|
|
Důvěra ve vztazích mezi učiteli a začínajícím školním psychologem
Suchardová, Lenka ; Viktorová, Ida (oponent) ; Štech, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem výzkumu bylo zjistit, jakými způsoby může školní psycholog získávat důvěru učitelů a jaké podoby může důvěra mezi učiteli a začínajícím školním psychologem mít na jedné konkrétní škole, která má řadu specifik. Byly použity tyto metody: pozorování, rozhovory, analýza dokumentů, autoanalýza. Jejich prostřednictvím byly zjištěny kategorie klíčové pro získání důvěry učitelů ve školního psychologa. Ty byly porovnány s jinými výzkumy v této oblasti. Analýza dokumentů ukazuje konkrétní podoby vztahů mezi učiteli a začínajícím školním psychologem.
|
|
|
Blog - Pohled na hubnutí jako maladaptivní copingovou strategii
Neuwirthová, Barbora ; Kučera, Miloš (oponent) ; Viktorová, Ida (vedoucí práce)
Tématem práce jsou různé způsoby hubnutí jako maladaptivní copingové strategie, zaznamenávané prostřednictvím blogů, a existence on-line komunity osob okolo blogů (věnujících se podobnému tématu). Na základě prvotní analýzy empirického materiálu byla zachycena "tvář" typického blogu v této oblasti - rubriky, které jej typicky tvoří a kategorie, jimiž lze blog popsat. Za klíčové kategorie byly označeny věk autorek a jejich vztah k poruchám příjmu potravy. Skrze ně pak bylo nahlíženo na ostatní rubriky a kategorie a byly hledány jejich podobnosti a naopak proměny v závislosti na klíčových kategoriích. Prostřednictvím podrobné práce s daty byl formulován předpoklad, podle něhož se mladší dívky budou spíše stylizovat (tj. explicitně se hlásit k pro-ana) a starší budou spíše formulovat neutrální vztah k poruchám příjmu potravy. Ve vzorku byly rozpoznány hlavní skupiny blogů definované podle věku autorek a jejich vztahu k PPP, které byly posléze analyzovány z hlediska formy i obsahu a navzájem porovnávány. Současně bylo potřeba popsat zvláštní skupiny blogů - nositelů nějaké specifické charakteristiky (kdy určitý prvek byl či nebyl přítomen na rozdíl od většiny blogů). Pohled na celý vzorek byl ukončen hledáním konkrétních podob vztahu mezi poruchami příjmu potravy a způsobem vedení blogu a novým pohledem na...
|
|
|
Představy dětí předškolního věku o škole
Voříšková, Daniela ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Cílem této práce bylo /jistil, jak dalece komplexní mají představ u o škole děti. kterým do začátku školní docházk) zbyv a jen několik měsíců. 1 'ka/alo sc. že se objevují určité rozdíly v této komplexnosti, které jsou podmíněny věkem dítěte a úrovni dosaženého v/dělánt rodičů. Významná je existence staršího sourozence, len se nam ukazuje jako nejdůležitější zdroj informací o škole. Na základě informací ze svého okolí a také /e svých vlastních zkušenost! si dítě již v předškolním věku utváří představu o škole, o tom, co ho v ní čeká. Bylo prokázáno, že zásadní vliv v tom, jakou představu o škole si dítě utvoří má jeho rodina (především starší sourozenec). Nezanedbatelnou roli zde ale hraje také fakt. že dítě navštěvuje předškolní zařízení. Přestože v žádné ze sledovaných mateřských škol neprobíhá speciální příprava na vstup do základní školy, např. na změnu režimu dne (výuka podle Školního vzdělávacího programu podle názoru dotazovaných učitelek v tomto směru velké změny nepřináší, je zaměřena na individuální rozvoj každého dítěte), domnívám se, že důležité je to, že dítě školku navštěvuje. "l oto dítě je nuceno si zvyknout na kolektiv stejně starých dětí. Je vedeno ke spolupráci s ostatními a v určitých chvílích se jim musí také podřídit. V mateřské škole se dítě naučí přijímat autoritu učitelky. Musí se...
|
|
|
Dětská kresba v předškolním věku
Dědečková, Adéla ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Viktorová, Ida (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá dětskou kresbou - zejména jejím vývojem. Nejprve čtenáře uvádím do základní teorie, kde je seznamuji s některými názory, proč dítě kreslí, dále pak s vývojem dětské kresby, jejími typickými znaky a některými jejími kategoriemi. V praktické části této práce uvádím čtenáře do prostředí mateřské školy, kde probíhalo sbírání obrázků, a představuji jednotlivé děti, jejichž kresba je v této práci použita. Následně se v této práci věnuji rozboru kresby - a to nejprve z pohledu jednotlivých dětí, poté z pohledu stanovených kategorií a nakonec z pohledu skupin utvořených podle věku dětí, kde se zároveň snažím určit, jak děti kresbou odpovídají svému věku. Dále se zmiňuji o některých individuálních projevech typických pro kresbu jednotlivých dětí. Na závěr přikládám jako přílohu všechny rozebírané obrázky.
|
|
|
Podpis dětí v předškolním věku
Kociánová, Anna ; Kučera, Miloš (oponent) ; Viktorová, Ida (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je podpis dětí v předškolním věku. Teoretická část si tedy nejdříve bude klást otázku, co je to vlastně podpis a jak jej lze charakterizovat. Základními komponentami podpisu byly stanoveny písmo a vlastní jméno, proto právě tyto dva fenomény budou podrobně studovány, a to zejména z hlediska jazykovědného a sémiotického. Protože podpis dětí v předškolním věku nepatří mezi klasické reprezentanty podpisu, od uvedených definic se liší a má specifické parametry související s vývojovou etapou jedince, je třeba tento fenomén nahlížet též z pohledu psychologického. Budou uvedeny tři zahraniční studie, které se tímto tématem zabývaly, a to výzkumy E. Ferreiro (1982), G. Hildreth (1936) a M. R. Honey (2002). Všechny tři práce pohlíží na podpis z vývojového hlediska, zachytávají jeho vývojovou kontinuitu, a některé navrhují i různé způsoby využití těchto poznatků k další pedagogickým a psychologickým účelům. Praktická část posléze nabídne vlastní výzkumný materiál, jeho analýzu a interpretaci. Jedná se o kvalitativní výzkum s použitím zúčastněného pozorování, rozhovoru a následné analýzy výtvorů. Naše kategorizace podpisu byla založena zejména na grafických parametrech, dále na chápání podpisu samotnými pisateli, a to vše v závislosti na věku. Výsledky byly následně konfrontovány s výše...
|
|
| |
|
|
Sourozenecký vztah v mladším školním věku
Pacnerová, Helena ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Tato rigorózní práce se zaměřuje na mapování sourozeneckého vztahu u dětí v mladším školním věku. Za svůj cíl si klade nalézt specifická témata, která v tomto vztahu v mladším školním věku vystupují. Odpověď hledá v odborné literatuře a kvalitativním výzkumu, který má za cíl uskutečnit sondu do prožívání sourozeneckého vztahu u osmi až desetiletých dětí. Na základě výsledků výzkumu se práce orientuje na rozbor dvou stěžejních témat, kterými jsou hry a konťliktní situace dětí. V jejich analýze se zobrazuje zcela konkrétní prožitek sourozeneckého vztahu dětí. Nalezneme zde informace o tom, jak své sourozence, sourozenecký vztah a sebe sama v rámci vztahu reflektují děti v mladším školním věku. Práce zachycuje společné a rozdílné rysy vztahu u dětí stejného a opačného pohlaví, nahlíží na vztah očima dětí dvou základních sourozeneckých pozic a zvýrazňuje obraz vztahu typický pro jednotlivé sourozenecké konstelace. Díky poznatkům několika autorů, kteří se sourozeneckými vztahy zabývají, jsou výsledky výzkumu vysvětleny v souvislosti s dynamickými ději vztahu, jako je ambivalence, rivalita, identifikace a deidentifikace.
|
|
| |
|
|
Psychologické aspekty čtenářství a jeho ontogeneze
Andrlová, Lenka ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá tématem čtenářství. Formou kvalitativního výzkumu mapuje četbu žáků středního odborného učiliště a nástavbového studia, tedy mladých lidí ve věku 1 5 - 3 2 let. Zabývá se především dvěma tématy, a to procesem četby (výběrem knihy, četbou knihy a dozníváním knihy) a čtenářským vývojem. Formou individuálních rozhovorů pak zachycuje jemné aspekty čtenářství a prožitků, z něj plynoucích. Dále charakterizuje jednotlivá čtenářská stadia v závislosti na fyzickém věku čtenáře.
|
|
|
Volba povolání žáků a žákyň devátého ročníku z hlediska genderové perspektivy
Kvěchová, Lenka ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Ve své práci jsem tedy dospěla k následujícím závěrům. Žáci a žákyně jsou jak v rodině, tak i ve škole ovlivňováni genderovými stereotypy, stejně jako všichni lidé. Pod jejich vlivem pak probíhá příprava na volbu povolání i samotné rozhodnutí pro další studijní dráhu. Právě na základě tohoto faktu se volba povolání u chlapců a dívek odlišuje. Do tohoto procesu vstupují nejvíce nejrůznější faktory: vzdělanostní úroveň rodičů, jejich postoje k mužům a ženám obecně, školní výsledky, zájem o daný obor, ale i informace o škole, atmosféra školy a snadnost přijetí. Plánování budoucnosti není v tomto věku dívek a chlapců příliš jasné a strukturované, ale opět podléhá genderovým stereotypům. Dívky se orientují spíše na rodinu, chod domácnosti a péči o děti. Chlapci berou jako povinnost pracovat a vydělávat peníze pro zajištění rodiny, ke které se vztahují velmi nejasně. Z celého šetření dále vyplývá, že škola nemá (podle explicitních vyjádření samotných žáků/yň) příliš velký vliv na rozhodování a volbu povolání jedinců. Ze způsobu uvažování o pracovních možnostech mužů a žen se zdá, že v rámci určité přípravy na volbu povolání formuje uvažování žáků/yň v tomto oboru. K vedení k rovným příležitostem však systematicky na půdě školy nedochází. Žáci a žákyně vnímají segregaci na trhu práce prostřednictvím vlastních...
|
host ::
RSS.