2024-12-01
00:39 |
Diagnostická zpráva o stavu archeologických areálů Pražského hradu s návrhem opatření pro trvalou udržitelnost
Maříková-Kubková, Jana ; Herichová, Iva ; Měchura, P. ; Válek, Jan ; Kozlovcev, Petr ; Kotková, Kristýna ; Fialová, Anna ; Svorová Pawełkowicz, Sylwia ; Frankl, Jiří ; Weiss, T. ; Slavík, M. ; Mareš, J. ; Kalianková, K. ; Harmáček, J. ; Urushadze, Shota ; Hartvich, Filip ; Hemala, M. ; Indra, Z. ; Slížková, Zuzana ; Náhunková, Pavla ; Červenák, J.
V průběhu projektu Skryto pod povrchem v letech 2020-2023 bylo sledováno sedm archeologických areálů Pražského hradu různého rozsahu. V prostoru III. nádvoří (malé a velké vykopávky) a v kryptě katedrály sv. Víta projekt navazuje na starší dlouhodobé snahy o efektivní památkovou péči. Nově pak byly do programu zahrnuty areály Starého královského paláce, baziliky a kláštera sv. Jiří, Ústavu šlechtičen a kaple Panny Marie. Vizuální kontrolou pak prošly další menší areály. Cílem projektu bylo identifikovat problematické areály, nastavit optimální monitoring a navrhnout pro jeden každý individuální způsob řešení, navržení obecných pravidel pro dlouhodobé sledování areálů a návrhy dílčích zásahů v jednotlivých areálech a u jednotlivých památek. V některých případech se objevila témata, která nemohla být řešena v rámci stávajícího projektu a měla by se stát předmětem dalšího výzkumu či projektu (speciálně se jedná o degradace historických stavebních materiálů a pod.).
Detailed record
|
2024-04-15
12:31 |
Skryté kulturní hodnoty chráněných území
Fišer, J. ; Novák, David ; Šmejda, L.
Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu část krajiny, která je nyní chráněna pro své přírodní hodnoty. Intenzita těchto činností však byla spojena s obecnými strategiemi osídlení, které výrazně respektovaly geomorfologické charakteristiky krajiny. Velkoplošná chráněná přírodní území se vyznačují výjimečnými krajinnými prvky nebo významnými přírodními hodnotami. I v těchto částech krajiny byl minulý vliv člověka významný a zanechal zde své stopy. Intenzita a specifika tohoto vlivu jsou v článku prezentovány na základě archeologických dat. Archeologická data byla zpracována do rastru, jehož hodnoty jsou vztaženy k počtu archeologických období přítomných v daném území. Chráněná krajina byla lidmi využívána spíše sporadicky a nárůst aktivity lze spojit až s obdobím středověku a novověku. Plochy nechráněné krajiny byly v minulosti využívány intenzivněji. Vysvětlení tohoto rozdílu však není založeno na sociálních preferencích, ale na geomorfologické struktuře chráněné krajiny a s ní spojené historii osídlení.
Detailed record
|
2024-03-24
00:07 |
Hledání hrobu kněžny abatyše Mlady
Frolík, Jan ; Drtikolová Kaupová, S. ; Stránská, P. ; Světlík, Ivo ; Velemínský, P.
Mezi osobami spojenými s počátkem pražského biskupství je také sestra knížete Boleslava II. kněžna Mlada. Jako zakladatelka kláštera sv. Jiří v něm byla uctívána. Místo jejího pohřbu bylo zapomenuto a bylo hledáno od doby barokní. V této souvislosti je věnována pozornost hrobům JK-102 a JK-110 v kapli sv. Anny v klášteře a také ostatkům vyzvednutým v této kapli v 17. století. Hrob JK-110 byl nově datován do doby kolem roku 1000.
Detailed record
|
2024-03-24
00:07 |
Liturgické oděvy a předměty z hrobů pražských biskupů
Bravermanová, Milena ; Březinová, Helena ; Bureš Víchová, J.
Článek představuje unikátní soubor fragmentů liturgických textilií, insignií a dalších předmětů z období 11. až 13. století pocházejících z hrobů pražských biskupů z katedrály sv. Víta. Stěžejní část souboru tvoří fragmenty hedvábných tkanin a tkanic, z nichž byly původně zhotoveny součásti liturgického odění. Dalšími nálezy jsou předměty z různých materiálů, například kožené střevíce, části berel a liturgické náčiní.
Detailed record
|
2024-03-24
00:07 |
Praha – Olomouc. Sídelní potenciál a vznik biskupství
Maříková-Kubková, Jana ; Šlézar, P. ; Dehnerová, H.
Po srovnání biskupských sídel v Praze a Olomouci jsme došli k závěru, že přestože se na první pohled zdají velmi odlišná, jsou obě archeologicky dosti podobná. Oba jsou členěné kopce v blízkosti řeky s vhodným prostorem pro zemědělství a s doklady výrobních areálů. V jejich celkové struktuře je zřetelné vyvýšené sídliště s kultovním místem, v obou případech vázané na nekropole. V Praze se sídelní a výrobní činnost soustřeďuje na západní části Hradčanského výběžku, v Olomouci na Petrský a Václavský vrch.
Detailed record
|
2024-01-25
22:11 |
Několik poznámek k náhrobníkům z raného a počátku vrcholného středověku
Podhorský, Jan
K rozšíření znalostí o náhrobnících z raného a počátku vrcholného středověku přispěly v minulosti významnou měrou souhrnné práce shromažďující poznatky roztroušené v pramenech různého charakteru a publikace nových výzkumů i výzkumů již uzavřených, ale dosud nepublikovaných. Z území Čech a Moravy je známo již 83 lokalit ze 72 katastrálních území s doloženými či pravděpodobnými nálezy náhrobníků z raného středověku. Zajímavý a dosud nevysvětlený jev představuje nápadně vyšší výskyt náhrobníků v Čechách (72 lokalit) ve srovnání se situací na území Moravy (11 lokalit). Přes rostoucí počty nově zjištěných lokalit s nálezy náhrobníků z raného středověku, zůstávají některé další aspekty studia tohoto fenoménu obtížně vysvětlitelné. Zvláště pak ve vztahu k pokračování jejich výskytu také na počátku vrcholného středověku, kdy komplikace představuje zejména nevýrazný projev pohřebního ritu, na jehož základě by bylo možné přesnější chronologické zařazení. Otázka výskytu nezdobených náhrobníků v období vrcholného středověku je řešena na příkladu spíše ojedinělých dokladů, u nichž je ale patrná nejistá chronologická příslušnost. Oproti tomu situace zdokumentovaná při výzkumu na Mariánské louce v Děčíně naznačuje, že užívání nezdobených náhrobníků nemuselo být ještě ani ve 14. století ničím neobvyklým. Popisované příklady se dále věnují možnostem spíše výjimečného použití náhrobníků v prostředí společenských elit, kde je však potenciál dochování náhrobníků v primární poloze a jejich identifikace zkomplikován častými translacemi ostatků a stavebními zásahy. Významné rozšíření dosavadních poznatků přináší současný výzkum zaniklého středověkého pohřebiště na lokalitě Nesvětice (k. ú. Libkovice u Mostu) datovaného předběžně do období 11.–13. století, odkud pochází dosud největší soubor náhrobníků z našeho území. Význam tohoto výzkumu tkví především v rozsahu zkoumané plochy, kde množství odkrytých hrobů s náhrobníky vrhá nové světlo na studium této složky pohřebního ritu.
Detailed record
|
2023-12-17
00:02 |
Badatelské „přelety“ mezi Čechami a Moravou. Příspěvek ke vzájemné spolupráci Innocence Ladislava Červinky a Klimenta Čermáka
Velímský, Filip
Čáslavský archeolog a muzejník Kliment Čermák navázal a po dobu svého života pak i udržoval poměrně hojné styky s řadou osobností z moravské archeologické obce. Příspěvek přináší dílčí přehled těchto kontaktů s jednotlivými badateli, zejména pak Innocencem Ladislavem Červinkou, přičemž primárně vychází z dochované korespondence a rukopisů uložených v rámci Čermákovy pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, Archivu Městského muzea a knihovny v Čáslavi a Státního okresního archivu v Kutné Hoře. Do příspěvku jsou zahrnuty i zjištěné informace o vzájemném publikování textů na stránkách spolkových periodik Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a Moravského archeologického klubu.
Detailed record
|
2023-11-12
00:02 |
Jaroslav Böhm a Niederlova koncepce Státního archeologického ústavu
Starcová, Marcela
Vznik Státního archeologického ústavu je spojen s mimořádnou osobností Lubora Niederla, jeho zakladatele a prvního ředitele, jenž formuloval koncepci vědecké práce nové instituce. Začala fungovat na počátku roku 1920 a v prvním desetiletí své existence se potýkala s vážnými finančními a personálními problémy, které omezovaly její činnost. Naplnění Niederlovy koncepce se od třicátých let 20. století věnoval s plným nasazením Jaroslav Böhm, od roku 1939 ředitel Státního archeologického ústavu. Jeho cílem bylo vybudovat ústav jako moderní instituci, která by stála v čele československé archeologie. Po začlenění Státního archeologického ústavu do Československé akademie věd v roce 1953 se Jaroslav Böhm zaměřil na upevnění jeho pozice jako ústředí vědecké a výzkumné práce. Z velké části se zasloužil o to, že se Archeologický ústav v prvních dvou poválečných dekádách zařadil na špičku oboru v mezinárodním měřítku.
Detailed record
|
2023-11-12
00:02 |
Archeologické analogy pro verifikaci modelů životnosti kontejneru pro hlubinná úložiště radioaktivního odpadu : Závěrečná zpráva projektu TK01010040
Stoulil, J. ; Mukhtar, S. ; Lhotka, M. ; Bureš, R. ; Kašpar, V. ; Šachlová, Š. ; Pecková, A. ; Havlová, V. ; Danielisová, Alžběta ; Malyková, Drahomíra ; Barčáková, Ludmila ; Machová, Barbora ; Březinová, Helena ; Ottenwelter, Estelle ; Němeček, J. ; Němeček, J.
V rámci projektu bylo studováno přes 200 artefaktů z 15 lokalit. 4 z lokalit byly svým významem klíčové, protože se jednalo o dna rybníků s trvalým zavodněním. Půdy na všech lokalitách byly tvořeny hrubšími částicemi než bentonity a postrádaly vlastnost bobtnání. Z chemického hlediska se však pórové roztoky půd z lokalit velmi podobaly bentonitovým. Lišily se hlavně v kationtovém složení, aniontové však bylo podobné, což je pro korozní chování klíčové. Prostředí nebylo úplně anaerobní, což se projevilo na složení korozních produktů. Hlavní složkou byly oxidy a oxohydroxidy. Pro vznik uhličitanových korozních produktů, detekovaných v dřívějších laboratorních i in situ experimentech jiných projektů, je potřeba velmi nízkých oxidačne-redukčních potenciálů, tedy úplně anaerobního prostředí. Přesto však byl transport kyslíku pomalý a podíl aerobní koroze vůči anaerobní zanedbatelný. Hodnocení archeologických artefaktů odhalilo velmi významný faktor, podílející se na mechanismu korozního napadení v pozdější fázi uložení v půdním prostředí. Zatímco v první fázi uložení se dochází k postupnému zaplňování pórového systému bentonitu precipitujícími korozními produkty a postupnému zpomalování korozního napadení, v druhé fázi je již transport železnatých kationtů omezen příliš, precipitace korozních produktů je významně posunuta na rozhraní s kovem a nově vznikající korozní produkty způsobují mechanické porušení korozních produktů ve vnějších vrstvách. K tomuto porušování pak dochází cyklicky i dále. Mechanické vlastnosti korozních produktů jsou totiž velmi chabé, tyto jsou snadno deformovatelné a velmi pórovité. Ukončený projekt tak odhalil velmi závažný fakt, nezbytný pro správné určení životnosti UOS, který nebyl na základě krátkodobých dat odhalitelný.
Detailed record
|
2023-06-25
00:12 |
Ivan Borkovský. Archeolog mezi legendou, dvěma světovými válkami a dvěma totalitními režimy
Maříková-Kubková, Jana ; Adámek, František
Archeolog Ivan Borkovský vedl více než čtyřicet let technicky a později i odborně výzkum Pražského hradu, vedle toho se věnoval desítkám dalších lokalit. Patří k nejvýraznějším osobnostem československé a české archeologie středověku. Byl kolegou a učitelem celé řady významných archeologů, historiků a architektů. Přesto v jeho osobním životě a v jeho osudech ve vypjatých obdobích 20. století jsou neznámé momenty. Ve vzpomínkových textech jeho žáků a kolegů se vyskytují příběhy, které se za téměř padesát let od jeho smrti staly legendami. Většina z nich se ale nezakládá na pravdě. Je otázkou, zda podnět k těmto příběhům dal Ivan Borkovský sám nebo zda vznikly později a jakou roli v nich sehrála osobnost vypravěče. Předkládaný text se věnuje především těmto zvratům v jeho životě a pokouší se archivním průzkumem potvrdit nebo vyvrátit často opakovaná cliché. V neposlední řadě je cílem práce připravit půdu pro komplexnější zpracování jeho odborného odkazu, které nebude možné bez pochopení úskalí, jež jeho život provázela.
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
