|
|
Souvislost mezi vzděláním a duševním onemocněním v české populaci
Kuklová, Marie ; Čermáková, Pavla (vedoucí práce) ; Bankovská Motlová, Lucie (oponent)
Souvislost mezi vzděláním a duševním onemocněním v české populaci Abstrakt Tato diplomová práce si kladla za cíl zjistit souvislost mezi vzděláním a duševními nemocemi v české populaci. Byla použitá data z národně reprezentativní průřezové studie - the CZEch Mental health Study (CZEMS). Duševní nemocí byly hodnoceny pomocí nástroje Mini-mezinárodní neuropsychiatrické interview a rozděleny do čtyř skupin - poruchy nálady, úzkostné poruchy, poruchy spojené s užíváním alkoholu a poruchy spojené s užíváním drog. Informace o nejvyšším ukončeném vzdělání byla získána od respondentů v rámci rozhovoru. Vztah mezi vzděláním a duševními nemocemi byl analyzován pomocí binární logistické regrese a postupně adjustován na sociodemografické a sociální charakteristiky a rizikové faktory životního stylu. Analýza byla provedena na 3 175 respondentech (54 % žen, medián věku 49 let). Nižší vzdělání (základní a střední škola bez maturity) bylo asociováno s vyšším výskytem duševních nemocí, tato asociace přetrvala po zohlednění všech charakteristik. Asociace byla nejsilnější u poruch spojených s užíváním alkoholu, nejslabší u úzkostných poruch a nelišila se dle pohlaví. Vztah mezi vzděláním a poruchami spojenými s užíváním alkoholu a drog byl patrný především u mladších jedinců. Nalezené rozdíly ve výskytu duševních nemocí dle...
|
|
|
Multidisciplinární přístup v komunitní péči o duševně nemocné
Kvapil, Michal ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Palánová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu multidisciplinarity v komunitní péči o duševně nemocné. Toto téma jsem si vybral, protože se ve svém zaměstnání setkávám s klienty, kteří různě dlouhou dobu žijí s vědomím, že jejich stanovená diagnóza je duševní nemocí. Postupem času jsem začal hluboce vnímat, jak duševní nemoci zasahují do všech oblastí života klientů. Multidisciplinární spolupráce by se v moderním pojetí komunitně orientovaných psychiatrických služeb měla stát poskytovatelem komplexnějších, kvalitnějších a efektivnějších služeb pro osoby s duševním onemocněním, kteří vyžadují zdravotní péči, ale také sociální péči, která zprostředkovává začleňování do společnosti osob s duševním onemocněním. Multidisciplinární spolupráce je mezioborovou spoluprací v sociálních a zdravotních službách, přibližuje různé teorie, jež využívají rozličných terminologií a spolupráce odborníků z různých disciplín, kromě termínu multidisciplinární, může být označována jako multioborová, mezioborová či mezisektorová. Dalším důvodem pro výběr tématu diplomové práce jsou stále častější diskuze, a dokonce i praktické kroky v rámci Strategie reformy psychiatrické péče v České republice. Nedílnou součástí práce je seznámení s problematikou duševního zdraví, její historie a současné plánované transformace, která má prioritu v...
|
|
|
Využití koordinované rehabilitace v organizaci Fokus
HÁVOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá využitím a fungováním koordinované rehabilitace a multidisciplinárního týmu v organizaci Fokus v Pelhřimově, zabývající se osobami s duševním onemocněním. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část popisuje historii a fungování koordinované rehabilitace, historii péče o duševní zdraví, reformu psychiatrie a fungování multidisciplinární spolupráce. Ve výzkumné části byla využita strategie kvalitativní analýzy. Ta byla prováděna pomocí dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky vycházející z rozhovoru byly v první části výzkumu zaměřeny na fungování multidisciplinárního týmu v zařízení a spolupracujících subjektů. Druhá část práce byla věnována základním složkám koordinované rehabilitace poskytované v organizaci s ohledem na další podílející se odborníky a neformální účastníky při péči o osobu s duševním onemocněním. Cílem výzkumu bylo zmapovat složky koordinované rehabilitace využívající se u jedinců s duševním onemocněním v organizaci Fokus v Pelhřimově. Výzkumný soubor byl tvořen pomocí metody sněhové koule a základním kritériem bylo zaměstnání komunikačního partnera v dané organizaci. Jejich schopnost hodnotit svou práci a účastnit se řízeného rozhovoru se odvíjela od jejich zkušeností ve Fokusu. V souvislosti s cílem práce byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jaké složky koordinované rehabilitace jsou využívané v organizaci Fokus v Pelhřimově? Od toho byly odvíjeny dílčí výzkumné otázky související s jednotlivými složkami koordinované rehabilitace a fungování multidisciplinárního týmu. První kontakt a další spolupráce se rozvíjí podle závažnosti, potřebnosti a přání klienta. Práce s klientem s duševním onemocněním je postavena na filosofii zotavení, ne uzdravení. Ve vztahu a zaměření se pracuje na všech složkách koordinované rehabilitace. Nejblíže má klient ke klíčovému pracovníkovi, který koordinuje péči v multidisciplinárním týmu a další odborníky mimo organizaci. Z výsledků vznikl závěr, kde došlo ke shodě, že koordinovaná rehabilitace je využívána v tomto zařízení a žádná ze základních složek nemůže být opomenuta. V praxi mohou být výsledky diplomové práce využity jako zpětná vazba organizaci Fokus, kde budou sloužit k zmapování složek koordinované rehabilitace a zpřehlednění potřeb jedinců s duševním onemocněním. S ohledem na doporučení bylo využito zpětné vazby komunikačních partnerů týkající se předávání informací, preferování společných prostorů celého týmu a větší reklamy.
|
|
|
Oběť, nebo hrozba: reprezentace šílenství v české filmové a televizní detektivce od 60. do 80. let
Raisová, Angelika ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá způsobem reprezentace duševně nemocných postav v českých detektivních filmech od 60. do 80. let. V rámci sémiotické analýzy jsou zkoumány postavy, které vykazují prvky duševní nemoci či jiné abnormality. Následně je doplněna narativní analýzou, která se zaměřuje na roli vybraných postav v ději, způsob narace, styl, syžet a celkové vyznění psychicky nemocných postav. Cílem práce je získání širšího povědomí o způsobu reprezentace šílenství a poskytnout ucelenější informace o charakteristikách takových postav. První část práce se zaměřuje na teoretický podklad podstatný pro následnou analýzu - mediální reprezentace, konstrukce reality, stereotypy, kinematografie nové vlny a normalizace, vývoj šílenství. V druhé polovině práce je analyzováno celkem 10 snímků s následnou interpretací výsledků analýzy.
|
|
|
Uplatnění osob s psychotickým onemocněním na trhu práce
Paličková, Barbora ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Vojtko, Tibor (oponent)
Diplomová práce rozpracovává problematiku duševně nemocných na trhu práce, poznání problémů, se kterými se setkávají ve svém pracovním životě a identifikace současného stavu možností, které se lidem postiženým psychózou v oblasti zaměstnání nabízejí. Cílem diplomová práce je zjištění bariér a opatření, která mohou lidem s psychotickým onemocněním usnadnit vstup na trh práce. Poskytuje základní přehled o onemocnění schizofrenií a afektivní poruchou osobnosti, oba typy jsou rozebrány z hlediska sympomatiky, příčiny vzniku a průběhu nemoci s důrazem na uplatnitelnost na trhu práce. Je shrnuta situace se zaměstnáváním duševně nemocných a postoj společnosti k nim. Empirické šetření v návaznosti na teoretické kapitoly ověřuje stanovené hypotézy a analyzuje jednotlivé výsledky z dotazníkového šetření mezi pacienty Psychiatrické nemocnice Bohnice.
|
|
|
Spiritualita a duševní nemoc: Role spirituality v životě lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním
Motl, Jiří ; Říčan, Pavel (vedoucí práce) ; Smékal, Vladimír (oponent) ; Janošová, Pavlína (oponent)
DI S E R T A Č N Í P R Á C E Autor: Mgr. Jiří Motl Spiritualita a duševní nemoc Role spirituality v životě lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním Spirituality and Mental Disorder: The Role of Spirituality in the Lives of People with Experience of Psychosis Abstrakt Disertační práce se zabývá vztahem duševní nemoci a náboženství, zaměřuje se na to, jakou úlohu sehrává spiritualita u lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním. V teoretické části je diskutován problém stanovení hranice mezi patologickou a normální spiritualitou, přičemž je zdůrazněn význam funkčního hlediska a potřeba dialogického vztahu s nemocným. Teoretická část dále mapuje možnosti využití spirituality v procesu zotavení. Spiritualita často pomáhá nemocným vnímat svou nemoc jako smysluplný proces, čímž zpravidla přispívá k jejímu lepšímu zvládání. V závěru teoretické části jsou představeny čtyři alternativní či komplementární výkladové rámce psychotické zkušenosti. V empirické části je zkoumáno devět osob (věřící se zkušeností s psychózou) prostřednictvím kvalitativních metod. Sběr dat a jejich analýza vychází především z metody IPA (interpretativní fenomenologická analýza). Cílem výzkumu je zmapovat u konkrétních osob s duševním onemocněním jejich zkušenosti s tím, jak duševní nemoc ovlivnila jejich spiritualitu a jak je jejich...
|
|
|
Totální domov: Péče a sociální život v psychiatrické instituci
Tichý, Mikuláš ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Práce vychází z tříměsíčního zúčastněného pozorování uskutečněného v domově se zvláštním režimem v roce 2010 a interview sbíraných po další tři roky. Vychází z perspektivy medicíské antropologie a antropologie institucí. Zaměřuje se na etnografii instituce s cílovou skupinou lidí s chronickou duševní poruchou, demencí a závislostmi. Mapuje jednotlivé její složky a aktéry, jejich sociální život a vztahy v rámci instituce. Analýza je založena na konceptu totální instituce Ervinga Goffmana, dále s využitím myšlenek Josefa Piepera, Martina Bubera, Emanuela Lévinase, Ericha Fromma a Michela Foucaulta. Domov se zvláštním režimem je institucí, která s klasickými příklady totálních institucí sdílí některé problémy a klientelu, ale nedávné reformy směřovaly k maximálnímu omezení rysů totální instituce. Přesto se nezdá být institucí vitální a objevují se zde nové aspekty sociální situace obyvatel i zaměstnanců. Nové problémy zahrnují absenci terapie pro obyvatele, jejich marginalizaci danou špatnou finanční situací v instituci, kde je mnoho služeb placených a malou návaznost další péče komunitního a ambulantního typu. Klíčová slova: totální instituce, domov se zvláštním režimem, psychiatrická péče, medicínská antropologie, antropologie institucí, sociální péče, duševní nemoc Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Možnosti pracovního uplatnění lidí s dlouhodobým duševním onemocněním na trhu práce
Černá, Veronika ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možnostmi pracovního uplatnění lidí s dlouhodobým duševním onemocněním na trhu práce. V práci bude nejen zmíněn popis druhů vybraných duševních nemocí, ale především pojednává o uplatnění lidí s tímto onemocněním na chráněném trhu práce. V bakalářské práci není opomenuto legislativní ošetření této problematiky v ČR, tj. právní ochrana lidí s duševním onemocněním. Praktická část byla realizována v organizaci, která pomáhá těmto lidem do návratu do společnosti.
|
|
|
Vlivy kultury na pojetí duševních chorob.
Janíková, Martina ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o sociokulturním aspektu duševní nemoci. Jejím cílem je postihnout, jakým způsobem se kultura podílí na utváření sdílených explanatorních modelů nemoci a činí tak z nestrukturovaných fyziologických jevů strukturovanou zkušenost. Obsahy, kterými tyto biologické kategorie naplňuje stojí v základu celého systému zdravotní péče, laických koncepcí, předsudků i specifického postavení duševně nemocných ve společnosti. Přitom právě vztah společnosti k jejím nonkonformním jedincům vypovídá mnoho o ní samé. Práce proto nastiňuje historické i mezikulturní proměny duševních nemocí na pozadí širších sociálních souvislostí. Popisuje systém zdravotní péče jako svébytnou součást sociální a symbolické reality a upozorňuje na vliv majoritního psychiatrického diskurzu. Pozornost je věnována rovněž způsobům, jakými o duševní nemoci referují média, jejichž selektivní výběr zveřejňovaných informací posiluje negativní stereotypy. Jak se ukázalo, duševní nemoc opravdu není všude stejná. Přestože základní psychiatrické syndromy se objevují všude na světě, mají mnohdy odlišný průběh a prognózu. Kultura skutečně může podporovat vznik některých typů onemocnění a symptomů spíše než jiných. Každé onemocnění je tedy do jisté míry kulturně ovlivněné.
|
|
|
Kauza klecových lůžek: Rozbor internetové diskuse z roku 2006 z perspektivy disability studies
Štrunc, Václav ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kocman, David (oponent)
Tato práce prezentuje výsledky analýzy internetové diskuse pod článkem ze serveru aktuálně.cz z roku 2006. Článek se zabývá zneužíváním klecových lůžek v systému sociální péče o lidi s mentálním znevýhodněním a duševní nemocí v ČR. Kvalitativní výzkum byl veden metodou kódování vycházejícím z metodologického přístupu "zakotvené teorie". V teoretické části práce jsou rozebírány relevantní teoretické koncepty z oblasti disability studies a gender studies, zejména se zaměřením na kritiku konceptu liberálního občanství a teorie sociální smlouvy. Klíčovým konceptem celé práce je dichotomie soukromé a veřejné sféry. V další části práce je popsán kontext kauzy klecových lůžek v ČR a jsou vymezeny základní rysy této debaty. V empirické části je postupně popsáno pět klíčových témat, axiálních kódů, ve kterých je definována odlišnost lidí s mentálním znevýhodněním a duševní nemocí. Jedná se o témata prostoru a izolace, efektivity, odpovědnosti, stigmatizace a pečovatelské práce. V rámci každého tématu je popsán způsob definování těchto odlišností a je hledána jejich příčina a původ. V následující části je naznačen způsob argumentace účastníků diskusí ve vztahu k uvedeným tématům. V poslední kapitole je uvedena centrální kategorie "veřejné soukromí" a jsou k ní vztaženy všechny axiální kódy. Klíčová slova...
|
host ::
RSS.