| |
|
Pakistán: klíčový faktor pro americké působení v Afghánistánu (za vlády George W. Bushe)
Snášel, Filip ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Resumé Americké vztahy s Pákistánem prošly celou řadou zvratů od spojenectví během studené války, až po uvalení sankcí v devadesátých letech dvacátého století. Po útocích z 11. září na Světové obchodní centrum a Pentagon se Pákistán velmi rychle přidal na stranu Spojených států ve válce proti terorismu. Ve své práci zkoumám pozice a působení Pákistánu během invaze do Afghánistánu a v sedmi následujících letech operace Trvalá svoboda za vlády administrativy George W. Bushe. Nejprve se zaměřuji na historickou zkušenost Pákistánu a vývoj v oblasti před americkou invazí do Afghánistánu. Také mapuji teroristická hnutí na pákistánském území, která jsou důležitá pro pozdější vývoj a jsou spjata s pákistánskou tajnou službou ISI. Ta se snažila ještě několik let po roce 2001 udržet přátelské styky s Talibanem a dalšími teroristickými skupinami v afghánsko - pákistánském pohraničí, avšak sami teroristé jako z podstaty antisystémové hnutí hodlali z Pákistánu i Afghánistánu udělat státy konstituované jako islámské emiráty. Prezident Mušaraf pod tlakem událostí i Spojených států pochopil, že podpora Talibanu je nadále neudržitelná, rozhodl se zakročit i proti teroristickým skupinám na domácí půdě. Tento tah však vyvolal vlnu sebevražedných útoků a mohutné povstání, které od roku 2006/2007 zasáhlo rozlehlé území jak...
|
|
Fenomén uprchlictví v syrské občanské válce
Durdisová, Marcela ; Lisa, Aleš (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá aktuální problematikou fenoménu uprchlictví na pozadí syrské občanské války a jeho důsledky pro stabilitu v regionu. Vzhledem k tomu, že krizi v Sýrii pociťuje celý blízkovýchodní region, je cílem této práce zmapovat vliv konfliktu na sousední státy Sýrie. Na základě hypotézy, podle které následky občanské války a běženectví destabilizují celý region, si jako výzkumnou otázku stanovím politicko-společenské dopady syrské krize na Irák, Jordánsko, Libanon a Turecko. Práce odhalí také zranitelnost těchto zemí, které se kvůli událostem v Sýrii a exodu jejích obyvatel ocitají v nebezpečné situaci. Z hlediska metodologie tato práce využívá řadu metod. K hlavním v práci uplatněným metodám se řadí metoda rešeršní, deskriptivní, komparativní, historická, analýza, syntéza a rovněž metoda rozhovorů, na jejichž základě odpovím na výzkumnou otázku pestrou škálou dopadů, které pokrývají bezpečnostní, politické, sociální, etnické a ekonomické otázky daných zemí.
|
|
Vyrovnání s nacistickou minulostí v kontextu řecko-německých vztahů
Králová, Kateřina ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Hladký, Ladislav (oponent) ; Kaiserová, Kristina (oponent)
Předložená disertační práce je historickou studií, která obeznamuje čtenáře s dosud málo probádanou problematikou poválečných řecko-německých vztahů ve stínu nacistické minulosti. Soustřeďuje se především na to, jakým způsobem se řecká společnost po druhé světové válce vypořádávala s dědictvím nacistické okupace, zvláště pak s otázku potrestání nacistických zločinů a odškodnění obětí německé okupace. Jednotlivá témata jsou přitom zkoumána v politické, socio-kulturní, ekonomické a právní rovině v kontextu studené války a po znovusjednocení Německa.
|
|
Cyprus in a new security environment
Matúš, Rudolf ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diploma thesis "Cyprus in a New Security Environment" deals with security perception in The Republic of Cyprus in the aftermath of the Cold War. It brings a closer look at the new security patterns that developed after the fall of the Iron curtain and introduces the typology of states in international relations, security sectors and the threats associated as well as referent objects of security in the post-Cold War setting. Cyprus, its history, current political and economic situation provides the basis of the study for categorization of Cyprus on the basis of Srensen's typology and Copenhagen school's view of security studies. Thesis classifies Cyprus as a specific example of country with outward features and security dilemma of the postmodern state. However it is rather difficult to categorize it in Srensen's typology of states because of unresolved dispute and its impact on Cyprus' security environment. Copenhagen school provides a framework for examination of Cyprus security environment in accordance with five security sectors (military, political, societal, economic, environmental) and the thesis finds the conclusion that island is threatened in each security sector portrayed. The Republic of Cyprus falls within each of these sectors mainly because of the unresolved dispute between the community of...
|
|
Od bezpečnostní aliance k bezpečnosnímu managementu: neoliberální institucionalismus a transformace NATO
Suchardová, Hana ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Měnící se prostředí mezinárodních vztahů, měnící se podoba konfliktů a výskyt odlišných hrozeb ovlivnily Severoatlantickou alianci (NATO) a její postavení v mezinárodním systému. Jasná struktura mezinárodního systému, která byla dána bipolárním rozdělením, vzala s koncem Studené války za své a nejasná politická rovnováha přinesla otázku budoucnosti NATO. Politická koncepce, kterou organizaci vtiskla studená válka, neodpovídala nynějšímu strategickému prostředí a Aliance byla postavena před důležitý úkol své opětovné transformace. Již během studené války docházelo ke změně postavení symbolu národní bezpečnosti, která byla hlavním tématem studené války. Tento pojem byl často využíván k zdůvodnění mnoha politických rozhodnutí od přijetí Marshallova plánu, přes podobu americké zahraniční politiky, až po určení kvót na dovoz ropy.1 Podle Roberta Keohana to bylo již období po konci Vietnamské války, kdy národní bezpečnost musela přenechat z poloviny svou výsadní pozici pojmům jako vzájemná závislost a spolupráce.2 Tato proměna byla pro sledování vývoje NATO velice důležitá, neboť tato organizace spojuje obě tyto myšlenky v jedné struktuře. Konec studené války nebyl jedinou historickou událostí, která NATO přivedla k transformačním snahám. Z historie můžeme zmínit například válku na Korejském poloostrově,...
|
|
O dynamice "nových válek": clausewitziánská analýza faktorů ovlivňujících dynamiku ozbrojených konfliktů v postkomunistickém prostoru
Kučera, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Ozbrojené konflikty, které propukly po konci studené války na území bývalé Jugoslávie a Sovětského svazu, jsou součástí konceptu tzv. nových válek. Nové války se od těch starých údajně liší ve svých cílech, metodách vedení války a způsobu financování. Výsledky této práce však dokazují, že navzdory předpokládaným změnám v charakteru války dynamika konfliktů v postkomunistickém prostoru, kterou vymezují intenzita, rychlost eskalace a délka konfliktu, odpovídá předpokladům vycházejícím z klasického pojetí války podle Carla von Clausewitz. Podle teorie založené na Clausewitzově díle lze podobu dynamiky konfliktu vnímat jako výslednici tří sil - skupinové nepřátelství, schopnost vybudovat a udržet vojenskou organizaci a racionalita politického vedení. Skupinové nepřátelství působí jako hnací síla směřující ke krvavému vyhrocování konfliktu a naopak politické vedení, které si uvědomuje politické cíle války a její důsledky pro budoucí politický život, by mělo spíše udržovat násilí v mezích odpovídajících politickým účelům. Rychlé vybudování vojenské organizace je pak nutné pro rychlou eskalaci násilí na počátku války. Výslednice těchto tří sil, které v každé válce nabývají jiného rozsahu a jiných poměrů, pak předurčuje průběh konfliktu, jenž lze charakterizovat na modelu konfliktního cyklu. Teorie zabývající se...
|
|
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, ve srovnání s univerzitami v Brně a Olomouci v bouřlivých letech 1947 - 1950
Zubec, Tomáš ; Svatoš, Michal (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Résumé Tato diplomová práce se zabývá třemi českými univerzitami v letech 1947 - 1950, Univerzitou Karlovou v Praze, Masarykovou univerzitou v Brně a Univerzitou Palackého v Olomouci. Abych mohl události okolo února 1948 popsat a následně srovnat, bylo třeba se vrátit o pár let zpět, tedy k době krátce po skončení druhé světové války, neboť poválečný vývoj má bezesporu vliv na dění v následujícím období. Po skončení války se univerzity musely potýkat s personálními a hmotnými ztrátami. Mnoho profesorů se na svá pedagogická a vědecká místa nevrátilo, velká část jich zemřela v důsledku nacistického teroru. Neutěšený stav budov, které byly především bombardováním či jinými výbuchy poškozeny, řešila především Masarykova univerzita v Brně. Bezprostředně po válce řešily univerzity v Praze a Brně personální zaměstnaneckou očistu od kolaborantů a lidí jinak se provinivší proti národní cti a státu. Nejvíce byla postižena brněnská univerzita. Byly ovšem i případy, kdy obvinění bylo nepravdivé, jen na základě nepravd a polopravd či z pouhého lidského vyřizování si účtů z dob minulých. Další problém nastal při enormním zájmu mladých lidí o studium, kdy se zájem o vysoké školy v důsledku uzavření českých vysokých škol nacisty na podzim 1939 (do r.1945) navýšil. Olomoucká univerzita byla sice založena až zhruba rok po...
|
|
Nekamenujte proroky aneb pěvci jsou jak ptáci. K myšlence umělecké avantgardy ve vztahu k dnešku
Neubert, Lukáš ; Ševčík, Oldřich (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
V úvodu své diplomové práce jsem uvedl, že mým úkolem je zjistit srovnáním, zda meziválečná umělecká avantgarda uhynula spolu s takzvaným koncem moderny, a pokud ano, zda-li se některé její části neuchovaly až do dnešních dnů. V průběhu práce jsem několikrát uvedl (viz. kapitola Avantgarda a současnost), že samotný "konec avantgardy" jako hnutí po druhé světové válce, je spíše specifikem východního politického bloku a souvisí s ničivým vlivem druhé světové války, jejíž likvidaci avantgardy dokonal řízený nástup socialistického realismu.
|
|
Sovětská politika v Latinské Americe v letech 1917-1970: případ Chile
Zourek, Michal ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Diplomant v této práci analyzuje dynamiku vztahů mezi Sovětským svazem a Latinskou Amerikou, přičemž zvláštní pozornost věnuje případu Chile. Zájem je soustředěn na období mezi léty 1917 a 1970, které je ohraničeno Ruskou revolucí a nástupem Salvadora Allendeho do úřadu chilského prezidenta. Hlavní osa práce je spjatá s genezí politické levice, zejména komunismu, jakožto mimořádně silného pouta mezi těmito vzdálenými regiony. V první části diplomové práce, která je zaměřena na období do roku 1948, se autor věnuje pronikání Sovětského svazu do Latinské Ameriky a současně vývoji Komunistické strany Chile v tomto období. Ve druhé pak analyzuje poválečný vývoj v latinskoamerickém regionu a jeho vztahy se Sovětským svazem ve světle transformací sovětské politické doktríny. Na příkladu Chile jsou ukázány jejich konkrétní dopady. Práce si všímá i mezinárodních faktorů, které napomáhaly (Ruská revoluce, politika Lidové fronty) nebo naopak zabraňovaly (vliv USA, atmosféra studené války, "ozbrojená cesta revoluce") pronikání Sovětského svazu do latinskoamerického a chilského politického života.
|
host ::
