|
|
Jaroslav Böhm a Niederlova koncepce Státního archeologického ústavu
Starcová, Marcela
Vznik Státního archeologického ústavu je spojen s mimořádnou osobností Lubora Niederla, jeho zakladatele a prvního ředitele, jenž formuloval koncepci vědecké práce nové instituce. Začala fungovat na počátku roku 1920 a v prvním desetiletí své existence se potýkala s vážnými finančními a personálními problémy, které omezovaly její činnost. Naplnění Niederlovy koncepce se od třicátých let 20. století věnoval s plným nasazením Jaroslav Böhm, od roku 1939 ředitel Státního archeologického ústavu. Jeho cílem bylo vybudovat ústav jako moderní instituci, která by stála v čele československé archeologie. Po začlenění Státního archeologického ústavu do Československé akademie věd v roce 1953 se Jaroslav Böhm zaměřil na upevnění jeho pozice jako ústředí vědecké a výzkumné práce. Z velké části se zasloužil o to, že se Archeologický ústav v prvních dvou poválečných dekádách zařadil na špičku oboru v mezinárodním měřítku.
|
|
|
Propagace rychloobrátkového zboží v denním tisku a reklamní filmové produkci meziválečného Československa
Jeřábek, Petr ; Štolleová, Barbora (vedoucí práce) ; Starcová, Marcela (oponent)
Předložená bakalářská práce sleduje vývoj reklamních strategií podniků orientovaných na výrobu a prodej rychloobrátkového zboží pomocí analýzy jejich reklamní produkce ve vybraném denním tisku a animovaných i hraných reklamních filmech přístupných československým spotřebitelům v meziválečném období. Na základě analýzy dobových periodik sleduje množství a vývojové trendy umisťování propagačních sdělení. Z hlediska obsahu propagačních sdělení analyzuje obvyklé jazykové a obrazové motivy využívané pro komunikaci se zákazníkem. Poukazuje na výhody vybraných médií pro účely ovlivňování zákazníka a jeho spotřebitelských návyků. Výsledky práce umožňují zhodnocení úrovně československé propagace rychloobrátkového zboží z hlediska implementace dobových pokrokových trendů šířených domácími reklamními teoretiky, stejně jako její zasazení do mezinárodního kontextu. Klíčová slova: reklama, Československo, film, Národní listy, Národní politika, meziválečné období
|
|
|
Pražská galerka a její obraz v masové kultuře mezi světovými válkami
Jagošová, Anna ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Starcová, Marcela (oponent)
Pražská galerka a její obraz v masové kultuře mezi světovými válkami Anna Jagošová Abstrakt Tato diplomová práce se bude zabývat problematikou fenoménu tzv. pražské galerky. Bude se snažit odpovědět na otázky, jak pražskou galerku vnímala tehdejší veřejnost, jak tato skupina vnímala sama sebe a kdo do ní patřil. Tato problematika bude zkoumána skrze masová média - film, periodika, skrze prizma policejních komisařů a jejich vzpomínek a pokud to bude možné vzhledem k získaným materiálům, tak také prizmatem jednotlivých členů pražské galerky. V teoretické části bude vymezeno, co je to pražská galerka, jaké má signifikantní znaky a kdo je její součástí. Praktická část bude pracovat především s filmem, periodiky a vzpomínkovými monografiemi jako s prameny a doklady doby. Sledovaným místem je Praha, časově je téma práce vymezeno především obdobím mezi světovými válkami. Klíčová slova: Československo, čtyřka - policejní komisařství, komisař, policie, pražská galerka, podzemí, první republika, zločin.
|
|
| |
|
|
Zásobování a obchod s potravinami v Praze v meziválečném období
Starcová, Marcela ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Kubů, Eduard (oponent) ; Štemberk, Jan (oponent)
Proces modernizace Prahy a změny tradičních zvyklostí pražského obyvatelstva má své kořeny už na přelomu 19. a 20. století. Město zakládalo nové zásobovací instituce, zvýšil se dozor na kvalitu potravin a dodržování hygienických podmínek prodeje, prosazovaly se nové formy obchodu. Tento proces byl přerušen 1. světovou válkou. Po skončení války a vzniku nového státu se Praha snažila navázat na tradiční a relativně spolehlivé předválečné způsoby zásobování a obchodu. Teprve vznik a rozvoj Velké Prahy podnítil pokračování a zrychlení procesu modernizace a racionalizace zásobování města i obchodu s potravinami. Paralelně se snahou reagovat na zastaralost a nepružnost stávající obchodní sítě docházelo k rychlému rozvoji nových forem obchodu. Mohutný rozmach zažívá moderní reklama, která využívá řadu nových technických vymožeností. Uvedené změny ovlivnily každodenní život Pražanů. V meziválečném období se pozvolna proměňují životní zvyklosti a stereotypy, ale také spotřební vzorce pražského obyvatelstva, což se projevilo například změnou nákupních zvyklostí v rámci pražské obchodní sítě. Na tento vývoj zareagovali obchodníci s potravinami a průmysloví výrobci potravin změnou svých podnikatelských strategií, s cílem oslovit větší okruh zákazníků. Uvedené hospodářské, společenské a kulturní procesy,...
|
host ::
RSS.