|
|
Implementace metody Learning Stories do předškolního vzdělávání v České republice
Bitnerová, Martina ; Loudová Stralczynská, Barbora (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku hodnocení procesů učení dětí v předškolním věku. Cílem diplomové práce je zkoumat možnosti implementace metody Learning Stories v českém předškolním vzdělávání. Metoda slouží jako nástroj k dokumentaci, hodnocení a podpoře učení dětí v mateřské škole a je jednou z metod formativního hodnocení, která se uplatňují v předškolním vzdělávání v zahraničí. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část charakterizuje předškolní věk a jeho specifika, analyzuje zákonitosti učení dítěte a současné přístupy k pedagogické diagnostice, její typy, metody, prostředky a zakotvení v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Uvádí klíčové informace k metodě Learning Stories. Empirická část stanovuje cíle výzkumu a jeho metodologii. Realizovaný akční výzkum spočíval v komplexní práci s metodou Learning Stories, která je založena na pozorování dítěte, dokumentaci, hodnocení jeho učení a vytvoření příběhu (tzv. Learning Story) o jeho procesech učení. Šetření zjišťuje, jaký přínos má metoda Learning Stories pro dítě a jak lze metodu Learning Stories implementovat v prostředí mateřské školy. Formuluje metodicko-organizační doporučení. Analyzuje, zda se zlepšila kvalita procesů hodnocení ve vybrané mateřské škole. V rámci dotazníkového šetření mezi rodiči dětí...
|
|
| |
|
|
Pedagogická diagnostika pohledem začínajících učitelů
Juřičková, Libuše ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou začínajících učitelů v oblasti pedagogické diagnostiky. Je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část práce obsahuje tři kapitoly. V první části práce jsou shrnuty teoretické poznatky z oblasti učitelské profese a nároků na začínajícího učitele. Dále jsou stanoveny požadavky na teoretickou připravenost a kompetence učitele s důrazem na potřebu metodického vedení v jeho začátcích i nezbytnost dalšího vzdělávání. Následující kapitola přibližuje téma pedagogické diagnostiky a předkládá její vymezení, úkoly a cíle, předmět pedagogické diagnostiky a definuje diagnostické kompetence učitele prvního stupně základní školy. V poslední kapitole teoretické části jsou specifikovány oblasti dílčích funkcí a charakterizovány jejich projevy a deficity, které může učitel pozorovat v projevu žáka při výchovně-vzdělávacím procesu. Výzkumná část práce se věnuje praktické připravenosti začínajících učitelů na pedagogickou diagnostiku a jejich teoretické přípravě. Kvalitativním postupem s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru jsou vyhledávány odpovědi na výzkumné otázky k připravenosti začínajících učitelů na pedagogickou diagnostiku v rámci vysokoškolského studia, k jejich informovanosti o deficitech dílčích funkcí u žáků, možnosti práce s nimi a ke...
|
|
| |
|
|
Využití diagnostiky při začleňování dvouletých dětí do běžné třídy mateřské školy.
KUČEROVÁ, Martina
Hlavním tématem mé bakalářské práce je využití pedagogické diagnostiky při začleňování dvouletých dětí do kolektivu a zjištění vývojových rozdílů mezi dvouletými a staršími dětmi. Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část se zabývá problematikou a využitím pedagogické diagnostiky v prostředí mateřské školy. Dále pak jednotlivými oblastmi vývoje dětí se zaměřením na věkovou skupinu dvouletých a tříletých dětí a jejich charakteristickými vývojovými rozdíly. Praktická část seznamuje s průběhem šetření a výsledky pozorování dvou skupin dětí ve věku od dvou do čtyř let v hlavních oblastech jejich rozvoje. Také uvádí názory učitelů na specifickou práci s dvouletými dětmi a možnosti jejich diagnostiky v mateřské škole. Cílem práce je zjistit případné problémy při začleňování dvouletých dětí do heterogenní skupiny a navrhnout jejich řešení.
|
|
|
Diagnostika čtenářské pregramotnosti pomocí pracovních listů u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
ŠIMÁNKOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá diagnostikou čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku se specifickými vzdělávacími potřebami. Je součástí projektu OP VVV SC1 Podpora pregramotnosti v předškolním vzdělávání - čtenářská pregramotnost. Teoretická část seznamuje s obdobím předškolního věku - s poznávacími procesy a motorickými schopnostmi. Čtenářskou gramotností a pregramotností, pedagogickou diagnostikou a na závěr specifickými vzdělávacími potřebami, přesněji narušenou komunikační schopností a zrakovým postižením. Praktická část ukazuje vytvořené diagnostické materiály a výsledky z jejich ověřování ve třídách mateřských škol s narušenou komunikační schopností a se zrakovým postižením. Výsledky jsou zaznamenány v tabulkách, kde jsou vyznačeny jednotlivé sledované oblasti předcházející čtení a hodnotící škála. Na závěr jsou vyzdviženy kladné a záporné stránky pracovních listů a také oblasti s největšími rozdíly ve výsledcích u dětí dvou zkoumaných skupin.
|
|
|
Využití diagnostického materiálu v oblasti čtenářské pregramotnosti u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
ŠIMEČKOVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na možnosti využití pracovních listů jako diagnostického materiálu v rámci čtenářské pregramotnosti u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem práce je zjistit úspěšnost a vhodnost těchto pracovních listů u skupiny dětí s diagnostikovanou vývojovou dysfázií a skupiny dětí s diagnostikovanou vývojovou dysfázií a přidruženým ADHD. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá teoretickými východisky týkající se pojmem čtenářská pregramotnost a jejího ukotvení v rámcovém vzdělávacím programu. Dále se zabývá úlohami a možnostmi rozvíjení kognitivních procesů a percepčně motorických a v rámci čtenářské pregramostnosti v předškolním vzdělávání. Pozornost teoretické části je také zaměřena na osobnost dítěte předškolního věku se speciálními vzdělávacími potřebami, je zde uvedena problematika dětí s poruchami pozornosti ADHD a dětí s narušenou komunikační schopností. V závěru teoretické části jsou uvedeny základní pojmy pedagogické diagnostiky, její pojetí v rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní věk a některé možné metody tohoto diagnostikování v mateřských školách. V praktické části je stanovena výzkumná otázka vztahující se k tématu a je provedeno kvalitativní šetření deseti dětí předškolního věku se speciálními vzdělávacími potřebami. V rámci tohoto šetření je vypracován diagnostický materiál (pracovní listy). U těchto diagnostických pracovních listů je následně vyhodnocena úspěšnost a jsou sledována případná úskalí při práci s nimi. V závěru jsou zodpovězeny výzkumné otázky a je provedeno celkové shrnutí tohoto výzkumného šetření.
|
|
|
Komunikace s rodiči o speciálních potřebách jejich dětí v MŠ
PRCHALOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá pedagogickou diagnostikou prováděnou v běžných mateřských školách, a okamžikem, kdy učitelka nabude podezření, že vývoj některého z dětí se odchyluje od normy. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části bylo cílem vymezení základních pojmů týkajících se tématu práce - především pedagogická diagnostika, pedagogická komunikace. Ve výzkumné části popisuji, jak učitelky mateřských škol provádějí pedagogickou diagnostiku, a jak o případném podezření na odchylný vývoj dítěte komunikují s jeho rodiči.
|
|
|
Diagnostické využití kresby v mateřské škole u dětí ve věku 5-6 let (porovnání kresby z hlediska pravorukosti a levorukosti)
Suchá, Tereza ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá diagnostickým využití kresby v mateřské škole u dětí ve věku 5-6 let, porovnává kresebné projevy z hlediska pravorukosti a levorukosti. Popisuje charakteristiku dítěte předškolního věku a shrnuje vývoj jeho osobnosti v tělesné, psychické i sociální oblasti. V části teoretické práce obecně seznamuje se vzděláváním dítěte v mateřské škole. Podrobněji jsou rozpracována specifika předškolního vzdělávání a školní zralost a připravenost. Stěžejní část popisuje charakteristické znaky zobrazování kresby v předškolním věku a vymezuje jednotlivá stádia vývoje kresby. Výzkumná část práce se zaměřuje na kresebné projevy dětí v mateřské škole. Konkrétně na analýzu dětských kreseb, která umožňuje bližší náhled k pochopení výtvarného projevu dítěte před vstupem do základní školy. Práce obrací pozornost i na odklady levorukých dětí a jejich počet v mateřské škole. Cílem práce je sledovat a následně vyhodnotit kresebné projevy z hlediska pravorukosti a levorukosti dětí před zahájením povinné školní docházky. Výzkumného šetření se zúčastnilo 49 dětí. KLÍČOVÁ SLOVA Dítě předškolního věku, předškolní vzdělávání, lateralita, pravorukost a levorukost, pedagogická diagnostika, analýza dětské kresby, učitel mateřské školy, školní připravenost, školní zralost, mateřská škola, spolupráce mateřské...
|
|
|
Rozdíly homogenně a heterogenně uspořádaných tříd v MŠ a jejich vliv na připravenost dítěte pro vstup do 1. třídy základní školy
Srbová, Věra ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá hledáním rozdílů homogenně a heterogenně uspořádaných tříd v MŠ a jejich vlivem na připravenost dítěte pro vstup do 1. třídy základní školy. Teoretická část se zabývá školní zralostí a připraveností, obecnou charakteristikou dítěte předškolního věku před vstupem do 1. třídy ZŠ, rozdíly heterogenně a homogenně uspořádaných tříd MŠ a nakonec přípravou dítěte na povinnou školní docházku. V praktické části je zpracováno výzkumné šetření prováděné pomocí metody autorského testu školní zralosti a dotazníku. Výzkumným vzorkem byly děti předškolního věku před vstupem do ZŠ z heterogenních a homogenních tříd MŠ a pedagogové z mateřských a základních škol. Hlavním cílem tohoto výzkumného šetření bylo zjistit, jestli jsou na vstup do základní školy lépe připraveny děti z homogenních nebo heterogenních tříd mateřských škol. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že děti z heterogenních tříd jsou připraveny na vstup do základní školy stejně jako děti z homogenních tříd, z toho tedy vyplývá, že věkové složení tříd mateřských škol neovlivňuje kvalitu připravenosti dítěte na povinnou školní docházku.
|
host ::
RSS.