|
Výstavní pavilon v Bystřici pod Hostýnem
Kučera, Tomáš ; Barnat, Jan (oponent) ; Pilgr, Milan (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout a posoudit nosnou ocelovou konstrukci výstavního pavilonu v Bystřici pod Hostýnem. Objekt má obdélníkový půdorys o rozměrech 32x45 m. Výška objektu je 13 m. Hlavní nosná konstrukce je v příčném směru tvořena dvojkloubovým příhradovým parabolickým obloukem. Příčná vazba je kladena po 6,43 m. Prostorová tuhost je zajištěna v příčném směru samotným obloukem a v podélném směru příčným a podélným ztužidlem. Objekt byl navržen podle platných norem ČSN EN.
|
|
Čemu a proč se smějeme s Járou Cimrmanem?
Jiskrová, Zuzana ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Peterka, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se pokouší zmapovat fenomén postavy Járy Cimrmana a humoru her jeho autorů. Jedná se především o práci literární. Teatrologické hledisko je doplněno pouze v některých částech práce, kde je nezbytné pro správné porozumění problému a postřehnutí celé šíře humoru. Obecné poznatky o poetice her, jsou pak konkretizovány pokusem o interpretaci závěrečné hry cyklu - České nebe - kterou autoři k dovršujícímu a sumarizujícímu údělu předurčili již podtitulem "Cimrmanův dramatický kšaft". Práce se tedy snaží zodpovědět základní otázku: "Čemu a proč se smějeme s Járou Cimrmanem?" Čemu? Takřka všemu. Proč? Protože je to zkrátka vtipné. Komično je u Cimrmanů tvořeno mnoha aspekty, které jsou v práci postupně rozebírány. Neexistuje tedy úplně jednoznačná odpověď. Značka Smoljak & Svěrák vytvořila obdivuhodný fikční svět pod štítem mystifikace a tváří českého génia Járy Cimrmana. Dotýkají se tématu češství, vtipně připomínají a občas laskavě kritizují naše české stereotypy a využívají všech možných komických rovin. České literatuře přidali dalšího do ne příliš rozsáhlé sbírky velikánů, třebaže fiktivního a komického. Český národ baví již několikátou generaci, přesněji 43 let. Proto se tato práce snaží trochu představit Járu Cimrmana a podívat se pod pokličku humoru Divadla Járy Cimrmana.
|
|
Insitní umění v ČSSR v interakci se společenskopolitickým prostředím na přelomu 60. a 70. let
Oberfalcer, Edvard ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Insitní umění v ČSSR v interakci se společenskopolitickým prostředím v 60. a 70. letech" pojednává o vývoji a postavení insitního umění v Československu na přelomu 60. a 70. let. V úvodní části bakalářské práce je věnována pozornost terminologii a charakteristice insitního umění. Z terminologické části vychází, že původní význam, nebo lépe řečeno obsah insitního umění v 60. letech byl narušen. Pro další vývoj práce to znamená, že pod pojmem insitní umění není myšleno pouze čisté naivní umění, ale také art brut a částečně i umění lidové. V další části je pozornost přenesena na historii a vývoj a to nejen insitního umění, ale také umění naivního a art brut. Hlavní řešenou otázkou bakalářské práce je, zda mělo dění v ČSR v roce 1968 vliv na vývoj insitního umění a jaký k němu měla postoj politická garnitura. Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části, které se různými způsoby snaží na tuto otázku odpovědět. První se věnuje analýze životních příběhů autorů insitního umění, ze kterých lze vyvodit, zda mělo období roku 1968 vliv na jejich tvorbu, nebo možnosti výstavní činnosti. Druhá část je věnována kvantitativní obsahové analýze deníku Rudé právo, ze které by měla vzejít odpověď na otázku týkající se postoje československé politické garnitury k insitnímu umění po srpnu 1968....
|
|
Mikuláškovo náměstí Brno
Švéda, Petr ; Fišer, Jiří (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší jeden stavební objekt rozsáhlejšího urbanistického návrhu v lokalitě Mikuláškova náměstí ve Starém Lískovci v Brně. Řešené území leží mezi 2 řadami osmipodlažních panelových domů. Hlavním záměrem bylo ponechat co největší plochu zeleně pro rekreační účely a zároveň vytvořit v místě plnohodnotné náměstí sloužící jako centrum veřejné vybavenosti. Řešením jsou zelené střechy, částečné zapuštění budov pod zem a svahování terénu u zadní části staveb tak, aby byly střechy veřejně přístupné a staly se součástí parku. Pro lepší prostupnost území je organicky tvarované "dvojnáměstí" přemostěno lávkou, která zároveň tvoří bránu mezi náměstími. Kulturní centrum je navrženo s důrazem na variabilitu prostoru. Kolem celého hlavního sálu je navržen ochoz, což umožní širší spektrum využití, např. i pro netradiční divadla. Důležité jsou velké společenské a výstavní prostory, které jsou v různých výškových úrovních. Průhledy skrz ně skýtají vzrušující pocit a pohled do prostoru. Stavba je propojena s okolím jak do strany náměstí v 1NP, tak v 2NP do parku, což umožní konání letních akcí i v exteriéru v přímé návaznosti na program uvnitř.
|
|
Učitelé a počátky Pedagogického muzea v Praze
Králíčková, Markéta ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Rýdl K., (oponent)
Soucasne Pedagogicke muzeum J. A. Komenskeho v Praze patD mezi nejstarsi muzea v Ceske republice. Jeho vice nez stoletou historii provazelo nekolik zlomovych mezniku v cele jeho existenci. Na pocatku snah 0 jeho zalozeni registrujeme uCitele obecnych a mest'anskych skol usilujicich 0 vznik instituce uchovavajici a dokumentujici historicke tradice ceskeho skolstvi a pedagogiky. Od osmdesatych let 19. stoleti se zasazovali ucitelu 0 vznik instituce , ktera by uchovavala myslenkove dedictvi J. A. Komenskeho. V souvislosti s blizicimi se oslavami 300. vyroci narozeni Komenskeho inicioval Josef Klika vznik Muzea Komenskeho na schuzi literamiho odboru v roce 1890. Sbirka byla s uspechem prezentovana na J ubilejnf vystave v roce 1891, v Muzeu hlavniho mesta Prahy v roce 1892 i na Narodopisne vystave ceskoslovanske v roce 1895. Pote preslo Muzeum Komenskeho do sbirkoveho fondu Stale vystavy skolske, kde melo setrvat do te doby, nd bude v Praze zalozeno pedagogicke muzeum.V roce 1916 bylo nove zalozene Pedagogicke muzeum Komenskeho slavnostne otevreno. Ve shode s pranim zakladatelu Muzea Komenskeho presla tato sbirka spolu se sbirkou Slavin pod spravu Pedagogickeho muzea Komenskeho. Po kratkem obdobi let 1919- 1925, kdy nektere kompetence muzea prevzal Pedagogicky ustav Komenskeho, je ustav a spolu s nim i muzeum...
|
|
Organická soudobá architektura a bydlení
Čábelková Nahorniaková, Marcela ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Organická architektura je v dnešní době často používaným termínem především v souvislosti s odvážnou a experimentální formou. Přesná definice nebo rozdělení však stále chybí. Za zakladatele novodobé organické architektury je všeobecně považován Frank Loyd Wright. Ten organickou architekturu nejen realizoval, ale na počátku dvacátého století, kdy se formulovaly nové architektonické směry, ji definoval. Disertační práce se zabývá doposud nedostatečně popsanou problematikou organické architektury. Hlavní zaměření je upřeno na soudobou obytnou organickou tvorbu ve střední Evropě. Jmenovitě jsou podrobně rozebrány jednotlivé realizace na území Maďarska, České Republiky, Slovenské Republiky, Rakouska, Německa a Polska. Kromě detailního popisu Evropských realizací a jejich historických východisek se práce také podrobněji zabývá vznikem a významnými realizacemi severoamerické organické architektury. Novodobá organická architektura prioritně vznikala na území Spojených států amerických. Pro úplnost přehledu práce také uvádím nejvýznamnější soudobé realizace a architekty realizující obytnou organickou architekturu i v jiných státech světa. Cílem disertační práce bylo obecně poukázat na nejnovější trendy v navrhování staveb pro bydlení. V rámci nových trendů nalézt polohu organické architektury a zdůvodnit její vzrůstající popularitu, rozšířenost a nezbytnost pro další vývoj architektury. Organická architektura je alternativní cestou soudobého bydlení. V posledních letech její obliba vzrůstá v reakci na vznik novodobých technologií a materiálů, potřebu chránit naše přírodní zdroje a také na vzrůstající negativa globalizace a popření místních tradic a regionálních specifik. Aspekty organických forem byly rozebírány na základě členění organické architektury do tří hlavních skupin podle jejich hlavních charakteristik: forma, harmonie a udržitelný rozvoj. Dalším cílem bylo zjistit lokaci ohnisek výskytu organické obytné architektury. Jejich realizace nejsou koncentrované, ale spíše nekoordinovaně rozsety. Proto byly vybrány státy, které jsou oproti ostatním bohatší na výskyt organických domů. Cílem práce bylo také oslovit odbornou a laickou veřejnost, především pedagogy vysokých škol architektury a také samotné studenty. Velká část komunikace se odehrála na základě grantového projektu FRVŠ pro rok 2010. Uskutečnily se přednášky studentům o organické architektuře a výstava na téma: Soudobá obytná organická architektura. V neposlední řadě byla vydána publikace katalogu pod názvem: Soudobé organické domy – Evropa. V rámci grantového projektu jsem měla možnost navštívit velké množství realizací organických rodinných domů v zahraničí. Konkrétně na Slovenku, v Maďarsku a v Německu. Výsledky ankety, která byla položena formou otázek uživatelům a autorům vybraných domů, jsou součástí disertační práce. Výsledky disertační práce jsou především: - podrobné nastínění přehledu vývoje organického bydlení - definování soudobých tendencí organické architektury v bydlení - získání a zpracování odpovědí majitelů a autorů domů na anketní otázky - analýza organického domu (soustavy domů) v rámci urbanistické struktury a krajiny - kniha katalogu organických soudobých evropských bytových realizací pod názvem Soudobé organické domy - Evropa - článek o organické soudobé architektuře a bydlení v rámci elektronického architektonického časopisu archiweb, který má být publikován v roce 2012
|
|
Vliv tepelné expozice na pórovou strukturu a mineralogii hutného dinasu.
Janek, Ondřej ; Kotouček, Miroslav (oponent) ; Nevřivová, Lenka (vedoucí práce)
Dinas je žáruvzdorné stavivo, které obsahuje nejméně 93 % oxidu křemičitého v polymorfních formách a to převážně -tridymitu, -cristobalitu a nepřeměněného -křemene. Ve sklářství se používá pro zdění kleneb sklářských pecí a v koksárenství pro zdění koksárenských baterií. Výhodou je vysoká únosnost v žáru, vysoká odolnost proti kyselým taveninám. Nevýhodou je nízká odolnost proti změnám teploty pod 600 °C. Diplomová práce se zabývá vlivem opakovaného výpalu dinasového kamene na jeho pórovitou strukturu a mineralogické složení.
|
|
Konverze uvolněných historických objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Gorejová, Andrea ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál byl od svého založení stěžejním bodem nejen blízkého okolí, ale celého kraje. Zakládající řád cisterciáckých mnichů jej založil v polovině 13. století uprostřed divokých žďárských vrchů. Klášter se významně zasadil o rozvoj zemědělství, vzdělanosti a také přinášel nové technologie. Největšímu rozkvětu se areál těšil pod vedením osvíceného opata Václava Vejmluvy, který se zasadil za architektonický unikát. Pozval architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela k navržení přestavby komplexu a navržení poutního kostela Sv.Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Právě tento unikát je dnes zapsán na seznam UNESCO pro svůj jedinečný styl barokní gotiky. Klášter byl zrušen dekretem císaře Josefa II. v roce 1784. Nedlouho po tom byl odkoupen šlechtou. Přes tyto události si komplex uchovával svou pozici kulturně vzdělávacího centra a nadále sloužil lidem.1930 zámek získává do vlastnictví rodina Kinských, avšak 1948 dochází ke znárodňování majetku, který přešel pod správu a vlastnictví státu. Toto období přineslo velký úpadek celého areálu, který po staletích o své výjimečné postavení přišel. Dnešní snaha o nápravu těchto chyb se započala po návratu majetku původním majitelům, rodině Kinských. Současný majitel Konstantin Kinský se snaží o navázání na tradici a osvětu. Velmi výhodná pozice, na spojnici velkých měst Prahy a Brna, architektonické a historické kvality ve spojení s krásou a rozmanitostí okolní přírody napomáhá zámku se stát významným turistickým centrem. Cílem je podtrhnout tuto pozici lukrativním zázemím a nabídkou vlastního zámku, avšak při zachování genia loci místa a podtržení jeho významu. Vzhledem k vytyčenému cíli a architektuře areálu jsem komplex rozčlenila do tří zón, které jsou proměnlivé čím hlouběji do areálu zacházíme. První zóna je veřejná, tvoří ji muzea, galerie a společenské prostory, je nejhlučnější a přístupná jako první. Slouží jak běžným návštěvníkům tak turistům, kteří jsou v areálu ubytovaní. Tato zóna je jakýmsi nárazníkem, chránícím postupné zklidňování. Druhá zóna je poloveřejná, slouží již žákům zdejší školy a návštěvníkům wellness a hostům hotelu. Tato zóna slouží také jako přístup a zklidňující filtr. Poslední zóna je polo-soukromá. Téměř v celém rozsahu ji zabírá park hotelu, který sahá ke břehu rybníku a sousedí se soukromými zahradami kněžny Tamary Kinské. Toto prostředí je oproštěno od veškerého hluku a nežádoucích elementů spojených s rušným provozem silnice a funkcích spojených s prvními zónami. Slouží jako útočiště. Všechny zóny jsou propojeny bezbariérovou krytou lávkou, která začíná v hotelu a končí až na samém kraji komplexu, muzeu ekologie. Tato lávka sloučí jako jakýsi prostředník a propojení mezi funkcemi a navyšuje nabízený komfort. Lávka je plně krytá a poskytuje tak bezpečnou cestu a útočiště před mnohdy syrovým místním počasím. Celý areál je koncipován jako všestranně objímající prostor. Areál slouží především pro potěchu mysli a duše a nechá do sebe prostupovat divokost a rozmanitost žďárské přírody. Měřítko zůstává velmi lidské a zabraňuje tak zahlcení návštěvníka. Slouží jako útočiště v divokosti krajiny a prostředí, jako místo vzdělanosti, kultury a historie.
|
|
Sanitární keramika
Foret, Martin ; Kolařík, Pavel (oponent) ; Zdařil, Zdeněk (vedoucí práce)
Moje praktická diplomová práce je návrh prezentace firmy Jika-Laufen s.r.o. na mezinárodní výstavu Expo 2015 v Miláně. Práce spočívá v navržení umyvadel a jejich instalace do expozice tak, aby byly v jednotném duchu. Navrhl jsem koncept studánky z několika důvodů: koupelna je intimní prostor, kde by měl být kladen důraz na emoce, atmosféru a pocity. Je to prostor, kde by si měl člověk odpočinout a zrelaxovat se. Druhý aspekt je, že keramika má organický původ, vzešla ze země a prostřednictvím ohně se stává velmi odolnou a pevnou látkou. A neméně důležitý je třetí aspekt, zaobírající se kontextem. Expo je mezinárodní výstava a proto se prezentací této lesní expozice nereprezentuje jen česká firma, ale také české prostředí, kde najdeme krásnou přírodu a prameny známých řek. Můj koncept je založen na emocích a kontrastech materiálů. Jemnou bílou keramiku jsem zasadil do tmavého ostrého kamene a zeleného svěžího mechu, což vytváří kontrast plný napětí. Na výstavě tohoto typu by neměla chybět ani moderní technologie. Ta je v mém návrhu zastoupena spárovým odtokem, který je po celém obvodu umyvadla skryt pod hranou tak, aby nenarušoval vnímání celku.
|
|
Filmová projekce v malbě
Lorenz, Petr ; Sobotka, Jiří (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Filmová projekce v malbě Ve své teoretické práci Filmový storyboard a umělecké dílo jsem měl možnost připravit myšlenkový základ pro praktickou část diplomové práce. Inspirovalo mě mnoho autorů s rozdílnými přístupy k filmovému nazírání a filmovému záběru. Pro mě jako tvůrce bylo důležité pracovat s tím, co dobře znám. Zabýval jsem se otázkou, jestli může realita, která nás obklopuje, vypadat filmově, když ji namalujeme. Po předchozí zkušenosti nazírání na malbu, která čerpá z filmové kompozice a vypůjčování cizích námětů, jsem se rozhodl – stejně jako filmový režisér – vyhledávat kompozice, které je možné vidět v realitě kolem nás. V návaznosti na svoji bakalářskou práci, která byla čistě černobílým cyklem, jsem nyní zvolil barvu a tematicky jsem se vrátil k činnostem, jež předcházejí natočení filmu. Naše oko může fungovat jako filmová čočka. A zdánlivě obyčejná realita je pro mě záminkou k budování atmosféry filmového záběru. Po dlouhou dobu jsem u sebe nosil fotoaparát, který byl připravený k použití ve chvíli, kdy jsem objevil zajímavý prostor nebo situaci. Předlohy k malbám jsem přirozeně nacházel ve svých cestách po městě. Cíleně jsem vyhledával lokace, které by mohly být součástí imaginárního filmu. Pro mě je pod kompozicí slunečné ulice schovaný jiný pocit a něco nedořečeného, co přichází a funguje pod povrchem každého obrazu paralelně. Doufám, že propojením reality a osobní malby dojde k zesílení atmosféry jako přidané hodnoty. Název Filmová projekce v malbě odkazuje ke slovníku filmařů, kdy tvůrce pohlíží na okolí se zkušeností filmové kompozice. Ve své práci jsem chtěl spodobnit českou lokální, svébytnou atmosféru místa. V průběhu práce tak došlo ke změně oproti původnímu záměru, a to v tom, že jsou předlohy opravdu vlastní, nevypůjčené. Hrdinové obrazů jsou lidé každodennosti se svými osobními příběhy. Nicméně dochází k prolínání a spodobě s různými filmovými žánry. Například obraz s dělníky a pracovním strojem vykazuje kompoziční shodu se sci-fi filmem; světlo i námět připomínají něco, co jsme mohli už někdy vidět. Oproti malířům, kteří mají prostředky k rozsáhlým konstruovaným předlohám, jsem pracoval se záběrem, který je možno nalézt jen díky přesnému pozorování reality. Stavba předlohy a figurální stafáž, tedy herce scény, jsem si nemohl připravit předem. Počítal jsem s tím, že něco zajímavého fotoaparátem zachytím a připravená scéna se přede mnou objeví. Zásadní součástí procesu mé práce tedy bylo pozorování a snaha co nejvíce vystihnout genia loci.
|
host ::
