|
| |
|
| |
|
|
Utváření oborové terminologie pro lidový oděv
Dědovský, Daniel ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Petráňová, Lydie (oponent) ; Křížová, Alena (oponent)
Lidový oděv včetně jeho revitalizovaných forem tvoří jednu z nejvýznamnějších a rovněž i nejstudovanějších kategorií v rámci systematického výzkumu evropské lidové materiální kultury. Výzkumný projekt je zaměřen na reflexi oborové terminologie pro lidový oděv v kontextu etnologické metodologie s přihlédnutím k muzeologickým aspektům, ale zejména k historii a vývoji oboru v rámci významných evropských směrů, proudů a center. Práce je založena na komparativní komunikaci autora s více i méně významnými osobnostmi oboru (či s oborem úzce spojenými) orientovanými na výzkum lidového oděvu, potažmo lidové materiální kultury, zejména prostřednictvím jejich odborných textů. Současní badatelé, jejichž dílo ještě není uzavřeno, nejsou v práci záměrně hodnoceni a zmíněni jsou pouze okrajově ovšem při silné reflexi a akceptaci jejich díla a v něm obsažených myšlenek, postojů a názorů jako inspiračního zdroje předkládané disertační práce. Primárním cílem projektu se tak stalo nejen sledování utváření terminologie a metodologie pro odborné zpracování etnologické kategorie lidového oděvu, ale i výzkum historie oboru při zdůraznění jejích zásadních i méně známých aspektů v evropském mezinárodním kontextu.
|
|
|
Mizející "beduínský" šperk: typologie a terénní výzkum
Sodomková, Miroslava ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Křížová, Alena (oponent) ; Jiroušková, Jana (oponent)
Tato prace je venovana bedufnskemu sperku, jeho druhlim, zpracovanf a identifikaci. Nektere kapitoly, napr. Bedufni - zivot a kultura a Zena v islamske spolecnosti, jsou nezbytnym a nepostradatelnym dophlkem toho, aby pojednanf 0 bedufnskem sperku postihlo spolecnost, ve ktere sperk vznikal, a konecne i nejsirsf cast uZivatelli sperkli, kterYmi vetsinou byly prave zeny. Sperky jim poskytovaly vaznost ve spolecnosti, naplnovaly je dlistojnostf v jejich tezkem zivote a dale slouzily jako financnf jistota, s kterou mohly samostatne zachazet, a to v prfpade nouze. Dodnes mlizeme spatrit v obchlidcfch se sperky zeny, ktere je prodavajf jen a jen proto, aby penfze z prodeje pouzily pro zaopatrenf toho nejcennejsfho, co majf - syYch detf. Kapitola ctvrta byla zarazena z toho dlivodu, aby sperk byl pochopen take jako yYsledek specializovane remeslne yYroby, vcetne pouzfvanych materialli, nebot'vznikl na zaklade dlouhodobeho shromazd'ovanf technologickch procesli, ktere mely svoji genezi jiz ve starovekch kulturach a stavaly se tak svebytnym dusevnfm majetkem vYrobcli a byly predavany z generace na generaci. Toto shromazd'ovanf informacf a konecne zvladnutf prevzate techniky bylo jednfm z tajemstvf uspechu yYrobcli sperkli. Typove se sperky delily na amulety, nahrdelnfky, naramky, nakotnfky, napaznfky, prsteny,...
|
|
|
Aplikace z korálků na lidovém textilu
Tormyševa, Julija ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Křížová, Alena (oponent) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Předložená disertační práce je věnovaná aplikace ze skleněných korálků na lidových textiliích vybraných regionu Čech a Moravy. Práce je zaměřena na zjištění významu korálkového dekoru v krojích v poslední fázi existence tradiční lidové kultury. Centrálním předmětem výzkumu je specifika vývoje korálkové aplikace, její podmínky, regionální zvláštnosti a charakter. Také v práci se řeší takové otázky, jako souvislost rozvojů technologií sklářství a šíření skleněných korálku v lidovém prostředí, vlivy městských kosmopolitních módních tendencí a změna funkce korálků v kontextu transformací tradiční lidové kultury na přelomu století. Časově práce zahrnuje úsek od druhé poloviny 19. do meziválečného období. Klíčová slova: aplikace, aplikace z korálků, dekor, korálky, kroj, skleněné korálky, lidový textil, rokaj.
|
|
|
Krajina s nábytkem. Návrhy, plány a konstrukce Jana E. Kouly (1896 - 1975) a jeho pojetí "lidového bytu (domu)"
Suchomelová, Marcela ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Křížová, Alena (oponent)
Krajina s nábytkem. Návrhy, plány a konstrukce Jana E. Kouly (1896-1975) a jeho pojetí "lidového bytu (domu)". Marcela Suchomelová Disertace se zaměřuje na profesní i osobní, životní dráhu pražského architekta, návrháře, malíře a dokumentátora, pedagoga, teoretika a redaktora řady odborných časopisů se zaměřením na architekturu a bytovou kulturu v době meziválečné avantgardy i následně do počátku 40. let 20. století. Současnost vidí odborný a umělecký přínos Jana E. Kouly (1896- 1975) v jeho mimořádně úspěšné popularizaci etiky i estetiky v rámci soudobé bytové kultury, v jeho schopnostech věcně charakterizovat, oceňovat a propagovat moderní styl bydlení. A to zásadově, téměř neúnavně a se vzory Le Corbusierova otisku funkcionalistického purismu. Analýza dobového tisku, dokumentace archivní povahy a vlastní Koulovy autobiografie dovolila i porovnat jednotlivé architektonické i designové zásahy a počiny, jako i bytové či mnohé výstavní interiérové koncepce, včetně okolností vzniku a jejich ideového přínosu v pluralitě činností, zájmů i společensko-kulturního zázemí 20. až 40. let 20. století. Problematikou bytové kultury se Jan E. Koula zabýval nejen teoreticky studiem soudobých trendů, ale i prakticky vlastní činností jako architekt i návrhář (designér). Snažil se respektovat architektonický prostor...
|
|
|
Utváření oborové terminologie pro lidový oděv
Dědovský, Daniel ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Petráňová, Lydie (oponent) ; Křížová, Alena (oponent)
Lidový oděv včetně jeho revitalizovaných forem tvoří jednu z nejvýznamnějších a rovněž i nejstudovanějších kategorií v rámci systematického výzkumu evropské lidové materiální kultury. Výzkumný projekt je zaměřen na reflexi oborové terminologie pro lidový oděv v kontextu etnologické metodologie s přihlédnutím k muzeologickým aspektům, ale zejména k historii a vývoji oboru v rámci významných evropských směrů, proudů a center. Práce je založena na komparativní komunikaci autora s více i méně významnými osobnostmi oboru (či s oborem úzce spojenými) orientovanými na výzkum lidového oděvu, potažmo lidové materiální kultury, zejména prostřednictvím jejich odborných textů. Současní badatelé, jejichž dílo ještě není uzavřeno, nejsou v práci záměrně hodnoceni a zmíněni jsou pouze okrajově ovšem při silné reflexi a akceptaci jejich díla a v něm obsažených myšlenek, postojů a názorů jako inspiračního zdroje předkládané disertační práce. Primárním cílem projektu se tak stalo nejen sledování utváření terminologie a metodologie pro odborné zpracování etnologické kategorie lidového oděvu, ale i výzkum historie oboru při zdůraznění jejích zásadních i méně známých aspektů v evropském mezinárodním kontextu.
|
|
|
Japonské umění laku a jeho evropské napodobeniny v českých sbírkách
Suchomel, Filip ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Křížová, Alena (oponent) ; Lomová, Olga (oponent)
S ukázkami asijských laků se můžeme setkat v řadě evropských muzeí a galerií, v nejedné hradní či zámecké umělecké kolekci. Objevíme zde práce z Číny, Koreje, Japonska, ale také Thajska, Kambodže, Laosu či Barmy, nebo dokonce jejich evropské napodobeniny. Přestože během staletí vznikalo mnoho nejrozmanitějších lokálních dovedností v různých oblastech Asie, nejstarší doložená laková díla pocházejí pravděpodobně z území Číny.1 Lak tam byl znám již v době neolitické, a technika jeho zpracování proto patří k nejstarším osvojeným řemeslům Dálného východu. Již v tomto období totiž lidé znali jeho základní přednosti - ochranu předmětu před předčasnou zkázou vlivem povětrnostních podmínek a jeho antiseptické schopnosti. Další významným pozitivem laku je jeho adhezní schopnost, které se využívalo při opravě poškozených předmětů. Teprve později byla objevena další výjimečná výhoda této techniky, která spočívala v neskutečném množství technologických variací, jež našly uplatnění především při výzdobě tohoto média.
|
|
|
Antonín Karč, cizelér a šperkař 1879-1952
Horáková, Ilona ; Křížová, Alena (oponent) ; Prahl, Roman (vedoucí práce)
V literatuře zabývající se šperkařstvím první poloviny 20. století jméno šperkaře Antonína Karče vedle význačných osobností, které se mimo jiné věnovaly navrhování šperků, jako byl Josef Ladislav Němec, Franta Anýž, Marie Křivánková nebo Rudolf Stockar, nesetkáme, přestože se Karč navrhování šperků intenzivně věnoval přes 30 let, v rozmezí let 1902 -1939. Tento fakt je dán pravděpodobně skutečností, že se samostatně svojí šperkařskou tvorbou prezentoval poměrně krátce.! Zatímco do počátku první světové války se ještě aktivně účastnil pod svým jménem soutěží vypisovaných Obchodní živnostenskou komorou při UměleckoprLlmyslovém muzeu v Praze, tak po roce 1914 je jeho návrhářská tvorba výhradně spjatá s působením na Odborné škole pro broušení drahokamů a zlatnictví v Turnově kam nastoupil jako učitel dekorativního kreslení a uměleckého tvaroznalectví na přelomu školního roku 1907/1908 a setrval zde až do roku 1938.2 V souvislosti s odbornou literaturou pojednávající o turnovské odborné škole se sice Karčovo jméno ve vývojových přehledech objevuje, je však s podivem, že ačkoli Karč zde jako výtvarník působil od svého nástupu v roce 1908 až po odchod do důchodu v roce 1939 téměř 40 let, jeho umělecký vývoj a vliv je například v katalogu vydaném k výročí školy v roce 2002 Janou Hornekovou datován pouze do 20. let...
|
|
|
Mizející "beduínský" šperk: typologie a terénní výzkum
Sodomková, Miroslava ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Křížová, Alena (oponent) ; Jiroušková, Jana (oponent)
Tato prace je venovana bedufnskemu sperku, jeho druhlim, zpracovanf a identifikaci. Nektere kapitoly, napr. Bedufni - zivot a kultura a Zena v islamske spolecnosti, jsou nezbytnym a nepostradatelnym dophlkem toho, aby pojednanf 0 bedufnskem sperku postihlo spolecnost, ve ktere sperk vznikal, a konecne i nejsirsf cast uZivatelli sperkli, kterYmi vetsinou byly prave zeny. Sperky jim poskytovaly vaznost ve spolecnosti, naplnovaly je dlistojnostf v jejich tezkem zivote a dale slouzily jako financnf jistota, s kterou mohly samostatne zachazet, a to v prfpade nouze. Dodnes mlizeme spatrit v obchlidcfch se sperky zeny, ktere je prodavajf jen a jen proto, aby penfze z prodeje pouzily pro zaopatrenf toho nejcennejsfho, co majf - syYch detf. Kapitola ctvrta byla zarazena z toho dlivodu, aby sperk byl pochopen take jako yYsledek specializovane remeslne yYroby, vcetne pouzfvanych materialli, nebot'vznikl na zaklade dlouhodobeho shromazd'ovanf technologickch procesli, ktere mely svoji genezi jiz ve starovekch kulturach a stavaly se tak svebytnym dusevnfm majetkem vYrobcli a byly predavany z generace na generaci. Toto shromazd'ovanf informacf a konecne zvladnutf prevzate techniky bylo jednfm z tajemstvf uspechu yYrobcli sperkli. Typove se sperky delily na amulety, nahrdelnfky, naramky, nakotnfky, napaznfky, prsteny,...
|
host ::
RSS.