2023-11-12 00:02 |
Jaroslav Böhm a Niederlova koncepce Státního archeologického ústavu
Starcová, Marcela
Vznik Státního archeologického ústavu je spojen s mimořádnou osobností Lubora Niederla, jeho zakladatele a prvního ředitele, jenž formuloval koncepci vědecké práce nové instituce. Začala fungovat na počátku roku 1920 a v prvním desetiletí své existence se potýkala s vážnými finančními a personálními problémy, které omezovaly její činnost. Naplnění Niederlovy koncepce se od třicátých let 20. století věnoval s plným nasazením Jaroslav Böhm, od roku 1939 ředitel Státního archeologického ústavu. Jeho cílem bylo vybudovat ústav jako moderní instituci, která by stála v čele československé archeologie. Po začlenění Státního archeologického ústavu do Československé akademie věd v roce 1953 se Jaroslav Böhm zaměřil na upevnění jeho pozice jako ústředí vědecké a výzkumné práce. Z velké části se zasloužil o to, že se Archeologický ústav v prvních dvou poválečných dekádách zařadil na špičku oboru v mezinárodním měřítku.
Detailed record
|
2023-11-12 00:02 |
Archeologické analogy pro verifikaci modelů životnosti kontejneru pro hlubinná úložiště radioaktivního odpadu : Závěrečná zpráva projektu TK01010040
Stoulil, J. ; Mukhtar, S. ; Lhotka, M. ; Bureš, R. ; Kašpar, V. ; Šachlová, Š. ; Pecková, A. ; Havlová, V. ; Danielisová, Alžběta ; Malyková, Drahomíra ; Barčáková, Ludmila ; Machová, Barbora ; Březinová, Helena ; Ottenwelter, Estelle ; Němeček, J. ; Němeček, J.
V rámci projektu bylo studováno přes 200 artefaktů z 15 lokalit. 4 z lokalit byly svým významem klíčové, protože se jednalo o dna rybníků s trvalým zavodněním. Půdy na všech lokalitách byly tvořeny hrubšími částicemi než bentonity a postrádaly vlastnost bobtnání. Z chemického hlediska se však pórové roztoky půd z lokalit velmi podobaly bentonitovým. Lišily se hlavně v kationtovém složení, aniontové však bylo podobné, což je pro korozní chování klíčové. Prostředí nebylo úplně anaerobní, což se projevilo na složení korozních produktů. Hlavní složkou byly oxidy a oxohydroxidy. Pro vznik uhličitanových korozních produktů, detekovaných v dřívějších laboratorních i in situ experimentech jiných projektů, je potřeba velmi nízkých oxidačne-redukčních potenciálů, tedy úplně anaerobního prostředí. Přesto však byl transport kyslíku pomalý a podíl aerobní koroze vůči anaerobní zanedbatelný. Hodnocení archeologických artefaktů odhalilo velmi významný faktor, podílející se na mechanismu korozního napadení v pozdější fázi uložení v půdním prostředí. Zatímco v první fázi uložení se dochází k postupnému zaplňování pórového systému bentonitu precipitujícími korozními produkty a postupnému zpomalování korozního napadení, v druhé fázi je již transport železnatých kationtů omezen příliš, precipitace korozních produktů je významně posunuta na rozhraní s kovem a nově vznikající korozní produkty způsobují mechanické porušení korozních produktů ve vnějších vrstvách. K tomuto porušování pak dochází cyklicky i dále. Mechanické vlastnosti korozních produktů jsou totiž velmi chabé, tyto jsou snadno deformovatelné a velmi pórovité. Ukončený projekt tak odhalil velmi závažný fakt, nezbytný pro správné určení životnosti UOS, který nebyl na základě krátkodobých dat odhalitelný.
Detailed record
|
2023-06-25 00:12 |
Ivan Borkovský. Archeolog mezi legendou, dvěma světovými válkami a dvěma totalitními režimy
Maříková-Kubková, Jana ; Adámek, František
Archeolog Ivan Borkovský vedl více než čtyřicet let technicky a později i odborně výzkum Pražského hradu, vedle toho se věnoval desítkám dalších lokalit. Patří k nejvýraznějším osobnostem československé a české archeologie středověku. Byl kolegou a učitelem celé řady významných archeologů, historiků a architektů. Přesto v jeho osobním životě a v jeho osudech ve vypjatých obdobích 20. století jsou neznámé momenty. Ve vzpomínkových textech jeho žáků a kolegů se vyskytují příběhy, které se za téměř padesát let od jeho smrti staly legendami. Většina z nich se ale nezakládá na pravdě. Je otázkou, zda podnět k těmto příběhům dal Ivan Borkovský sám nebo zda vznikly později a jakou roli v nich sehrála osobnost vypravěče. Předkládaný text se věnuje především těmto zvratům v jeho životě a pokouší se archivním průzkumem potvrdit nebo vyvrátit často opakovaná cliché. V neposlední řadě je cílem práce připravit půdu pro komplexnější zpracování jeho odborného odkazu, které nebude možné bez pochopení úskalí, jež jeho život provázela.
Detailed record
|
2023-01-29 22:31 |
Identifying the materials in archaeological textiles
Březinová, Helena ; Pechočiaková, M. ; Grabmüllerová, J.
Given their organic origin, textiles rank among the rarest archaeological finds. While the vast majority of these artefacts are preserved as small fragments or mineralised remnants, their detailed textile technology study provides interesting and important information about the use of textile techniques and the quality of processing. The most important information concerns the utilised textile materials, but for degraded textiles, these materials are among the most difficult information to obtain. Image analysis using electron microscopy (SEM) is a significant aide in this pursuit.
Detailed record
|
2022-11-20 00:00 |
Metodika konzervování-restaurování glazované keramiky
Kloužková, A. ; Svobodová, Ljuba ; Dvořáková, P. ; Kolářová, M. ; Kohoutková, M. ; Randáková, S. ; Šefců, R. ; Kloužek, J. ; Vokáč, M. ; Kubásek, J.
Metodika je zaměřena na konzervování-restaurování glazované keramiky s ohledem na stabilitu a pórovitost keramického střepu. Podává ucelený přehled o vhodných postupech pro zpracování materiálu tohoto typu. Obsahuje přehled vhodných metod pro hodnocení stupně poškození (jak střepu, tak glazury), postupy odběru vzorku a metody pro identifikaci chemického a mineralogického složení keramiky i glazury a stability jejich celkového systému. Dále popisuje možnosti čištění, postupy konsolidace, lepení a doplňování chybějících fragmentů a případné retuše střepu i glazury. Obsahuje rovněž zásady pro vhodné uložení těchto předmětů a pro pochopení jednotlivých výsledků jsou uvedeny komentované příklady.
Detailed record
|
2022-11-20 00:00 |
Metodika konzervování-restaurování nízkopálené nestabilní keramiky
Kloužková, A. ; Svobodová, Ljuba ; Dvořáková, P. ; Kolářová, M. ; Kohoutková, M. ; Vokáč, M. ; Randáková, S.
Metodika je zaměřena na konzervování-restaurování nízkopálené nestabilní keramiky. Podává ucelený přehled o vhodných postupech pro zpracování materiálu tohoto typu. Obsahuje souhrn vhodných metod pro hodnocení stupně poškození, postupy odběru vzorku a doporučené analýzy pro identifikaci chemického a mineralogického složení keramiky. Dále popisuje možnosti čištění, postupy konsolidace, lepení a doplňování chybějících fragmentů a případné retuše. Obsahuje rovněž zásady pro vhodné uložení těchto předmětů a pro pochopení jednotlivých metod jsou uvedeny komentované příklady.
Detailed record
|
2022-10-23 00:01 |
Počítačová podpora v archeologii 21 / 2022, Kostelec nad Černými lesy, 1.-3. 6. 2022. Sborník abstraktů
Demján, Peter
Sborník představuje souhrn abstraktů příspěvků na 21. ročníku konference Počítačová podpora v archeologii. Tématem konference byla Archeologie otevřených dat. Příspěvky se soustředily zejména na výzkumné a další využití dat, která jsou dávána otevřeně k dispozici (např. pocházejí z otevřených databází či jiných obdobných zdrojů). Cílem konference bylo diskutovat o možnostech opakovaného použití dat v archeologii v souladu s FAIR principy. Program byl dále doplněn o tematické workshopy k problematice opakovaného použití dat (data re-use).
Detailed record
|
2022-10-23 00:01 |
Detailed record
|
2022-10-23 00:01 |
Metodika zpracování a evidence dat leteckého průzkumu v archeologii
Gojda, Martin ; Novák, David ; Kuna, Martin ; Vavřín, P. ; Bíšková, J.
Metodika zpracování a archivace dat leteckého průzkumu v archeologii je jedním z výstupů, kterými se uzavírá nejen výzkumný projekt Archeologie z nebe, ale svým způsobem i jedna z etap letecké archeologie a digitalizace archeologických dat v ČR. Obě tyto oblasti se u nás začaly rozvíjet na počátku 90. let minulého století, a to zprvu samostatně, postupem času ve stále užší spolupráci. Tato odvětví archeologické práce prošla v Česku v uplynulém desetiletí hlubší proměnou, která pro oblast digitální dokumentace znamenala vznik institucionalizované výzkumné infrastruktury Archeologický informační systém ČR a pro leteckou archeologii plný příklon k digitálním technologiím sběru, uchovávání, analýzy a prezentace dat. V současné době si lze již těžko představit letecký průzkum bez digitálních technologií a zároveň obraz archeologického dědictví země bez atraktivních a odborně cenných leteckých snímků. Poučeni živelními pohromami v Archeologických ústavech AV ČR v letech 2002 a 2008 dnes víme i to, že digitalizace je jedinou cestou záchrany starších dat, jejich zajištění před budoucí ztrátou a také cestou k jejich plnému využití (díky zpřístupnění širokému okruhu odborníků i dalších zájemců). Necháme-li stranou rozvoj vlastních technologií, který bude vždy úkolem pro užší okruh specialistů, přináší rozvoj digitalizace v letecké archeologii dva hlavní úkoly pro většinu archeologů, kteří v této oblasti pracují. Prvním z nich je převod a popis starších, analogových dokumentů do digitální podoby, protože staré snímky mohou obsahovat nenahraditelné informace, které by byla škoda nechat pohřbené v archivech a vystavené postupnému úbytku jejich informační hodnoty. Druhým úkolem je uznat nároky, jež s sebou nástup informační společnosti obecně přináší, tedy nutnost širší spolupráce mezi odborníky, sdílení informací a koordinace odborných postupů. Zatímco celý projekt Archeologie z nebe se zaměřoval na úkol první, pomoc s druhým úkolem nabízí tato metodika. Metodiky tohoto typu dnes vznikají v celé Evropě, ale není jich zatím mnoho a zdaleka nepokrývají všechny oblasti archeologické práce. Přímo k našemu tématu byla dosud publikována jen metodika („Guide to Good Practice“), kterou v roce 1999 připravila přední britská instituce Archaeology Data Service, avšak už z data jejího vydání je patrné, že nemůže plně pokrývat potřeby dnešní doby, nemluvě o specifické situaci české archeologie a jejích postupech. Na archivaci archeologických dat se zaměřuje příručka Evropské archeologické rady z roku 2014, která vyšla i v českém překladu – je ovšem obecná a neřeší specifické otázky letecké archeologie. Z českých příruček se našeho tématu dotýká okrajově jen metodika identifikace nemovitých archeologických památek z roku 2017. Autoři předložené příručky a členové odborného týmu projektu Archeologie z nebe jsou přesvědčeni, že tato metodika přispěje k ochraně specifické části archeologického dědictví v Česku. Věříme také, že k tisícům leteckých archeologických snímků, které jsou již dnes zpřístupněny prostřednictvím Digitálního archivu AMČR, přibudou brzy další fondy, a že tento fakt přispěje k rozvoji odborného výzkumu i zájmu o archeologii ze strany veřejnosti.
Plný tet: PDF
Detailed record
|
2022-09-28 00:47 |
Dálkový průzkum a jeho proměny v oblasti detekce a mapování archeologického dědictví
Gojda, Martin
Současný dynamický vývoj dálkového průzkumu Země významně obohacuje také archeologický výzkum pravěkého a historického osídlení z výšky, a to především v heuristice (detekce a fotografická dokumentace dosud neevidovaných ploch s nemovitými archeologickými prameny v případě aktivního přístupu, analýzy a interpretace leteckých měřických snímků a družicových dat v případě využívání na internetu veřejně dostupných ortofotomap) a v navazujícím mapování a tvorbě plánů nově identifikovaných dokladů minulých sídelních aktivit. Příspěvek přináší stručný přehled o technických inovacích a možnostech v obou uvedených krocích výzkumného procesu a informuje o tom, jak je v pražském Archeologickém ústavu AV ČR v současnosti realizováno zpracování leteckých fotografií (pořizovaných v letech 1992–2016 během aktivního leteckého průzkumu) do podoby digitálních ortorektifikovaných a georeferencovaných map (plošně rozsáhlá území se stopami minulých sídelních aktivit zviditelněných převážně prostřednictvím nepřímých – vegetačních – indikátorů) a podrobných plánů jednotlivých lokalit (tj. kumulací zahloubených antropogenních objektů pravěkého a historického původu na malém prostoru).
Detailed record
|
|
|
|