Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 301 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rudolf Daniel: Housle a kůň. Historická analýza rukopisu se zřetelem k autorovu společenskému působeni v poválečném romském etnoemancipačním hnutí v Československu
Závodská, Milada ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Mann, Arne (oponent) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tato práce se zabývá rukopisem Housle a kůň, k němuž přistupuje z hlediska romistiky a zároveň metodami historické vědy. Cílem je ověřit historické reálie, které rukopis obsahuje. Hlavní hypotézou práce je atribuce textu Rudolfu Danielovi - ověřovány jsou autobiografické údaje a jejich kulturně společenský kontext. Práce se systematicky soustředí na osobnost Rudolfa Daniela (nar. 1911, Oslavany - zemř. 1978, Brno) a poznání jeho biografie (doposud neznámé) je jedním z cílů. Kontextem vzniku rukopisu Housle a kůň je poválečné romské etnoemancipační hnutí, a Rudolf Daniel je nově odhalenou historickou osobností jeho dějin. Klíčová slova: Romové, koňské handlířství, holocaust, etnoemancipační hnutí, dějiny Romů,
Percepce znevýhodněného prostředí adolescenty z "vyloučené" lokality - Případ Josefov
Hofman, Patrik ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Jozová, Magdalena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumat fenomén sociálního vyloučení v kontextu historické vojenské pevnosti Josefov, která nyní tvoří část města Jaroměř. Jedná se o kvalitativní případovou studii zkoumající projevy sociální exkluze a stigmatizace v této oblasti. K tomuto účelu je využito polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s mladými obyvateli Josefova a zástupci jaroměřských institucí. Výsledky práce ukázaly, že sociální exkluze se projevuje především u romské části obyvatel. Stav budov v Josefově souvisí s teorií rozbitých oken, jejíž projevy podporují sociální vyloučení a teritoriální stigmatizaci. Bylo zjištěno, že mladí lidé žijící v Josefově mají smíšené pocity vůči svému bydlišti, kde se setkávají převážně s negativními reakcemi ze strany okolní společnosti. Stigma vyloučené lokality znemožňuje plnou integraci romských obyvatel do širšího sociálního rámce a prohlubuje spirálu sociální exkluze. V závěrečné části studie je zdůrazněna nutnost destigmatizace Josefova. Zjištění tak naznačují, že řešení problémů spojených se sociálním vyloučením vyžaduje komplexní přístup, který bude zohledňovat specifika konkrétní oblasti a požadovat změny v percepci sociálně vyloučených lokalit. Práce tak přispívá k širšímu pochopení sociální exkluze a bariér jejího řešení v rámci české společnosti na...
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
Spiritualita Ostrava !!!
Obr, Patrik ; Mikulášek, David (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh křesťanského komunitního a duchovního centra u kostela sv. Antonína Paduánského v Ostravě Kunčičkách. Stavební program odpovídá spádové oblasti Kunčiček a jeho součástí je stávající budova kostela (přeměna pro soudobou liturgii) s přístavbou nové fary s obytným prostorem, farní kanceláří a jednací místností. Stávající budova fary (adaptace na komerční využití, bistro a kanceláře) a samotné komunitní centrum obsahují: společenský sál s nezbytným zázemím, 2 byty 1+kk a byt pro hromadné ubytování, klubovnu a učebny pro volnočasové aktivity, hudebnu, výtvarnou dílnu a sklad. Součástí areálu je plocha náměstí jako nové centrum Kunčiček, sad a travnatá plocha „otevřená zahrada“ s dětským a sportovním hřištěm. Návrh je založen na vytvoření nového veřejného prostoru v okolí stávajícího kostela. Předkostelí je rozšířeno a vytváří nové náměstí, centrum městské části s potencionálem setkávání, orientačního bodu, slavností, vánočních trhů apod. Naopak komunitní centrum je zasunuto za kostel a vytváří nový veřejný prostor „otevřenou zahradu“ okolo kterého je soustředěno veškeré komunitní dění. Mezi těmito prostory je „filtr“ sadu, jako zklidňující prvek dvou pólů. Komplex nabízí lidem z této lokality i širokého okolí, novou nabídku kulturního, společenského a duchovního vyžití.
Bronx – změna adresy – (přestavba káznice na kreativní centrum)
Karasová, Miroslava ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje architektonicko-urbanistickou studii nového využití objektu káznice - významného objektu z 18. století. Zpracovány jsou tři varianty, přičemž první dvě zachovávají tvar komplexu budov a dávají mu nové funkce s rozdílnými scénáři. Třetí varianta je zpracována nejdůsledněji. Návrh spočívá v očištění původního tvaru káznice - tzn. odhalení čtvercového půdorysu stavby se dvěma nádvořími. Jsou zbourány přístavby a vzniklý prostor je částečně zastavěn třemi budovami. Nové objekty doplňují stávající zástavbu, respektují ji a dotváří veřejný prostor. Dvě nové výškové budovy, postavené na jižní straně, působí jako nové dominanty území a nový objekt na severu slouží k doplnění služeb vhodných pro danou lokalitu. Objekty i plochy navazují na hlavní pěší tahy a vytváří systém na sebe navazujících spojitých prostor - tzv. urbánní interiér.
Bronx - změna adresy (přestavba káznice)
Vávra, Martin ; Josífek, Jaroslav (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce je architektonicko-urbanistickou studií nového využití staré káznice a nejbližšího okolí jako potenciálního centra sociálně vyloučené lokality tzv. „brněnského Bronxu“ , a to vzhledem ke své poloze, urbanistické konfiguraci nebo přítomnému geniu loci. Práce volně navazuje na předdiplomní projekt, který se teoreticky zabýval problémy lokality a udal základní směr diplomové práci. Cílem je vytvořit polyfunkční komplex budov se zvláštním zřetelem na alternativní kulturu a alternativní formy bydlení, který není určen jen pro sociálně vyloučené komunity, ale celkově ozdravuje, zatraktivňuje a zhodnocuje lokalitu s adresou negativně vnímané městské čtvrti.
Bydlení s prvky romské kultury
Chylíková, Zuzana ; Janok, Jakub (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu Sociální bydlení s prvky romské kultury. Zadaná parcela se nachází v městské části Brno - Maloměřice a Obřany. Byla navržena řadová zástavba dvoupodlažních rodinných domů a jednopodlažních „startovacích“ jednotek. Pro konstrukci byla zvolena technologie slaměného stavění. Tento způsob stavění se velmi nabízí pro svépomocnou výstavbu. Zájemci o toto bydlení společně budují svá budoucí obydlí – domy, kterým budou rozumět; zároveň mezi nimi vznikají sociální vazby, jež by měly kladně ovlivnit následné soužití. Domy jsou rozmístěny tak, aby poskytovali dostatek soukromí; zároveň je možno sdílet prostor komunitně.
Bydlení s prvky romské kultury
Krejsová, Aneta ; Janok, Jakub (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce) ; Hradil, Dušan (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Sociální bydlení s prvky romské kultury“ řeší problematiku ubytování pro sociálně slabé. Jedná se o soubor čtyř bytových domů a komunitního centra na pozemku v Brně, městské části Maloměřice. Areál se nachází na rovinatém pozemku v okolí řeky Svitavy, v okolí je z jedné strany zástavba drobných rodinných domů, ze strany druhé se nachází lehké kovové haly. Bytové domy reagují na okolí tím, že tvoří postupný přechod právě mezi drobnými RD a velkými halami - hmotově jsou poměrně rozsáhlé, ale soustava sedlových střech (ve výsledku střecha pilová) hmotu rozbíjí a vytváří iluzi navázání na okolní řadové domky. Nosnou myšlenkou projektu je dispoziční variabilita, která reaguje na proměnlivý počet členů romských rodin. Jednotlivé bytové domy mají dvě nadzemní podlaží, komunitní centrum má jedno podlaží a suterén. Nosnou konstrukci tvoří pórobetonové tvárnice. Základy jsou tvořeny pasy z prostého betonu, střecha je na části domu směrem k silnici pilová, směrem do dvora plochá. Součástí bakalářské práce je model a detail řešení zábradlí zapuštěného do železobetonové nosné stěny exteriérového schodiště.
Srovnání romských a neromských injekčních uživatelů drog využívajících screeningu a léčby VHC v adiktologické ambulanci v Brně
Věchet, David ; Gabrhelík, Roman (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
VÝCHODISKA: Současné výzkumy směřované do sociálně vyloučených lokalit ukazují na správnost konceptu cíleného výzkumu a léčebné péče přímo v sociálně vyloučené lokalitě s rizikovým chováním. Vysoká prevalence nejen infekčních chorob přímo souvisejících s užíváním návykových látek, ale také jiných infekčních onemocnění jako je například lues, svědčí o dlouhodobé absenci systematické léčebně preventivní péče. CÍLE: Srovnat zdravotní anamnestické údaje, míru rizikového chování a progresi drogové kariéry u kohorty romských a neromských uživatelů drog navštěvujících adiktologickou ambulanci umístěnou v sociálně vyloučené lokalitě. Zjistit, zda existují signifikantní rozdíly v rodinné zdravotní zátěži, v hospitalizacích, operacích, alergiích, aktuálním užívání léků, aktuálních návštěvách specialistů a dostupnosti zdravotní péče u zmíněných kohort a zda u těchto kohort existují rozdíly v rizikovém chování a v progresi drogové kariéry. SOUBOR: Výzkumný soubor čítá celkem 232 injekčních uživatelů drog. 120 osob z tohoto souboru tvoří romští injekční uživatelé a 112 osob z tohoto souboru tvoří neromští injekční uživatelé. METODY: Za použití statisticko-analytických metod a za dodržení etických pravidel budou retrospektivně vyhodnocena a komparována data ze čtyř druhů dotazníků, které NZZ Remedis používá se...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 301 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.