|
|
Význam hlavního histokompatibilního systému pro transplantaci orgánů
Ilina, Liudmila ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Hlavní histokompatibilní systém je genový region lidského genomu, který se nachází na chromozomu 6 a kóduje polymorfní povrchové glykoproteiny, jejichž primární funkcí je prezentace vlastních a cizích proteinů T lymfocytům. Pokud T lymfocyt rozpoznává komplex MHC-peptid jako cizí, dochází k aktivaci efektorových složek vrozené a adaptivní imunity. Proto neshody v HLA antigenech mohou způsobit silnou imunitní odpověď vůči transplantovanému orgánu. HLA laboratoře hrají roli v transplantačním programu orgánů tím, že určují neshody v HLA systému mezi pacienty a jejich potenciálními dárci, a na základě získaných údajů přispívají k hodnocení rizika rejekce a eventuálních imunologických komplikací po transplantaci. Cílem teto práce je popsat vliv hlavního histokompatibilního systému na výskyt buněčné a protilátkami zprostředkované rejekce po transplantaci solidních orgánů a charakterizovat vztah mezi mírou neshod v HLA antigenech a výsledky přežití štěpů. Klíčová slova HLA, transplantace orgánů, rejekce
|
|
|
Vzájemná komunikace a vztah mezi nádorovými buňkami a nádorovým mikroprostředím
Novák, Štěpán ; Szabo, Pavol (vedoucí práce) ; Krška, Zdeněk (oponent) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Předložená disertační práce se věnuje dvěma hlavním cílům. Jako první byla zkoumána interakce mezi čtyřmi buněčnými liniemi pankreatického duktálního adenokarcinomu (pancreatic ductal adenocarcinoma, PDAC) a kondiciovaných médií z normálních/zdravých fibroblastů (healthy fibroblasts, HF) a nádorově-asociovaných fibroblastů (cancer associated fibroblasts, CAFs) odvozených z PDAC (PDAC-derived CAFs, PANFs), buněk odvozených z ascitické tekutiny pacientů v terminálním stádiu PDAC a primárním tumorem PDAC. Následně byl stanoven celogenomový profil PANF. Druhým cílem bylo imunohistochemicky, pomocí detekce tenascinu (Ten), fibronectinu (Fn) a galectinu-1 (Gal-1), odlišit buňky spinocelulárního karcinomu (SCC), buňky z okraje chirurgického resekátu (MSR) a buňky normální sliznice (NM) u pacientů operovaných pro spinocelulární karcinom hlavy a krku (HNSCC) a tyto výsledky korelovat s jejich klinickými charakteristikami. Následně byl proveden celogenomový profil vzorků SCC, MSR a NM na základě stratifikace exprese Ten. Výsledky Kultivace čtyř linií PDAC pod vlivem kondiciovaných médií z HF a PANF měla heterogenní charakter. Po stimulaci bylo nejvíce agresivní chování získáno u buněčné linie Panc-1 zatímco linie PaTu-8902 byla médii spíše inhibována. Transkriptom PANF prokázal zvýšenou expresi některých...
|
|
|
Vliv léčby inhibitory TNF-α na složení mikrobioty a imunitní odpověď u pacientů s nespecifickými střevními záněty
Mihula, Martin ; Jirásková Zákostelská, Zuzana (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Inhibitory TNF-α jsou jednou z nejčastěji používaných terapií v léčbě nespecifických střevních zánětů (IBD). Avšak až jedna třetina pacientů s IBD na tuto terapii po nějakém čase z neznámých důvodů přestane odpovídat. Doposud neexistuje ideální biomarker, který by byl schopný předpovědět dlouhodobou odpověď pacienta na tuto terapii. Vzhledem k tomu, že změna ve složení střevní mikrobioty je úzce spjata s patogenezí IBD, tak jsem se v rámci této studie pokusil zjistit, zda dochází ke změnám v jejím složení i v důsledku terapie inhibitory TNF-α. Dále jsem se pokusil popsat, zda v průběhu terapie dochází ke změnám v produkci sérových biomarkerů spojených s poškozením střevní bariéry a imunitní odpovědí v důsledku mikrobiální translokace. Také jsem se zaměřil na imunitní odpověď pacientů s IBD na antigeny běžně se vyskytujících střevních komenzálních bakterií během terapie inhibitory TNF-α. Za tímto účelem jsme v průběhu naší studie odebrali vzorky krve či stolice od 46 pacientů v době před začátkem terapie a v 38. týdnu od zahájení terapie a 39 zdravých kontrol. Zjistil jsem, že v 38. týdnu terapie TNF-α inhibitory u pacientů s IBD dochází ke zvýšení bakteriální druhové rozmanitosti (α-diverzity) i ke změnám v druhovém složení mezi sledovanými skupinami pacientů (β-diverzity) ve srovnání se vzorky...
|
|
|
The effect of nanoparticles on functional and regenerative properties of mesenchymal stem cells
Dostálová, Dominika ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Mezenchymálne kmeňové bunky (mesenchymal stem cells; MSC) predstavujú typ kmeňových buniek, lokalizovaných v rôznych tkanivách, kde sa podieľajú na procese regenerácie. Na základe ich vlastností sú MSC testované v bunkovej terapii. Avšak liečba poranení je často spojená s bakteriálnymi infekciami, ktoré komplikujú priebeh hojenia. Na vytvorenie sterilného prostredia, umožňujúceho lepšie hojenie, môžu byť využívané kovové nanočastice (nanoparticles; NP), u ktorých bol preukázaný antibakteriálny účinok. Mechanizmy, ktorými tieto NP pôsobia antibakteriálne, nie sú špecifické, navyše tieto NP môžu zapríčiňovať poškodenie aj eukaryotických buniek. Cieľom tejto práce bolo zhodnotiť vplyv troch kovových NP (striebra, oxidu meďnatého a oxidu titaničitého) s antibakteriálnymi účinkami na funkčné a regeneračné vlastnosti MSC. V práci bol stanovený vplyv NP na metabolickú aktivitu, diferenciačný potenciál, expresiu génov pre imunoregulačné molekuly a produkciu cytokínov MSC. Taktiež boli testované imunoregulačné vlastnosti MSC po ich kultivácii s NP. Výsledky testov ukázali, že zvyšujúca sa koncentrácia NP striebra a oxidu meďnatého znižovala metabolickú aktivitu MSC, pričom miera jej poklesu bola závislá na type testovaných NP. Taktiež bola zaznamenaná znížená expresia imunoregulačných molekúl a...
|
|
|
Imunomodulační a regenerativní potenciál mezenchymálních kmenových buněk v léčbě degenerativního poškození sítnice u myší
Palacká, Kateřina ; Heřmánková, Barbora (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Degenerativní onemocnění představují sítnice hlavní příčinu ztráty zraku u dospělých pacientů. V rozvoji těchto onemocnění hraje důležitou roli postupné odumírání buněk sítnice a nežádoucí zánětlivá reakce, která vede k produkci celé řady cytokinů, tvorbě inflamazómu, zvýšené angiogenezi a vzniku jizev. Tyto patologické stavy mají za následek nevratnou degeneraci buněk sítnice. Poškozeny jsou především buňky epiteliální pigmentové vrstvy, fotoreceptory a gangliové buňky. Dostupné léčebné postupy jsou v současné době velmi omezené a účinné pouze v počátečním stádiu onemocnění. Perspektivní možností by proto mohlo být využití buněčné terapie založené na aplikaci kmenových buněk. Pro terapeutické účely je možné využít mezenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells), které mohou být izolovány například z kostní dřeně nebo tukové tkáně. MSC jsou schopné produkce celé řady neuroprotektivních faktorů, diferenciace, a zároveň mohou regulovat imunitní odpověď. V této práci byl testován terapeutický potenciál lokálně podaných MSC na buňky poškozené sítnice v experimentálním modelu degenerace sítnice. Zaměřili jsme se především na protektivní působení MSC na fotoreceptory, na regulaci lokální infiltrace buňkami imunitního systému a na expresi genů pro cytokiny účastnící se zánětu. V in vitro modelu...
|
|
|
Use of polymer prodrugs containing cucurbitacin D for the treatment of experimental tumors
Hrabánková, Klára ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Chemoterapie je stále nejběžněji používaný typ protinádorové terapie. Většina chemoterapeutik obecně inhibuje proliferující buňky a necílí selektivně na nádorové buňky. Chemoterapie je spojena s vedlejšími účinky, které lze částečně omezit využitím polymerních nosičů konjugovaných s nízkomolekulárními léčivy. Vazba léčiva na polymer zlepšuje jeho rozpustnost ve vodných roztocích, snižuje systémovou toxicitu a pasivně jej cílí přímo do nádoru prostřednictvím efektu zvýšené propustnosti a retence. Práce je zaměřena na testování polymerních konjugátů založených N-(2-hydroxypropyl)methacrylamidu (HPMA) nesoucího cucurbitacin D (CuD), přirozeně se vyskytující sloučeninu s potenciální protinádorovou aktivitou. Mechanismus účinku dosud není objasněn, ale několik studií popisuje inhibici fosforylace a dimerizace signal transducer and activator of transcription 3 (STAT3) transkripčního faktoru, který je overexprimován u řady nádorových linií a hraje roli v diferenciaci myeloidních supresorových buněk (MDSCs). V této diplomové práci jsme zkoumali terapeutický účinek HPMA kopolymerů na bázi CuD v kombinované terapii s jinými polymerními chemoterapeutiky. Cytotoxický účinek polymerních konjugátů s CuD byl patrný in vitro u několika modelových nádorových linií. In vivo léčebné experimenty ukázaly, že kopolymery...
|
|
|
Imunomodulační a regenerativní potenciál mezenchymálních kmenových buněk v léčbě degenerativního poškození sítnice u myší
Palacká, Kateřina ; Heřmánková, Barbora (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Degenerativní onemocnění představují sítnice hlavní příčinu ztráty zraku u dospělých pacientů. V rozvoji těchto onemocnění hraje důležitou roli postupné odumírání buněk sítnice a nežádoucí zánětlivá reakce, která vede k produkci celé řady cytokinů, tvorbě inflamazómu, zvýšené angiogenezi a vzniku jizev. Tyto patologické stavy mají za následek nevratnou degeneraci buněk sítnice. Poškozeny jsou především buňky epiteliální pigmentové vrstvy, fotoreceptory a gangliové buňky. Dostupné léčebné postupy jsou v současné době velmi omezené a účinné pouze v počátečním stádiu onemocnění. Perspektivní možností by proto mohlo být využití buněčné terapie založené na aplikaci kmenových buněk. Pro terapeutické účely je možné využít mezenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells), které mohou být izolovány například z kostní dřeně nebo tukové tkáně. MSC jsou schopné produkce celé řady neuroprotektivních faktorů, diferenciace, a zároveň mohou regulovat imunitní odpověď. V této práci byl testován terapeutický potenciál lokálně podaných MSC na buňky poškozené sítnice v experimentálním modelu degenerace sítnice. Zaměřili jsme se především na protektivní působení MSC na fotoreceptory, na regulaci lokální infiltrace buňkami imunitního systému a na expresi genů pro cytokiny účastnící se zánětu. V in vitro modelu...
|
|
|
Vliv sekretomu mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu na terapii poranění míchy u potkanů
Jančová, Pavlína ; Chudíčková, Milada (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
V experimentálních modelech míšních poranění bylo ukázáno, že transplantace mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu vede ke zlepšení motorických a senzorických funkcí léčených zvířat, stejně jako k podpoře neuroregenerace, angiogeneze a imunomodulace. Tyto buňky ale jen omezeně migrují do místa poranění, přežívají krátkou dobu a působí především svým sekretomem. Proto je studován alternativní přístup bezbuněčné terapie spočívající v aplikaci kondiciovaného média připraveného kultivací kmenových buněk. V této diplomové práci byl porovnán léčebný účinek lidských mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu a jejich kondiciovaného média při opakované intratekální aplikaci potkanům s modelovým míšním poraněním: balónkovou ischemickou kompresní lézí. Po navození léze byly potkanům podány tři dávky kmenových buněk nebo kondiciovaného média s týdenními rozestupy. Následujících devět týdnů byly prováděny behaviorální testy, ve kterých došlo k signifikantnímu zlepšení obou léčených skupin oproti neléčené kontrole. Aplikace kondiciovaného média a kmenových buněk dále vedla ke zvýšení plochy nepoškozené míšní tkáně a ke zvýšení relativní exprese genů spojených s neuroregenerací, ačkoli nedošlo ke snížení plochy samotné gliové jizvy. Oproti aplikaci kmenových buněk...
|
|
|
Potenciální úloha kožní mikrobioty v patogenezi dermatologických chorob
Mihula, Martin ; Jirásková Zákostelská, Zuzana (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Povrch lidského těla je osídlen velkým množstvím mikroorganismů, jejichž složení je kromě vnějších a vnitřních faktorů významně ovlivněno také topografií pokožky. Komplexní kožní mikrobiota je nezbytnou složkou správné fyziologické a protektivní funkce pokožky. Změna v dynamice mikrobiálních společenstev na kůži nebo v gastrointestinálním traktu se v současné době považuje za součást spouštěcích mechanismů mnohých dermatologických onemocnění. Některá kožní onemocnění jsou se změnou složení kožní mikrobioty přímo asociovaná - například atopická dermatitida, akné či psoriáza. Získání a pochopení nových poznatků o mezidruhových interakcích mikrobioty a jejich působení na hostitele by mohlo vést k vývoji nových diagnostických a terapeutických přístupů, díky kterým by mohla být prevence či léčba některých onemocnění účinnější. Klíčová slova: kůže, kožní nemoci, kožní mikrobiota, imunita, psoriáza, atopická dermatitida, vitiligo
|
|
|
Microbiota and inflammatory bowel diseases
Gajdárová, Zuzana ; Kostovčíková, Klára (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Idiopatické črevné zápaly (IBD) sú autoimunitné ochorenie postihujúce gastrointestinálny trakt. Medzi hlavné typy patria ulcerózna kolitída (UC) a Crohnova choroba (CD). V poslednom období sa s IBD spája aj primárna sklerotizujúca cholangitída (PSC), čo je chronické ochorenie pečene spojené so stenózou žlčovodov. Presná patogenéza a etiológia týchto ochorení nie je jasná, aj napriek veľkej snahe vedeckej spoločnosti. Jedná sa o multifaktoriálne ochorenia, ktoré sú spájané s dysbiózou črevnej mikrobioty. Diagnostika ochorení je založená na pre pacientov nepríjemných endoskopických vyšetreniach, a preto snaha hľadať nové sérové biomarkery je dobrý cieľ do budúcna. V diplomovej práci bola sledovaná reaktivita buniek periférnej krvi pacientov s IBD na 10 vybraných zástupcov typickej mikroflóry a to: Lactobacillus plantarum, Bifidobacterium adolescentis, Blautia coccoides, Roseburia intestinalis, Eubacterium rectale, Faecalibacterium prausnitzii, Ruminococcus flavefaciens, Bacteroides thetaiotaomicron, Prevotella ruminicola a Escherichia coli. Reaktivita pacientov s CD, UC a PSC-IBD bola zvýšena po stimulácii Faecalibacterium, Lactobacillus a Prevotella. Išlo však o nízke percentá buniek produkujúcich cytokíny, preto nie je možné povedať, či by mohli byť zapojené do patogenézy. Ďalšou časťou práce bolo...
|
host ::
RSS.