Bakalářské práce

Nejnovější přírůstky:
2024-06-30
07:11
Potřeby nemocných s věkem podmíněnou makulární degenerací
Houdková, Eliška ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá oblastí specifických potřeb u pacientů s věkem podmíněnou makulární degenerací. Cíle: Záměrem bakalářské práce bude přinést přehled pozměněných potřeb pacientů s věkem podmíněnou makulární degenerací. Metody: K dosažení zámětu práce bylo realizováno dotazníkové šetření, jehož cílovou skupinou byli pacienti absolvující anti-VEGF terapii na nejmenované oční klinice. Do vlastního šetření bylo zařazeno 70 dotazníků. Výsledky: Na základě statistického vyhodnocení dat bylo zjištěno, že VPMD významně ovlivňuje život respondentů v mnoha oblastech. Většina respondentů označila nezávislost a soběstačnost za nejvíce ovlivněný aspekt svého života. Více než polovina respondentů (55,71 %) má problémy s mobilitou a běžnými denními aktivitami. VPMD také negativně ovlivňuje psychiku pacientů, 70 % respondentů se obává deprese či úzkosti. Respondenti nacházejí smysl a naplnění v životě, a to především v oblastech rodinných a přátelských vztahů, volnočasových aktivit, duchovního rozvoje, vzdělávání, vděčnosti a pozitivního přístupu k životu. Závěr: VPMD má komplexní dopad na život pacientů. Je důležité zajistit pacientům s VPMD kvalitní a dostupnou péči, která zahrnuje nejen oftalmologickou léčbu, ale i psychosociální a oftalmopedickou podporu. Klíčová slova snížení zrakových funkcí,...

Úplný záznam
2024-06-30
07:11
Mechanismy stojící za nepoměrem pohlaví v prevalenci autoimunitních onemocnění
Ráček, Vojtěch ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Ciferská, Hana (oponent)
Studie prokázaly, že ženy mají obecně silnější imunitní odpovědi než muži. Na druhou stranu jsou díky tomu náchylnější k autoimunitním onemocněním a tvoří až 80 % pacientů. U žen dochází k procesu zvanému inaktivace chromosomu X, jehož výsledkem je epigenetické umlčení jednoho z chromosomů X. Některé X-vázané geny, například TLR7 a CD40L, tomuto mechanismu však mohou v určitých buňkách či tkáních uniknout. Výsledkem toho je nerovnoměrná exprese těchto genů mezi pohlavími, která napomáhá ke vzniku a náchylnosti k autoimunitním onemocněním, jako například systémovému lupusu erythematosus, revmatoidní artritidě a Sjögrenově syndromu. Dalším zajímavým faktorem vysvětlujícím toto nerovnoměrné zastoupení pohlaví je dlouhá nekódující RNA XIST, která je hlavním regulátorem procesu inaktivace. Tato RNA je klíčová pro vznik lupusu a společně s dalšími proteiny, které se podílí na epigenetickém umlčení jednoho z chromosomů X, tvoří ribonukleoproteinový komplex. Mnohé z proteinů tohoto komplexu jsou autoantigeny u celé řady autoimunitních onemocnění a mohou sloužit jako klinické ukazatele pro diagnózu těchto chorob. Ačkoliv mikrobiom a pohlavní hormony také hrají důležitou roli v rozvoji autoimunitních onemocnění, práce je zaměřena zejména na úlohu RNA XIST a unikajících genů. Klíčová slova: autoimunitní...

Úplný záznam
2024-06-30
07:10
Role infekce HPV a EBV v etiologii nasofaryngeálního karcinomu a karcinomu děložního čípku
Machů, Jakub ; Vojtěchová, Zuzana (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Lidské papilomaviry (HPV) jsou společně s viry Epstein-Barrové (EBV) v populaci hojně rozšířené DNA viry podílející se na vzniku a vývoji nádorových onemocnění. Každoročně jsou jen tyto dvě skupiny virů zodpovědné za více jak 600 000 případů nádorů v různých anatomických lokalizacích. Karcinogeneze ale není součástí jejich klasického životního cyklu. Infekce vysoko-rizikovými HPV jsou asociovány zejména s nádory hlavy a krku a nádory anogenitální oblasti. Infekce EBV jsou asociovány s řadou akutních, chronických i nádorových onemocnění, přičemž z nádorových onemocnění jsou nejvýznamnější Burkittovy lymfomy (BL), Hodgkinovy lymfomy (HL) a nasofaryngeální karcinomy (NPC). Mimo to se v posledních letech objevují hypotézy, že by se infekce EBV mohla podílet také na vzniku nádorů děložního čípku u žen a HPV infekce by mohla mít roli ve vzniku NPC. Cílem této práce bylo charakterizovat výše uvedené dvě skupiny DNA virů a sepsat dostupné informace o potencionální roli těchto virů v nasofaryngeálních a cervikálních karcinomech. Klíčová slova: lidský papilomavirus, virus Epstein-Barrové, nasofaryngeální karcinom, karcinom děložního čípku

Úplný záznam
2024-06-30
07:10
Dispersal and personality
Rišová, Slavomíra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Disperzia zvierat je dôležitou oblasťou ekológie, ktorej štúdium je dôležité pre pochopenie zloženia a dynamiky populácie. Získané poznatky majú široké využitie v rôznych oblastiach, či už v snahe o introdukciu ohrozených druhov, alebo naopak, o potlačenie šírenia tých inváznych. Disperzia však začína na úrovni jedincov, a preto je najskôr potrebné zistiť, ktorými vlastnosťami dispergujúci jedinci disponujú. Jedným z možných hľadísk, v ktorom sa dispergátori môžu od rezidentov líšiť, je ich personalita. Táto bakalárska práca prináša súhrn literatúry, ktorá sa personalitným prediktorom disperzie venuje, porovnáva personalitné rysy medzi sebou, a to v rámci aj naprieč tromi vybranými taxónmi, ktorými sú ryby, vtáky a ako zástupcovia cicavcov - hlodavce. Literatúra naznačuje, že v kontexte personality jedincov existujú, okrem iných, tri hlavné typy disperzie. Prvý typ, uplatňujúci sa hlavne v počiatkoch života, je disperzia submisívnejších jedincov teritoriálnych rýb a hlodavcov vynútená v dôsledku agresie zo strany dominantnejších jedincov. U vtákov je však nutné obsadiť si čo najskôr vhodné teritórium, a preto u nich dochádza k opačnej závislosti - k skoršej disperzii dominantných jedincov. Druhým typom je dobrovoľná disperzia exploračne a lokomočne aktívnych a asociálnych jedincov. Dôležitou...

Úplný záznam
2024-06-30
07:10
Vliv charakteru urbanizace na únikové chování ptáků
Dontová, Alena ; Mikula, Peter (vedoucí práce) ; Brlík, Vojtěch (oponent)
Urbanizace, tj. přeměna přírodních stanovišť člověkem na lidská sídla, má značný dopad na biodiverzitu. Jedním z klíčových faktorů pro úspěšné přežití živočichů v městském prostředí je zvýšení jejich tolerance k lidem, což se projevuje snížením jejich plachosti. Jednou z terénních metod, jak stanovit míru plachosti napříč různými jedinci, populacemi a druhy živočichů je měření únikové vzdálenosti. V této bakalářské práci se zaměřuji primárně na ptáky, protože byli v tomto kontextu nejvíce zkoumáni. Předchozí studie se zabývaly rozdíly v únikovém chování ptáků převážně mezi městskými a venkovskými prostředími a soustředily se hlavně na Evropu a Severní Ameriku, avšak lidská sídla se napříč světovými regiony liší svou historií, velikostí, hustotou lidské populace a mnoha dalšími charakteristikami. Zjištěné vzorce chování ptáků tedy nemusí být vždy aplikovatelné univerzálně napříč všemi městy. V této bakalářské práci proto prostřednictvím literární rešerše shrnuji, jak se únikové chování ptáků liší nejen mezi městským a venkovským prostředím, ale také v závislosti na charakteristikách lidského sídla, jako je jeho velikost, historie, stupeň urbanizace, kompaktnost zástavby, ale také hustota místní lidské populace a ekoregion, kde se lidské sídlo nachází. Ukazuji, že jedny z nejdůležitějších charakteristik jsou...

Úplný záznam
2024-06-30
07:10
Rod Neotinea Rchb.f. v Evropě
Vavřina, Štěpán ; Chumová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá rodem Neotinea z fylogenetického, molekulárního a ekologického pohledu. Většina jeho zástupců byla dlouhodobě řazena do rodu Orchis a k vyčlenění došlo až s využitím molekulárních metod. V rámci Orchidinae je Neotinea sesterská ke skupině rodů Anacamptis, Serapias, Ophrys a Himantoglossum. Platně popsáno je 6 druhů. Současná situace pod vlivem nových poznatků vyžaduje revizi zejména u N. tridentata, která obsahuje několik dobře odlišených linií a stála u zrodu tetraploidní N. commutata. Není též dořešený vztah mezi N. lactea a N. conica. Velikost genomu v rámci rodu se pohybuje v rozmezí 6,48 pg u N. maculata do 31,14 pg u N. lactea. Všechny taxony kromě N. commutata, jejíž tetraploidní původ je diskutován, jsou diploidní (2n = 42). V rodě se uplatňuje parciální endoreplikace. Rozsah endoreplikované DNA je úzký nehledě na rozdíly ve velikosti genomu. Druhy preferují otevřená mírně bazická stanoviště. V mykorhizních interakcích se jeví generalistické s preferencí pro Ceratobasidiaceae. Na úrovni reprodukčních strategií rod Neotinea upřednostňuje generativní množení. N. maculata je autogamická, ostatní druhy jsou cizosprašné, potravně šálivé, s pravděpodobným podílem sexuální decepce u N. ustulata.

Úplný záznam
2024-06-30
07:10
Interakce virů s buněčnými mechanismy oprav poškozené DNA
Lemberková, Eva ; Šroller, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kadlečková, Dominika (oponent)
Pro každou buňku je zásadní zachovávat si integritu své genomové DNA. Integrita genomu je narušována vnějšími a vnitřními vlivy, které působí na buňku a poškozují její genetickou informaci. Porušení struktury nebo sekvence DNA pak zásadně ovlivňují vznikající proteiny nebo správnou segregaci chromozomů do dceřiných buněk, proto je pro buňku důležité je co nejefektivněji opravovat. Existuje mnoho mechanismů oprav DNA pro různé typy poškození. Tato práce se zaměřuje na eukaryotický MRN komplex, který je významný pro detekci a opravu dvouvláknových zlomů DNA. Mnoho čeledí virů se snaží o blokování těchto opravných mechanismů, protože jsou často v buňce aktivovány bezprostředně po infekci virem. Důvodem může být například dvouvláknový DNA genom některých virů připomínající hostitelskou DNA obsahující dvouvláknové zlomy. Buňka tedy zahájením opravných mechanismů virové DNA mnohdy inhibuje životní cyklus viru. Některé viry ale naopak využívají interakcí s jednotlivými komponentami opravných systémů ve vlastní replikaci, a přítomnost těchto proteinů je proto nezbytná k jejich rozmnožení. Klíčová slova: odpověď na poškození DNA, homologní rekombinace, nehomologní spojování konců, MRN komplex, Adenoviridae, Papillomaviridae, Herpesviridae

Úplný záznam
2024-06-30
07:10
Role SMN komplexu v biogenezi snRNP částic
Hanušková, Klára ; Staněk, David (vedoucí práce) ; Šubrtová, Adriána (oponent)
Malé jaderné ribonukleoproteinové částice (snRNP) jsou esenciální složkou spliceosomu, dynamického proteinového komlexu zajišťujícího RNA sestřih. Tyto částice jsou složeny z jedné malé jaderné RNA, podle níž nesou svůj název, kruhu sedmi Sm nebo LSm proteinů a dalších přidatných proteinů. Všechny snRNP podstupují složitou cestou zrání, probíhající v jádře a cytoplasmě buňky. Jedním z důležitých faktorů biogeneze snRNP je SMN komplex, který je složen z proteinů SMN, Gemin2-8 a Unrip. Jeho nejdůležitější funkcí je zprostředkování sestavení Sm core domény v cytoplasmě buňky, za pomoci proteinového komplexu PRMT5. Dále se také SMN komplex zapojuje do modifikace snRNA, importu snRNP do jádra, nebo samotného sestavení sestřihového komplexu. I přes více jak dvě dekády výzkumů nejsou některé funkce SMN komplexu a jeho částic zcela odhaleny a není tedy zcela jasné v jak velké míře tento komplex ovlivňuje nejen biogenezi snRNP, ale i celého spliceosomu. Cílem této práce je, dle dostupných výzkumů, hlubší popis SMN komplexu a pochopení jeho funkcí v biogenezi snRNP částic. Klíčová slova: SMN komplex, snRNP, snRNA, Sm protein, sestřihový komplex

Úplný záznam
2024-06-30
07:10
Molekulární mechanismy tepelné stresové paměti u rostlin
Zelená, Julie ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Globální oteplování je jeden z hlavních faktorů úbytku zemědělské úrody a také celkové rostlinné biodiverzity. Čím dál tím vyšší teploty povrchu Země způsobují zvýšené nároky na rostliny vyrovnat se s tepelným stresem. Tepelný stres způsobuje rostlinným buňkám mnoho škod, především denaturaci buněčných proteinů, rozvolnění biomembrán a akumulaci reaktivních forem kyslíku (ROS). Rostlinná buňka se tepelnému stresu brání lipidickými přestavbami membrány, zvýšenou produkcí ROS zhášečů a především zvýšenou produkcí proteinů teplotního šoku (HSP), což jsou molekulární chaperony, které udržují proteiny správně sbalené i v teplotách, ve kterých by jinak denaturovaly. Rostliny si vyvinuly mechanismus, jak se bránit opakujícímu se tepelnému stresu, jako jsou třeba vlny veder. Říká se mu získaná termotolerance a je umožněna díky rostlinné schopnosti stresové paměti. Klíčový ve stresové paměti je přitom tzv. priming, což je příprava rostliny na velmi silný tepelný stres tak, že je předem vystavena mírnějšímu tepelnému stresu. Po primingu přichází období paměti neboli období zotavení, během kterého si buňka uchovává pozměněnou molekulární expresi a fyziologii. Mechanismy tepelné stresové paměti se dělí na transkripční a post-transkripční, jsou v nich zapojené HSP a jejich transkripční faktory HSF, především...

Úplný záznam
2024-06-30
07:09
Vliv pravidelného plavání na robusticitu horní končetiny člověka
Toperczerová, Barbora ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Struška, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vlivu pravidelného plavání na robusticitu kostní tkáně člověka. Cílem práce je shrnout výsledky studií zaměřujících se na kostní tkáň plavců a popsat, proč se plavci vyznačují méně robustní kostní tkání než jedinci věnující se jiným sportovním aktivitám. První část práce je věnována vysvětlení robusticity, modelace a remodelace kostní tkáně a odpovědi kostní tkáně na podněty spojené se sportovní aktivitou. Dále se práce zaměřuje konkrétně na pravidelné plavání. Popsány jsou síly, které působí na tělo plavce ve vodě a umožňují jeho pohyb. Dále jsou popsány čtyři plavecké způsoby a jaké svaly jsou při nich nejvíce zapojovány. Vlastnosti kostní tkáně jsou porovnávány mezi plavci a dalšími sportovci i nesportovci. Zvláštní pozornost je věnována kostní tkáni horních končetin plavců. Nakonec je popsán vliv prostředí, ve kterém dochází k odlehčení tělesné hmotnosti a absenci mechanických nárazů na kostní tkáň. Klíčová slova robusticita, funkční adaptace kosti, plavání, plavecké způsoby, horní končetina

Úplný záznam