|
|
Vztah mezi velikostí vajec a dobou inkubace u gekonů
Mrskočová, Jana ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Předchozí studie vztahu mezi velikostí vejce a dobou embryonálního vývinu ukazovaly pozitivní korelaci mezi oběma veličinami na mezidruhové úrovni, tudíž se nabízí myšlenka, že doba vývinu by mohla být limitujícím faktorem pro zvětšování velikosti vajec během evoluce. Některé výzkumy plazů na mezidruhové i vnitrodruhové úrovni tuto korelaci nepotvrzují. Zároveň je vztah mezi dobou vývinu a velikostí vejce ovlivněn mnoha faktory, například posuny v ontogenetických stádiích embrya v době snesení vejce, vlivem teploty a vlhkosti prostředí, přítomností diapauzy během embryonálního vývinu či synchronizací doby líhnutí mláďat, které autoři předchozích studií vůbec nezohlednili nebo je odfiltrovali nesprávným způsobem. Myslím si, že většinu těchto faktorů lze dobře kontrolovat u vnitrodruhových studiích, zároveň ale v rámci druhu bývá malá variabilita ve velikosti vajec, což znemožňuje spolehlivý test přítomnosti korelace. Řešením může být porovnání blízce příbuzných druhů s velkou variabilitou ve velikostech vajec, zde provedené u gekonů rodu Paroedura a gekončíků (čeleď Eublepharidae). Vliv teploty jsem odstranila porovnáváním dob inkubace ve dvou stejných konstantních teplotách. Výsledky ukazují, že na této užší škále není patrná korelace doby vývinu s velikostí vejce. Zdá se tedy, že doba embryonálního vývinu...
|
|
|
Adaptivní radiace rodu Rattus
Skalíková, Hana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
nou skupinou hlodavců žijící v ihovýchodní Asii. Patří zde významní škůdci a rezervoáry zoonóz. Přesto se o řadě druhů ví jen velmi málo. Máme k této práci jsou shrnuty poznatky o všech 66 druzích rodu a o dalších 10 druzích rodů popsán výskyt a ekologie jednotlivých druhů a také vztah mezi ekologií a morfologií (velikostí těla a hlavy, délkou ocasu, velikostí tlapy a velikostí ucha). Bylo zjištěno, že velikost těla se liší ve morfologické znaky (délka ocasu, velikost tlapy a velikost ucha) závisí na velikosti těla. Součástí práce je také zmapování adaptivní radiace krys. V minulosti se rozdělily na několik é se dnes odlišují svým geografickým výskytem a svou ekologií. Práce se také zaměřuje na komenzální druhy. Jak se ukázalo, komenzální druhy vznikly v několika liniích. Komenzální způsob života tedy vznikl několikrát nezávisle na sobě. Úspěšnost komenzálníc druhů se také v různých skupinách liší. V diskuzi se zabývám otázkou, jaké faktory umožnily některým komenzálním druhům být o tolik úspěšnější než jiným. Klíčová slova:
|
|
| |
|
| |
|
|
Chování tří populací myši domácí ( Mus musculus sensu lato) v baterii pěti behaviorálních testů: vliv poddruhové příslušnosti a komensálního způsobu života
Voráčková, Petra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent)
Pojempersonalitase dnesobjevujestále častějivpsychologickýchstudiíchlidí,ale také zvířat. Studiumpersonalitynámpomáhádefinovatjednotlitvérysychování,které se mohoulišitvrámci věku,pohlaví,druhůneboprostředí.Behaviorálnítestysloužíkodhalenítěchtoprvkůchovánía dokážourozdělitzvířatadorůzných variabilníchskupin. Předmětemnašehobádáníse stalytři populace myši domácí(Mus musculussensulato),které jsme otestovali vtestechvolnéexplorace,nucené explorace,hole-boardtestu,testuvertikálníaktivityave vyvýšenémkřížovémbludišti.Testymělyodhalit,zdase tytomyši budoulišitve svémchovánív rámci pohlaví,komenzalismunebopoddruhu. Zjistili jsme(svýjimkoujednohotestu),že ve vnitropopulačnívariabilitějsourozdílyvelmimalé,avšak mezipopulačnírozdílyjsouvlivemkomenzalismuapoddruhovépříslušnosti velkéajasně zřetelné. Klíčováslova:Mus musculus,komenzalismus,openfieldtest,Elevatedplus-maze,Principal ComponentAnanlysis(PCA)
|
|
|
Hormonální kontrola pohlavně-dimorfních znaků ještěrů
Schořálková, Tereza ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Reichard, Martin (oponent) ; Frynta, Daniel (oponent)
Disertační práce se zabývá hormonální kontrolou pohlavního dimorfismu u ještěrů a je tvořena čtyřmi příspěvky. Pohlavní hormony jsou důležité pro vývoj a regulaci pohlavního dimorfismu, jednotlivé znaky jsou však ovlivňovány různými mechanismy. Samčí sexuální chování gekona Eublepharis macularius je regulováno testosteronem a lze jej úspěšně indukovat také u samic, jen náběh a vyhasínání jednotlivých prvků chování trvá déle než u samců. Nástup a vyhasínání znaků nejsou ani u jednoho pohlaví okamžité, s čímž je nutné v experimentech využívajících hormonální manipulace počítat, což se v předchozím výzkumu nedělo. U dalšího druhu gekona Paroedura picta stimuluje expresi samčího sexuálního chování u samic testostosteron i dihydrotestosteron. Samčí ofenzivní agrese se však u samic objevuje pouze po dodání testosteronu, který tím, že je v mozku aromatizován na biologicky aktivní estradiol, patrně stimuluje ofenzivní chování jen nepřímo. Oba androgeny také u samic stimulují růst samčích kopulačních orgánů. Se sexuálním chováním obou druhů gekonů je spojené i rozpoznání pohlaví, které umožňují znaky vyvolané působením gonadálních androgenů u samců, kdežto pro rozpoznání jedince jako samice není nutný specifický samičí feromon kontrolovaný ovariálními hormony. Pohlavní rozdíly ve velikosti těla gekonů vznikají...
|
|
|
Biologie nekomensálních populací myši domácí (Mus musculus sensu lato) Blízkého Východu
Slábová, Markéta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
ZÁVĚR - 114 - 6 Závěr Předložená disertační práce přispívá k poznání nejrůznějších aspektů biologie nekomensálních populací myši domácí (Mus musculus sensu lato). Ačkoliv jsou myši velmi častým modelových organismem, pozornost se téměř výhradně soustřeďuje buď na myši laboratorní, nebo na příslušníky komensálních populací. Nicméně vznik komensalismu jistě znamenal rozsáhlé změny ve způsobu života, chování, morfologii i sociálním uspořádání myší. Cílem práce bylo alespoň částečně zaplnit tuto mezeru v poznatcích o tomto jinak důkladně probádaném druhu. Práce se soustředí zejména na nekomensální populace Mus musculus domesticus obývající Blízký Východ a zjištěné poznatky porovnává s výsledky získanými studiem komensálních populací M. m. domesticus i M. m. musculus. Výsledky jsou rovněž diskutovány se znalostmi o jiných volně žijících evropských a blízkovýchodních druzích rodu Mus (M. spicilegus, M. macedonicus, M. spretus). Výsledky prezentované v této disertační práci ukazují, že se komensání a nekomensální populace jednoho druhu mohou výrazně lišit v některých aspektech své biologie. V předložené disertační práci jsou prezentované následující dílčí výsledky: ⇒ Komensální a nekomensální populace M. m. domesticus se výrazně liší v míře agonistického chování během dyadických střetů v neutrálním prostředí....
|
|
|
Populační struktura afrických populací hodnocená pomocí Alu inzercí.
Fajkošová, Zuzana ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Populačně-genetická studie byla provedena na 188 nepříbuzných jedincích z 5 sahelských populací. Pomocí 16 polymorfních Alu inzercí byl studován vztah pasteveckých Fulbů k usedlým populacím různého jazykového pozadí a různého geografického původu. Tato bialelická multilokusová data byla vhodná i k aplikaci bayesiánského klastrovacího přístupu. Byla zjištěna divergence Fulbů od usedlých populací západoafrického sahelu (Kassenů a Mossiů) a podobnost s východoafrickými Somálci. V kontextu dosud získaných genetických dat je možné interpretovat tyto výsledky jako možný doklad saharského původu fulbské diaspory, k níž došlo v souvislosti s vysycháním Sahary před 6 000 lety. Po původní migraci této pastevecké populace do západní Afriky muselo ovšem docházet k integraci převážně žen (genovému toku mtDNA) z lokálních zdrojů. Songhajská populace vykazovala na rozdíl od fulbské signál recentního míšení, které odpovídá jazykovým a historickým závěrům. KLÍČOVÁ SLOVA Alu inzerce, Fulbové, populační genetika, sahel
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující vznik a trvání potravních averzí
Křístková, Barbora ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Vznik potravních averzí je specifickým typem asociačního učení. Od klasického podmiňování se odlišuje hlavně výrazně delším intervalem mezi podmíněným a nepodmíněným podnětem při vzniku potravních averzí bývá nejčastěji použito stopové podmiňování, při kterém je podmíněný podnět následován podnětem nepodmíněným po určitém časovém intervalu. Potravní averze většinou vzniká už po prvním kole podmiňování. Nepodmíněným podnětem může být nevolnost způsobená celou řadou chemických látek. Jako nepodmíněný podnět může působit i nevolnost způsobená radiací, nuceným anebo dobrovolným pohybem, rotací,… Nejčastěji používaným nepodmíněným podnětem je chlorid litný. Potravní averze byla prokázána jak u bezobratlých živočichů, tak i u obratlovců. Potravní averze nebyla prokázána u obojživelníků.
|
host ::
RSS.