|
|
Biografické a literární souvislosti pobytu Boženy Němcové v Polné
KAPLANOVÁ, Kamila
Bakalářská práce se zaměřuje především na pobyt Boženy Němcové v Polné. Předmětem zájmu je vysvětlení, z jakého důvodů se rodina Němcových do Polné přistěhovala. Součást práce tvoří také charakteristika samotného polenského regionu spjatá s porovnáním tehdejšího a dnešního sociokulturního zázemí regionu. Těžiště práce spočívá v utřídění a výkladu biografických údajů, které jsou dostupné v primární i sekundární odborné literatuře (charakteristika polenské společnosti i jednotlivých klíčových osobností polenského společenského života a jejich vztahu k Boženě Němcové). Tento výklad je zároveň doprovázen i zhodnocením privátního života rodiny Němcových. Práce se soustředí i na známou osobnost Michaela Floriána, jehož práci tvoří šest dřevorytů týkající se Boženy Němcové. Nedílnou součást bakalářské práce představuje interpretační analýza literárních textů reflektujících polenský pobyt Boženy Němcové. Do práce je vnesena nová zmínka o odhalení památníku Boženy Němcové, k němuž došlo v červnu 2017. Práce je koncipována jako příspěvek k regionálnímu literárněhistorickému bádání.
|
|
|
Podmínky a možnosti rozvoje organizací občanské společnosti v oblasti zachování a podpory svébytné národní kultury v Burjatsku
Borisova, Varvara ; Pajas, Petr (vedoucí práce) ; Benyovszky, Selma (oponent)
Práce se zaměřuje na popis reálných podmínek a možností rozvoje organizací občanské společnosti v oblasti obrození svébytné kultury na území republiky Burjatsko, která je subjektem Ruské federace. Teoretická část zahrnuje základní přístupy k pojetí občanské společnosti, vymezení pojmu kultura, krátký exkurz do dějin občanského aktivismu v Rusku a přehled právních předpisů, které upravují činnost ruských neziskových organizací v současné době. V aplikované části se autorka prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a analýzy dokumentů snaží vytvořit detailní pohled na to, v jakých souvislostech dnes existuje organizovaná občanská společnost v Burjatsku a jakou roli hraje v procesu znovuobjevení a podpory národní kultury Burjatů, která byla během sovětského období státem potlačována. Závěry práce poukazují na celkové zlepšení prostředí pro rozvoj občanské společnosti na burjatském území za posledních 27 let, ale zároveň obsahují doporučení, která by měla přispět k překonání existujících problémů. Klíčová slova: občanská společnost, nezisková organizace, kultura, národ, národní obrození, Burjatsko, postsovětská doba, demokracie.
|
|
|
Nejstarší překlady Jana Nepomuka Štěpánka
Kuncová, Simona ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá ranou překladatelskou činností českého divadelníka Jana Nepomuka Štěpánka. Štěpánek začal překládat dramatické texty v roce 1803. První část práce představí osobu Jana Nepomuka Štěpánka, divadelní kontext jím přeložených her a také načrtne překladatelskou metodu divadelních kusů v době národního obrození. Jádrem diplomové práce je následné představení pěti nejstarších dochovaných her, které Jan Nepomuk Štěpánek přeložil v letech 1803-1806 z němčiny. Jeho texty jsou porovnány s německými originály a na základě této komparace je představen Štěpánek jako překladatel a zároveň je částečně ozřejmena dobová divadelní praxe.
|
|
|
Alois Klar (1763-1833). Mezi osvícenstvím a romantismem
Fapšo, Marek ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce sleduje dobu Aloise Klara (1763-1833) s důrazem na dějiny idejí. Primárně se zaměřuje na tři oblasti: dějiny náboženského myšlení, dějin jazyka a dějiny školského systému. Celkovým rámcem je snaha vytvořit analytický aparát pro studium doby, kterou ovládá koncept národního hnutí a počínajícího nacionalismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Purismy Aleksandra Teodorova-Balana
Pavlova, Tsanka ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Nisheva Nikolova, Bozhana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na jednu z nejvýznamnějších osobností bulharské jazykovědy, Aleksandra Teodorova Balana (1859-1959) a na jeho postoj k puristickým tendencím v bulharském jazyce. Cílem této práce je popsat jeho názory na čistotu jazyka a kritéria jazykové správnosti a zejména pokusy o ovlivňování spisovného úzu. Práce se také zabývá vlivem českého akademického prostředí na Balanovu jazykovědnou činnost.
|
|
|
Lexikální aspekty česko-slovenských jazykových vztahů v období národního obrození
Dušková, Aneta ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Práce se zaměřuje na otázku česko-slovenských jazykových vztahů v období národního obrození, s koncentrací na problematiku lexikálních shod a diferencí a průmět dobového jazykového kontaktu do textů a lexikografických prací v českém prostředí. Jádrem bakalářské práce je kulturně společenský kontext díla Viléma Dušana Lambla, okolnosti vzniku a analýza jeho Slovníčka Slovenského, publikovaného v roce 1848 v Časopise Českého museum. Lamblův slovníček, kterému doposud nebyla věnována speciální lingvistická pozornost, představuje jeden z prvních lexikografických pokusů o lexikální konfrontaci slovenštiny a češtiny. Klíčová slova: česko-slovenské jazykové vztahy, lexikální konfrontace, česko-slovenská lexikografie, národní obrození, Vilém Dušan Lambl
|
|
|
Bulharská stopa v životě Boženy Němcové
Georgieva Ivanova, Sylvia ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Ivanovová, Darina (oponent)
Bulharská stopa v životě Boženy Němcové Vztah Boženy Němcové k Bulharsku, k bulharské kultuře, k životu a bojům Bulharů koncem padesátých a začátkem šedesátých let 19. století patří k nejvýznamnějším kapitolám česko- bulharských kulturních styků v minulosti. Je důležité ovšem ihned říct, že jde o otázky dosud skoro neznámé, dokonce i pro odborníky-filology. Vztah B. Němcové k Bulharsku je těsně spjat se vztahem k ostatním slovanským národům, k dobovému chápání myšlenky panslovanské vzájemnosti za časů národního obrození. V textu jsou podrobně rozebrány jak její postoje k tehdejší historicky velice komplikované situaci na Balkáně, tak i kontakty s Bulhary v Praze. Díky těmto známostem s literáty nebo pouze s texty vynikajících bulharských (obecně i balkánských) spisovatelů-obrozenců se dokonce začala učit bulharsky. K dispozici jsou některé její překlady nejen bulharských textů do češtiny, ale i v bulharštině psané. Podrobně se zmiňuji o těchto písemnostech, o celé chronologii tvůrčích vazeb slavné české spisovatelky, a to na základě dostupných archivních materiálů, které jsem měla k dispozici jak v Čechách, tak i v Bulharsku. To vše pomůže alespoň částečně určit skutečný rozsah, charakter a význam styků Boženy Němcové s Bulhary a ohlasů v její činnosti a životě. Úplnost datace dokladů, použitých...
|
|
|
Amatérské divadlo ve veřejném prostoru českého maloměsta druhé poloviny 19. a první poloviny 20.století. Formování, činnost a sociální zázemí divadelních spolků ve Mšeně a Mnichově Hradišti v komparativní perspektivě
Zabilanská, Petra ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Práce se zaměřuje na formování a činnost amatérských divadelních spolků maloměsta ve středních Čechách druhé poloviny devatenáctého a první poloviny dvacátého století, a sice divadelních spolků ve Mšeně a Mnichově Hradišti. Sleduje jejich místo v kontextu vývoje české národní společnosti, a to jak v oblasti kultury, tak i hospodářství a politiky. Autorka postupuje od analýzy sociální kompozice spolku a jeho klientely ke zkoumání programů jednotlivých sezon, jejich proměn a ohlasu. Divadelní spolky nahlíží jako součást veřejného prostoru. Největší pozornost je věnována historii ochotnického spolku Mácha a Tyl, jsou zde zachyceny počátky divadelní činnosti, její vývoj během devatenáctého a dvacátého století, způsob ochotnické práce, budovy a repertoár. Práce ukazuje, že se činnost ochotnických spolků neomezovala pouze na hraní divadla, ale nedílnou součástí byla i funkce divadla jako média, poučování a vzdělávání spoluobčanů a v neposlední řadě také charitativní funkce.
|
|
|
Národní identita v současné české dramatice
Bábková, Markéta ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce "Národní identita v současném českém dramatu" je analyzovat některé vybrané aspekty současné české národní identity, které se objevují v odborných antropologických a literárněvědných pracích, na příkladech textů Davida Drábka a Miroslava Bambuška. První část práce se zabývá některými základními kategoriemi konstituujícími českou národní identitu z historicko-sociologického hlediska. V druhé části jsou zvoleny rysy české identity, které jsou analyzovány v souvislosti s texty obou autorů. Následuje shrnutí těchto jevů a charakteristika dramatiky obou autorů v souvislosti s tématem diplomové práce.
|
|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
host ::
RSS.