|
|
Výuka tématu fotosyntéza s využitím prvků badatelsky orientovaného učení
Rapantová, Lenka ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Nejedlý, Adam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výukou fotosyntézy v hodinách přírodopisu na základní škole. Cílem práce bylo ověřit výukový program s prvky badatelsky orientovaného vyučování, zjistit jeho účinnost na míru získaných znalostí u žáků sedmého ročníku druhého stupně základní školy. K výzkumu edukačního efektu byl vytvořen vstupní pre-test zjišťující znalosti žáků z předchozích let. Dále byly analyzovány znalosti získané po uskutečnění laboratorních úloh, které ověřoval analogický post-test. Snahou bylo, aby laboratorní činnost žáky motivovala k zájmu v přírodovědných oborech a zajistila lepší pochopení problematiky fotosyntézy, zejména pak jejích vstupních látek, odpadních látek a produktů. Dalším cílem bylo zjistit, jak žáci po absolvování výukového programu vnímají jeho atraktivitu, hodnotu a užitečnost a jak hodnotí své vynaložené úsilí při tomto typu výuky. Ke zjištění uvedeného bylo využito standardizovaného dotazníkového šetření IMI (Intrinsic Motivation Inventory). V práci jsou podrobně popisovány jednotlivé laboratorní úlohy, které byly součástí výukového programu aplikovaného v hodinách přírodopisu, dále postupy nezbytné pro jejich realizaci a reakce žáků na implementovanou badatelsky orientovanou výuku. Analýzou jednotlivých testů bylo zjištěno, že ačkoliv žáci v úvodu výukového programu...
|
|
|
Čtenářská gramotnost ve výuce přírodopisu na základní škole
Žižková, Pavlína ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na výzkum čtenářské gramotnosti v hodinách přírodopisu na základní škole. V teoretické části je popsána čtenářská gramotnost, její aspekty a rozvoj čtenářské gramotnosti na základní škole, včetně metod rozvíjejících čtenářskou gramotnost. Tato část dále seznamuje s nejnovějšími výsledky z mezinárodních šetření PIRLS 2021, TIMSS 2019 a PISA 2015. Druhá část práce seznamuje s výzkumem čtenářské gramotnosti v přírodopisu u žáků 6. ročníku základní školy, při kterém byly použity třívrstvé úlohy. Výzkumu se zúčastnilo celkem 55 žáků. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je dovednost žáků pracovat s přírodovědným textem. Druhým cílem bylo zjistit, do jaké míry si jsou žáci jisti svými odpověďmi, při práci s přírodovědným textem. V druhé části je dále popsána metodologie výzkumu, výzkumný vzorek a výsledky z empirického šetření. V závěru jsou okomentovány jednotlivé cíle výzkumu a stanoveny postupy, které povedou k většímu rozvoji čtenářské gramotnosti v hodinách přírodopisu. Z výsledků bylo zjištěno, že necelých 80 % žáků z výzkumného vzorku, umí efektivně s přírodovědným textem pracovat a umí v textu hledat potřebné informace. Téměř 66 % žáků měly úlohy vypracovány správně, a navíc si byly svými odpověďmi jisti, čímž potvrdili svou sebedůvěru a také obsahovou a rozumovou znalost....
|
|
|
Analýza vizuálních komponentů v učebnicích přírodopisu pro základní školy v tématu zoologie obratlovců
Šindelářová, Barbora ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vizuálními komponenty v učebnicích přírodopisu pro základní školy, se zaměřením na téma zoologie obratlovců. Cílem práce bylo provést kvantitativní analýzu komponentů v učebnicích přírodopisu pro základní školy se schvalovací doložkou MŠMT a zjistit, do jaké míry se vyskytují různé kombinace vizuálních prvků. Analyzovány byly jednotlivé parametry vizuálních komponentů, jako jsou typ, forma, funkce, úhel či vzdálenost prvků. Metoda kvantitativní analýzy umožnila systematické zhodnocení komponentů v hodnocených učebnicích. Výsledky prokázaly, že většina obrázků v těchto přírodovědných učebnicích je stejná a často se vyskytuje výrazná uniformita. To naznačuje, že vizuální komponenty jsou nedostatečně využívány pro podporu učení. Získané poznatky by tak mohly sloužit jako východisko či podpůrný materiál pro vylepšení vizuálního zpracování učebnic přírodopisu nejen pro základní, ale i střední školy.
|
|
|
Výuka hydrobiologických témat v přírodopise na 2. stupni základních škol ve Středočeském kraji
Mázlová, Kristýna ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou hydrobiologických témat v hodinách přírodopisu na 2. stupni základních škol, a to konkrétně oblastí Středočeského kraje. Cílem mé diplomové práce je čtenáře uvést do problematiky hydrobiologických témat v hodinách přírodopisu a implementovat je do výuky na druhém stupni základních škol. Zjistit, jak se moc využívá praktická výuka na 2. stupni základních škol ve Středočeském kraji a jak žáky hydrobiologická témata baví. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. První teoretická část se zabývá hydrobiologickou teorií, vodním prostředím, jednotlivými zástupci z řad fauny a flóry, kteří se vyskytují ve studované oblasti. Dále pak antropologickou činností, která má vliv na vodní prostředí, a také ochranou vod a jejich biotopů v České republice. V další části se pak práce zabývá charakteristikou Středočeského kraje z pohledu hydrobiologie a vybraných zajímavých míst vhodných k exkurzím. V praktické části byly porovnávány vybrané učebnice přírodopisu nakladatelství Prodos, Taktik, Fraus a Nová škola, hodnocena byla jejich obsahová stránka z pohledu hydrobiologie. Dále bylo zjišťováno, jak se žáci seznamují v hodinách přírodopisu s hydrobiologií, zda je pro ně srozumitelná a jak moc je toto téma baví. Bylo využito online anonymního dotazníku, který byl rozeslán vybraným...
|
|
|
Žákovská percepce vybraných výukových metod v rámci výukového programu na téma sovy
Hašpl, Filip ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na percepce rozdílů mezi frontální a badatelsky orientovanou výukou z perspektivy žáků základní školy. Teoretická část práce poskytuje informace o řádu sovy a teoretickém základu výuky. Je zde popsáno české kurikulum a jeho cíle v oblasti přírodovědného vzdělání. Dále se práce zabývá podrobným popisem transmisivního a konstruktivistického přístupu k výuce a s tím souvisejícími didaktickými prostředky. Zvláštní pozornost je věnována metodám výuky, které jsou předmětem výzkumu v praktické části práce, konkrétně badatelsky orientovanému vyučování (BOV) a frontální výuce. Tato část představuje jejich podstatu, základní pravidla a postupy provedení. Praktická část práce porovnává badatelsky orientované vyučování s frontálním vyučováním z pohledu žáků sedmých tříd základní školy během hodin přírodopisu. Pro výzkum byl použit sebehodnotící reflektivní dotazník. Tato část se nezabývá pouze výsledky výzkumu, ale také samotnou přípravou na hodiny a jejich realizací. Výsledky ukazují, jak žáci vnímají rozdíly mezi badatelsky orientovanou a frontální výukou. Přesněji jaký druh výuky vnímají jako zajímavější, užitečnější a při kterém se domývají, že si lépe rozvíjejí své komunikativní a intelektové dovednosti, konkrétně dovednost spolupráce a zpracování informací.
|
|
|
Srovnání vztahu českých a finských žáků k přírodopisu a jeho výuce
Poneszová, Viktorie ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Práce se zabývá srovnáním vztahu sledovaných českých a finských žáků k přírodopisu a jeho výuce. Zaměřuje se na žáky (n = 373) devátých tříd základních škol z Prahy a Oulu. Hlavním cílem této práce bylo srovnat vztah sledovaných českých a finských žáků k přírodopisu a jeho výuce, resp. zjistit, jak čeští a finští žáci přistupují k přírodopisu, co přispělo k jejich zájmu o přírodopis a jaké způsoby práce v hodinách přírodopisu přispějí k tomu, aby je přírodopis bavil více. Výzkumným nástrojem byl dotazník. Data byla statisticky vyhodnocena a diskutovány v kontextu české literatury a anglicky psaných výzkumů z finského prostředí. Z výsledků vyplývá, že finští žáci mají k přírodopisu kladnější vztah než čeští žáci. Nejpozitivnější vztah mají čeští i finští žáci k tématům přírodopisu, která se zabývají lidským tělem. K zájmu žáků o přírodopis nejvíce přispěl čas strávený v přírodě. Čeští žáci uvítají v hodinách přírodopisu častější exkurze. Finští žáci ocení, budou-li se s nimi učitelé častěji domlouvat na tématech učiva.
|
|
|
Změny klimatu v kvartéru: analýza učebnic základních a středních škol
HAVLÍKOVÁ, Adriana
Bakalářská práce se zabývá klimatickými změnami v kvartéru a jeho obsahem v učebnicích přírodopisu, zeměpisu a dějepisu pro základní a střední školy. V první části se nejdříve dozvíme o základních pojmech pro lepší pochopení dané problematiky. Dále příčiny jak přirozené, tak antropogenní, důsledky a vývoj klimatických změn v historii od pravěku až po současnost. Druhá část práce se soustředí na analýzu tématu klimatických změn v učebnicích, jejíž výsledky jsou shrnuty do přehledné tabulky. Hlavním cílem práce bylo zanalyzovat získané informace obsažené v učebnicích pro základní a střední školy v předmětech zeměpisu, dějepisu a přírodopisu a zhodnotit, zda jsou témata obsažená v učebnicích dostatečná pro jejich pochopení. Po důkladném prostudování byl na závěr zhotoven návrh pracovního listu pro 9. ročník ZŠ jako doplňující učivo, které má dopomoci ke správnému pochopení tématu klimatických změn a vyvarování se desinterpretacím.
|
|
|
Induktivní úlohy zaměřené na vnitřní geologické děje ve výuce přírodopisu na 2. stupni ZŠ
Nováková, Miroslava ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Svobodová, Silvie (oponent)
Diplomová práce se věnuje induktivním úlohám ve výuce přírodopisu na 2. stupni ZŠ se zaměřením na vnitřní geologické děje. V teoretické části je zpracováno zařazení výuky geologie v rámci kurikulárních dokumentů ČR, dále obsahuje shrnutí forem a metod výuky často používaných ve výuce přírodopisu, včetně didaktických zásad. Pro empirickou část byl definován cíl pozitivně ovlivnit postoj žáků k výuce geologie prostřednictvím navržených autorských induktivních úloh zaměřených na endogenní geologické děje. V rámci prvního dotazníkového šetření byly zjišťovány postoje žáků k přírodopisu a konkrétně ke geologii a jejím dílčím tematickým celkům. Za náročná a neoblíbená témata označili žáci litosféru a deskovou tektoniku. Induktivní úlohy byly proto navrženy na tato dvě témata z endogenní geologie. Úlohy jsou zpracovány ve formě příprav na vyučovací hodiny, včetně podpůrných didaktických materiálů, autorského řešení apod. Úlohy byly ověřeny ve výuce na vzorku dvou tříd vybrané ZŠ, celkem 52 žáků. Následným dotazníkovým šetřením byla zjištěna pozitivní změna postoje žáků k vybraným tématům z geologie. Dotazníkových šetření se zúčastnilo 47 žáků. Návrhy vyučovacích hodin byly na základě ověření v praxi analyzovány a byla provedena jejich reflexe. KLÍČOVÁ SLOVA induktivní úlohy, endogenní procesy, geologie,...
|
|
|
Využití online únikové hry ve výuce přírodopisu na 2. stupni základní školy
Vopatová, Eliška ; Svobodová, Silvie (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Diplomová práce se zabývá tvorbou a využíváním vzdělávacích online únikových her ve výuce přírodopisu na 2. stupni základní školy. V rámci této práce vznikla originální online úniková hra věnovaná učivu o šelmách nazvaná Útěk z pavilonu šelem. Úniková hra je na základě teoretického představení aktivizačních metod vyučování vymezena jako svébytná výuková metoda. Její tvorba se opírá o popsané základní principy únikových místností i specifika edukativních únikových her. Za účelem využití únikové hry Útěk z pavilonu šelem coby komplexního učebního nástroje byly navrženy také doprovodné materiály. Jedná se o pracovní list a dotazník pro sebehodnocení žáků. Ty byly společně s hrou začleněny do výukového bloku ve dvou sedmých ročnících základní školy. Jeho realizace poskytla prostor pro celkové zhodnocení únikové hry na základě pozorování aktivity žáků a jejich zpětné vazby. Testování vytvořené online únikové hry ve vlastní výuce prokázalo její funkčnost po technické stránce i didaktický potenciál navzdory drobným nedostatkům v herní struktuře. Následný výzkum mezi 110 učiteli přírodopisu nastínil možnosti dalšího využití navržené hry s ohledem na jejich zkušenosti i preferované výukové metody. Získaná data vypovídají o tom, že online úniková hra Útěk z pavilonu šelem má předpoklady pro to oslovit...
|
|
|
Vliv absolvované terénní výuky během studia učitelství přírodopisu
KYTLEROVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá vlivem terénní výuky na studenty učitelství přírodopisu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V literárním přehledu je vysvětleno, co se myslí terénní výukou, jaké jsou její podoby a formy. Dále jsou uvedeny přínosy a nevýhody terénní výuky, které souvisejí s tím, proč terénní výuka je či naopak není na některých školách běžně zařazována do výuky přírodopisu. V poslední části literární rešerše je začlenění terénní výuky do RVP ZV a kapitola o terénní výuce v jiných výzkumech. Na základě této rešerše byl sestaven dotazník, který byl zaslán bývalým studentům přírodopisu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Ve výsledkové části jsou shrnuty výsledky tohoto dotazníku. U části respondentů byla provedena korelace počtu absolvovaných kurzů a výsledků studia, žádný vztah se však nepotvrdil.
|
host ::
RSS.