|
|
Pozitivní afektivita jako významná součást osobní pohody
Miňová, Noemi ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se v teoretické části zabývá náboženskými a filozofickými východisky pozitivní afektivity a osobní pohody. Podává přehled současných teorií k uvedené problematice. V praktické části ověřuje vztahy konstruktů postihující osobní pohodu: pozitivní afektivitu, životní spokojenost a životní angažovanost. Pozitivní afektivita je hodnocena testem životní orientace (LOT-R: Life Orientation Test-Revisited, Scheier, Carver, Bridges, 1994), životní spokojenost hodnocena škálou životní spokojenosti(SWLS: Satisfaction With Life Scale, Pavot et al., 1991) životní angažovanost testem životní angažovanosti (LET: Life Engagement Test-Assesing Purpose in Life, Scheier et al. 2006). Výzkumný soubor tvořilo 301 respondentů běžné populace. Jejich průměrný věk byl 38 let, vzorek tvořilo: 188 Čechů, 113 Slováků. Nebyla prokázana závislost pozitivní afektivity na pohlaví, věku, vzdělání ani na státní příslušnosti. Dále nebyla prokázana závislost životní spokojenosti na státní příslušnosti, pohlaví a věku. Rovněž nebyla prokázaná závislost životní angažovanosti na státní příslušnosti a věku. Naopak bylo prokázáno, že existuje rozdíl v míře životní angažovanosti v závislosti na pohlaví (vyšší hodnoty byly prokázány u žen). Dále byl prokázán rozdíl v míře životní angažovanosti a životní spokojenosti v...
|
|
| |
|
|
Životní cíle v mezigeneračním srovnání
Morávková, Kateřina ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem životních cílů. Představuje vybrané teorie životních cílů a možnosti jejich klasifikace. Pozornost věnuje také vývojovému aspektu životních cílů, a to v kontextu teorií celoživotního vývoje. Dále práce rozvíjí téma životní smysluplnosti, které s konceptem životních cílů úzce souvisí. Nastiňuje filozofické kořeny zájmu o téma životního smyslu a některá psychologická pojetí a blízké koncepty. Dalším tématem, zpracovaným v části teoretické, je koncept osobní pohody. Ten je představen prostřednictvím vybraných teorií, akcentujících různé aspekty tohoto konceptu. V části empirické je ověřována hypotéza o existenci rozdílu v obsahu individuálně významných cílů mezi skupinou mladých a starších dospělých. Dále je zkoumána souvislost preference cílů intrinsických a extrinsických a úrovně spokojenosti se životem. Za účelem získání relevantních dat byly použity dva dotazníky, Aspiration Index (AI) a Škála spokojenosti se životem (SWLS). Výzkumný soubor tvoří 962 respondentů dospělé české populace, kteří vyplnili testovou baterii online. Byly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi skupinou mladých a starších dospělých v důležitosti přikládané cílům ze skupin: vztahy, smysl pro komunitu, zdraví, finanční úspěch, image, popularita, konformita, spiritualita a...
|
|
|
Kouření sester jako jeden z významných rizikových faktorů této profese
Drozdová, Radomila ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrubá, Drahoslava (oponent) ; Králíková, Eva (oponent)
Kouření populace je závažný celospolečenský problém. Kouření zdravotníků je o to závažnější, že se paradoxně týká právě těch, kteří mají kuřákům pomoci s kouřením přestat, jejichž profesionální povinností je podpora výchovy populace k nekuřáctví, edukace pacientů o důsledcích kouření. Platí, že nemůže pomoci ten, kdo s daným problémem není sám vyrovnán. O to víc to platí o závislostech - včetně závislosti na nikotinu. Proč je tolik kuřaček právě u zdravotních sester? Není logické, že sestry - (s nejméně středoškolským a specializačním zdravotnickým vzděláním) kouří víc (39 % ze zkoumaného souboru 337 respondentů), než jiné profesní skupiny a ženy běžné populace (asi 25 %). V době šetření (r. 2005) 3/4 kouřících sester kouřilo i na pracovišti ve zdravotnických zařízeních, vedoucí pracovníci kouření tolerovali, dokonce někde kouřili současně. Tato skutečnost je alarmující. Jde o profesní etický problém. Sváteční kuřáci uvádějí, že si nejčastěji zapálí cigaretu u šálku kávy a ve službě, nejvíce kuřáků uvádí, že hlavně kouří ve společnosti (62,5 %), polovina skupiny kouřících sděluje, že kouření patří ke kávě, dále kouřící uvádějí, že kouří z důvodu pocitu uvolnění ve stresových situacích (44,5 %) a ve službě. Převážná většina kouřících respondentů vykazuje známky sociální závislosti na kouření. Ukázalo se, že...
|
|
|
Systematický přehled výzkumů ověřujících na pohyb anebo tělo zaměřenou terapii v rámci léčby onemocnění Porucha příjmu potravy
Adámková Ségard, Milena ; Hátlová, Běla (vedoucí práce) ; Hošek, Václav (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Název: Systematický přehled výzkumů ověřujících na pohyb anebo tělo zaměřenou terapii v rámci léčby onemocnění porucha příjmu potravy. Cíle práce: Cílem práce je vyhledat všechny terapeutické přístupy, které pracují s technikami zaměřenými na pohyb a tělo, které byly testovány v rámci léčby Poruchy příjmu potravy a které byly anglicky publikovány do roku 2008. Dále zhodnotit popsané studie, zařadit je do struktury a extrahovat data využitelná pro praxi i další výzkum. Metoda: Na základě výzkumné strategie Systematického přehledu, byl v této práci vytvořen replikovatelný rámec týkající se zahrnujících a vylučujících kritérií, klíčových slov, systému databázového vyhledávání a zvolených položek tabulky k extrakci získaných dat a další struktruraci. Výsledky: Tento výzkum doložil, že pohyb a na tělo zaměřené techniky, jsou oblíbenými terapeutickými technikami u pacientů s poruchou příjmu potravy a že se významně podílejí na jejich uzdravení. Do výzkumu bylo celkem zařazeno 41 studií, publikovaných od roku 1970 do roku 2008, které vyhověly zahrnujícím a vylučujícím kritériím. Byla zhodnocena kvalita důkazu jako velmi dobrá u 59% zařazených studií. Byla vytvořena struktura terapeutických technik a závěry pro terapeutickou praxi a další výzkum. Klíčová slova: Poruchy příjmu potravy, Systematický přehled, terapie,...
|
|
|
Zátěž a stres pracovníků záchranné služby s potenciálním vyústěním v burnout syndrom - možnosti včasné diagnózy, terapie a prevence
Šeblová, Jana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Pokorný, Jan (oponent)
Studie byla rozložena do 3 fází: v první fázi bylo cílem vytvořit jednoduchou a snadno použitelnou metodiku ke včasné diagnostice projevů syndromu vyhoření a na vzorku pracovníků záchranných služeb z celé České republiky tuto metodiku ověřit a vytvořit tak základ pro její pozdější standardizaci. Dále zjistit míru expozice předdefinovaným rizikovým faktorům (jako indikátory byly zvoleny hromadné dopravní nehody, úmrtí mladých lidí, ošetření popáleninového traumatu, úmrtí nebo těžké zranění spolupracovníka) a míru vlastního ohrožení, spojeného s výkonem práce. Posledním ze zjišťovaných okruhů byly zdroje stresu a zdroje uspokojení, spojené s profesí, tak jak je vidí sami pracovníci. Ve druhé části studie měly být ve spolupráci s managementem jednotlivých záchranných služeb zavedeny preventivní programy a některé z programů krizové intervence do praxe. Třetí fáze studie měla ověřit, zda tyto podpůrné psychologické služby ovlivňují výskyt projevů syndromu vyhoření a mohou přispět ke snížení míry psychologické zátěže v podmínkách záchranných služeb.
|
|
| |
|
|
Influence of psychosocial factors on emotional status, rehabilitation and quality of life of patients after myocardial infarction
Pilipčincová, Alexandra ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Ciel': Preskúmať, do akej miery sa podiel'ajú dispozičný optimizmus/pesimizmus, sociálna opora a zvolené copingové stratégie na emocionálnom distrese (príznaky úzkosti a depresie) u pacientov s infarktom myokardu (lM) v čase hospitalizácie a s ročným odstupom. A ďalej identifikovat' prediktory priebehu rekonvalescencie a faktory ovplyvňujúce kvalitu života pacientov. Metóda: Bolo vyšetrených 102 pacientov (25 žien, 77 mužov) s diagnózou akútny lM v čase 2.- 4. dňa po lM, vo veku do 65 rokov (muži) a do 75 rokov (ženy). Katamnestického sledovania s ročným odstupom od lM sa zúčastnilo 63 pacientov (45 mužov, 18 žien). Porovnávaciu skupinu tvoril 1% náhodný výher z populácie v okrese Benešov, zrovnocenený s výskumným súborom podl'a veku a pohlavia, ktorý bol vybraný v rámci epidemiologickej štúdie PostMONIKA. Výsledky: Pacienti s akútnym lM vykazujú signifikantne viac depresívnych príznakov, než jedinci v neklinickom súbore (ll% vs. 3%, p<0,05). Rok po IM zodpovedá prevalencia depresívnych príznakov prevalencii v neklinickom súbore. Pacienti s AIM referovali o príznakoch úzkosti iba zriedkavo a bezprostredne po IM je popieranie ako copingová stratégia asociované so zníženým výskytom úzkosti. Bol preukázaný vzťah medzi emocionálnym copmgom, vyhýbavou formou copingu (odvracanie pozornosti), nedostatočnou...
|
|
|
Kvalita spánku ve starším věku
Zahradníková, Tereza ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá subjektivně vnímanou kvalitou spánku a jejími souvislostmi - únavou, denní spavostí a nespavostí ve starším věku. Pozornost je věnována psychologickým metodám měření spánku a jejich srovnání s objektivními metodami (polysomnografií, aktigrafií). Teoretická část práce vychází ze současných výzkumů na téma kvality spánku, věnuje se psychologickým faktorům, které ve starším věku přispívají ke zvyšování či snižování kvality spánku. V souvislosti s kvalitou spánku je pozornost věnována také výskytu nespavosti ve starším věku ve srovnání s lidmi mladšího věku a možnostem zvyšování kvality spánku. Součástí teoretické části je přehled objektivních a subjektivních metod měření kvality spánku a dalších spánkových charakteristik. Výzkumná část práce je rozdělena na dvě části. První část srovnává kvalitu spánku, denní spavost, únavu a výskyt nespavosti u mladších a starších osob. Vychází z dat z dotazníků PSQI (Pittsburgh Sleep Quality Index), FSS (Fatigue Severity Scale), ESS (Epworth Sleepiness Scale) a ISI (Insomnia Severity Index). Druhá část studie ověřuje validitu psychologických metod měření kvality spánku - dotazníků PSQI, ISI, FSS, ESS a spánkových deníků u starší populace srovnáním s objektivním měřením spánku (polysomnografií, aktigrafií). Zároveň toto srovnání objektivních...
|
|
|
Možnosti využití virtuální reality k remediaci paměťového deficitu u pacientů se schizofrenií
Plechatá, Adéla ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Kognitivní deficit představuje závažný problém ovlivňující životy mnoha pacientů se schizofrenií. Přes značnou variabilitu deficitu, který postihuje téměř všechny kognitivní domény, vystupuje do popředí zejména deficit paměti a exekutivních funkcí, který má přímý dopad na úspěšnost každodenního fungování pacientů. Jelikož farmakologická intervence nepřináší v oblasti kognitivního deficitu uspokojivé výsledky, bývá za efektivní způsob intervence považována kognitivní remediace. Efektivita kognitivně remediačních přístupů byla opakovaně potvrzena rovněž na úrovni strukturálních a funkčních změn mozku. Často diskutovaným problémem, který je spjat s kognitivní remediací, je ale nízká ekologická validita a sporná přenositelnost získaných schopností a dovedností do reálného života. V této práci představujeme vývoj nové úlohy potenciálně využitelné k remediaci deficitu verbální paměti u pacientů se schizofrenií navržené v ekologicky validním prostředí virtuálního supermarketu. V prvních dvou pilotních studiích jsme otestovali funkčnost úlohy u zdravých dobrovolníků a porovnali výkon v úloze s výsledky ve standardních psychologických testech paměti. Po zapracování získaných poznatků z pilotního výzkumu, jsme ověřili možnost využití úlohy u pacientů schizofrenního okruhu onemocnění. Výkon v experimentální...
|
host ::
RSS.