|
|
Profesní rozvoj pedagogických pracovníků v MŠ- případová studie
Birnbaumová, Veronika ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Tématem diplomové práce je profesní rozvoj pedagogických pracovníků ve vybrané MŠ - případová studie. Práce je primárně zaměřena na vzdělávání pedagogických pracovníků předškolních institucí. Motivací pro autorku práce byl její osobní zájem o současné trendy v profesním rozvoji pedagogických pracovníků a také rozvoj pedagogických pracovníků, který měla na starosti v mateřské škole, ve které pracovala. Autorka diplomovou práci strukturovala do teoretické a empirické části. Teoretická část vymezuje stěžejní pojmy uvedené v diplomové práci spojené s profesním rozvojem pedagogických pracovníků v MŠ, kompetence pedagogických pracovníků a v neposlední řadě rizika spojená s profesním rozvojem pedagogických pracovníků. Empirická část mapuje problematiku profesního rozvoje pedagogických pracovníků ve vybrané MŠ. K výzkumu byl využit polostrukturovaný rozhovor, realizovaný s vedoucí pracovnicí a učitelkami vybrané mateřské školy. Prostřednictvím výzkumu bylo zjišťováno, jakým způsobem probíhá profesní rozvoj pedagogických pracovníků ve vybrané mateřské škole. Získaná data z výzkumu byly porovnány s teoretickými poznatky uvedenými v teoretické části této práce a zároveň byly data porovnány s poznatky z mateřské školy, ve které autorka práce v průběhu psaní diplomové práce působila. Na základě těchto...
|
|
|
Učitel v tandemové výuce
Mourečková, Nikola ; Hubert, Vlastimil (vedoucí práce) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na tandemovou výuku. Tandemová výuka má celou řadu přínosů a silných stránek, ale české školy ji užívají spíše v menší míře. Tandemová výuka se pojí i s řadou obav nebo nedostatku financí či personálu. Teoretická část práce je uvedením do problematiky tandemové výuky. Vymezuje jak základní pojmy pojící se s tandemovou výukou, její vývoj, tak i možnosti ředitelů zavádění tandemové výuky, na základě pozitiv a negativ a již realizovaných výzkumů. Výzkumná část práce využívá kvalitativních výzkumných metod a zahrnuje analýzu provedených polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly realizovány s učiteli, žáky i ředitelem. Cílem práce je popsat, jak ředitel podporuje profesní rozvoj v oblasti tandemové výuky a jak se učitelé na vybrané základní škole připravují na tandemovou výuku a jak spolu vzájemné spolupracují a komunikují. Ukázalo se, že tandemové výuce není ve škole přikládána dostatečná pozornost, a to zejména z důvodu nedostatku financí. Spolupráce a komunikace učitelů je velmi různá. Učitelé vyzdvihují vzájemné obohacení, lepší pozornost žáků, chování i výsledky žáků, ale také budování kolegiálnosti, získávání efektivní zpětné vazby. I když je tandemová výuka ve škole realizována, není nijak monitorována vedením.
|
|
|
Přínosy projektu Erasmus+ pro pedagogické pracovníky základní školy
Řešátková, Klára ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hubert, Vlastimil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pozitivními přínosy, negativními dopady a případnými bariérami vznikajícími při implementaci projektu Erasmus+ pro pedagogické pracovníky základní školy. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se v první řadě zabývá definicemi základních pojmů souvisejících s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, jeho ukotvením v legislativě, současnými formami a metodami DVPP a v neposlední řadě motivací pedagogických pracovníků k jejich dalšímu vzdělávání. Dále se teoretická část podrobněji zaměřuje na samotný projekt Erasmus+ jako jednu z forem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků na základní škole, na jeho stanovené obecné a specifické cíle, na strukturu projektu, výhody a nevýhody, přínosy pro pedagogické pracovníky, a tím i pro školu jako vzdělávací instituci. Praktická část bakalářské práce se zabývá průzkumem s cílem popsat implementaci projektu Erasmus+ do vybrané základní školy a identifikovat hlavní přínosy, překážky a bariéry této implementace pohledem vedení školy a pedagogických pracovníků. Tento průzkum je realizován pomocí dotazníkového šetření a polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s vybranými respondenty, kteří jsou účastníky projektu Erasmus+, a se zástupci z vedení základní školy. V samotném vyhodnocení průzkumu...
|
|
| |
|
|
Profesní rozvoj učitelů na vybrané střední škole
Zahálková, Laura ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Pavlov, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zabývá profesním rozvojem učitelů na vybrané střední škole v Ústeckém kraji. Cílem diplomové práce je zjistit, jaký je průběh profesního rozvoje učitelů na vybrané střední škole a přístup k němu, identifikovat případné bariéry jejich profesního rozvoje a na základě zjištění případně navrhnout opatření ke zlepšení. Přístupem se rozumí jejich vztah k profesnímu rozvoji. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy související s problematikou. V empirické části autorka využívá kvalitativní přístup s designem případové studie a analyzuje výsledky polostrukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. Výzkumný vzorek činí 8 učitelů vybrané střední škole a ředitelku školy. Závěrem autorka shrnuje získané poznatky, komparuje svá zjištění s jinými výzkumy a uvádí přínosy i limity práce. V návaznosti na výzkumná zjištění předkládá doporučení pro praxi, která reagují na mnohé bariéry, které respondenti vytyčili. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že se učitelé v různé míře profesně rozvíjí a rozvoj považují za přirozenou součást své práce. Jako bariéru identifikují například nedostatek času nebo nedostatečnou motivaci ze strany vedení. Vedení pak jako bariéru vnímá finanční zátěž a nevhodnou časovou organizaci vzdělávacích akcích. Znepokojivé výsledky souvisí se skutečností, že...
|
|
|
Motivace pedagogických pracovníků z vybrané mateřské školy k dalšímu vzdělávání a profesnímu rozvoji
Loskotová, Karolína ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na motivaci pedagogických pracovníků k dalšímu vzdělávání, využívání jejich potenciálu a profesnímu rozvoji jedinců. Diplomová práce se rozděluje na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je zaměřená především na motivaci, motivační program a samotného pedagogického pracovníka. Pozornost je věnovaná také dalšímu vzdělávání, celoživotnímu učení a kurikulárně-strategickým dokumentům. V rámci výzkumné části byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které vycházejí z cíle diplomové práce. Empirická část se opírá o výzkumný design případové studie. V rámci případové studie je pro získání dat využita jak kvalitativní, tak kvantitativní metoda sběru dat. U pedagogických pracovníků je využita metoda dotazníkového šetření, od vedení školy jsou data získaná prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Ze získaných dat jsou zjištěny určité bariéry, které pedagogickým pracovníkům znesnadňují dále se vzdělávat a rozvíjet. Každá výzkumná otázka obsahuje grafy, které byly získány v rámci dotazníkového šetření, a které jsou následně detailně popsány. Data zjištěná prostřednictvím rozhovorů s ředitelkou a vedoucími učitelkami jsou také součástí jednotlivých výzkumných otázek. Diplomová práce obsahuje doporučení, které mohou vést k odstranění těchto překážek, zvýšení motivace a...
|
|
|
Další vzdělávání pedagogických pracovníků: co-Teaching na střední odborné škole v Praze
Valeček, Jan ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Název diplomové práce: Další vzdělávání pedagogických pracovníků: co-Teaching na střední odborné škole v Praze Jméno: Jan Valeček Studijní obor: Andragogika a management vzdělávání Diplomová práce se zabývá problematikou a potenciálem vzdělávací metody co-teaching, jako novou možností pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Teoretická část práce charakterizuje a analyzuje oblast postgraduálního vzdělávání. Zkoumá možnosti profesního rozvoje učitelů s ohledem na zvýšení efektivity edukačního procesu a stanovuje teoretický rámec. Cílem empirické části je sledovat efektivitu co-teachingu a možnosti jeho využití pro praxi. Výzkum je zpracován kvalitativní formou, empirickým výzkumem je sledována efektivita výuky, výhody, nevýhody, možné problémy, komplikace a překážky v závislosti na použitých metodách co-teachingu. Principem teoreticko-empirického charakteru práce je úzká spolupráce pedagogů při výuce s cílem efektivnějšího učení a seberozvoje, s vyšším propojením obsahu vzdělávání v teoretické i praktické rovině. Výzkumný vzorek zahrnuje deset začínajících a zkušených pedagogických pracovníků působících na jedné střední odborné škole. KLÍČOVÁ SLOVA celoživotní vzdělávání, co-teaching, další profesní vzdělávání, další vzdělávání pedagogických pracovníků, střední odborné vzdělávání.
|
|
|
Identifikace a evaluace vzdělávacích potřeb učitelů odborných předmětů na středních zemědělských školách
Pudilová, Jana ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vaněček, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzdělávacími potřebami učitelů odborných předmětů na středních zemědělských školách v oblasti dalšího profesního vzdělávání. Hlavním cílem práce je identifikovat, charakterizovat a evaluovat tyto vzdělávací potřeby. Teoretická část závěrečné práce se věnuje učitelům ve světě vzdělávání, seznamuje s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, popisuje specifika vzdělávání dospělých. Je zde rozvedena profese učitele, úskalí, klady a zápory učitelské profese. Práce neopomíjí pohled na vzdělávání v různých resortech vlády a popisuje zejména konkrétní činnosti realizované v resortu Ministerstva zemědělství ve vztahu k učitelům odborných předmětů na středních zemědělských školách. Výzkumná část je založena na metodě dotazníkového šetření, jehož respondenty jsou učitelé odborných předmětů na středních zemědělských školách. Výzkumná část je doplněna rozhovory se zástupci resortních zemědělských organizací. Získané výsledky výzkumného šetření poukazují na velkou šíři témat, ve kterých učitelé odborných předmětů na středních zemědělských školách cítí potřebu se profesně vzdělávat. Z výsledků je zřejmé, že jsou učitelé nakloněni různým formám vzdělávání. Mezi hlavní překážky ovlivňující jejich účast na vzdělávání patří nedostatek času, nevyhovující čas nebo nevyhovující téma...
|
|
|
Možnosti a rozvoj dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v Botanické zahradě hl. m. Prahy
Černý, Bohumil
Diplomová práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v Botanické zahradě hl. m. Prahy (BZP) a možnostmi nabídky akreditovaných kurzů. Cílem práce je teoreticky vymezit a charakterizovat DVPP s důrazem na analýzu a identifikaci vzdělávacích potřeb a motivaci pedagogických pracovníků předmětů přírodověda a biologie na základních a středních školách na území hl. m. Prahy s důrazem na rozvoj badatelsky orientovaného vyučování. Dále realizovat výzkum zaměřený na využití metod a forem vzdělávání učitelů. Teoretická část diplomové práce se zabývá vymezením a vztahem základních pojmů ve sledované oblasti dalšího vzdělávání, systematického vzdělávání, analýzou vzdělávacích potřeb, organizací vzdělávacích aktivit v BZP, popisem vybraných aspektů DVPP v kontextu celoživotního učení. Pozornost je věnována systému vzdělávání, struktuře a identifikaci vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků. Analyticko-empirická část je věnována výzkumu v oblasti DVPP základních a středních škol předmětů biologie a přírodověda. Výzkum je rozdělen na dílčí části, které analyzují současný stav a DVPP na území hl. m. Prahy. Výzkum je realizován kvantitativní formou a jako výzkumný nástroj je použito dotazníkové šetření. Výsledky výzkumu jsou následně komparovány se strategickými dokumenty...
|
|
|
Efektivita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
KOVAŘÍKOVÁ, Markéta
Tématem bakalářské práce je efektivita cyklu workshopů ve vztahu ke komunikaci s dětmi a snaha zachytit případné změny v chování a komunikaci pedagogů. V teoretické části seznamuje s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, osobnostně orientovaným modelem výchovy a vzdělávání, kompetencemi, jež by měl mít pedagog osvojeny, potřebami dětí prostřednictvím uznávaných psychologů, vnitřní motivací a komunikací. V praktické části jsou vymezeny jednotlivé komunikační techniky, průběh pozorování pedagogů a výsledky tohoto pozorování. Taktéž jsou zde vyhodnoceny autoevaluační dotazníky, ve kterých byly otázky cíleny na subjektivní pohled pedagogů na osobní přínos těchto workshopů.
|
host ::
RSS.