|
|
Edukace kulturního dědictví ve veřejném prostoru aneb Cestou do Národního
Vybíralová, Kateřina ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Cílem diplomové práce je tvorba a následná realizace edukačního programu pro střední školy ve spolupráci s Národním divadlem. Teoretická část diplomové práce navazuje na již vydané metodiky edukace kulturního dědictví a možnosti netradiční interpretace, pomocí kterých nalézá možnosti využití veřejného prostoru pro edukační činnost namísto uzavřeného prostoru kulturních institucí. Dále se teoretická část práce zabývá historickým vývojem české profesionální divadelní scény v Praze mezi léty 1743-1892. Na základě těchto poznatků je realizován edukační program ve veřejném prostoru Starého a Nového města pražského v okolí historické budovy Národního divadla. Edukační program využívá metody popsané v teoretické části práce, tedy geocaching, audioguide a dramatickou hru. Praktická část je ukončena reflexí programu, která proběhla se školní třídou bezprostředně po jeho ukončení. CÍLOVÁ SLOVA Národní divadlo, úniková hra, audioguide, dramatická hra, veřejný prostor
|
|
|
Porovnání vývoje české a polské baletní scény v letech 1945 - 1970
Felcan Rajlová, Lucie ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Daněk, Petr (oponent)
Předložená disertační práce se noří do fascinujícího světa baletu, jednoho z nejvýraznějších a nejfantastičtějších uměleckých oborů. Její primární zaměření spočívá v analýze a komparaci vývoje české a polské baletní scény v časovém rozmezí let 1945 až 1970, s cílem osvětlit určité klíčové fáze a otázky, např. emancipace a uznání baletu jako specifické umělecké disciplíny. Disertační práce se také soustředí na profesní dráhu baletních tanečníků, zkoumá výhody a nevýhody spojené s touto kariérou, včetně finančního ohodnocení. Práce je rozdělena do sedmi klíčových kapitol (hodnocení pramenů, metodologická část, pět tematických kapitol), doplněných o úvod, závěr, seznamy a přílohy. V rámci první kapitoly je kladen důraz na významné změny v meziválečném období, které jsou považovány za esenciální pro porozumění vývoje poválečné baletní scény v Československu a Polsku. Kapitola se rovněž věnuje i osobnostem, jejichž odkaz měl vliv na následující generace baletních umělců. Samostatná část je věnována tanečnímu vzdělávání na třech úrovních, zkoumajíc příčiny a důsledky rozdílností s potenciálním vlivem na budoucí vývoj. Tato část je těsně propojena s další sekcí zaměřenou na expanzi baletu na stálých divadelních scénách, poválečný vývoj a 50. léta. Zde rovněž představuji významné poválečné baletní...
|
|
|
Scénografie Jiřího Trnky v Národním divadle
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Jiří Trnka (1912 - 1969) patří bezesporu k nejvýznačnějším českým výtvarníkům 20. století. Zasloužil se o to nejen kvůli světovým úspěchům v oblasti animovaného filmu, ale i nehynoucímu věhlasu ilustrátorské tvorby. Jeho umělecké aktivity se široce rozprostíraly - byl také malířem, grafikem, sochařem, loutkářem a scénografem. Ve všech vyjmenovaných disciplínách dosáhl obdivuhodných výsledků. Od začátku 40. let se začal věnovat divadelní scénografii, když spolupracuje s Národním divadlem. Vytvořil tu celkem 13 výprav, v kterých se projevil jeho osobitý talent. Trnka dokázal spolu s režiséry Jiřím Frejkou a Karlem Dostalem v Národním divadle vytvořit nezapomenutelné inscenace. V práci jsem zdokumentovala a vyložila Trnkovu scénografickou práci v kontextu Národního divadla za doby okupace. A závěru jsem popsala jeho charakteristický styl. KLÍČOVÁ SLOVA Jiří Trnka, Jiří Frejka, Karel Dostal, Národní divadlo, Dřevěné divadlo, scénografie, scénické výtvarnictví, jevištní výtvarnictví, výprava, kostýmy, rekvizity, dekorace, 40. léta, scénický návrh, výtvarník, scénické poznámky, animovaný film.
|
|
|
Poetika vybraných dramat Krejčovy éry Národního divadla
Fuksová, Johana ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá motivem všedního dne, který se dostal v druhé polovině padesátých let minulého století do popředí zájmu běžných lidí, ale také spisovatelů, básníků a dramatiků. Konkrétně zkoumá míru důležitosti motivu všedního dne v dramatech, jež byla napsána pro Národní divadlo v období, kdy zde působil Otomar Krejča a jeho "dramaturgická dílna". Pro typologickou analýzu bylo vybráno pět her, jejichž premiéra se uskutečnila na půdě Tylova divadla v letech 1958-1963, a to Srpnová neděle a Křišťálová noc Františka Hrubína, Jejich den Josefa Topola, Zápas s andělem Františka Pavlíčka a Majitelé klíčů Milana Kundery. Cílem práce je pomocí této analýzy určit, zda je motiv všedního dne právě tím, co vymezuje poetiku původních dramat, která byla napsána pro Národní divadlo. KLÍČOVÁ SLOVA motiv všedního dne, Otomar Krejča, František Hrubín, Milan Kundera, Josef Topol, František Pavlíček, drama, Národní divadlo
|
|
|
Podcast Národního divadla
Šedinová, Michaela ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje podcastu Národního divadla, který začal vycházet v 2020. Je jedním z podcastů, které vznikly v reakci na opatření proti šíření pandemie covidu Národní divadlo v době uzavření divadel hledalo nové cesty ke svým divákům - a ve spolupráci dcast, ve kterém se divákům představuje v nové perspektivě. Vznikl tak formát, který - do velké míry vizuální - divadelní umění převádí do média, které má k Výsledný kvalitní narativní podcast je příkladem počínající českém prostředí Praktická část práce je zpracována formou "podcastu o podcastu" - rozhovorech hovoří tvůrci podcastu Národního divadla o jeho vzniku, vysvětlují jeho cíle, výzvy, přínosy. V anketě odpovídají diváci Národního divadla ázku, zda znají a poslouchají podcast Národního divadla. Jedním z cílů této práce je zařadit podcast Národního divadla do širšího kontextu - praktické části slouží rozhovor mediálním expertem teoretické části je to definování podcastingu z různých pohledů, shrnutí jeho historie a vývoje. Teoretická část také nabízí možná rozdělení typů podcastů, věnuje se vlivu pandemie covidu 19 na podcasting a možným scénářům budoucnosti tohoto média.
|
|
|
Vliv politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze ve 20. století
Routková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze. Období bádání je vytyčeno divadelní sezónou 1923/1924, kdy do funkce choreografa a baletního mistra baletu Národního divadla nastoupil Remislav Remislavský až po sezónu 1989/1990, kdy se vedení souboru ujal Vlastimil Harapes. Důraz je kladen na dvě stěžejní období, a to na 2. světovou válku a vládu komunistické strany po roce 1948. Zkoumanými osobami jsou především šéfové baletní složky, jako např. Jelizaveta Nikolská, Joe Jenčík, Saša Machov nebo Jiří Němeček st. a další, ale i sólisté baletu a repertoár souboru. Práce shrnuje vývoj baletu Národního divadla v rámci politických změn ve 20. století.
|
|
|
Pražská baletní scéna a její hlavní představitelé ve 2. polovině 20. století.
Rajlová, Lucie ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá pražskou baletní scénou a jejími významnými představiteli v období 2. poloviny 20. století. Studie si klade za cíl v komplexnější podobě shrnout dosud nezpracované téma, jež má velký potenciál pro další bádání. Snahou bylo zachytit osudy několika významných osobností baletní scény, a to z oblasti taneční, choreografické a pedagogické. Dále autorka mapuje vybrané historické události, které jak z pohledu divadelních, tak z pohledu dějinných mezníků, baletní scénu citelně ovlivnily. Zvolená problematika byla řešena pomocí literární rešerše tematicky zaměřené literatury a zpracováním archivních dokumentů. V rámci výzkumu byla aplikována také metoda orální historie. Přínosem této práce je nejen stručné zmapování pražské baletní scény, profese baletního umělce/umělkyně se všemi klady a zápory, ale především připomenutí osobností, jež se do historie tohoto umění ní nezapomenutelně zapsaly.
|
|
| |
|
|
Nové trendy v kulturním marketingu: příklad Národního divadla
Jeřábková, Kateřina ; Klimeš, David (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Bakalářská práce shrnuje současnou teorii i praxi v oblasti práce s publikem (anglicky audience development). Zaměřuje se na zakotvení rozvoje publika do marketingové teorie, v rámci výzkumu pak na analýzu efektivity tohoto nástroje. Ve výzkumné části ukazuje práci s publikem z pohledu marketingových expertů tří divadelních scén - Národního divadla, Divadla Na Zábradlí a A Studia Rubín. Přináší také pohled publika na doprovodné programy, jednu z nejčastěji exekuovaných forem rozvoje publika. Práce definuje specifika marketingové praxe v kultuře, podrobněji se zaměřuje na marketing divadelních institucí. Zde se marketingová komunikace liší podle povahy dané instituce, podle jejího statutu, financování nebo velikosti. Práce si klade za cíl zjistit, jak diváci doprovodné programy vnímají, zda ovlivňují jejich vnímání (image) divadelní instituce nebo zda mají vliv na následné nákupní chování. Efektivitu těchto programů práce následně hodnotí také z hlediska oslovených marketingových odborníků.
|
|
|
Situační hra Františka Ferdinanda Šamberka
Váchová, Kateřina ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Práce je zaměřena na situační komedie Františka Ferdinanda Šamberka, které psal v 60. a 80. letech 19. století. V prvních kapitolách se práce zabývá osobností F. F. Šamberka, historickým kontextem a funkcí divadla v Čechách za jeho života. Hlavní náplní práce je analýza a komparace tří divácky úspěšných a tří divácky méně úspěšných her, jejíž výsledkem jsou pravděpodobné důvody úspěchu a neúspěchu jednotlivých her. KLÍČOVÁ SLOVA Šamberk, fraška, Národní divadlo, Prozatímní divadlo, arény
|
host ::
RSS.