Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití počítačových programů v rehabilitaci po poranění hlavy a mozku
Plechatá, Adéla ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Teoretická část práce se zaobírá možnostmi využití počítačových technologií v oblasti rehabilitace po úrazu hlavy a mozku. Úvodní část nastiňuje problematiku neuropsychologické rehabilitace, její východiska a hlavní modely. Následuje shrnutí pojednávající o výhodách i nevýhodách využití počítačem asistované rehabilitace a krátké seznámení s výzkumy, které se zabývají efektivitou počítačových programů v rehabilitaci. Dále jsou zde uvedeny i nejpoužívanější profesionální rehabilitační programy a oblasti jejich aplikace. Třetí stať je věnována problematice virtuální reality a jejím výhodám oproti jednodušším softwarům. Rovněž zde nalezneme shrnutí poznatků o její účinnosti. Závěrečná kapitola teoretické části popisuje principy a možnosti aplikace EEG biofeedbacku. V krátkosti jsou zde uvedeny studie zaobírající se jeho efektivitou v oblasti rehabilitace osob po poranění mozku. Praktická část představuje návrh výzkumného projektu, který se soustřeďuje na efektivitu neurofeedbacku v rehabilitaci deficitů pozornosti, paměti a exekutivních funkcí u osob po traumatickém poškození mozku. Jedná se o experimentální kontrolovanou a randomizovanou studii.
Cognitive remediation using virtual reality in neuropsychiatric disorders
Plechatá, Adéla ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Podlipný, Jiří (oponent) ; Nikolai, Tomáš (oponent)
Teoretická východiska: Tato práce zkoumá obecnou uplatnitelnost virtuální reality (VR) pro kognitivní remediaci u neuropsychiatrických pacientů. Hlavním cílem práce bylo vytvořit VR úlohy vhodné pro tento účel, posoudit vlastnosti různých VR platforem a stanovit validitu a efektivitu vyvinutého programu u cílové populace. Metoda: Ve studii 1 se zdraví senioři (n = 36) a mladí dospělí (n = 25) zúčastnili nově vyvinuté úlohy Virtual Supermarket Shopping Task (VSST) v imerzivní VR (IVR) nebo neimerzivní VR (non-IVR) za účelem zkoumání jejich charakteristik. Studie 2 hodnotila validitu (n = 21) a spolehlivost (n = 8) Much, nové VR úlohy zaměřené na psychomotorickou rychlost. Ve studii 3 byl VSST administrován 20 pacientům se schizofrenií (SZ) a 20 zdravým kontrolám (HC), aby se vyhodnotila jeho validita. Ve studii 4 se 28 pacientů se schizofrenií nebo depresí zúčastnilo VE programu a standardního programu tužka-papír, aby byla ověřena uplatnitelnost a efektivita obou metod. Výsledky: Ve studii 1 si senioři vedli výrazně hůře v IVR než v non-IVR, kognitivní výkon u mladých dospělých byla stabilní napříč platformami, mladí dospělí preferovali IVR před non-IVR. Studie 2 zjistila významnou korelaci mezi Mouchami a standardními kognitivními testy a test- retest reliabilita přesahovala hodnotu 0,7. Ve studii...
Možnosti využití virtuální reality k remediaci paměťového deficitu u pacientů se schizofrenií
Plechatá, Adéla ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Kognitivní deficit představuje závažný problém ovlivňující životy mnoha pacientů se schizofrenií. Přes značnou variabilitu deficitu, který postihuje téměř všechny kognitivní domény, vystupuje do popředí zejména deficit paměti a exekutivních funkcí, který má přímý dopad na úspěšnost každodenního fungování pacientů. Jelikož farmakologická intervence nepřináší v oblasti kognitivního deficitu uspokojivé výsledky, bývá za efektivní způsob intervence považována kognitivní remediace. Efektivita kognitivně remediačních přístupů byla opakovaně potvrzena rovněž na úrovni strukturálních a funkčních změn mozku. Často diskutovaným problémem, který je spjat s kognitivní remediací, je ale nízká ekologická validita a sporná přenositelnost získaných schopností a dovedností do reálného života. V této práci představujeme vývoj nové úlohy potenciálně využitelné k remediaci deficitu verbální paměti u pacientů se schizofrenií navržené v ekologicky validním prostředí virtuálního supermarketu. V prvních dvou pilotních studiích jsme otestovali funkčnost úlohy u zdravých dobrovolníků a porovnali výkon v úloze s výsledky ve standardních psychologických testech paměti. Po zapracování získaných poznatků z pilotního výzkumu, jsme ověřili možnost využití úlohy u pacientů schizofrenního okruhu onemocnění. Výkon v experimentální...
Využití počítačových programů v rehabilitaci po poranění hlavy a mozku
Plechatá, Adéla ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Teoretická část práce se zaobírá možnostmi využití počítačových technologií v oblasti rehabilitace po úrazu hlavy a mozku. Úvodní část nastiňuje problematiku neuropsychologické rehabilitace, její východiska a hlavní modely. Následuje shrnutí pojednávající o výhodách i nevýhodách využití počítačem asistované rehabilitace a krátké seznámení s výzkumy, které se zabývají efektivitou počítačových programů v rehabilitaci. Dále jsou zde uvedeny i nejpoužívanější profesionální rehabilitační programy a oblasti jejich aplikace. Třetí stať je věnována problematice virtuální reality a jejím výhodám oproti jednodušším softwarům. Rovněž zde nalezneme shrnutí poznatků o její účinnosti. Závěrečná kapitola teoretické části popisuje principy a možnosti aplikace EEG biofeedbacku. V krátkosti jsou zde uvedeny studie zaobírající se jeho efektivitou v oblasti rehabilitace osob po poranění mozku. Praktická část představuje návrh výzkumného projektu, který se soustřeďuje na efektivitu neurofeedbacku v rehabilitaci deficitů pozornosti, paměti a exekutivních funkcí u osob po traumatickém poškození mozku. Jedná se o experimentální kontrolovanou a randomizovanou studii.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.