|
|
Úloha signální dráhy ERK v regulaci genů časné odpovědi
Chvalová, Věra ; Vomastek, Tomáš (vedoucí práce) ; Doubravská, Lenka (oponent)
Signální dráha ERK představuje evolučně konzervovaný mechanismus, který buňkám umožňuje vnímat extracelulární signály a převádět je v široké spektrum specifických intracelulár- ních odpovědí, jako je proliferace, diferenciace, apoptóza či buněčná migrace. Mezi klíčové prvky této dráhy patří proteinkinázy Raf, MEK a efektorová proteinkináza ERK. Konstitutivní aktivace dráhy ERK, způsobená somatickými mutacemi některých jejích členů, se často objevuje u mnoha typů lidských nádorových onemocnění. Tato dráha proto hraje významnou roli i z biomedicín- ského hlediska. Zmíněné fyziologické i patologické děje jsou podmíněny především schopností signální dráhy ERK regulovat změny v expresi velkého množství genů. Po aktivaci proteinkinázy ERK dochází k její translokaci do jádra, kde fosforyluje rozličné transkripční faktory. To vede k jejich aktivaci a následně k několikastupňovým změnám v genové expresi. Nejdříve dochází k tran- skripci genů tzv. časné odpovědi (immediate early genes; IEGs), z nichž mnoho kóduje další tran- skripční faktory, jako jsou c-Fos, c-Jun či c-Myc. Ty následně regulují expresi genů tzv. sekun- dární odpovědi (secondary response genes, SRGs), které kódují další strukturní či signalizační proteiny. Hromadné změny v genové expresi poté vedou k funkčnímu přeprogramování buněk. V této...
|
|
|
Role protein tyrozin fosfatázy CD45 v neutrofilních granulocytech
Ilievová, Kristýna ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Pro dostatečnou obranu proti infekci, zamezení tkáňovému poškození a udržení home- ostázy je nutná přísná regulace imunitní odpovědi. Významná část této regulace probíhá na úrovni signálních drah, v nichž hraje důležitou roli tyrozinová fosforylace. Ta je regu- lována prostřednictvím protein tyrozin kináz a protein tyrozin fosfatáz (PTP). Klíčovou PTP jaderných hematopoetických buněk je CD45. Její role byla studována především v T- a B-lymfocytech, kde je důležitá pro signalizaci vyvolanou antigenem a dalšími sti- muly. Ukazuje se, že také u neutrofilů hraje CD45 důležitou roli v mnoha mechanismech, které přispívají k adekvátní obraně proti infekci. Jsou jimi například adheze, diapedéza, chemotaxe, fagocytóza, produkce cytokinů a oxidační vzplanutí. V řadě případů CD45 ovlivňuje tyto procesy prostřednictvím regulace kináz rodiny Src. O dalších způsobech zapojení CD45 do jednotlivých drah často není mnoho známo. Tato práce shrnuje dosa- vadní poznatky studia CD45 v neutrofilních granulocytech a jejím vlivu na funkci těchto buněk. 1
|
|
|
Vliv malých DNA virů na regulaci tvorby interferónu
Hofman, Tomáš ; Hirsch, Ivan (vedoucí práce) ; Elleder, Daniel (oponent)
Plasmacytoidní dendritické buňky (pDC) jsou buňky vrozené imunity, schopné rozpoznat viry pomocí jejich endosomálních Toll-like receptorů 7 a 9 (TLR7/9). Po rozpoznání virové nukleové kyseliny dochází k masivní produkci interferonu typu I (IFN I) a navození antivirového stavu v neinfikovaných buňkách. Aktivace regulačních povrchových receptorů pDC, jako je BDCA-2, pomocí monoklonální protilátky nebo jejich ligace některými viry vede k aktivaci MEK1/2-ERK signalizace a inhibici produkce IFN I. V této práci byla vyzdvihnuta role MEK1/2 kinázy, jejíž inhibice zvrátí inhibiční účinek ligace BDCA-2 a jejíž cílená aktivace pomocí PMA vede k inhibici produkce IFN-α. Hlavním cílem této práce bylo objasnění vlivu BK polyomaviru (BKV), zodpovědného za odhojování transplantovaných jater, na pDC. Experimenty s pDC liní Gen2.2 a primární linií buněk ledvin HRPTEC ukázaly, že pDC nejsou schopny přímé detekce BKV částic, avšak BKV inokulum dramaticky potenciuje produkci IFN-α v aktivovaných buňkách Gen2.2. Kokultivace buněk Gen2.2 s BKV infikovanými buňkami HRPTEC vedla k produkci IFN-α a ve větší míře TNF-α, které bylo zabráněno užitím Bafilomycinu. V souhrnu bylo zjištěno, že detekce BKV infikovaných buněk HRPTEC buňkami Gen2.2 vede k produkci cytokinů, která je závislá na buněčném kontaktu a je pravděpodobně...
|
|
|
Biologická léčba nádorů ledviny a role kontrolních bodů buněčné signalizace
Černá, Kristýna ; Otavová, Katarína (vedoucí práce) ; Tolde, Ondřej (oponent)
Principy cílené biologické klinické léčby metastatického renálního karcinomu zahrnují především inhibitory membránových tyrozin-kinázových receptorů VEGFR a intracelulární kinázy mTOR. V nejnovějších léčebných režimech se objevují také blokátory imunitních kontrolních bodů buněk imunitního systému. Detailní molekulární charakterizace nádoru je nezbytná nejen pro aplikaci stávající terapie, ale i pro vývoj nových léčiv cílících specifické molekulární dráhy buněčné signalizace nádorových buněk. Práce se zaměřuje na popis signálních drah VEGF a mTOR u metastatického renálního karcinomu a shrnuje validované klinické biomarkery používané pro stanovení diagnózy a stratifikaci pacientů při léčbě mRCC. Zároveň nabízí náhled na současné experimenty, které se zabývají nalezením nových specifických molekulárních biomarkerů, jež by v budoucnosti mohly posunout diagnostiku směrem k personalizovanému přístupu v léčbě karcinomu ledvin a nádorů obecně.
|
|
|
Mechanismus protinádorového účinku seskviterpenických laktonů.
Filandr, František ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Jedním ze způsobů, jak zamezit nádorovému bujení je způsobit diferenciaci, apoptosu, nebo nekrózu nádorových buněk. Bylo zjištěno, že skupina chemických látek, které indukují apoptosu a inhibují proliferaci u leukemických buněk, jsou laktony seskviterpenů, mezi které patří látka cnicin, nacházející se v rostlině Cnicus benedictus, užívaná (užívá se) mimo jiné jako hořký tonik v alkoholických nápojích. Mechanismus, jakým se tak děje není zatím znám, ale nedávno popsaná Hippo signalizační dráha se zdá být jedním z cílů těchto látek. Centrální kinasa této dráhy je protein MST1/2 a v této práci je popsána jeho aktivace cnicinem za odštěpení aktivní N-terminální domény. Dále je sledován vliv cnicinu na onkoprotein C-MYC, jeden z hlavních deregulovaných pro-proliferačních proteinů u leukemických buněk, jehož množství v buňce se vlivem cnicinu snižuje. Navíc pomocí kvantitativní PCR bylo zjištěno, že vlivem cnicinu dochází k významnému snížení exprese anti-apoptotických proteinů BCL2, MCL1 a onkogenu cMYC.
|
|
|
Metabolismus adenosinu a jeho úloha v buněčné fyziologii
Neumannová, Kateřina ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hansíková, Jana (oponent)
Adenosin není jen hlavní složkou důležitých molekul jako ATP, RNA nebo cAMP, ale má také vlastní signální funkci. Proto je jeho extracelulární hladina přísně udržována rovnováhou v tvorbě, odbourávání a transportu. Uvnitř i vně buňky vzniká adenosin hlavně cestou degradace ATP a odbouráván je dvěma enzymy, adenosinkinázou a adenosindeaminázou. Přenos adenosinu přes buněčnou membránu zajišťují nukleosidové transportéry, které se podle mechanismu přenosu dělí na ekvilibrační a koncentrační. Všechny tři popsané procesy se podílí na udržování hladiny adenosinu za normálních podmínek a jejím nárůstu za patologických situací. Extracelulární adenosin se jako signální molekula váže na adenosinové receptory (subtyp A1, A2A, A2B, A3), které prostřednictvím G-proteinů ovlivňují mnoho buněčných signálních drah. Přes tyto dráhy pak adenosin reguluje energetickou homeostázu, projevuje se v regulaci funkce různých orgánů a také v modulaci nervového a imunitního systému, čímž se může účastnit řady patologických procesů. Farmakologické ovlivnění konkrétních adenosinových receptorů nebo enzymů jeho metabolismu může sloužit jako účinná terapie. Některé léky založené na tomto systému už se používají, jiné jsou testovány a řada dalších bude jistě vyvinuta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úloha oxidačního stresu v kardioprotekci vyvolané tělesným cvičením.
Kyclerová, Eva ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Kašparová, Dita (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí ve vyspělých zemích. Je známo, že srdeční sval může jako odpověď na stres aktivovat endogenní protektivní dráhy, a tak zvýšit odolnost před ischemicko/reperfúzním (I/R) poškozením. Protektivní dráhy zahrnují celou řadu signálních molekul a důležitou úlohu zde hrají reaktivní formy kyslíku (ROS). ROS se uplatňují v kardioprotekci vyvolané po různých stimulech, jako je chronická hypoxie, preconditioning a také tělesné cvičení. Bylo prokázáno, že pravidelné tělesné cvičení vede k pozitivní adaptaci, která přirozeným způsobem chrání srdce před poškozením. Pro správné fungování srdce je důležitá vyvážená tvorba ROS a jejich odstraňování prostřednictvím antioxidačního ochranného systému. Za patologických stavů, jako je I/R, dochází k nadprodukci ROS, tedy k oxidačnímu stresu, který se na poškození srdce podílí. ROS však nemusí přispívat jen k poškození, v mírných koncentracích, vznikajících například během tělesného cvičení, jsou důležitými signálními molekulami podílejícími se na stimulaci řady dějů vedoucích ke kardioprotekci. Mírně zvýšený oxidační stres chrání srdce tak, že zvyšuje kapacitu antioxidační ochrany, stimuluje angiogenezi, aktivuje biogenezi mitochondrií a fyziologickou hypertrofii. Prozkoumání přesné role ROS v ochraně srdce vyvolané tělesným...
|
|
|
The role of Src-family kinases in the immunological synapse of antigen presenting cells.
Kotlabová, Klára ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Antigenní prezentace, během které jsou antigenní peptidy vázané na MHC glykoproteiny rozeznávány antigenně-specifickými receptory T buněk, je nezbytná pro spuštění adaptivní imunitní odpovědi. Během tohoto procesu vzniká v místě kontaktu T lymfocytu a antigen prezentující buňky (APC) molekulární struktura zvaná imunologická synapse. V ní dochází k aktivaci receptorů obou zúčastněných buněk a následnému spuštění řady signálních kaskád. Ve srovnání s T buňkou je však signalizace probíhající v APC mnohem méně prostudována. V této práci se snažíme objasnit roli kináz z rodiny Src v signálních drahách APC. K tomuto účelu jsme připravili konstrukty, které přivádějí na plasmatickou membránu APC kinázu Csk, která zde inhibuje kinázy rodiny Src. Ukazujeme zde, že exprese těchto konstruktů v B buněčné linii K46 inhibuje aktivaci kináz rodiny Src, mobilizaci vápníku a aktivaci těchto buněk. Dále jsme zjistili, že exprese těchto konstruktů v hematopoetických progenitorech blokuje jejich diferenciaci na buňky dendritické. To pak vede ke snížení účinnosti antigenní prezentace takto získanými buňkami.
|
|
|
Mechanizmy regulace signální transdukce povrchovými proteiny leukocytu*.
Štěpánek, Ondřej ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Jádro dizertační práce "Mechanizmy regulace signální transdukce povrchovými proteiny leukocytů" tvoří tři publikace v zahraničních impaktovaných časopisech, které se zabývají leukocytární signalizací jak na úrovni jednotlivých signálních drah tak v kontextu mnohobuněčného organizmu. Největší pozornost je věnována signalizaci přes T buněčný receptor, která hraje ústřední roli ve vývoji a funkci T buněk a je tedy zásadní signální drahou pro správnou funkci specifické složky imunitního systému. Transmembránová proteinová tyrozin fosfatáza CD148 byla považována za negativní regulátor T receptorové signalizace prostřednictvím defosforylace proteinů LAT a PLCγ1. Součástí této práce je studie ukazující, že CD148 je schopna ovlivňovat signalizaci i na úrovni Lck, a to jak pozitivně tak negativně. O tom, který směr regulace T receptorové signalizace převáží, pravděpodobně rozhoduje biochemická situace v buňce např. aktivita jiné fosfatázy CD45. Druhý projekt, který je součástí dizertační práce, se týká charakterizace transmembránového adaptorového proteinu PRR7. Tento adaptor inhibuje signalizaci T buněčného receptoru tím, že negativně reguluje množství Lck v buňce a T buněčného receptoru na buněčném povrchu. Studium signalizace z hlediska mnohobuněčného organizmu je reprezentováno expresní analýzou CD148 v...
|
|
|
Mechanismy signalizace zprostředkované MHC glykoproteiny II. třídy v B lymfocytech
Kotlabová, Klára ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Během zahájení imunitní reakce na antigen jsou peptidové fragmenty pocházející z antigenu vystavovány v komplexu s MHC glykoproteiny II. třídy (MHCgpII) na povrchu antigen prezentující buňky (APC). V průběhu rozpoznání prezentovaného antigenu T lymfocytem vzniká v místě kontaktu s APC molekulární struktura zvaná imunologická synapse (IS). Během této interakce dochází k signalizaci z receptorů jak na T lymfocytární, tak na APC straně IS. Dlouho se myslelo, že jedinou funkcí MHCgpII je prezentace antigenu. Později však bylo zjištěno, že stimulace MHCgpII vede i ke spuštění signálů, podílejících se na rozhodnutí o dalším osudu APC. MHCgpII nemají ve své cytoplasmatické doméně signalizační motivy, a pro transdukci signálů jsou tedy potřeba asociované molekuly. V případě B lymfocytů, na které je tato práce zaměřena, jsou to transmembránové proteiny Ig alfa/beta, MPYS, CD19 a CD20. Tyto molekuly po stimulaci MHCgpII zprostředkovávají signalizační události zahrnující aktivaci několika rodin protein kináz, fosfolipázy C, mobilizaci vápníku a aktivaci transkripčních faktorů NFAT a AP-1. Tyto signály mění další osud buňky a jejich důsledkem může být proliferace a diferenciace, nebo také buněčná smrt.
|
host ::
RSS.