|
|
Gender dysforie u osob s poruchou autistického spektra
Lukina, Julie ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá gender dysforií (GD) u osob s poruchou autistického spektra (PAS). Ke zkoumání této problematiky byl zvolen kvantitativní výzkum, jehož hlavním cílem bylo zjistit, zdali u jedinců s PAS s mírnou symptomatikou dochází k vyššímu výskytu GD či k vyšší míře GD v porovnání s neurotypickou populací (bez autismu; NT). Hlavní metody použité v tomto výzkumu byly: dotazník Autistického kvocientu (AQ-10) a Dotazník Gender Identity/Gender dysforie u adolescentů a dospělých (GIDYQ-AA), díky němuž bylo možné zjistit míru GD a potenciální výskyt diagnózy genderové inkongruence (GI; dle MKN- 11). Výzkumný soubor tvořilo 196 respondentů ve věku 16-74 let. Ve skupině PAS bylo 90 osob a srovnávací skupina běžné populace (NT) čítala 106 jedinců. Zatímco v NT skupině nikdo neuvedl transgender identitu, v PAS skupině 2,2 % respondentů sdělilo, že jsou transgender, a 14,4 % osob si nebylo jisto transgender identitou. Na základě výsledků GIDYQ- AA 4,4 % lidí s PAS dosahovalo nízkého skóru značící možnou přítomnost diagnózy GD (GI). Výzkum zjistil, že ženy s PAS měly signifikantně větší míru GD než ženy v běžné populaci i než muži s PAS. Celkově respondenti s PAS dosahovali statisticky významně menšího skóru v GIDYQ-AA i ve všech jeho subškálách než běžná populace. Dále se zjistil negativní vztah...
|
|
|
Využití dynamické a statické diagnostiky u dětí s poruchou attachmentu
Slabá, Andrea ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Šporclová, Veronika (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl porovnat výsledky získané statickou a dynamickou diagnostikou u dětí s poruchou attachmentu v předškolním věku v oblasti kognitivních funkcí. V rámci dynamické diagnostiky je využívána metoda ACFS-cz, konkrétně čtyři subtesty: Třídění, Krátkodobá auditivní paměť, Krátkodobá vizuální paměť, Doplňování sekvenčních vzorců. Využívaná metoda statické diagnostiky je Woodcock-Johnson IV COG, konkrétně čtyři subtesty: Vizualizace, Verbální pozornost, Rozpoznávání obrázků, Analýza-Syntéza. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 16 dětí předškolního věku (3 až 6, resp. 8 let) umístěných v ústavní péči. Závěry výzkumu ukázaly, že mezi výsledky pretestu ACFS-cz a výsledky Woodcock-Johnson IV COG neexistují rozdíly. Zatímco porovnání výsledků posttestu ACFS-cz s Woodcock-Johnson IV COG prokázalo signifikantní rozdíly ve třech zkoumaných oblastech (Kategorizace, Krátkodobá auditivní paměť, Krátkodobá vizuální paměť). Z dynamické diagnostiky vyplynuly vhodné intervence pro kognitivní rozvoj dětí v ústavní výchově. Klíčová slova ACFS, Woodcock-Johnson IV COG, kognitivní funkce, porucha attachmentu, předškolní období
|
|
|
Stravovací návyky dětí s poruchou autistického spektra
Hrdličková, Kristýna ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šporclová, Veronika (oponent)
Práce se ve své literárně-přehledové části věnuje objasnění mechanismů regulace příjmu potravy, vlivu rodiny na stravovací návyky dětí, stravování dětí ve věku od 2 do 6 let a specifikům stravování dětí s poruchou autistického spektra. Dále je představena metodologie a výsledky realizovaného výzkumu. Rodiče dětí s PAS (N = 34) a typicky se vyvíjejících dětí (N = 24) ve věku 2-6 let vyplnili sérii dotazníků. Skupiny dětí se mezi sebou lišily v oblíbenosti potravinové kategorie "ovoce" (méně oblíbená dětmi s PAS, M = 3,58, SD = 0,9, Mdn = 3,86 vs. M = 4,05, SD = 0,61, Mdn = 4,17, Mann Whitney U = 236, p = 0,046); v množství nikdy neochutnaných potravin (více u dětí s PAS, M = 15,2, SD = 11,7, Mdn = 10,5 vs. M = 5,6, SD = 6,4, Mdn = 4,0, U = 134, p < 0,001); a v četnosti emočního přejídání (častější u dětí s PAS, M = 1,84, SD = 0,846, Mdn = 1,75 vs. M = 1,38, SD = 0,466, Mdn = 1,25). Rodiče dětí s PAS častěji dávali svým dětem něco k jídlu, když zažívaly silné emoce (M = 2,12, SD = 0,646, Mdn = 2 vs. M = 1,35, SD = 0,550, Mdn = 1). Klíčová slova stravování, porucha autistického spektra, předškolní věk
|
|
|
Kognitivní profil dětí s poruchou autistického spektra v mladším školním věku
Krejčová, Adéla ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Poruchy autistického spektra patří v posledních letech mezi vážné a velmi diskutované společenské téma, a to jak z hlediska závažnosti, tak stále zvyšující se četnosti výskytu. Samotný psychodiagnostický proces je často velmi náročný, nevyhnutelnou součástí komplexního vyšetření je také měření kognitivních schopností dítěte. Výsledky tedy mohou být nesmírným přínosem pro psychologickou diagnostiku, klinickou praxi a oblast vzdělávání. Cílem diplomové práce a výzkumného šetření je získání informací o kognitivním profilu dětí s poruchou autistického spektra v porovnání s dětmi neurotypickými, ve věkovém rozmezí šesti až dvanácti let. Testování proběhlo ve výzkumném souboru 80 respondentů, přičemž 40 respondentů bylo ve výzkumné a 40 v kontrolní skupině. Každý účastník výzkumu absolvoval testování pomocí Wechslerovy inteligenční baterie (WISC-III), skupina dětí s PAS podstoupila také subtest Teorie mysli z neuropsychologické baterie A Developmental Neuropsychological Assessment (NEPSY-II). Mezi skupinou dětí s PAS a kontrolní skupinou byl nalezen statisticky významný rozdíl v celkovém IQ, verbálním IQ a performačním IQ. Významný rozdíl mezi skupinami byl nalezen také ve všech sledovaných indexech (ISP, IPU, IKO, IRZ). Porovnány byly také všechny verbální a performační subtesty. V oblasti teorie mysli...
|
|
|
Psychologické souvislosti umírání blízkého člověka u mladých dospělých
Pikola, Michal ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Šporclová, Veronika (oponent)
Umírání blízké osoby potká v životě téměř každého člověka. Představuje perspektivu konce existence, k níž je ovšem mnohdy náročné se vztáhnout. To je pochopitelné, protože žijící člověk si zpravidla nechce představovat svou smrt - ukazuje se nicméně jako důležité umět smrt a umírání ve smyslu poslední etapy života přijmout. Teoretická část práce charakterizuje fenomény smrti a umírání a jejich psychologický kontext, stejně jako např. truchlení. Dále je popsána paliativní péče jako obor, který smrt a umírání, resp. péči o umírající a jejich blízké, považuje za své primární těžiště práce. Nakonec je v teoretické části rozebrán wellbeing a copingové strategie ve vztahu ke smrti a umírání jako k nevšedním situacím, kde se projevují nejrůznější vlivy a procesy ovlivňující tyto psychologické charakteristiky. Empirická část se zaměřuje na propojení wellbeingu a copingových strategií s procesem umírání blízké osoby u mladých dospělých. Lidé v této věkové skupině již za uplynulou dobu života běžně mají několik různých zkušeností s umíráním a smrtí blízkých osob, ať už se jedná o příbuzné či jiné blízké. Výsledky výzkumného šetření poukázaly na širokou škálu využívaných copingových strategií a rovněž na to, že okolnosti podmínek a kvality umírání člověka mohou zásadním způsobem ovlivňovat, jak je celá...
|
|
|
Kompenzační mechanismy jedinců s mírnější formou poruch autistického spektra v souvislosti s genderovými charakteristikami
Semrád, Martin ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá kompenzačními mechanismy používanými lidmi s mírnou formou poruch autistického spektra (zkr. PAS) v sociálních situacích. Kompenzační mechanismy bývají v kontextu PAS označovány také jako kamufláž, protože skrývají projevy autismu. Kamufláž podle výzkumných zjištění může komplikovat diagnostický proces a vést k tomu, že u některých lidí a zejména u žen nebývají PAS rozpoznány. Teoretická část práce se věnuje popisu současného pojetí PAS. Předloženy jsou zde informace o diagnostickém procesu a symptomatice PAS. Jsou zde popsány rozdíly v závažnosti PAS a odlišné projevy autismu u mužů a žen. Poslední kapitola se zabývá problematikou kompenzačních mechanismů a kamufláže u lidí s PAS. V empirické části práce je realizován kvantitativní výzkum, který pomocí překladu dotazníku CAT-Q (Camouflaging Autistic Traits Questionnaire) distribuovaného online zjišťoval míru kamufláže u 170 respondentů. Výsledky výzkumu ukázaly vyšší míru kamufláže u skupiny lidí s mírnou formou PAS v porovnání s lidmi bez této diagnózy. Výzkum dále zjistil, že míra kamufláže byla u skupiny žen s PAS vyšší než u mužských probandů. Nalezena byla také pozitivní korelace mezi vyšší mírou kamufláže a vyšším věkem při stanovení diagnózy. Tato zjištění korespondují s hypotézou, že kamufláž může mít vliv na...
|
|
|
Videotrénink interakcí a možnosti jeho využití u systému rodin s dětmi s PAS
Bendová, Hana ; Šporclová, Veronika (oponent)
Rigorózní práce se věnuje videotréninku interakcí v systému rodin s dětmi s poruchou autistického spektra. Jejím cílem je shrnutí základních informací i nových poznatků k jednotlivým klíčovým oblastem a na jejich základě detailně popsat tuto metodu práce se zvolenou cílovou skupinou. Práce je klasicky rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část práce představuje metodu videotrénink interakcí. Popisuje základní fakta vztahující se k poruchám autistického spektra, především k jejich typickým projevům v batolecím období. Věnuje se také systému rodin s dítětem s poruchou autistického spektra i jeho jednotlivým členům. Uvedeny jsou možnosti aktuálně dostupných služeb pro tyto rodiny, stejně tak jako současné informace z oblasti využití videotréninku v systému zmíněných rodin. Empirická část práce prezentuje výzkum založený na čtyřech případových studiích. Ten přibližuje použití metody videotrénink interakcí v systému rodin s dětmi s poruchou autistického spektra. Všímá si jeho efektu na samotné dítě s touto poruchou. Sleduje také, jak práce s ním ovlivňuje další ze členů rodiny a jejich vzájemné vztahy.
|
|
|
Interakce rodič - dítě s poruchou autistického spektra
Župová, Veronika ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
1 Abstrakt: Tématem diplomové práce je interakce rodič-dítě s PAS. V teoretické části je věnována pozornost psychickému vývoji neurotypického dítěte v předškolním věku a dítěte s PAS v oblastech sociálních dovedností, řeči a hry. Důraz je kladen na sociálně-emočně-komunikační reciprocitu v kontaktu rodič-dítě. Další kapitola je věnována specifikům výchovy dětí s PAS. Empirická část obsahuje kvalitativní výzkum s cílem prozkoumat individuální variabilitu sociálně-komunikačního chování v dyadické interakci rodič-dítě s PAS. Pomocí pořízených videozáznamů byly analyzovány sociálně reciproční dovednosti, frekvence a kvalita vzájemných interakcí a iniciace kontaktu ze strany dítěte i jeho reakce na navázání kontaktu ze strany rodiče. Zvláštní pozornost byla u dětí věnována zrakovému kontaktu. Výstupem práce jsou praktická doporučení pro matky, podrobné kvalitativní analýzy pozorovaných interakcí a detailnější popis sociálně-komunikačního chování dětí s PAS. Klíčová slova: interakce rodič-dítě s PAS, sociální dovednosti, sociálně-komunikační vzájemnost, sociálně- emoční reciprocita, hra předškolního dítěte, předškolní dítě s PAS
|
|
|
Sebepojetí dětí s ADHD
Švingerová, Adéla ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Šnoblová, Vladěna (oponent)
Cílem literárně přehledové části je shrnout vědecké poznatky o vývoji dětí s diagnózou ADHD, přiblížení jejich problémů a následných změn v jejich sebepojetí. První kapitola je věnována ujasnění terminologie týkající se poruchy ADHD, utřídění pojmů a nastínění diagnostických kritérií. Druhá kapitola je zaměřená na vývojové odlišnosti dětí s ADHD od běžného vývoje, kdy se věnuji vývoji až do mladšího školního věku. Charakteristiky optimálního vývoje doplňuji studiemi zabývajícími se problematikou ADHD a vývojem takto diagnostikovaných dětí. Třetí kapitola je pro tuto práci stěžejní a shrnuje poznatky studií, ve kterých hraje hlavní roli sebepojetí dětí s ADHD (zejména mladšího školního věku). Zabývám se jednak problematikou změny sebepojetí oproti normě, ale také příčinami, které tyto transformace způsobují. Návrh výzkumného projektu popisuje dotazníkové šetření porovnávající sebepojetí dětí školního věku s diagnózou ADHD a bez ní. Vycházím z předpokladu, že sebepojetí se liší, a zajímám se o jeho spojitost s výchovným stylem. Cílem výzkumného návrhu je odhalení rozdílů v sebepojetí a výchově dětí s ADHD a nediagnostikovaných vrstevníků.
|
|
|
Léčba a terapie depresivních poruch u dětí a adolescentů
Slezáková, Karolína ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku deprese u dětí a dospívajících. Literárně přehledová část se věnuje vymezení základních pojmů, na které navazuje kapitola zaměřená na etiologii, prevalenci, symptomy a prognózu deprese u dětí a dospívajících. Dále jsou uvedeny komorbidní diagnózy spojeny s depresivní poruchou u dětí a dospívajících a diagnostika depresivních poruch. Jádrem celé bakalářské práce je kapitola zabývající se psychoterapeutickými a farmakoterapeutickými možnostmi léčby a terapie depresivních poruch u dětí a dospívajících. Součástí bakalářské práce je i návrh výzkumného projektu, který je zaměřen na tvorbu designu kvalitativního výzkumného designu. Výzkumný projekt se zabývá postoji rodičů vůči psychoterapii a farmakoterapii z hlediska léčby a terapie jejich dítěte s depresivní symptomatikou. Klíčová slova: Deprese, léčba, terapie, děti, dospívající
|
host ::
RSS.