|
| |
|
|
Integrace handicapovaných studentů na Univerzitě Karlově v Praze po roce 1989
Maršálek, Michal ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Šiklová, Jiřina (oponent)
Univerzitní vzdělávání bývá často dáváno do souvislosti se symboly svobody a demokracie, neboť je jednou z cest k seberealizaci, ke zdravému sebevědomí, k dobrému pracovnímu uplatnění a k plnohodnotnému životu. Univerzita pomáhá dosáhnout tyto životní hodnoty tím, že poskytuje studentům možnost uplatnění nezadatelného lidského práva - totiž práva na vzdělání. Naplnění tohoto práva je nicméně podmíněno poskytnutím rovných příležitostí. V oblasti vzdělávacího procesu představují rovné příležitosti ke studiu možnost integrace handicapovaných studentů. Toto bývá zdůrazňováno zejména současnými humanistickými přístupy. Osobně jsem se s problematikou integrace studentů setkal poprvé jako administrativní pracovník a koordinátor mezinárodního vzdělávacího programu Sokrates/Erasmus na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v roce 2003. Přítomnost bariér a handicapů jsem poprvé poznal paradoxně na mezinárodní úrovni. Překážkou zde byly kulturní a jazykové rozdíly u zahraničních studentů, které působily problémy v řadě momentů realizace jejich pobytu na univerzitě. Význam integrace nespočívá pouze v přijetí těchto studentů na půdě univerzity, ale zejména ve vytváření stejných podmínek - rovných příležitostí ke studiu. Tuto skutečnost jsem si daleko více uvědomil později při realizaci zahraničních pobytů pro...
|
|
|
Romové a zaměstnání (rozbor rozhovorů s pracujícími Romy z Litoměřic a okolí)
Rokůsková, Kamila ; Večerka, Kazimír (vedoucí práce) ; Šiklová, Jiřina (oponent)
Ve své bakalářské práci, která se věnovala Romům, jsem se zaměřila na jeden z největších problémů, který se týká tohoto etnika a tím je zaměstnanost. Lokalitu Litoměřice jsem zvolila z důvodu, že výsledky práce by v budoucnu mohly být využity zdejší pomáhající organizací Domem křesťanské pomoci - Bethel pro sestavení vzdělávacího programu. Volbou pracujících Romů jsem chtěla ukázat, že mezi Romy existuje celá řada odpovědných a pracovitých osob, které usilují o ekonomickou soběstačnost a nespoléhají na dávky sociálního systému. Hlavním cílem bylo zjistit, jaké mají tito lidé zkušenosti s pracovním trhem a v čem by uvítali pomoc. Pro svoji práci v romské komunitě jsem zvolila polořízené rozhovory. Cílovou skupinu pracujících Romů jsem vybírala namátkovým výběrem spojeným s metodou Snow sampling. Rozhovory probíhaly individuálně. Nikdy u nich nebyla přítomna třetí osoba. Tato práce ukázala, že pokud Romové z Litoměřic a okolí chtějí pracovat, nějaké zaměstnání není problém získat. Musí se však smířit s horší prací, než pro kterou mají schopnosti a kvalifikaci. Získat např. zaměstnání kuchaře nebo prodavačky je pro ně téměř nemožné. Současné zaměstnání našla větší část dotazovaných poměrně snadno a rychle. Větší část respondentů si práci našla za pomoci nějaké pomáhající organizace a za tuto pomoc byli velmi...
|
|
| |
|
| |
|
|
Role asistenta pedagoga ve vzdělávání romských dětí
Jindráková, Lucie ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Pape, Iveta (oponent)
Romové tvoří početně nej významnější etnickou menšinu v České republice. Podle expertních odhadů žije na území České republiky 200 - 300 tisíc Romů (cca 2-3 % celkového počtu obyvatel). Současný stav, ve kterém se romská menšina nachází, plně odpovídá obecně přijímaným definicím sociálního vyloučení. Romská minorita je ve větší míře než většinová společnost v ČR vystavena dlouhodobé nezaměstnanosti, nízkému vzdělání a kvalifikaci, špatnému zdravotnímu stavu, neuspokojivému bydlení, diskriminaci, rasismu, životu ve velmi znevýhodněných oblastech. Jde o "začarovaný kruh" vzájemně propojených a na sobě závislých problémů sociální povahy. Klíčovými oblastmi, které vedou ke stavu sociálního vyloučení Romů, jsou nízká úroveň vzdělanosti, s ní související situace na trhu práce a ztížený přístup ke kvalitnímu bydlení. V následujícím textu se zaměřím na oblast vzdělávání, konkrétně na problematiku rovných příležitostí ve vzdělávání a zavádění integračních nástrojů. Detailně se budu věnovat jednomu příkladu "dobré" praxe, který přispívá ke zvyšování šancí romských dětí na úspěšné zvládnutí základního systému vzdělávání, získání vyšší úrovně vzdělání a následného uplatnění na trhu práce. Tímto příkladem je působení asistentů pedagoga (dříve nazývaných romští pedagogičtí asistenti) v různých typech škol a školských...
|
|
|
Dopad zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, na denní stacionář pro seniory
Pokludová, Jitka ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Jak se promítl nový zákon o sociálních službách do praxe? Opravdu mění poskytované služby, vytváří bezpečný právní rámec pro uživatele a přináší individuální přístup personálu? Cílem práce bylo charakterizovat změny vyvolané Zákonem č.108/2006 Sb., o sociálních službách a popsat, jak se tento zákon promítl na sociální službu Gerontologického centra v Praze 8. Dílčím cílem výzkumné studie je zjistit postoje pracovníků denního stacionáře na změny vyvolané zákonem o sociálních službách. Diplomová práce představuje nový zákon o sociálních službách, uvádí historický vývoj sociálních služeb po roce 1989 a zabývá se kvalitou sociálních služeb. Na základě charakterizovaných změn v denním stacionáři byly stanoveny výzkumné teze. Řízená interview, která jsou součástí práce, byla vedená s pracovnicemi denního stacionáře pro seniory. Rozhovory ověřují platnost výzkumných tezí a zjišťují názory pracovnic na aplikaci zákona v jejich zařízení. Výzkumná studie ukázala, že dopad zákona na denní stacionář hodnotí pracovnice převážně pozitivně. Některé požadavky zákona jsou v zařízení těžko uplatnitelné. U uživatelů, kteří těžko komunikují, je individuální plánování služby vedeno jen formálně. Proto navrhuji podpořit motivaci zaměstnankyň vzdělávacím kurzem s praktickým nácvikem dovedností alternativních forem komunikace.
|
|
|
Postoj posluchačů Univerzity třetího věku na Univerzitě Karlově k vlastnímu stáří
Kulhánková, Lenka ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na postoje posluchačů univerzity třetího věku k vlastnímu stáří. Vymezení teoretických souvislostí v první části práce se zabývá problematikou stárnutí a stáří v souvislosti se zjišťováním kvality života seniorů. Tato část se věnuje také univerzitám třetího věku, jejich historickému kontextu i současné podobě. Ve výzkumné části jsou předloženy výsledky dotazníkového šetření. K dosažení výzkumného záměru byla použita kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování. Konkrétně byl využit standardizovaný dotazník postojů ke stáří a stárnutí vyvinutý Světovou zdravotnickou organizací. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit postoje posluchačů Univerzity třetího věku na Univerzitě Karlově k vlastnímu stáří a následně tyto postoje porovnat se skupinou neaktivních seniorů. Zkoumán byl také vliv sociodemografických ukazatelů na postoje seniorů ke stáří a motivace posluchačů ke studiu na univerzitě třetího věku. Výzkumný soubor tvořilo 153 respondentek z Prahy. Seniorky pozitivně hodnotily cvičení ve stáří, začlenění do společnosti a možnost vyjadřování svých pocitů. Naopak negativně hodnotily tolerantnost vůči sobě, stárnutí považovaly za těžší, než si myslely a subjektivně se cítily staré. Posluchačky univerzity třetího věku hodnotily své postoje ke stáří a stárnutí ve...
|
|
|
Ztráty a nálezy transnacionálního mateřství
Ezzeddine, Petra ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Šiklová, Jiřina (oponent)
Klíčové slova: migrace, gender, transnacionální mateřství, péče, reprodukční remitence, ukrajinské migrantky v České Republice Abstrakt: Cílem mé disertační práce je analyzovat, jakým způsobem gender operuje v transnacionálních prostorech, a jaké to má dopady na prožívání mateřství a formování nových genderových identit. Pokusím se popsat, jakým způsobem ukrajinské transnacionální matky narativně konstruují a zvýznamňují své zkušenosti s transnacionálním mateřstvím. Svou pozornost zaměřím také na sociální praktiky transnacionální péče o děti a sociální podmínky ženské pečující migrace v České republice.
|
|
|
Psychosociální aspekty užívání halucinogenů a zpětné hodnocení autoexperimentů s LSD u odborníků na duševní zdraví po přibližně 40 letech
Winkler, Petr ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent)
Resumé v českémjazyce PETR WINKLER PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY UŽÍVÁNÍ HALUCINOGENŮ A ZPĚTNÉ HODNOCENÍ AUTOEXPERIMENTŮ S LSD U ODBORNÍKŮ NA DUŠEVNÍ ZDRAVÍ PO PŘIBLIŽNĚ 40 LETECH (studijní obor: Sociální politika a sociální práce, navazující magisterské studium) Vedoucí práce: PhDr. Jiřina Šiklová, CSc. Konzultant: Doc. MUDr. Miloš Vojtěchovský, CSc. Oponent: Doc. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D. Renesance výzkumu a užívání halucinogenů, ke které dochází v posledních dvou dekádách, představuje pro sociální práci výzvu hned v několika důležitých dimenzích. Jedná se především o výzvy související s laickým a terapeutickým užíváním halucinogenů a o výzvy související s užíváním halucinogenů za účelem didaktickým, autognostickým a heuristickým. Další výzvu pro sociální práci v této souvislosti pak představuje koncepce, konstrukce a ovlivňování drogové politiky včetně preventivních programů. A v neposlední řadě sejedná o výzvu porozumět a reflektovat významný úsek v dějinách věd o duševním zdraví a v dějinách užívání drog obecně. Cílem této práce je proto předložit informace, na základě kterých budou nejen sociální pracovníci schopni na tyto výzvy kompetentně reagovat. Předkládaná práce proto pojednává o problematice halucinogenních látek z perspektivy sociální práce. Teoretická část, která se zakládá na pečlivém rozboru české...
|
host ::
RSS.