|
|
Podmínky přijetí nevlastního otce dítětem a život ve složené rodině očima dětí a nevlastních otců
Matoušková, Kateřina ; Šulová, Lenka (oponent) ; Mertin, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tematikou složených rodin, nevlastního otcovství a zkušeností dětí a nevlastních otců ve složených rodinách. Práce měla tři hlavní cíle: a) zjistit, nakolik děti ze složených rodin přijímají svého nevlastního otce za člena nejbližší rodiny, b) zmapovat výchovné styly ve složených rodinách a zjistit, zda má výchovný styl a případně další faktory vliv na přijetí nevlastního otce, a c) zmapovat kvalitativně život ve složené rodině z pohledu dětí i nevlastních otců. Na základě provedeného výzkumu je možné konstatovat, že děti ze složených rodin akceptují svého nevlastního otce, s nímž žijí v jedné domácnosti, v převážné většině jako součást své rodiny, a to i v "ideálním světě", tj. pokud zobrazují svou rodinu tak, jak by si ji ideálně přály. Důležitým faktorem v celkovém přijetí nevlastního otce dítětem je vztah, který dítě vnímá ze strany nevlastního otce i ze strany matky a celkové emoční klima v rodině. Nevlastní otcové jsou dětmi akceptováni nejčastěji tehdy, pokud dítě vnímá oba své rezidentní rodiče jako vřelé. Dále přijetí podporuje vřelý vztah nevlastního otce samotného k dítěti a také jeho slabé řízení (tj. méně požadavků a více volnosti ze strany nevlastního otce). Roli hrají i situační faktory. Děti častěji přijímají nevlastního otce, pokud u nich uběhla delší...
|
|
|
Vztahy mezi členy znovusložených rodin a osobní pohoda dítěte
Němcová, Markéta ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Čím dál častějším typem rodinného soužití jsou dnes tzv. znovusložené rodiny. Velmi málo je u nás ovšem známo o tom, jaká specifika mají vztahy mezi jednotlivými členy těchto rodin a jak tyto vztahy ovlivňují osobní pohodu dítěte v těchto rodinách. V rámci literárně přehledové části jsou shrnuty poznatky zahraničních výzkumů zabývajících se specifiky vztahů mezi jednotlivými členy znovusložených rodin a tím, jak tyto vztahy mohou ovlivňovat osobní pohodu dětí v těchto rodinách. V empirické části je popsáno výzkumné šetření a jeho výsledky. Cílem výzkumného šetření je zjistit, jaké výchovné styly využívají rodiče a nevlastní rodiče ve znovusuložených rodinách, porovnat vztahy mezi jednotlivými typy sourozenců a zjistit, jakým způsobem tyto vztahy a výchovné styly souvisí s osobní pohodou dětí v těchto rodinách a pocitem příslušnosti k rodině. Klíčová slova Znovuložená rodina, osobní pohoda, pocit příslušnosti k rodině, výchovné styly, sourozenci
|
|
|
Společné aktivity rodičů a dětí v edukačních souvislostech
Matýsková, Jana ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je aktualizovat poznatky o společných činnostech rodičů a dospívajících v kontextu rodinné výchovy (Gillernová, 2009), které mohou posloužit současné poradenské praxi i rozšíření vědomostí o výchovných interakcích v rodině. Smyslem této studie je přispět k poznání účinků společně realizovaných zájmů rodičů s dospívajícími, zjistit za jakých podmínek a okolností se vyskytují. Teoretická část práce je tvořena třemi kapitolami. První kapitola se zabývá důležitými dospělými v období dospívání, druhá se zaměřuje na výchovu v rodině, zatímco třetí se zaobírá společnými činnostmi rodičů a dětí ve volném čase. Ve výzkumné části jsou představeny výsledky kvantitativního výzkumu, doplněny o polostrukturované rozhovory s několika žáky. U dospívajících bylo zjišťováno, jakým aktivitám se ve svém volném čase věnují, s kým je vykonávají a to jak se liší faktická realizace od jejich přání. Také byly prozkoumány současné rodičovské styly výchovy podle modelu devíti polí. V závěru práce jsou diskutovány výsledky výzkumné části a shrnuty poznatky výzkumného šetření. Klíčová slova Důležití dospělí, dospívající, rodičovské styly výchovy, společné činnosti, volný čas
|
|
|
Role dítěte v předrozvodovém a rozvodovém chování rodičů
Froncová, Lucie ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou možných rolí, které mohou děti zastávat v důsledku předrozvodového chování svých rodičů a rozvodové a porozvodové situaci. Téma těchto rolí, resp. jejich výčet a popis některých z nich jsou do různé míry součástí téměř každé publikace zabývající se tématem rozvodu, případně tématem dětí v něm. Žádná z těchto publikací se nicméně této problematice nevěnuje dostatečně hluboce a detailně. Teoretická část práce seznamuje s doposud publikovanými poznatky na toto téma a v souvislosti s tím vytváří nový teoretický systém, resp. uspořádání nežádoucích rolí dětí v rozvodové a porozvodové situaci. V empirické části práce je pak popsáno kvalitativní šetření zaměřené právě na identifikaci rolí v předrozvodové, a zejména pak rozvodové a porozvodové situaci. Do tohoto šetření se zapojilo 14 respondentů. Analýza jejich výpovědí vytvořený teoretický systém dále rozvíjela a upravovala. Doplnila také příklady z praxe, čímž zasadila celý tento teoretický koncept do praktického kontextu. Klíčová slova rozvod, role dítěte, předrozvodová situace, porozvodová situace
|
|
|
Vnímaná profesní účinnost učitelů v souvislosti s inkluzí
Langrová, Kristýna ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vnímané profesní účinnosti učitelů v kontextu inkluzivního vzdělávání. Literárně-přehledová část je po stručnému teoretickému zakotvení konceptu vnímané osobní účinnosti zaměřená na koncept vnímané profesní účinnosti učitelů. Další kapitola je věnována základnímu přehledu problematiky inkluze - základním pojmům, systému inkluze v České republice a legislativě, která ho upravuje. V poslední kapitole se poznatky uvedené v předešlých kapitolách sbíhají do tématu role vnímané profesní účinnosti učitelů v kontextu inkluzivního vzdělávání. V empirické části práce jsem pomocí polostrukturovaných rozhovorů mapovala pohled na situaci inkluzivního vzdělávání z pohledu učitelů na prvním stupni základních škol. Z výsledků kvalitativního šetření vyplynulo, že učitelé jsou schopní napříč různými aspekty své práce popsat množství přístupů, které vnímají jako funkční. Dokázali popsat i situace, kde u sebe vnímají rezervy a navrhli několik realistických možností podpory, kterou by ve své práci potřebovali. Ukázalo se, že jistí si připadají především v oblastech přímého působení na žáky a ve spolupráci s kolegy v rámci svých škol. Neúspěch a až pocity frustrace vnímali v jednání s nespolupracujícími rodiči. Rezervy také vnímali, co se týče svých teoretických znalostí v oblasti...
|
|
|
Sociální dovednosti učitele a možnosti jejich poznávání a efektivního uplatňování
Convoy, Klára ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Sociální dovednosti učitele a možnosti jejich identifikace sleduje toto téma v rámci oblasti pedagogické psychologie a je zaměřena na téma sociálních dovedností učitele, možnosti jejich identifikace a efektivního uplatňování. Cílem této práce je definování sociálních dovedností a jejich vymezení mezi příbuznými pojmy, nalezení způsobů jejich identifikace na základě dostupných literárních pramenů a vlastního výzkumného designu a popis možností jejich uplatnění. V literárně přehledové části je pozornost věnována popisu funkcí a osobnostních vlastností učitele, vymezení příbuzných pojmů sociálních dovedností, detailnímu popisu sociálních dovedností a možnostem jejich identifikace a popisu učitele experta. Ve výzkumné části je pozornost věnována návrhu výzkumného projektu, který je zaměřený na identifikaci sociálních dovedností učitelů 2. stupně základních škol, středních škol a víceletých gymnázií prostřednictvím kombinace několika výzkumných metod. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Empatie u dětí předškolního věku a její podpora.
Potužníková, Kristýna ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá empatií u dětí předškolního věku a přispívá k poznatkům o emocionálním vývoji předškolního dítěte. Také vysvětluje vztah mezi empatií a prosociálním chováním a upozorňuje na význam empatie v sociálních dovednostech. Dále se také snaží shrnout současné možnosti rozvíjení této schopnosti, a to nejen v rámci působení rodinného prostředí, ale také v rámci působení učitelek v mateřských školách. Tato bakalářská práce také opírá teoretické poznatky v jednotlivých kapitolách o výsledky zahraničních výzkumů. Návrh výzkumu je zaměřen přímo na podporu empatie u dětí předškolního věku, a to jak v rámci rodinného prostředí, tak v rámci prostředí mateřské školy. Jeho cílem je zmapování celého tohoto fenoménu a jeho možností z pohledu rodičů a učitelek mateřských škol. Mimo jiné se snaží především zmapovat, jestli rozvoj této schopnosti je součástí edukačních cílů v těchto prostředích a také jakým způsobem se snaží rodiče i učitelky o rozvinutí této schopnosti. Klíčová slova Empatie, předškolní věk, učitelky mateřských škol, rodinné prostředí
|
|
|
Psychologické souvislosti edukace mimořádně nadaných dětí vzdělávaných ve speciálních a běžných třídách
Kojanová, Barbora ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato diplomová práce mapuje kreativitu a motivaci k učení u mimořádně nadaných dětí vzdělávaných v běžných a speciálních třídách ZŠ. Teoretická část se zabývá nadáním, charakteristikami nadaných dětí, jejich identifikací, způsoby vzdělávání, a také se věnuje kreativitě a motivaci. V empirické části byla kvantitativně porovnávána kreativita a motivace mimořádně nadaných dětí vzdělávaných ve speciálních třídách pro tyto žáky, s mimořádně nadanými dětmi, které navštěvují běžné třídy ZŠ. Výsledky ukázaly, že dva faktory kreativity, tedy fluence a flexibilita, jsou u obou sledovaných skupin srovnatelné. Faktory originality a elaborace se ukázaly mírně vyšší u skupiny dětí vzdělávaných v běžných třídách. Vnitřní i identifikovaná motivace je vyšší u skupiny dětí vzdělávaných v běžných třídách. Vnější motivace se naopak ukázala mírně vyšší u skupiny dětí vzdělávaných ve speciálních třídách. Potřeba úspěšného výkonu je vyšší u skupiny dětí vzdělávaných v běžných třídách. Oproti tomu potřeba vyhnutí se neúspěchu je vyšší u skupiny dětí vzdělávaných ve speciálních třídách.
|
|
|
Dynamická diagnostika u dětí s ADHD
Bulínová, Soňa ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématům syndrom deficitu pozornosti a hyperaktivity (ADHD) a dynamická diagnostika. První část stručně charakterizuje ADHD a přináší přehled studií o intervencích určeným žákům s ADHD ve školním prostředí. Konkrétně je zde diskutován efekt incentivní terapie a karet denního hlášení, úpravy ve školním prostředí a během vyučovací hodiny a na závěr intervence podporující rozvoj dovedností plánovat a organizovat školní povinnosti a plnit domácí úlohy. Další kapitola teoretické části se zaměřuje na dynamickou diagnostiku a její využití při zjišťování učebního potenciálu u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, se studijním nebo sociálním znevýhodněním, či u žáků nadaných. Empirická část ověřovala využití dynamické diagnostiky u žáků s ADHD. Cílem bylo zhodnotit efekt fáze zprostředkování na výkon v posttestu dynamického testu The Seria- Think Instrument u žáků s ADHD. Výsledkem bylo, že žáci s ADHD svůj výkon v posttestu zlepšili. Přínos fáze zprostředkování byl v tomto výzkumu sledován ve snížení počtu vkladů válečků do děr, ve změně strategie řešení a ve zkrácení času plnění úkolů. Klíčová slova: ADHD, dynamická diagnostika, intervence, The Seria-Think Instrument, Tzuriel, fáze zprostředkování, kognitivní modifikovatelnost, zkušenost zprostředkovaného učení
|
|
|
Sebeřízené vzdělávání a jeho souvislost s vybranými psychologickými koncepty
Režná, Lucie ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá koncepty kreativity a self-efficacy, a to konkrétně ve spojitosti s proudem sebeřízeného vzdělávání. V teoretické části práce je blíže představen fenomén svobodných škol, hlavních principů, kterými se řídí, a jeho srovnání s tradičními školami. Pozornost je věnována vymezení pojmu kreativity, hlavním pohledům a teoretickým přístupům a jejich provázanosti s edukačním procesem. V neposlední řadě je popsán koncept self-efficacy s důrazem na jeho zdroje a spojitost se školním prostředím. Cílem diplomové práce je srovnání vybraných psychologických konceptů (kreativity a self-efficacy) u dětí, které podstupují sebeřízené vzdělávání na svobodných školách v České republice, a těch, které navštěvují tradiční základní školu. Empirická část představuje výzkum, jehož se zúčastnilo celkem 198 žáků druhého stupně (60 ze svobodných škol a 138 z tradiční školy). Pro testování kreativity byl využit Torranceho figurální test tvořivého myšlení, pro měření akademického self-efficacy dotazník ASE složený ze tří sebeposuzovacích škál - Myself as a learner scale (MALS), Children's self- efficacy scale (ChSE) a dotazník postoje k domácím úkolům (HW). Dále byl využit Test intelektového potenciálu (TIP). Výsledky ukázaly, že žáci svobodných škol a žáci tradiční školy se neliší v úrovni...
|
host ::
RSS.