|
|
Vztah žáků k přírodě na primárním stupni základních škol
ŤUKOVÁ, Adéla
Diplomová práce se zaměřuje na zjištění vztahu dětí k přírodě na prvním stupni základních škol. V teoretické části jsou popsány základní klíčové pojmy, význam přírody pro rozvoj dětí, příčiny i důsledky odcizování dětí přírodě a jaký vliv má rodinné či školní zázemí. Dále se práce soustředí na venkovní vyučování a jeho formy i metody, které může učitel při výuce použít. Tento vztah je zjišťován na základě dotazníku, který vytvořil psycholog a doktor Jan Krajhanzl s kolektivem autorů. Praktická část zahrnuje záznamy z dotazníkového šetření, jež je zaměřeno na žáky čtvrtých a pátých tříd. Otázky v dotazníku jsou soustředěny na zkušenosti žáků s přírodou, např. "Co si představíš, když se řekne příroda?", "Utrhnul/a jsi si někdy jablko ze stromu?", apod. Nakonec autorka porovnává výsledky této studie s předchozími průzkumy.
|
|
|
Environmentální gramotnost na SOŠ a SOU
MICÁK, František
Bakalářská práce se věnuje tématu environmentální gramotnosti na středních odborných školách a středních odborných učilištích. Cílem práce bylo zjistit a vyhodnotit, jaké mají žáci postoje, jednání, znalosti, senzitivitu a vztah k přírodě. Nástroj, který byl v této práci pro sběr dat použit je Middle School Environmental Literacy Survey (MSELS). Hlavní výzkumná otázka byla, zda existuje rozdíl ve sledovaných oblastech mezi žáky navštěvující střední školu s maturitou s rozšířenou výukou přírodovědných předmětů, žáky navštěvující střední školu s maturitou bez rozšířených přírodovědných předmětů a žáky chodící na střední odborné učiliště. Rozdíl byl prokázán ve všech sledovaných oblastech, kdy existuje významný rozdíl mezi žáky maturitních oborů s rozšířenou výukou přírodovědných předmětů a žáky maturitních oborů bez rozšířených hodin přírodních věd, stejně tak i mezi žáky učebních oborů.
|
|
|
Ochrana přírody - běh na dlouhou trať; případová studie: Horský závod B7 a CHKO Beskydy
Jančová, Martina ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Skripnik, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se snaží nahlédnout do problematiky střetu sportu a rekreace, hromadných sportovních akcí s ochranou přírody a krajiny v Chráněné krajinné oblasti Beskydy formou případové studie zabývající se závodem Beskydská sedmička, která se řadí mezi nejpopulárnější extrémní horské maratony na území České republiky. Práce se dále zajímá o dopady průběhu závodu na přírodu v CHKO Beskydy i volnočasového pobytu turistů v CHKO Beskydy. Práce čerpá především z provedených rozhovorů s účastníky závodu, ředitelem závodu a Správou CHKO Beskydy, dále byla pro účely výzkumu použita metoda zúčastněného pozorování při závodu Beskydská sedmička v roce 2021. Všechny tyto metody jsou poté zpracovány pomocí triangulace do jednotlivých okruhů, popisujících problematiku sportu v CHKO Beskydy a jeho možné vize do budoucna. Klíčová slova Beskydská sedmička, CHKO Beskydy, ochrana přírody, vztah k přírodě, horský běh, sport v chráněných územích
|
|
|
Environmentální postoje studentů SOŠ a SOU v Jihočeském kraji s využitím nástroje 2-MEV
Micák, František ; Svobodová, Silvie (vedoucí práce) ; Vojíř, Karel (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na environmentální gramotnost, respektive zjišťování proenvironmentálních postojů a vztahu k přírodě studentů SOŠ a SOU v Jihočeském kraji. Výzkumu se zúčastnilo dohromady šest středních škol, tři střední školy s environmentálním zaměřením a tři střední školy bez environmentálního zaměření, z toho dva učební obory. Do výzkumu se zapojilo 527 respondentů. Aplikována byla nová aktuální verze výzkumného nástroje 2 Major Environmental Values (2-MEV). Stěžejním cílem práce bylo zjistit souvislost environmentálních postojů s profilacemi škol, ročníkem, pohlavím, vztahem k přírodě a outdoorovou aktivitou respondentů. Mezi školami byl identifikován signifikantní rozdíl pouze u profilace škol a vztahu respondentů k přírodě. U této zkoumané oblasti studenti středních škol s environmentálním zaměřením dosahovali vyšších hodnot, než studenti středních škol bez environmentálního zaměření a než studenti navštěvující učební obor. Vliv pohlaví se ukázal jako statisticky významný, vyšších hodnot dosahovaly dívky, nicméně rozdíl mezi školami s ohledem na jejich profilaci nebyl prokázán jako signifikantní. Naopak ročník se na rozdíl od pohlaví neprojevil jako statisticky významný determinant. V neposlední řadě v případě outdoorových aktivit u všech studentů shodně dominuje procházka v...
|
|
|
Odcizení člověka přírodě
Prokopiusová, Květa ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
8/67 Abstrakt Diplomová práce se zabývá odcizením člověka přírodě. Teoretická část si klade za cíl odpovědět, co je to příroda a vztah k přírodě. Dále popisuje, jak se vyvíjel vztah člověka k přírodě. Neopomene ani působení pobytu člověka v přírodě - rekreace a zahrádkářské osady. Také se zaměřuje na dítě a přírodu kolem něj. Hledá propojení se školou, ekocentry a Rámcově vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Pokouší se pohlédnout na příčiny a důsledky vzdalování se přírodě. Hledá odpověď jak oddálit odcizení člověka přírodě. Vlastní výzkum zjišťuje, v jakých typech prostředí žáci pátých ročníků základních škol v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi tráví svůj volný čas. Zda město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav nabízí žákům přírodní prostory, kde by mohly odpočívat, hrát si, provozovat sport atd. Zajímá se, s kým děti pobývají venku ve volných chvílích, kdo je jim společníkem nebo průvodcem. Klíčová slova Příroda, vztah k přírodě, zahrádkářské osady, střediska ekologické výchovy, ekocentra, výuka ve školní zahradě, environmentální výchova, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
|
|
|
Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování
Kroufek, Roman
Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování Roman Kroufek Abstrakt Environmentální gramotnost a její výstupní dimenze, environmentálně odpovědné jednání, představují v posledních desetiletích významný konstrukt, kterému se věnuje mnoho výzkumníků z řady států. V této disertační práci nejprve představujeme environmentální gramotnost z teoretického hlediska, seznamujeme s vývojem názorů na tento konstrukt a odhalujeme jeho výzkumné uchopení v posledních desetiletích. V rámci vlastního výzkumu byl nejprve hledán vhodný nástroj, kterým by bylo možné identifikovat a měřit vybrané aspekty environmentální gramotnosti studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy. Ten byl nalezen v kombinaci zahraničních škál Nature relatedness scale a Environmental behavior scale, doplněných o sběr dat pomocí pojmového mapování s ústředním pojmem skleníkový efekt. S pomocí tohoto nástroje a jeho modifikací poté byly na vzorku více než pětiset respondentů nalezeny proměnné, které ovlivňují jednotlivé aspekty environmentální gramotnosti. Vyšších hodnot dosahovali respondenti, kteří se věnují pravidelným environmentálně laděným aktivitám, respondenti z obcí do 100 obyvatel a starší jedinci. Vztah k přírodě středně silně pozitivně ovlivňuje environmentálně odpovědné...
|
|
|
Využití vztahu člověka k přírodě v sociální práci
MALÍKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá vztahem člověka k přírodě z pohledu sociální práce. Teoretická část se věnuje historickému vývoji vztahu člověka k přírodě a teologickému pohledu na tento vztah. Část zabývající se praxí představuje tři oblasti: zooterapii, zahradní terapii a sociální zemědělství. Obsahuje jejich stručný vývoj, popisuje současné dění v těchto oblastech. Odkrývá možnosti využívání interakcí člověka a přírody v rámci sociální práce.
|
|
|
Vztah žáků k přírodě
Zimová, Eliška ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce s názvem "Vztah žáků k přírodě" se zabývá vztahem žáků k přírodě. Tento vztah je zjišťován na základě dotazníku, který vytvořil německý doktor a učitel Otto Schmeil v roce 1899. První část práce obsahuje definice a vysvětlení základních pojmů vztahujících se k tématu, např. příroda, vztah k přírodě, ekologie a environmentalistika, RVP, apod. Druhá část se věnuje výzkumu. Původní dotazník pochází z knihy Dr. O. Schmeila s názvem "Über die Reformbestrebungen auf dem Gebiete des naturgeschichtlichen Unterrichts". Tento dotazník byl v roce 1899 předložen 150 respondentům ve věku 12-14 let. Otázky v dotazníku jsou zaměřeny na zkušenosti žáků s přírodou, např. "Viděl/a jsi někdy, jak se vyrábí sýr?", "Viděl/a jsi lézt šneka?", apod. Stejný dotazník byl předložen 405 žákům v dnešních českých školách ve stejném věkovém složení jako původní dotazník. Diskuze a závěr se věnuje porovnání mezi odpověďmi respondentů roku 1899 a 2015 a zároveň porovnání mezi respondenty z města a respondenty z vesnice ve výzkumu z roku 2015. Klíčová slova Vztah k přírodě, příroda, ekologie, environmentalistika, Otto Schmeil
|
|
| |
|
|
Šumava jako estetický problém
Pundová, Kristina ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Pařízková, Kateřina (oponent)
V prostoru Národního parku Šumava došlo v posledních letech k několika kůrovcovým kalamitám, které měly za následek rozsáhlý spor o podobu managementu v chráněných oblastech s celospolečenským dopadem. Podoba šumavských lesů se v postižených místech změnila, což zapříčilo rozsáhlou diskuzi, která se týkala mimo jiné toho, do jaké míry by se měl člověk v zákonem chráněném území projevovat a zároveň otevřela otázku, jaká podoba lesa je z estetického hlediska v současné době "žádoucí". Rozhodla jsem se prostřednictvím kvalitativní strategie výzkumu zjistit, jaký vztah mají k přírodě, kteří se zapojili do diskuze kolem národního parku Šumava a jakým způsobem ji vnímají, se zvláštním přihlédnutím k lesu. Zajímalo mě, jakým způsobem se vztahují k symbolické dimenzi lesa, která je v otázce jeho vnímání klíčová a v jakých rámcích se pohybují, pokud uvažují o tom, jaká podoba managementu by podle nich měla v chráněných lokalitách provádět. Klíčová slova: Šumava, estetika lesa, vztah k přírodě, rozpadající se les, symbolická dimenze lesa
|
host ::
RSS.