|
|
Šedá / šedivá barva a její reflexe v češtině a v českých slovnících
Fimanová, Barbora ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vyjádřením šedé barvy českými lexémy šedý a šedivý. Metodologicky vychází z pojetí označení barev v kontextu kognitivní lingvistiky představených v první kapitole. Praktická část práce předkládá analýzu českého slovníkového materiálu a korpusových dat se zaměřením na časté kolokace jednotlivých lexémů. Poznatky vedou k určení jednoho z adjektiv jako označení základní barvy v pojetí B. Berlina a P. Kaye. Výzkum dále přispívá i k objasnění problému, ve kterých oblastech se analyzované výrazy významově liší či překrývají. K tomuto účelu je v práci využita typologie sémantické struktury barevného pojmu K. Waszakowé. Z výsledků vyplývá, že původně adjektiva odkazovala k jiným objektům reality, ale postupně se lexémy šedý a šedivý významově i konotačně sbližují, přesto však nefungují zcela synonymně. Klíčová slova barvy, šedý, šedivý, význam, konotace, kolokace, prototyp, označení základní barvy, české jazykové slovníky
|
|
|
On Collocation Problems in Adjective Entries. Problematic Cases in the Large German-Czech Academic Dictionary
Oliva, Jakub ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Kloudová, Věra (oponent)
Práce sledovala cíl poukázat na problematiku zprostředkování kolokability německých adjektiv ve slovnících a na základě provedených analýz navrhnout možná řešení, která by se dala zužitkovat ve skladbě heslové stati. Hlavní zdroje práce byly německý výkladový slovník Duden, německo-český slovník Siebenschein, internetový korpus DeReKo a doklady z internetového vyhledávače Google. Kolokační příklady by neměly být vybírány na principu kvantity, ale na principu jejich užitečnosti. Mají jednak exemplifikovat rozdílnosti mezi oběma jazyky, jednak sloužit pro uživatele jako ujišťující instance.
|
|
|
Jazykový obraz Chodů
Strenková, Johana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Tato práce si klade za cíl sestavit jazykový obraz Chodů, tj. jak je slovo fixováno v jazyce a v konceptuálním systému běžného mluvčího. Za tímto účelem byla vybrána kanonická literatura tematizující Chody, některá chodská periodika, korpus syn2013pub a z ústní lidové slovesnosti Jindřichovy zpěvníky a několik výborů z chodských pohádek a pověstí. Práce také vycházela z dat systémových, tj. ze slovníků, kde se vyskytuje heslo Chod, abychom zachytili denotace tohoto slova. Dále se práce zabývala etymologií slova Chod a jeho synonymy, což také objasňuje předmět zkoumání této práce. Všechna data byla analyzována a byly shromážděny konotáty a kolokace, postoje k denotátu vyskytující se ve vícero zdrojích, abychom sestavili jazykový obraz Chodů. Mezi nejčastější kolokace a konotáty potvrzené ve vícero zdrojích patří Chodsko, pohraniční služba, privilegia a povinnosti Chodů, Kozina a Lomikar, povstání, Újezd, rebelové, obránce proti německým vlivům, vlastenectví, svoboda, kroj, nářečí, muzika, dudy, koláče, Chodské slavnosti, keramika, sedlák, praporec a pes, paličatost, odbojnost, hrdost, svéráznost, pospolitost, pracovitost, láska ke kraji, vyprávění, houževnatost, nepoddajnost, vznětlivost, sudičství, lakota, nepevná víra, pověrčivost.
|
|
|
Toward a syntactic theory of < verb-adverbial particle > constructions in contemporary French
Šišmová, Anna ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Bakalářská práce s názvem Místo konstrukcí < sloveso-předložkové příslovce > v syntagmatice verba současné francouzštiny se zaměřuje na analytický popis těchto konstrukcí, které se syntakticky i sémanticky nacházejí na pomezí perifráze, syntagmatu a kolokace. Ze syntaktického hlediska je jejich struktura tvořena dvěma složkami, slovesem a předložkovým příslovcem. Tento typ konstrukcí je blízký rovněž konstrukcím existujícím v anglickém a německém jazyce. Jedná se konkrétně o frázová slovesa a slovesa s odlučitelnými předponami. Z tohoto důvodu byla také jejich struktura porovnávána s konstrukcemi ve francouzském jazyce. Po předložení teoretického výkladu byly konstrukce podrobeny sérii morfo-syntaktických a sémantických testů, na jejichž základě bylo možné sestavit jejich definici a určit tak jejich místo ve francouzské gramatice. Cílem práce bylo stanovení morfo- syntaktického statusu výše zmíněných konstrukcí ve francouzštině a jejich srovnání s podobnými konstrukcemi, které se vyskytují v anglickém a německém jazyce. KLÍČOVÁ SLOVA konstrukce < předložkové příslovce >, syntagma, kolokace, perifráze, nevalenční dativy
|
|
| |
|
|
Zkoumání hierarchizace pádů českého substantiva v sémantických (kolokačních) třídách
Schöne, Karin ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent)
Disertace si klade za cíl zjišťovat a analyzovat frekvenční distribuci substantiv- ních pádových tvarů v současné češtině. Práce vychází z analýzy textů nerodilých mluvčích češtiny a jejich frekventovaných chyb při produkci substantivních tvarů. Na pozadí poznatků badání v oblasti osvojování jazyka na jedné straně a zásad komunikační metody na druhé straně jsou analyzovány zavádění a explikace pá- dů, jejich funkcí a znázornění pomocí typických konstrukcí v devíti učebnicích češtiny jako cizího jazyka. Práce dochází v tomto ohledu k závěru, že je potřeba, aby se funkce pádu vyjasnila na typických konstrukcích a na dostatku konkrétních substantiv, pro něž jsou tyto funkce typické. Celkově si syntagmatická stránka substantiva zaslouží větší pozornost oproti pohledu na substantivum primárně jako na součást deklinačního paradigmatu. S tím se spojuje jedna z výchozích otázek, které slovní tvary substantivního lexému jsou závažná pro jeho přiměře- nou prezentaci v didakticky orientovaném popisu. Pilotní studie ukazuje na datech Českého národního korpusu, že se frekvence pádových tvarů pro konkrétní lexémy významně liší od průměrného rozložení pádových tvarů v korpusu. V omezeném rámci pilotního vzorku se analyzuje frekvence pádových tvarů jed- notlivých lemmat i na pozadí její závislosti na funkčním...
|
|
|
The Use of the Word comme in contemporary French (Construction « être + ADJ + comme »)
Konštiaková, Kristína ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá francouzským slovem comme, které se vzhledem k jeho polysémantičnosti jeví problematické, co se týče zařazení jako slovního druhu. Cílem teoretické části je zmapovat všechny užití tohoto slova s využitím referenčních slovníků a odborné literatury. Praktická část se podrobněji věnuje užití comme ve srovnáních. Pomocí jazykových korpusů se zkoumá schéma, kde je comme v pozici za slovesem být a adjektivem (être + ADJ + comme). Toto schéma je zkoumané z frekvenčního hlediska v subkorpusech představujících různé typy textů. Součástí frekvenční analýzy je rovněž kvalitativní analýza pravého kontextu slova. Dalším předmětem zájmu je identifikace výskytů s přeneseným významem a vyhledání nejfrekventovanějších adjektiv jako kandidátů pro tvorbu kolokací, případně frazémů. Nakonec se potenciální kolokace porovnávají se slovníky, aby se potvrdila, respektive aby se našla nová zatím nelexikalizovaná spojení. Klíčová slova: comme, srovnání, korpus, typ textu, kolokace
|
|
|
Use of Sense Relations in Expressing Language Humour: TV Series Analysis
Kopicová, Linda ; Matuchová, Klára (vedoucí práce) ; Vít, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na paradigmatické a syntagmatické vztahy a jejich využití v jazykové komice. Sitkomy Přátelé a Jak jsem poznal vaši matku posloužily jako materiál pro následnou analýzu. Práce se snaží odpovědět na otázku, zda oba sitkomy obsahují přibližně stejný počet humorných příkladů jak v první tak v poslední sérii. Práce také přibližuje objevující se lingvistické realizace a demonstruje, jaký je jejich účel při vyvolávání humorné reakce. Nakonec jsou představeny vybrané univerzální tendence humoru a jejich uplatnění v nashromážděných datech.
|
|
| |
|
|
Víceslovná pojmenování v italštině
Jungwirthová, Klára ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Tématem této práce jsou víceslovná pojmenování v italském jazyce. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části vymezíme pojmy víceslovné pojmenování, syntagma a frazeologická jednotka. V praktické části pak názorně ukážeme, jak pevné jsou vazby mezi lexikologickými jednotkami tvořícími víceslovná pojmenování. Na víceslovná pojmenování budou aplikována čtyři kritéria narušující jejich vnitřní kohezi (flexe hlavy, vložení modifikátorů hlavy, pronominalizace hlavy a dislokace či topikalizace hlavy). Tyto změny budou ověřovány na korpusech italského jazyka a na vzorku rodilých mluvčích. V závislosti na poznatcích, které vytěžíme z tohoto výzkumu, rozhodneme, zda se daná víceslovná pojmenování svou vnitřní kohezí podobají spíše syntagmatům, či frazémům.
|
host ::
RSS.