|
Cizinci na počátku školní docházky
Dostálová, Petra ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá začleňováním žáků-cizinců do 1. tříd českých základních škol a s tím souvisejícími problémy. Též poukazuje na vzdělávací systémy u nás a ve vybraných státech v zahraničí, což by mohlo pomoci učitelům pochopit odlišné přístupy rodičů-cizinců a jejich dětí ke vzdělávání. Práce objasňuje odlišnosti jiných kultur, jejichž znalost by mohla usnadnit učitelům komunikaci s žáky-cizinci a jejich rodiči. Dále se zaměřuje na možnosti podpory při začleňování dětí cizinců do českých škol a jejich využití. Na základě vyhodnocení můžeme konstatovat, že adaptace žáků-cizinců na školní prostředí probíhá většinou bez problémů. Pokud se nějaký problém vyskytne, souvisí s jazykovou bariérou, sociální nebo emocionální nezralostí dítěte. Učitelé považují příchod žáka-cizince za přínos, ale upozorňují na náročnou práci s těmito dětmi. Nejčastěji využívají pomoc neziskové organizace Mety.
|
|
Inkluzivní praxe ve vzdělávání dětí-uprchlíků
Bačáková, Markéta ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šotolová, Eva (oponent) ; Šiklová, Jiřina (oponent)
NÁZEV: Inkluzivní praxe ve vzdělávání dětí-uprchlíků AUTOR: Markéta Bačáková KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky PedF UK Český odborný výzkum v oblasti vzdělávání dětí-uprchlíků v současné době téměř neexis- tuje, přestože mezinárodně se jedná o téma hojně zkoumané a diskutované. Jeho důležitost je dána jednak vysokou zranitelností osob prchajících z vlasti z důvodu persekuce, stejně jako hlediskem lidských práv zakotveným v mnoha mezinárodních úmluvách spolu se současnými pedagogickými trendy, jako je inkluzivní vzdělávání. Zahraniční výzkum navíc ukazuje, že děti-uprchlíci nabízí společnosti zcela unikátní a nezastupitelný pohled na vzdělávací systém. Naslouchání jejich hlasům tak má potenciál nám pomoci nacházet nové odpovědi na stále se zvyšující diverzitu školní populace, a to nejenom v České republice. Předkládaný projekt disertační práce si klade za cíl podpořit diskusi v oblasti vzdělávacích zkušeností dětí-uprchlíků na území České republiky a zároveň také reflektovat zahraniční praxi zemí s mnohaletou zkušeností s mezinárodní migrací. Práce staví na případové studii skupiny přesídlených barmských uprchlíků v České republice a klade si otázku,...
|
|
Žák se zdravotním postižením ve třídě
Drugdová, Václava ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Ve své diplomové práci se zaměřuji na problematiku integrace dětí s tělesným postižením do běžných škol, blíže pak do školní tělesné výchovy. Cílem práce je zmapovat připravenost pedagogů na integraci žáků s tělesným postižením do běžných škol (blíže pak na integraci do školní tělesné výchovy), zjistit možnosti fyzického rozvoje a pohybových aktivit jedince s tělesným postižením a na konkrétním příkladu prozkoumat jeho postavení mezi spolužáky i celkové klima třídy. Práce se skládá z části teoretické a praktické. První část práce je zaměřena na tělesné postižení jako takové a na specifika, která toto postižení přináší. Zabývám se ucelenou rehabilitací a jejím významem pro jedince, možnostmi vzdělávání žáků s tělesným postižením a legislativními podmínkami, spoluprací školy a rodiny, školskými poradenskými zařízeními, inkluzivním vzděláváním a integrací žáků s tělesným postižením do školní tělesné výchovy. V druhé části jsou popsány výsledky dotazníkových šetření a rozhovory, které vnášejí praktický pohled na tuto problematiku. První šetření se týká klimatu třídy a postavením žáka s tělesným postižením v třídním kolektivu. Z výsledků šetření je zřejmé, že podmínkou úspěšné integrace žáka s tělesným postižením je, jak je třídou přijímán a jak sympatizuje se spolužáky. Druhé dotazníkové šetření je...
|
| |
| |
|
Integrace studentů se speciálními vzdělávacími potřebami na středních školách
Hrdličková, Jana ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Janebová, Eva (oponent)
a klíčová slova Cílem této práce je zmapovat integraci studentů se speciálními vzdělávacími potřebami na střední škole. První část se zabývá legislativou, sítí školských poradenských zařízení, postupem při integraci ve škole, , postoji společnosti k osobám s postižením a jinými podmínkami, které v současné době určují podobu integrace. Druhá část je zaměřena na integraci studentů se smyslovým a tělesným postižením na středních školách, protože představují nejpočetnější skupinu individuálně integrovaných studentů a individuální integrací studentů s poruchou autistického spektra, protože pouze pro ně je zatím zpracována metodika středního vzdělávání. Třetí část je výzkumná sonda, která zkoumá zkušenosti učitelů integrovaných žáků, jejich odbornou informovanost, průběh vyučování a hodnocení individuální integrace. Klíčová slova: střední škola, inkluzivní vzdělávání, integrace, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, asistent pedagoga, osobní asistent, intaktní žák.
|
|
Vliv proinkluzivního edukačního prostředí na postoje žáků vůči osobám se znevýhodněním
Zilcher, Ladislav
Daná studie je koncipována jako teoreticko výzkumná práce, která se zaměřuje na zjišťování změn postojů u žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením. Ve studii se zkoumá, zdali má na postoje žáků 4. a 5. tříd základních škol vůči lidem s postižením vliv (a) dlouhodobé sdílení vzdělávacího prostředí s žákem s postižením (b) učitel a jeho proinkluzivní kompetence a (c) inkluzivní směřování školy, které je ve výzkumu reprezentované certifikací školy certifikátem "Férová škola". Těmito třemi dílčími výzkumnými problémy se snažíme odpovědět na jednu základní výzkumnou otázku: Má proinkluzivní prostředí školy vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením? Z tohoto důvodu bylo zvoleno kvaziexperimentální uspořádání studie. Ve výzkumu byly využity dva validizované výzkumné nástroje, které byly administrovány na vzorku 1948 žáků 4. a 5. tříd a jejich 102 třídních učitelů. Data byla zpracována příslušnými statistickými metodami. Výsledky výzkumu částečně potvrzují předpoklad, že proinkluzivní prostředí školy může mít vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením, avšak pouze v určitých oblastech. Nebylo prokázáno, že by pouhá přítomnost žáka s postižením ve třídě mohla ovlivňovat postoje žáků, avšak pokud by došlo u žáků k přátelství s tímto žákem, pak jsou postoje pozitivně...
|
|
Možnosti inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách v Jihočeském kraji
HAIDEROVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá inkluzivním vzděláváním dětí s tělesným postižením v mateřských školách v Jihočeském kraji. Autorka v teoretické části své práce popisuje jednotlivé druhy vrozených a získaných tělesných postižení, dále porovnává inkluzivní vzdělávání s integrací a současnou situaci inkluzivního vzdělávání v České republice, včetně pohledů na toto vzdělávání v minulosti. Píše také o vývoji dítěte v předškolním věku, a to z hlediska jeho motorického a kognitivního vývoje, socializací v mateřské škole a o zvláštnostech dětské psychiky u dítěte s tělesným postižením, která se liší od vývoje zdravých dětí. V praktické části se autorka zaměřila na názory vybraných pedagogických pracovníků (učitelek) a rodičů ohledně tohoto fenoménu ve vzdělávání. Výzkumný vzorek obsahuje devět respondentů, z toho pět učitelek a čtyři rodiče, pro učitelky bylo připraveno jedenáct otázek a pro rodiče devět. Jako metodu výzkumu použila polostrukturované rozhovory, aby se mohla doptat na podrobnosti a odbočit od předem vypracovaných otázek. Autorka tímto výzkumem chtěla zjistit, jestli jsou tyto dvě skupiny ochotné toto vzdělávání podpořit a jaké k tomu mají důvody. Dále zjišťovala postoje rodičů dětí s tělesným postižením a přínos tohoto vzdělávání jak pro děti s tělesným postižením, tak pro děti ostatní, zdravé. Věnovala se také porovnání těchto názorů mezi jednotlivými pedagogickými pracovníky i rodiči. Na závěr se snaží o porovnání názorů mezi pedagogickým pracovníkem a rodičem z jedné mateřské školy.
|
|
Možnosti inkluzivního vzdělávání žáků s tělesným postižením v základních školách na Třebíčsku
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Práce na téma "Možnosti inkluzivního vzdělávání žáků s tělesným postižením v základních školách na Třebíčsku" se zaměřuje na možnosti integrace. Jedinci s tělesným postižením jsou dle literatury nejvhodnější kandidáti k inkluzivnímu vzdělávání. Při vzdělání v běžné základní škole jim brání především bariéry architektonické. Integrace se v poslední době stala jedním z často probíraných témat. V současné době se usiluje o rovná práva jedinců se zdravotním postižením nejen ve vzdělání, ale také ve společnosti. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá vymezením pojmů zdravotní postižení a tělesné postižení, dále se věnuje druhům tělesných vad, jejich příčinám vzniku i přidruženým onemocněním. Práce je zaměřena na inkluzivní vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, soustředí se na současné změny a rozebírá specifika vzdělávání jedinců s tělesným postižením. V krátkosti se zmiňuje o školském poradenském pracovišti a podpůrných opatřeních, u nichž se více soustředí na asistenta pedagoga a individuální vzdělávací plán. V úvodu praktické části bakalářské práce autorka popisuje cíl práce, věnuje se popisu technik a metod. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak jsou základní školy na Třebíčsku připraveny na inkluzivní vzdělávání žáků dětí s tělesným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Na základě stanoveného cíle bakalářské práce byla formulována hypotéza, která zněla: Připravenost základní školy je ovlivněna dosud získanými zkušenostmi s již dříve integrovanými žáky. Ke sběru dat bakalářské práce byl použit kvantitativní výzkum. Použita byla metoda dotazování a techniky vlastního dotazníku. Výsledky dotazníkového šetření jsou pro přehlednost doplněny grafy a tabulkami. Osloveny byly všechny základní školy na Třebíčsku. Aby autorka zajistila vysokou návratnost, školy osobně navštívila a vyučujícím předala dotazníky. I přesto se sedm škol odmítlo výzkumného šetření zúčastnit z důvodu nedostatku času, nezájmu o zkoumané téma nebo nadbytku už předchozích dotazníkových šetření. Realizace výzkumu probíhala v měsíci dubnu a zúčastnilo se ho 51 základních škol. Pro potvrzení nebo vyvrácení hypotézy byly srovnávány zvlášť výsledky škol, které mají již předchozí zkušenost s integrací, a těch škol, které tuto zkušenost nemají. Z tohoto srovnání se potvrdilo, že připravenost škol je ovlivněna již získanými zkušenostmi s integrovanými žáky. Výsledky ukázaly, že 45 % škol má zkušenost s inkluzivním vzděláváním žáků s tělesným postižením. Přičemž na 14 školách se jedinec s postižením současně vzdělává. Tyto školy musely řešit architektonické bariéry formou úprav schodišť, instalací šikmé plošiny, výtahu nebo zapůjčení tzv. schodolezu. Ve školách, které s integrací jedince s tělesným postižením zkušenosti nemají, se stavební bariéry nalézají. Pouze dvě školy zmínily, že jsou bezbariérové. Z výsledků je patrné, že další významný faktor ovlivňující integraci jsou lidé, kteří se na integraci podílejí. Jedná se o rodiče, asistenta pedagoga a vedení školy. Mezi všemi je pochopitelně naprosto stěžejní bezproblémová komunikace a vzájemná spolupráce. Tato práce by mohla sloužit především pro rodiče dětí s tělesným postižením, kteří se připravují na vstup do základní školy. Práce může být dále využívána samotnými základními školami na Třebíčsku či širokou veřejností, zajímající se o problematiku inkluzivního vzdělávání.
|
|
Integrace v podobě inkluze v běžné mateřské škole
VACKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá tématem inkluze a integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných mateřských škol. Cílem práce je zjistit, zda jsou pedagogové a rodiče dětí na tuto problematiku dostatečně připraveni, jestli vidí posuny ve vzdělávání a naopak co považují za problematické. V teoretické části zmapuji jednotlivé terminologické pojmy, pokusím se pomocí odborné literatury přiblížit jejich podstatu. Popíšu jednotlivé děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které jsem si vybrala pro nastínění problematiky v praktické části, kde se za pomoci kvalitativních rozhovorů pokusím zjistit, do jaké míry je možné začlenit dítě se speciálními vzdělávacími potřebami do běžné mateřské školy.
|