|
|
Hřebečtí Němci ve staré vlasti a v Německu
Procházková, Jana ; Soukupová, Blanka (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Magisterská práce je věnována současné identitě českých Němců z jazykového ostrova Hřebečsko, tématu závažnému jak z hlediska česko-německých vztahů, tak z hlediska nacionalismu. Identita je zde definována jako trojrozměrný fenomén: odpověď na otázku, kým (ne) jsem, jak se (ne) prezentuji a jak jsem (ne) vnímán. V práci je věnována pozornost problému vlastního sebezařazení menšiny do společenského kontextu (z pohledu dvanácti pamětníků vysídlení Němců z Československa po druhé světové válce, dnes aktivním v Hřebečském vlasteneckém spolku, a z pohledu regionální sudetoněmecké literatury a tisku).
|
|
|
Insularity and connection in E.M. Forster's Howards End and A Passage to India
Rezková, Jana ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
E.M. Forster zil v dobe, kdy anglicka spolecnost proch:izela radou zmen a kdy se zacaly viditelne projevovat rozpory a nerovnosti uvnitr spolecnosti. Forster si byl techto zmen a nerovnosti vedom a jako zastance liberalismu je povaioval za negativni, stejne tak jako nesoulad v jakekoliv jine oblasti zivota. Jakje patme zjeho romanu a eseju, Forster si nejvice cenil pratelstvi, toleranci a svobodu jedince. Jednou z jeho stezejnich myslenek je snaha dosahnout harmonie a celistvosti ve vsech aspektech zivota. Je tak tfeba sjednotit hmotne a duchovni stranky zivota a zaroveii dosahnout harmonie v ramci cele spolecnosti. Lide maji tendenci uzavirat se v Uzkem okruhu sobe podobnych jedincu a projevovat nezajem, netoleranci, nebo dokonce nepratelstvi vliCi ostatnim spolecenskym skupinam. K dosaieni harmonie uvnitr spolecnosti je tfeba prekonat bariery mezi lidmi, at' uZ spolecenske, nabozenske nebo kulturni, pomoci navazovarn hodnotnych pratelstvi. Forsterovy dva nejznamejsi romany, Rodinne sidlo (1910) a Cesta do Indie (1924), se odehravaji v ruznem prostredi i dobe, ale oba romany vyobrazuji nejednotnou spolecnost, ve ktere existuji znacne nerovnosti a lide z ruznych spolecenskych skupin ziji sice na jednom miste, ale pfilis spolu nekomunikuji. Ruzne spolecenske skupiny tak ziji izolovane vedle sebe, ale ne...
|
|
|
Blindness and Obsession: Vladimir Nabokov's Lolita and Laughter in the Dark
Rychnovská, Tereza ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Z mnoha knih a studii, ktere byly napsany 0 dile Vladimira Nabokova, se maloktera zabyva jakymkoli srovnanim dvou z jeho del, Lolity a Smichu ve tme. Jde 0 romany, ktere vznikly ve velmi odlisnem prostredi - v dvou ruznych etapach Nabokovova zivota. Roman Smich ve tme byl vydan v roce 1933 rusky pod nazvem Kamera Obskura pod pseudonymem Sirin, Pozdeji nebyl Nabokov spokojen s jeho prekladem do angli6tiny a sam ho v roce 1938 prelozil pod nazvem Laughter in the Dark. Naproti tomu Lolita jiz byla napsana primo anglicky a po ur6itych problemech s vydavateli byla publikovana v roce 1955. Jde 0 dva romany zdanlive velmi odlisne, Smich ve tme je kratsi, komornejsi. Je kritiky opomijen jako jeden z Nabokovovych slabsich romanu. Nicmene dIe meho nazoru nabizi velky prostor pro srovnani prave s 0 mnoho uznavanejsi a dokonalejsi Lolitou. Srovnani se nabizi predevsim v ustrednim mileneckem trojuhelniku obou pribehu: Lolita-Humbert-Quilty a MargotAlbinus- Rex. Muzeme ale porovnat take motivy slepoty, posedlosti, svobody a smrti a v neposledni rade take osudu. Lolita navic nabizi nekolik zajimavych rovin vyprave6skeho stylu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.