2026-05-31
00:01 |
Bibliografie v Archeologickém ústavu AV ČR, Praha
Šlesingerová, Lada
Příspěvek informuje o aktuálním stavu zpracování oborové bibliografie v knihovně Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i., online článkových databázích Archeologický ústav Praha – analytika a Pražský hrad – bibliografie, využitelnosti databází, vlivu covidu a vývoji excerpční základny za posledních 10 let. Do oborové bibliografie je excerpována česká a zahraniční literatura z archeologie a příbuzných oborů, podle kritéria český autor – české téma. Sledovány jsou přírodní vědy se vztahem k archeologii a hraniční obory. Excerpce musí reagovat na nové podmínky digitální doby, excerpovat pouze tištěné zdroje, které knihovna získá do fondu, již není udržitelné, je nutné zpracovávat i zdroje dostupné online, aby bylo podchyceno co nejširší portfolio publikací, v nichž čeští archeologové v současné době publikují.
Detailed record
|
2026-01-24
00:12 |
Detailed record
|
2025-12-27
00:12 |
„Touha po odkrývání podzemních krás jeskynních…“. Meziválečné výzkumy Slovenského krasu ve službách vědy i národa
Starcová, Marcela ; Lečbychová, Olga
Meziválečné období přineslo v oblasti Slovenského krasu bezprecedentní rozmach archeologického, geologického a speleologického výzkumu. Zatímco první objevy iniciovali nadšení amatéři, vedení těchto bádání postupně přebíraly profesionální instituce, v jejichž čele stál Státní archeologický ústav, Krasová komise Klubu československých turistů a nově zřízené památkové orgány. Jeskynní výzkumy přinesly cenné poznatky o pravěkém osídlení a zároveň se staly impulsem pro rozvoj turistické infrastruktury i pro formování moderní slovenské archeologie. Význam těchto průzkumů však přesahoval čistě vědecké poznání. Nálezy z jeskyní sehrály důležitou roli při posilování národní identity a ve veřejné prezentaci slovenských dějin jako dějin země s hlubokými kulturními kořeny.
Detailed record
|
2025-12-16
16:40 |
Detailed record
|
2025-12-16
16:40 |
Role archeologie v utváření symboliky Pražského hradu
Maříková-Kubková, Jana
Dnes je Pražský hrad plně vnímán především jako středověké sídlo Přemyslovců, středobod českého státu, symbol české státnosti. Je to ovšem představa, jež byla budována od druhé poloviny 19. století a výrazný podíl v jejím formování měl historický a archeologický výzkum, který se zde potkal s myšlenkami národního obrození a panslavismu. K jejich naplnění pak došlo po roce 1918, kdy na základě rozsáhlých terénních odkryvů, které vynesly na světlo hodnotné středověké památky, vzniklo archeologické podzemí, které má dnes plochu více než 5000 m2 a je i unikátním technickým dílem.
Detailed record
|
2025-06-24
13:59 |
Raně novověké kachle ze záchranného archeologického výzkumu Schwarzenberského paláce, charakterizace a ošetření archeologického nálezu
Kloužková, A. ; Blažková, Gabriela ; Svobodová, Ljuba
V souvislosti s rozsáhlou rekonstrukcí dvou hradčanských paláců, Schwarzenberského a Salmovského, pro výstavní účely Národní galerie v Praze proběhla v letech 2003-2011 série záchranných archeologických výzkumů, při nichž bylo vyzdviženo velké množství torz kamnových kachlů. Při průzkumech Schwarzenberského paláce probíhajících v letech 2003-2004 byly nalezeny čtyři velkoformátové keramické kachle z druhé poloviny 16. století. V rámci spolupráce pracovišť VŠCHT Praha a ARÚ byly u vybraných nálezů charakterizovány střepové hmoty a glazury. Souběžně probíhaly konzervátorsko-restaurátorské práce, u velkoformátových kachlů se jednalo o rekonzervace. Konzervátorsko-restaurátorské zpracování části nálezů a charakterizace jejich střepových hmot včetně glazur dospělo k návrhu pravděpodobného uspořádání části velkoformátových kachlů v rámci kachlových kamen.
Detailed record
|
2024-12-01
00:39 |
Diagnostická zpráva o stavu archeologických areálů Pražského hradu s návrhem opatření pro trvalou udržitelnost
Maříková-Kubková, Jana ; Herichová, Iva ; Měchura, P. ; Válek, Jan ; Kozlovcev, Petr ; Kotková, Kristýna ; Fialová, Anna ; Svorová Pawełkowicz, Sylwia ; Frankl, Jiří ; Weiss, T. ; Slavík, M. ; Mareš, J. ; Kalianková, K. ; Harmáček, J. ; Urushadze, Shota ; Hartvich, Filip ; Hemala, M. ; Indra, Z. ; Slížková, Zuzana ; Náhunková, Pavla ; Červenák, J.
V průběhu projektu Skryto pod povrchem v letech 2020-2023 bylo sledováno sedm archeologických areálů Pražského hradu různého rozsahu. V prostoru III. nádvoří (malé a velké vykopávky) a v kryptě katedrály sv. Víta projekt navazuje na starší dlouhodobé snahy o efektivní památkovou péči. Nově pak byly do programu zahrnuty areály Starého královského paláce, baziliky a kláštera sv. Jiří, Ústavu šlechtičen a kaple Panny Marie. Vizuální kontrolou pak prošly další menší areály. Cílem projektu bylo identifikovat problematické areály, nastavit optimální monitoring a navrhnout pro jeden každý individuální způsob řešení, navržení obecných pravidel pro dlouhodobé sledování areálů a návrhy dílčích zásahů v jednotlivých areálech a u jednotlivých památek. V některých případech se objevila témata, která nemohla být řešena v rámci stávajícího projektu a měla by se stát předmětem dalšího výzkumu či projektu (speciálně se jedná o degradace historických stavebních materiálů a pod.).
Detailed record
|
2024-04-15
12:31 |
Skryté kulturní hodnoty chráněných území
Fišer, J. ; Novák, David ; Šmejda, L.
Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu část krajiny, která je nyní chráněna pro své přírodní hodnoty. Intenzita těchto činností však byla spojena s obecnými strategiemi osídlení, které výrazně respektovaly geomorfologické charakteristiky krajiny. Velkoplošná chráněná přírodní území se vyznačují výjimečnými krajinnými prvky nebo významnými přírodními hodnotami. I v těchto částech krajiny byl minulý vliv člověka významný a zanechal zde své stopy. Intenzita a specifika tohoto vlivu jsou v článku prezentovány na základě archeologických dat. Archeologická data byla zpracována do rastru, jehož hodnoty jsou vztaženy k počtu archeologických období přítomných v daném území. Chráněná krajina byla lidmi využívána spíše sporadicky a nárůst aktivity lze spojit až s obdobím středověku a novověku. Plochy nechráněné krajiny byly v minulosti využívány intenzivněji. Vysvětlení tohoto rozdílu však není založeno na sociálních preferencích, ale na geomorfologické struktuře chráněné krajiny a s ní spojené historii osídlení.
Detailed record
|
2024-03-24
00:07 |
Hledání hrobu kněžny abatyše Mlady
Frolík, Jan ; Drtikolová Kaupová, S. ; Stránská, P. ; Světlík, Ivo ; Velemínský, P.
Mezi osobami spojenými s počátkem pražského biskupství je také sestra knížete Boleslava II. kněžna Mlada. Jako zakladatelka kláštera sv. Jiří v něm byla uctívána. Místo jejího pohřbu bylo zapomenuto a bylo hledáno od doby barokní. V této souvislosti je věnována pozornost hrobům JK-102 a JK-110 v kapli sv. Anny v klášteře a také ostatkům vyzvednutým v této kapli v 17. století. Hrob JK-110 byl nově datován do doby kolem roku 1000.
Detailed record
|
2024-03-24
00:07 |
Liturgické oděvy a předměty z hrobů pražských biskupů
Bravermanová, Milena ; Březinová, Helena ; Bureš Víchová, J.
Článek představuje unikátní soubor fragmentů liturgických textilií, insignií a dalších předmětů z období 11. až 13. století pocházejících z hrobů pražských biskupů z katedrály sv. Víta. Stěžejní část souboru tvoří fragmenty hedvábných tkanin a tkanic, z nichž byly původně zhotoveny součásti liturgického odění. Dalšími nálezy jsou předměty z různých materiálů, například kožené střevíce, části berel a liturgické náčiní.
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
