|
|
Pivovarství
Artýszková, Jana ; Illková, Kateřina (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem teoretické části bakalářské práce bylo prostudovat a zpracovat problematiku výroby piva se zaměřením na české podmínky a klasickou technologii. V teoretické práci byla stručně shrnuta historie tohoto průmyslového odvětví a některé moderní metody, které umožňují větší efektivitu práce a současně ekonomickou výhodnost. Experimentální část práce byla provedena v malém pivovaře v České republice s výstavem přibližně 10 000 hl za rok. V pivovaře byly sledovány vybrané parametry jak v průběhu vaření a kvašení piva, tak při výstupní kontrole při stáčení do sudů a plastových lahví. Sledované znaky byly: sacharizace předku a mladiny, kontrola mikrobiologické kontaminace na spilce a ve sklepě, obsah oxidu uhličitého při dokvašování a u hotového produktu pH a barva piva.
|
|
|
Energetické využití biomasy
Bouchner, Michal ; Špiláček, Michal (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Hlavním cílem bakalářské práce je rešerše technologií vyrábějících energii z biomasy se zaměřením na výrobu elektrické energie. V první části jsou tyto technologie rozděleny a popsány. V druhé části se práce zabývá vhodnými druhy biomasy pro jednotlivé aplikace. Následuje rozbor využívaných zařízení vyrábějících elektrickou energii z biomasy v České republice. V poslední části práce jsou uvedeny a popsány konkrétní aplikace technologií napříč Českou republikou.
|
|
|
Méně tradiční technologie energetického využívání biomasy
Červenáková, Jana ; Brázdil, Marian (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Hlavným cieľom bakalárskej práce je spracovanie menej tradičných technológií energetického spracovania biomasy. V prvej časti práce sú jednotlivé technológie popísané a rozdelené. Druhá časť bakalárskej práce popisuje pojem biomasa a jej špecifické vlastnosti. V poslednej časti sú opísané vybrané aplikácie menej tradičných technológií v Českej Republike, ktoré z biomasy ako paliva vyrábajú elektrickú energiu.
|
|
|
Vinný mošt a jeho změny během kvasného procesu
Beníčková, Romana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá chemickými změnami vinného moštu v průběhu kvašení. V teoretické části je popsána historie vinařství, charakteristika révy vinné a odrůd analyzovaných v této práci. Dále je v teoretické části rozebráno morfologické a chemické složení hroznů révy vinné a také jsou zde uvedeny základní technologické kroky výroby vína. Další kapitola je věnována principům metod pro chemický rozbor vína. V experimentální části jsou uvedeny výsledky sledování změn chemických parametrů v moštech v průběhu kvašení. Měřenými parametry v této práci jsou redukující sacharidy, pH, titrovatelné kyseliny a ethanol. Analyzované mošty byly získány z odrůd Sauvignon a Rulandské modré, které pocházely z integrované a ekologické vinice.
|
|
|
Využití termotolerantních kmenů k přípravě vybraných metabolitů na hydrolyzátech odpadů
Musilová, Kristína ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá prípravou vybraného metabolitu na hydrolyzátoch odpadov využitím termotolerantných kmeňov. Zvoleným odpadom sú pomarančové šupy – odpad, ktorého množstvo každoročne stúpa, pretože sú zložené zo štruktúrnych polysacharidov, ako celulóza, hemicelulóza a pektín, ktorých vhodnou úpravou vznikajú skvasiteľné cukry. Na fermentačný proces sa kvôli jeho výnimočným vlastnostiam vybral termotolerantný kmeň Bacillus coagulans, ktorého primárnym metabolitom je kyselina mliečna, látka s veľkou perspektívou. Na začiatku experimentu sa stanovili optimálne podmienky pre rast zvoleného mikroorganizmu, ktoré sa uplatňovali pri fermentáciách. Fermentácií sa vykonalo niekoľko za rôznych podmienok, pokým sa nezistili tie podmienky, za ktorých kyselina mliečna vznikala. Výťažky fermentácií sa stanovili metódou HPLC a úbytok sacharidov sa určil metódou Somogyiho a Nelsona. Aby kyselina mliečna vznikala bolo nevyhnutné pripraviť z pomarančových šúp hydrolyzáty, ktoré pred samotnou hydrolýzou bolo nutné extrahovať organickým činidlom, aby sa odstránili látky spôsobujúce inhibíciu rastu mikroorganizmov, ako napr. d limonén. Metódou SHF sa získali vyššie výťažky, no najväčšie výťažky sa získali pomocou kmeňa Lactobacillus casei.
|
|
|
Zhodnocení technologií pro využití biomasy
Havelková, Pavla ; Máša, Vítězslav (oponent) ; Jícha, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis biomasy a jejího využití jako obnovitelného zdroje energie. V textu je blíže popsána produkce biomasy a také přehled technologií používaných k jejímu zpracování a využití, které je jak energetické, tak i neenergetické. Dále se tato práce zabývá popisem jednotlivých technologických zařízení, ve kterých je biomasa zpracovávána.
|
|
|
Vestavěný systém pro řízení domácího pivovaru
Mimochodek, Vojtěch ; Jaroš, Jiří (oponent) ; Šimek, Václav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá automatickým měřením hustoty piva při fermentaci. Hlavním cílem je vytvořit elektronický hustoměr s webovým uživatelským rozhraním. Práce se skládá z části teoretické, ve které se věnuje historii piva, procesům výrobě piva a vybavení. Praktická část obsahuje návrh systému a implementaci. V závěru dokládá výsledky testování daného hustoměru, který byl předmětem bakalářské práce.
|
|
|
Molekulární diagnostika přítomnosti probiotik v fermetovaných potravinových matricích rostlinného původu
Péčiová, Bianka ; Fialová, Lenka (oponent) ; Smetana, Jan (vedoucí práce)
Probiotické baktérie sú dôležitou súčasťou ľudskej výživy a prinášajú mnohé zdravotné benefity. Konzumujeme ich nielen v tradičných mliečnych fermentovaných potravinách, ale čoraz viac sa do popredia dostávajú aj fermentované výrobky rastlinného pôvodu. V teoretickej časti práce sú zhrnuté všeobecné poznatky o probiotických mikroorganizmoch, jednotlivých druhoch používaných pri technológii spracovania rastlinných a mliečnych fermentovaných produktov, a ich vplyvov na ľudské zdravie. Nasledujúce kapitoly sú venované rôznym metódam identifikácie probiotických baktérií s dôrazom na molekulárnu diagnostiku, konkrétne metódou PCR. Experimentálna časť sa sústreďuje na identifikáciu baktérií mliečneho kvasenia vo fermentovanom produkte rastlinného pôvodu – v kvasenej kapuste za použitia dvoch metód izolácie bakteriálnej DNA a následnej analýze metódou PCR.
|
|
| |
|
|
VYUŽITÍ ODPADŮ Z POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROB NA BIOPRODUKCI KYSELINY MLÉČNÉ A ETHANOLU
Hudečková, Helena ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložena disertační práce je zaměřena především na mikrobiální produkci kyseliny mléčné a ethanolu z odpadů z potravinářských výrob. Jakožto substráty byly vybrány odpad z produkce kávy (kávová sedlina), odpad z produkce vína (matoliny), odpad ze zpracování citrusových plodů (pomerančové slupky). Teoretická část se věnuje shrnutí dosavadních poznatků o odpadech z potravinářských výrob a možnostech jejich zpracování. Pojednává také o vybraných metabolitech (kyselina mléčná, ethanol), na které mohou být tyto odpady utilizovány. Část experimentů se zabývala především charakterizací a optimalizací hydrolýz pro maximalizaci množství fermentovatelných sacharidů. Byly provedeny různé kombinace chemickýc, fyzikálních a enzymatických hydrolýz vybraných substrátů. Následně byl vybírán vhodný produkční kmen kyseliny mléčné a ethanolu. V případě produkce kyseliny mléčné bylo vybráno 7 kmenů (Lactobacillus casei CCM 4798, Bacillus coagulans CCM 2013, Bacillus coagulans CCM 2658, Lactobacillus rhamnosus CCM 1825T, Lactobacillus delbruckii subsp. bulgaricus CCM 7190, Lactobacillus plantarum CCM 7039T, Streptococcus thermophilus CCM 4757), které byly kultivovány nejprve na syntetických médiích s obsahem různých sacharidů a následně byly testovány na konkrétních hydrolyzátech odpadních substrátů. V případě produkce ethanolu byly testovány 2 kmeny (S. cerevisiae CNCTC 6646 a S. cerevisiae CNCTC 6651) na hydrolyzátech jednotlivých odpadních substrátů. Následně byla věnována část experimentů produkci kyseliny mléčné a ethanolu na hydrolyzátech jednotlivých odpadních substrátů za kontrolovaných podmínek v bioreaktoru. Závěrečná část předložené disertační práce se zabývala testováním mikroaerobní předúpravy lignocelulosového materiálu pro zvýšení produkce organických kyselin během acetogenní fáze anaerobní digescí.
|
host ::
RSS.