněna dosud získanými zkušenostmi s již dříve integrovanými žáky. Ke sběru dat bakalářské práce byl použit kvantitativní výzkum. Použita byla metoda dotazování a techniky vlastního dotazníku. Výsledky dotazníkového šetření jsou pro přehlednost doplněny grafy a tabulkami. Osloveny byly všechny základní školy na Třebíčsku. Aby autorka zajistila vysokou návratnost, školy osobně navštívila a vyučujícím předala dotazníky. I přesto se sedm škol odmítlo výzkumného šetření zúčastnit z důvodu nedostatku času, nezájmu o zkoumané téma nebo nadbytku už předchozích dotazníkových šetření. Realizace výzkumu probíhala v měsíci dubnu a zúčastnilo se ho 51 základních škol. Pro potvrzení nebo vyvrácení hypotézy byly srovnávány zvlášť výsledky škol, které mají již předchozí zkušenost s integrací, a těch škol, které tuto zkušenost nemají. Z tohoto srovnání se potvrdilo, že připravenost škol je ovlivněna již získanými zkušenostmi s integrovanými žáky. Výsledky ukázaly, že 45 % škol má zkušenost s inkluzivním vzděláváním žáků s tělesným postižením. Přičemž na 14 školách se jedinec s postižením současně vzdělává. Tyto školy musely řešit architektonické bariéry formou úprav schodišť, instalací šikmé plošiny, výtahu nebo zapůjčení tzv. schodolezu. Ve školách, které s integrací jedince s tělesným postižením zkušenosti nemají, se stavební bariéry nalézají. Pouze dvě školy zmínily, že jsou bezbariérové. Z výsledků je patrné, že další významný faktor ovlivňující integraci jsou lidé, kteří se na integraci podílejí. Jedná se o rodiče, asistenta pedagoga a vedení školy. Mezi všemi je pochopitelně naprosto stěžejní bezproblémová komunikace a vzájemná spolupráce. Tato práce by mohla sloužit především pro rodiče dětí s tělesným postižením, kteří se připravují na vstup do základní školy. Práce může být dále využívána samotnými základními školami na Třebíčsku či širokou veřejností, zajímající se o problematiku inkluzivního vzdělávání.
Integrace v podobě inkluze v běžné mateřské škole
VACKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá tématem inkluze a integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných mateřských škol. Cílem práce je zjistit, zda jsou pedagogové a rodiče dětí na tuto problematiku dostatečně připraveni, jestli vidí posuny ve vzdělávání a naopak co považují za problematické. V teoretické části zmapuji jednotlivé terminologické pojmy, pokusím se pomocí odborné literatury přiblížit jejich podstatu. Popíšu jednotlivé děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které jsem si vybrala pro nastínění problematiky v praktické části, kde se za pomoci kvalitativních rozhovorů pokusím zjistit, do jaké míry je možné začlenit dítě se speciálními vzdělávacími potřebami do běžné mateřské školy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 202 záznamů.   začátekpředchozí183 - 192další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.