|
|
Omezení osobní svobody v teorii a praxi
Pouska, Tomáš ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Omezení osobní svobody v teorii a praxi Abstrakt Předmětem této rigorózní práce je propojení teoretické a praktické koncepce přípustných zásahů do osobní svobody jednotlivce v trestním řízení, s akcentem na ochranu základních práv a svobod dotčené osoby. Základem práce je popis a bližší vymezení některých konkrétních institutů trestního práva, v podobě zadržení, zatčení, vazby a trestu odnětí svobody, které závažným způsobem intervenují do osobní svobody a jsou bezprostředně spjaty s vězněním osob. Rigorózní práce srovnává a analyzuje legální zakotvení shora uvedených trestněprávních nástrojů na národní i mezinárodní úrovni s jejich uplatněním v aplikační praxi a poukazuje na některé zásadní odlišnosti, které se při jejich užívání ze strany orgánů činných v trestním řízení vyskytují. Pozornost je věnována především míře dodržování garancí přípustných zásahů do osobní svobody ze strany orgánů veřejné moci, legitimitě jednotlivých zásahů a též jejich přiměřenosti a proporcionalitě ve vztahu k cíli, který tyto prostředky sledují. Rigorózní práce zkoumá, zda jsou tyto trestněprávní instituty aplikovány racionálně, zda nedochází k jejich nadužívání nebo zda nejsou příslušnými orgány uplatňovány excesivním způsobem, v takových případech je práce doplněna o příklady z praxe. Hodnocen je dále soulad právní úpravy...
|
|
|
Ústavněprávní aspekty výkonu trestu odnětí svobody se zaměřením na ochranu rodinného života
Bohuslavová, Adéla ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
67 Ústavněprávní aspekty výkonu trestu odnětí svobody se zaměřením na ochranu rodinného života Abstrakt Cílem této diplomové práce je rozbor některých ústavněprávních aspektů výkonu trestu odnětí svobody týkajících se základních práv a svobod odsouzených. Práce je rozdělena na část obecnou a zvláštní, která je zaměřena specificky na ochranu rodinného života. V obecné části se teoreticky věnuje vymezení smyslu a účelu trestu odnětí svobody a jeho výkonu, postavení odsouzených jako nositelů základních práv a svobod, ústavněprávním limitům omezení jejich základních práv a svobod a prostředkům soudní a jiné právní ochrany odsouzených. Vyjma třetí kapitoly, která pojednává o roli ochrany rodinného života při ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody, se zvláštní část práce zaměřuje na ochranu rodinného života ve výkonu trestu odnětí svobody. Rozebírá problematiku umisťování a přemisťování odsouzených rodičů, zásahů do rodičovské odpovědnosti spojených s uložením trestu odnětí svobody a jeho výkonem, a analyzuje konkrétní instituty ochrany rodinného života (jako jsou návštěvy, písemná a telefonická komunikace, odložení nebo přerušení trestu, pobyt dítěte s matkou ve výkonu trestu). Zvláštní část je uzavřena celkovým zhodnocením vývoje judikatury Ústavního soudu k ochraně rodinného života ve výkonu trestu...
|
|
|
Komparace právních úprav volebního práva vězňů v Evropě
Rozman, Jakub ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tato práce analyzuje v teoretické i praktické rovině tenzi mezi standardem demokratických zřízení v podobě všeobecného volebního práva a na druhé straně vyloučením určitých skupin, v tomto případě vězňů, z volebního procesu. Právo na svobodnou volbu je podstatou demokratické společnosti a jakékoliv jeho omezení přirozeně vyvolává otázky hledající vhodné zdůvodnění. Byť je váha hlasu jednotlivce v rámci celé společnosti nevýznamná a pouze v ojedinělých případech může jednotlivec nebo malá skupina ovlivnit konečný výsledek, plní volební právo i jinou funkci - je to symbol vyjadřující postavení člověka ve společnosti jakožto občana. Restriktivní pojetí volebního práva vězňů má své kořeny v antickém konceptu "občanské smrti" a zpravidla předkládá kontraktariánské argumenty. Společnost ovšem postupně prošla zásadními změnami a je poptáváno moderní ospravedlnění. Zákonný trest je přirozenou implikací spáchání trestného činu, ale co musí člověk spáchat, aby mu v liberálních demokraciích vyznávající hodnoty jako rovnost, inkluzivnost a právo na sebeurčení bylo dočasně nebo navždy oslabeno jeho občanství?
|
|
|
Potřeby klientů adiktologických ambulantních služeb po výstupu z vězení z pohledu poskytovatelů
Režná, Adéla ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Východiska: S rozvojem adiktologických služeb ve vězení vyvstává také otázka péče postpenitenciární, jež usiluje o sociální reintegraci jedince vystupujícího z VTOS. Pro tyto klienty je v mnoha případech obtížné v životě na svobodě obstát. Společnost není schopna efektivně reagovat na komplexní potřeby těchto osob; klienti na svobodě mnohdy v důsledku neuspokojených potřeb selhávají, navracejí se k užívání návykových látek a páchání trestné činnosti. V této souvislosti je třeba se potřebám klientů po výstupu z vězení blíže věnovat. Cíl: Cílem této práce bylo zmapovat potřeby klientů, jež využívají specializovaných adiktologických služeb po výstupu z vězení, z pohledu poskytovatelů těchto služeb. Práce se snaží především upozornit na problematiku reintegrace osob po návratu z vězení v kontextu adiktologické péče. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jaké jsou potřeby klientů v období po výstupu z vězení? Nakolik poskytované služby odpovídají potřebám klientů? Jaké faktory po výstupu z vězení limitují možnosti naplňování potřeb klientů? Metody: Výzkumný vzorek tvořil 6 zástupců jednotlivých ambulantních adiktologických služeb postpenitenciární péče, do něhož byli záměrně vybírání vedoucí služeb či pracovníci s dlouhodobou zkušeností s touto cílovou skupinou. Sběr dat proběhl za využití...
|
|
|
Kriminologické aspekty kriminální recidivy
Rydlová, Kateřina ; Kopečný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Kriminologické aspekty kriminální recidivy Abstrakt Kriminální recidiva je jedním ze zásadních problémů, kterými se kriminologie zabývá. Právě nalezením způsobu, jak eliminovat, nebo přinejmenším redukovat kriminální recidivu, bychom značně omezili páchání trestných činů obecně. Proto je důležité pokračovat ve zkoumání příčin recidivy, snahách o její omezení, a rozvíjet znalosti v této oblasti v souladu s neustále se rozvíjející společností, abychom mohli na takové změny pružně reagovat. Cílem této práce je ukázat historický vývoj institutu, příčiny recidivy a rovněž možné způsoby prevence. V první kapitole vysvětluji pojem a různá pojetí kriminální recidivy. Ve druhé kapitole jsem shrnula historický vývoj právní úpravy recidivy na našem území. Považuji za důležité přiblížit, jak se s recidivisty zacházelo v minulosti, a jak se tento institut v průběhu let proměnil. Třetí kapitola je věnovaná současné právní úpravě recidivy. Na základě různých okolností dané situace může být recidiva pachatele různě pojata, a mít vliv především na výši uděleného trestu. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na příčiny a prediktory recidivy. Všeobecně řečeno, mezi druhy příčin můžeme zařadit vnější vlivy, osobnost pachatele, jeho motivaci a konečně pohled zbytku společnosti na něj. Pátá kapitola se týká prevence jak kriminality...
|
|
|
Význam vzdělávání v procesu resocializace odsouzených
Hořejší, Šárka ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody. V současné moderní penitenciární péči představuje vzdělávání společně s výchovou klíčový nástroj resocializace, tj. odborné práce s odsouzenými. První část práce je věnována výkonu trestu odnětí svobody, procesu resocializace a současně edukaci odsouzených v rovině preventivní i v rovině nápravy pomocí integračních nástrojů. V rámci výkonu trestu je vzdělávání neodmyslitelnou součástí programů zacházení, které jsou východiskem pro vytvoření předpokladů k samostatnému způsobu života. Teoretická část se kromě jiného zaměřuje na legislativní ukotvení vzdělávání odsouzených v ČR a best practice ze zahraničí. V deskriptivně-analytické části je pozornost věnována dvěma konkrétním zařízením pro výkon trestu odnětí svobody v České republice: ženské věznici ve Světlé nad Sázavou a věznici Všehrdy, která je profilována jako věznice pro mladistvé odsouzené muže a dospělé odsouzené muže ve věznici s ostrahou s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení. Důraz se klade na identifikaci a analýzu vzdělávacích možností těchto zařízení a jejich následnou komparaci. Jsou popsány aktivity formální, které jsou převážně zajišťované školskými vzdělávacími středisky, i aktivity neformální, zajišťované přímo VS ČR či jinými...
|
|
| |
|
|
Jak mění interakci mezi otcem a dítětem uvěznění otce
Stránská, Ester ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Hulmáková, Jana (oponent)
(česky) Výkon trestu odnětí svobody nemá přímý vliv jen na osobu, která spáchala trestný čin, ovlivňuje i život jeho nejbližšího okolí, zvláště pokud je pachatel současně i rodičem. Tato práce si dává za cíl zjistit, jakým způsobem výkon trestu ovlivňuje interakci mezi dítětem a uvězněným rodičem - otcem. Změny v interakci jsou zkoumány v oblasti kontaktu, vzájemné komunikace, rodičovské role a vztahu mezi dítětem a uvězněným rodičem. Výzkumná část práce, která přináší data získaná pomocí dotazníků a rozhovorů s osobami ve výkonu trestu odnětí svobody, se opírá o informace vycházející z poznatků především zahraničních odborníků.
|
|
|
Rodina vězněného jako objekt sociální práce
Potocká, Veronika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rodin, které čelí náhlému odloučení blízké osoby v důsledku uvěznění. Od dosavadní praxe se liší především tím, že je zaměřena primárně na rodinu, nikoliv vězně. Teoretická část se věnuje pojmovému a legislativnímu vymezení, negativním dopadům z uvěznění a specifickým potřebám rodiny vězněného jako objektu pomoci. Práce se okrajově dotýká tématu recidivy v kapitole věnované rodině jako subjektu pomoci při reintegraci vězně a také upozorňuje na potencionální rizika, která může rodina pro vězněného v tomto procesu znamenat. Vychází při tom ze zahraničních zkušeností, které jsou již tradičně napřed. Obsahem empirické části je kvalitativní výzkum provedený v rámci svépomocné skupiny rodin s vězněným členem a přináší nahlédnutí na konkrétní zkušenosti rodin. Jeho smyslem je jednak upozornit na samotnou existenci a potřeby této marginalizované sociální skupiny a rovněž nastínit účinnou pomoc, kterou by při zvládání této životní situace nejlépe využila. POTOCKÁ, Veronika. Rodina vězněného jako objekt sociální práce. Praha, 2014. 121 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Andrea Matoušková.
|
|
| |
host ::
RSS.