|
|
Bulharský román Vítězslava Nezvala, aneb V. Nezval a Dora Gabe v česko-bulharských literárních souvislostech
Georgieva Ivanova, Sylvia ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Vučka, Tomáš (oponent)
Bulharský román Vítězslava Nezvala, aneb Dora Gabe a V. Nezval v česko-bulharských literárních souvislostech Poprvé jsem o nějakém osobním setkání a vztahu bulharské básnířky Dory Gabe s Vítězslavem Nezvalem slyšela v devadesátých letech na Bulharském Velvyslanectví v Praze. A skutečně, informace se časem potvrdily - básnící se nejen znali, dokonce spolu překládali a navzájem se inspirovali. Epistolární korespondence Nezvala a Gabe o tom dodnes svědčí. Jejich romance v životě pak časem vešla i do literatury. Podstatným a důležitějším faktem zůstává, že inspirovala a podnítila vznik několika děl jak Nezvalových, tak i Gabe. Snad jeho nejzajímavější stopou je jejich společný překlad básnířčiny autobiografické prózy Dávno, který vznikal hlavně v r. 1932, a Nezvalův román Jak vejce vejci z r. 1933, i když dokreslují dílo a tvůrčí osobnost Dory Gabe jen nepřímo, jaksi odrazem, zrcadlením. S Nezvalem se Dora Gabe seznámila na vzpomínkovém večeru k úmrtí Thomase Alvy Edisona v pražském Vinohradském divadle v Praze na podzim r. 1931, kde byla premiéra Nezvalova Edisona. Básník zanechal přímé písemné svědectví o kontaktech s Dorou ve své knize vzpomínek Z mého života. Tento, svým způsobem, letitý řetězový tvůrčí proces ovlivňování a inspirování se navzájem zdaleka neskončí pouze společným překládáním....
|
|
|
Bulharská stopa v životě Boženy Němcové
Georgieva Ivanova, Sylvia ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Ivanovová, Darina (oponent)
Bulharská stopa v životě Boženy Němcové Vztah Boženy Němcové k Bulharsku, k bulharské kultuře, k životu a bojům Bulharů koncem padesátých a začátkem šedesátých let 19. století patří k nejvýznamnějším kapitolám česko- bulharských kulturních styků v minulosti. Je důležité ovšem ihned říct, že jde o otázky dosud skoro neznámé, dokonce i pro odborníky-filology. Vztah B. Němcové k Bulharsku je těsně spjat se vztahem k ostatním slovanským národům, k dobovému chápání myšlenky panslovanské vzájemnosti za časů národního obrození. V textu jsou podrobně rozebrány jak její postoje k tehdejší historicky velice komplikované situaci na Balkáně, tak i kontakty s Bulhary v Praze. Díky těmto známostem s literáty nebo pouze s texty vynikajících bulharských (obecně i balkánských) spisovatelů-obrozenců se dokonce začala učit bulharsky. K dispozici jsou některé její překlady nejen bulharských textů do češtiny, ale i v bulharštině psané. Podrobně se zmiňuji o těchto písemnostech, o celé chronologii tvůrčích vazeb slavné české spisovatelky, a to na základě dostupných archivních materiálů, které jsem měla k dispozici jak v Čechách, tak i v Bulharsku. To vše pomůže alespoň částečně určit skutečný rozsah, charakter a význam styků Boženy Němcové s Bulhary a ohlasů v její činnosti a životě. Úplnost datace dokladů, použitých...
|
|
|
Barokní afektová teorie
Georgieva Ivanova, Sylvia ; Havlík, Jaromír (vedoucí práce) ; Tichý, Vladimír (oponent) ; Godár, Vladimír (oponent)
Tématem této disertace je barokní afektová teorie, jeden ze základních pilířů barokního vnímání hudby a umění. Je to teoretický systém - všeobecně platný nejen pro hudbu barokního období, ale v mnohém i pro následující éru rokoka a klasicismu až do doby tvůrčího působení Beethovena. Učení o afektech staví na provázanosti lidského myšlení a cítění na stranějedné a přírodního řádu na straně druhé. Je to učení vycházející i z tehdejších představ uspořádání světa, který byl stvořen jako dokonale fungující soustava, v níž mají své místo racionálno a dokonce i iracionálno jako dvě polohy lidského bytí. Práce se opírá především o dobové prameny a literaturu, s nimiž jsem pracovala ne jako s pomocným, ale jako s výchozím materiálem - proto jsou zde i překlady dobových textů, které dosud v české muzikologicko-estetické produkci scházejí. Je to důležité pro pochopení podstaty afektové teorie a dobové snahy o přiřazení afektů k hudebně-vyjadřovacím prostředkům. Texty předkládají úhel pohledu na věc, neoddělitelnost vědy od umění a dokládají barokní koncepci lidské osobnosti jako harmonického souzvuku ducha a těla. To vše je znázorněno na pozadí tehdejší konkrétní společenské situace a estetického vnímání. I dnes překvapí, do jakých detailů měli tehdejší hudebníci a teoretikové vše objasněno, vysvětleno a zdokumentováno z historických, muzikologických a dokonce i fyziologických poznatků své doby. V těchto souvislostech postupuji i při rozkrývání a utváření pojmu afekt a s tím spojené rozdíly v systematizaci a klasifikaci afektů, a jejich znázornění pomocí hudebně-rétorických figur v kompoziční praxi a interpretaci, kde je zohledněno afektivní působení hudby na posluchače jak tehdy, tak i dnes. S tím jsem i jako interpret přistupovala při třídění a kompletování příkladů na zvukových nosičích, které jsou součástí této disertace, a řečeno s Jeanem-Philippem Rameau: pravdivost hudby a hudebního vyjádření pramení hlavně z hudby samé!
|
host ::
RSS.