|
|
"Škola Míru" v Květušíně 1950-1954 (a její pokračování na Dobré Vodě u Prachatic) - kritická reflexe v historickém kontextu 50. let
Šebová, Barbora ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Závodská, Milada (oponent)
Nápad napsat diplomovou práci o květušínské škole Míru vznikl po jedné z návštěv Muzea romské kultury1 v Brně. Zaměstnankyně knihovny mě zde upozornily na deníky a další materiály,2 které v letech 2005 a 2006 věnoval MRK pro badatelské účely první učitel a budovatel této školy a posléze dětského domova, PhDr. Miroslav Dědič. Začalo mi připadat zajímavé podívat se na květušínský "pedagogický experiment", jak ho sám M. Dědič nazývá3 , v kontextu primárních pramenů a vytvořit tak jakousi alternativu k tomu, jak byl aje interpretován později. Zaměřila jsem se proto na práci s deníky M. Dědiče a dobovými dokumenty uloženými v MRK, ale také s dalšími archivními dokumenty. Důležitou součástí práce jsou výpovědi těch, kterých se celý experiment nejvíce dotýkal- bývalých žáků květušínské školy. Ty jsou doplněné o výpovědi Miroslava Dědiče a Hany Librové (provdané Š.), sociální pracovnice která měla tehdy na starosti romské rodiny na celém okrese Český Krumlov a také o doplňková svědectví dalších respondentů. Kromě samotného popisu historických událostí jsem se zaměřila na jejich konfrontaci s tím, jak jsou později interpretovány a na to, jak byl květušínský experiment ve své době přijímán a jak je přijímán dnes. Kratší část práce je věnována také pokračování květušínské školy a dětského domova na Dobré Vodě u...
|
|
|
Památka obětem romského holocaustu - Internační tábor Lety u Písku a jeho poválečná historie
Pařízková, Jindra ; Závodská, Milada (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Na téma válecných událostí a romského holocaustu, stejne jako o internacních/ kárných/ pracovních/ cikánských/ nebo koncentracních táborech na území CR již bylo napsáno mnoho knih. Nekolik je jich dokonce venováno výlucne táboru v Letech u Písku, který je hlavním protagonistou následujících stránek. Tato práce nemá zvýšit pocet techto publikací. Nejsem ani príznivcem neužitecných kompilací, ve kterých se bez autorova snažení opakují stále stejné informace, pramenící z bádání úspešnejších historiku. Ráda bych touto prací postavila náznak "mostu" pres období dejin letského tábora, které doposud nebylo v žádné publikaci komplexne zachyceno, a které zacíná na konci 2. svetové války. V dobe, které se v této práci venuji, byl v Letech u Písku postaven veprín. Práve díky této stavbe se bývalý cikánský tábor v Letech dostává po letech do popredí pozornosti, která zabírá dlouhé období mladé historie Ceské republiky. Predevším v posledním desetiletí jsou více ci méne zkreslená historická fakta o letském tábore zneužívána k prosazování predevším politických zájmu. Samozvaní odborníci na objednávku potvrzují neustále kolující dezinformace, bez zájmu o pravdu ci kontext. Lety se behem této doby také staly symbolem postavení Romu v Ceské spolecnosti. Namísto toho, aby medializace a verejná debata, která na to téma...
|
|
|
Migrace slovenských Romů do českých zemí po roce 1945: případová studie - usídlování Romů v Rokycanech mezi lety 1945-1952
Šebová, Barbora ; Závodská, Milada (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Napsat bakalářskou práci na téma poválečné migrace Romů do českých zemí mi navrhla paní doc. Milena Hübschmannová, Csc. při svých přednáškách o historii Romů. Když mluvila o válce a poválečné historii, několikrát vyslovila přání, aby někdo zachycením a analýzou vzpomínek pamětníků - tedy za pomoci využití metody orální historie - zpracoval tento úsek historie podrobněji. Aby tím, že popíše detaily ze života lidí, kterých se poválečný přesun do českých zemí týkal, umožnil člověku, žijícímu v dnešní době, alespoň částečně pochopit motivy tehdejších migrantů a jejich příčiny. Proto se ve své práci vedle zkoumání odborné literatury, na jejímž základě je formulována obecná teoretická část, zaměřuji především na rozhovory s pamětníky a práci s dobovými dokumenty. Rozhovory s pamětníky umožňují popsat, jak migrace probíhala v rámci jednotlivých rodin a rodů a jak ji vnímali samotní Romové. Dobové dokumenty zase umožňují získat informace o tom, jak k romským pracovníkům přistupovaly jednotlivé průmyslové a zemědělské podniky a jaký pro ně měli Romové význam. Mým cílem je poukázat v případové studii1 Rokycan na to, že mnoho Romů přišlo po válce do českých zemí na základě výzev v médiích nebo bylo do jednotlivých podniků přímo nabráno náboráři, a že poválečná romská migrace nebyla pouze "spontánní" a "hromadná" 2,...
|
|
|
Přeživší tzv. cikánského tábora v Letech u Písku v kontextu žádostí o odškodnění dle zákona 255/1946
Berkyová, Renata ; Sadílková, Helena (vedoucí práce) ; Závodská, Milada (oponent)
Archiv žádostí o osvědčení dle zákona 255/1946 čítá od roku 1946 do dnešního dne téměř 150 tisíc žádostí, včetně žádostí přeživších z židovských a romských rodin či jejich potomků. Záměrem práce je sledovat několik rovin odrážejících odškodňování přeživších holokaustu Romů, obtížné přijímání, resp. neznalost průběhu holokaustu Romů na území protektorátu a zároveň postupné formování povědomí o něm jako součásti poválečného vztahu neromské a romské části československé společnosti k této válečné genocidě. Klíčem k výběru žádostí romských žadatelů pro hloubkovou analýzu a propojení s dalšími prameny vztahujícími se k jejich předválečnému, válečnému i poválečnému životu, je seznam vězňů tzv. cikánského tábora v Letech u Písku zpracované Ctiborem Nečasem. Klíčová slova: holocaust Romů, zákon č. 255/1946 Sb, tzv. cikánský tábor Lety u Písku, přeživší, odškodnění
|
|
|
Rudolf Daniel: Housle a kůň. Historická analýza rukopisu se zřetelem k autorovu společenskému působeni v poválečném romském etnoemancipačním hnutí v Československu
Závodská, Milada ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Mann, Arne (oponent) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tato práce se zabývá rukopisem Housle a kůň, k němuž přistupuje z hlediska romistiky a zároveň metodami historické vědy. Cílem je ověřit historické reálie, které rukopis obsahuje. Hlavní hypotézou práce je atribuce textu Rudolfu Danielovi - ověřovány jsou autobiografické údaje a jejich kulturně společenský kontext. Práce se systematicky soustředí na osobnost Rudolfa Daniela (nar. 1911, Oslavany - zemř. 1978, Brno) a poznání jeho biografie (doposud neznámé) je jedním z cílů. Kontextem vzniku rukopisu Housle a kůň je poválečné romské etnoemancipační hnutí, a Rudolf Daniel je nově odhalenou historickou osobností jeho dějin. Klíčová slova: Romové, koňské handlířství, holocaust, etnoemancipační hnutí, dějiny Romů,
|
|
|
Proces odškodňování obětí romského holocaustu v České republice
Zdařilová, Eva ; Červenka, Jan (oponent) ; Závodská, Milada (vedoucí práce)
Romové žijící dnes v České republice prožili II. světovou válku v Protektorátu Čechy a Morava, v Sudetech zabraných Německem, na jižním Slovensku zabraném Maďarskem a ve Slovenské republice. Z prvních tří oblastí byli Romové postupně deportováni do internačních a koncentračních táborů, na Slovensku byli pak vystaveni různým represím jako hromadné vysídlování mimo obce, nucené práce a nakonec skrývání se za nelidských podmínek po lesích před výpady nejen gestapa, ale i Hlinkovy gardy. V roce 1998 se Romům v ČR naskytla první příležitost zažádat si o finanční příspěvek za prožité utrpení. Švýcarské banky vložily vklad 273 milionů CHF do fondu, z nichž 88% mělo být rozděleno Židům a 12% nežidovským obětem. Fond nepřijímal individuální žádosti, ale spolupracoval s lokálními organizacemi. V ČR to byla především Liga na pomoc obětem války, kterou za tímto účelem založila Romská občanská iniciativa. Liga sestavila seznam cca. 3.000 žadatelů, kteří splňovali podmínku data narození před 31. prosincem 1944, válku musel žadatel prožít na území Československa a také bylo třeba prokázat, že je sociálně potřebný. Švýcarský fond takový počet žadatelů z ČR nepředpokládal, a tak změnil kriteria pro výplatu příspěvku tak, že nárok měli pouze vězni z koncentračních táborů. Na nové podmínky přistoupil pouze Ing. Karel Holomek...
|
|
|
Památka obětem romského holocaustu - Internační tábor Lety u Písku a jeho poválečná historie
Pařízková, Jindra ; Červenka, Jan (oponent) ; Závodská, Milada (vedoucí práce)
Na téma válecných událostí a romského holocaustu, stejne jako o internacních/ kárných/ pracovních/ cikánských/ nebo koncentracních táborech na území CR již bylo napsáno mnoho knih. Nekolik je jich dokonce venováno výlucne táboru v Letech u Písku, který je hlavním protagonistou následujících stránek. Tato práce nemá zvýšit pocet techto publikací. Nejsem ani príznivcem neužitecných kompilací, ve kterých se bez autorova snažení opakují stále stejné informace, pramenící z bádání úspešnejších historiku. Ráda bych touto prací postavila náznak "mostu" pres období dejin letského tábora, které doposud nebylo v žádné publikaci komplexne zachyceno, a které zacíná na konci 2. svetové války. V dobe, které se v této práci venuji, byl v Letech u Písku postaven veprín. Práve díky této stavbe se bývalý cikánský tábor v Letech dostává po letech do popredí pozornosti, která zabírá dlouhé období mladé historie Ceské republiky. Predevším v posledním desetiletí jsou více ci méne zkreslená historická fakta o letském tábore zneužívána k prosazování predevším politických zájmu. Samozvaní odborníci na objednávku potvrzují neustále kolující dezinformace, bez zájmu o pravdu ci kontext. Lety se behem této doby také staly symbolem postavení Romu v Ceské spolecnosti. Namísto toho, aby medializace a verejná debata, která na to téma...
|
|
|
Romové na vybraných územích Balkánu a Malé Asie v období Byzantské a Osmanské říše (900-1923)
Hlaváčková, Iva ; Závodská, Milada (oponent) ; Červenka, Jan (vedoucí práce)
Tato práce popisuje a hodnotí důležitá období v životě Romů na vybraných územích Balkánu a Malé Asie za nadvlády Byzantské a Osmanské říše. Práce popisuje postavení a způsoby obživy Romů s důrazem na historický a společenský kontext těchto říší. Analyzovány byly státní, církevní a folklórní prameny, stejně tak prameny zahraničních cestovatelů. První část práce mapuje období Byzantské říše a snaží se objasnit problematické body příchodu Romů na dané území. Příchod Romů do oblasti Anatólie a Balkánu bývá datován do období 11. století, avšak novější teorie neexistence heretické sekty Athinganoi dokazuje možnost, že zde Romové mohli žít již o několik století dříve. Dále se tato část věnuje otázce historických pramenů a romských apelativ či možnostem jazykového vlivu arménštiny a řečtiny na romštinu na daném území. Blíže je osvětleno postavení a zdroje obživy Romů v byzantské společnosti. Druhá část práce se věnuje období Osmanské říše, kdy se Romové stali součástí nového muslimského státu. Tato část práce nejprve rozebírá daňové zákony a registry, které se vztahují na Romy a popisuje důvody zdanění všech Romů bez ohledu na jejich náboženské vyznání. Pozornost je dále věnována způsobům obživy. Hudební produkce a práce v armádě zvyšovala nejen ekonomické, ale i sociální postavení Romů ve společnosti. Následuje...
|
|
|
Deportace rumunských Romů za Antoneskova režimu a jejich historický kontext
Dobruská, Petra ; Závodská, Milada (oponent) ; Červenka, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce pojednává o deportacích Romů do Transnistrie za II. světové války. Celé téma je zasazeno do širších historických souvislostí. Po stručném seznámení se s historií Romů po jejich příchodu na území Rumunska, se práce věnuje období mezi dvěma světovými válkami. Hlavnímu tématu deportací Romů do Transnistrie je věnována podstatná část práce. Celé téma je zasazeno pro přiblížení českému čtenáři do nutného kontextu rumunských dějin. Přílohy obsahují překlady dobových dokumentů a mapy pro lepší zorientování se v tématu.
|
|
|
"Škola Míru" v Květušíně 1950-1954 (a její pokračování na Dobré Vodě u Prachatic) - kritická reflexe v historickém kontextu 50. let
Šebová, Barbora ; Závodská, Milada (oponent) ; Červenka, Jan (vedoucí práce)
Nápad napsat diplomovou práci o květušínské škole Míru vznikl po jedné z návštěv Muzea romské kultury1 v Brně. Zaměstnankyně knihovny mě zde upozornily na deníky a další materiály,2 které v letech 2005 a 2006 věnoval MRK pro badatelské účely první učitel a budovatel této školy a posléze dětského domova, PhDr. Miroslav Dědič. Začalo mi připadat zajímavé podívat se na květušínský "pedagogický experiment", jak ho sám M. Dědič nazývá3 , v kontextu primárních pramenů a vytvořit tak jakousi alternativu k tomu, jak byl aje interpretován později. Zaměřila jsem se proto na práci s deníky M. Dědiče a dobovými dokumenty uloženými v MRK, ale také s dalšími archivními dokumenty. Důležitou součástí práce jsou výpovědi těch, kterých se celý experiment nejvíce dotýkal- bývalých žáků květušínské školy. Ty jsou doplněné o výpovědi Miroslava Dědiče a Hany Librové (provdané Š.), sociální pracovnice která měla tehdy na starosti romské rodiny na celém okrese Český Krumlov a také o doplňková svědectví dalších respondentů. Kromě samotného popisu historických událostí jsem se zaměřila na jejich konfrontaci s tím, jak jsou později interpretovány a na to, jak byl květušínský experiment ve své době přijímán a jak je přijímán dnes. Kratší část práce je věnována také pokračování květušínské školy a dětského domova na Dobré Vodě u...
|
host ::
RSS.