|
|
Live-in osobní asistence u osob s kvadruplegií
Pařízková, Kateřina ; Pavlová, Ilona (vedoucí práce) ; Čichoň, Rostislav (oponent)
Autor: Bc. Kateřina Pařízková Název: Live-in osobní asistence u osob s kvadruplegií Cíle: Cílem diplomové práce je zjistit, zda by níže popsaná Live-in asistence byla v České republice žádána ze strany kvadruplegiků a zda by se našli pracovníci v sociálních službách, kteří by práci chtěli vykonávat po britském vzoru. Výsledek práce by mohl pomoci ke zkvalitnění péče o osoby s kvadruplegií a tím zlepšit míru kvality života. Metody: Ve výzkumné části v rámci kvantitativní výzkumné analýzy je využita metoda dvou anket vlastní konstrukce, pro osoby s kvadruplegií a pracovníky v sociálních službách. Na základě těchto informací bude zjištěno, zda v České republice osoby s kvadruplegií využívají služeb osobních asistentů a případně by uvítali britský systém Live-in, který je ve Velké Británii hojně využíván. Výsledek je doplněn daty od sociálních pracovníků České republiky, kteří v rámci dotazníkového šetření poskytli informace o zájmu vykonávat formu Live-in asistence. Výsledky: Prvního dotazníkového šetření se zúčastnilo 284 respondentů ve věku 18-65 let. V rámci tohoto šetření došlo ke zjištění, že by se pracovníkům v sociálních službách zmiňovaná pozice Live-in asistenta líbila. Hodnotili kladně individuální přístup, práci pouze s jedním klientem a rozmanitost práce. Negativně hodnotili odlišnou...
|
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611 ve světle dobových pramenů
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovacím, které se odehrály v předbělohorské době, nebyla v české historiografii ještě věnována velká pozornost. Ukazuje se, že se k nim dochovalo značné množství zpráv, nejen v oficiálně vydaných dobových tiscích, ale i v rukopisných pramenech - v dílech kronikářů i letopisců, pamětech zúčastněných osob a především v soudobé úřední i soukromé korespondenci. Vedle písemných pramenů se dochovaly také prameny hmotné a značná část pramenů obrazových. Zpracování a zhodnocení pramenů k jedné z nich, ke korunovaci Matyáše Habsburského v Praze dne 23. května 1611, je věnována první část této práce. Korunovace je v životě panovníka ceremoniál, který veřejně stvrzuje jeho postavení v čele země. Tento obřad je obvykle vykonán podle předem stanoveného řádu. V případě zemí Koruny české mu dal určitou závaznou formu Korunovační řád českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaný Karlem IV. Hlavní jádro tohoto řádu zůstalo zachováno i při Matyášově korunovaci. Jeho korunovace v chrámu sv. Víta byl akt slavnostní, ale značně ovlivněný tehdejší politickou situací. Odehrál se pod silnou ochrannou vojska, za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením široké veřejnosti, především prostého lidu. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Podrobnému...
|
|
|
Poutní cesta do Hájku u Prahy. Vznik, vývoj a úpadek ve světle pramenů 17.-19. století
Pařízková, Kateřina ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Barokní poutní cesta z Prahy do Hájku vznikla v letech 1720-1733. Z celkového počtu dvaceti kaplí se do dnešní doby dochovalo jedenáct. Původní trasa poutní cesty postupem času zanikala a na některých místech je již zcela přerušena. U některých zbořených kaplí se již nedá s jistotou určit, kde původně stály. V Hájku ( název podle nově vysázeného lesíka u Červeného Újezdu) založil v roce 1623 Jindřich Žďárský ze Žďáru loretánskou kapličku. U Lorety byl později založen františkánský klášter. V roce 1720 byl položen základní kámen poutní cesty. Kaple byly vybudovány a později udržovány z finančních darů donátorů. Rozpočet i účty za stavbu kaplí se dochovaly v archivu. Kaple byly vymalovány freskami, které znázorňovaly život Panny Marie a sv. Františka. Podoba obrazů se nedochovala, pouze jejich písemný popis. Kaple začaly chátrat koncem 18. století, když byl císařem Josefem II. zrušen fond na jejich obnovu. Poutní cesta byla využívána poutníky především v době hlavních mariánských svátků. Většina poutníků nepřicházela pouze po cestě z Prahy, ale také z okolních měst a vesnic. S rozvojem železnice dochází k postupnému odlivu poutníků na cestě z Prahy. Poslední větší oprava před zrušením poutního místa v roce 1950 se uskutečnila na konci 19. století, tehdy stálo ještě 14 kaplí. Původní malby nebyly již opraveny...
|
|
|
Šumava jako estetický problém
Pundová, Kristina ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Pařízková, Kateřina (oponent)
V prostoru Národního parku Šumava došlo v posledních letech k několika kůrovcovým kalamitám, které měly za následek rozsáhlý spor o podobu managementu v chráněných oblastech s celospolečenským dopadem. Podoba šumavských lesů se v postižených místech změnila, což zapříčilo rozsáhlou diskuzi, která se týkala mimo jiné toho, do jaké míry by se měl člověk v zákonem chráněném území projevovat a zároveň otevřela otázku, jaká podoba lesa je z estetického hlediska v současné době "žádoucí". Rozhodla jsem se prostřednictvím kvalitativní strategie výzkumu zjistit, jaký vztah mají k přírodě, kteří se zapojili do diskuze kolem národního parku Šumava a jakým způsobem ji vnímají, se zvláštním přihlédnutím k lesu. Zajímalo mě, jakým způsobem se vztahují k symbolické dimenzi lesa, která je v otázce jeho vnímání klíčová a v jakých rámcích se pohybují, pokud uvažují o tom, jaká podoba managementu by podle nich měla v chráněných lokalitách provádět. Klíčová slova: Šumava, estetika lesa, vztah k přírodě, rozpadající se les, symbolická dimenze lesa
|
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovační ceremoniál, který se odehrál 23. května 1611 v Praze, patří mezi ty korunovace, kterým v české historiografii nebyla věnována velká pozornost. Ostatně i korunovanému panovníkovi, Matyášovi Habsburskému, zůstávají čeští historici mnohé dlužni. K samotnému aktu korunování se však dochovalo mnoho zpráv, ať už v rukopisné či tištěné podobě. Jedná se o oficiálně vydané tisky, zprávy vyslanců a zpravodajů, korespondenci, kronikářské zápisy, paměti a deníky. Mnohé o něm vypovídají i prameny hmotné a obrazové povahy. Soupisu, rozboru a kritice těchto pramenů věnuji první část své práce. Ve druhé se pak věnuji podrobnému popisu průběhu korunovačního dne, vypracovanému právě na základě dochovaných předkládaných pramenů. Korunovační obřad byl v českých zemích tradičně vykonáván na základě Korunovačního řádu českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaného Karlem VI., jehož jádro bylo zachováno i při Matyášově korunovaci v chrámu sv. Víta. Průběh celé korunovace, silně ovlivněný tehdejší politickou situací v Čechách, nebyl provázen žádnými okázalými oslavami, slavnostními průvody a lidovými veselicemi. Odehrál se s vyloučením široké veřejnosti za přísných bezpečnostních opatření. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Klíčová slova:...
|
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611 ve světle dobových pramenů
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovacím, které se odehrály v předbělohorské době, nebyla v české historiografii ještě věnována velká pozornost. Ukazuje se, že se k nim dochovalo značné množství zpráv, nejen v oficiálně vydaných dobových tiscích, ale i v rukopisných pramenech - v dílech kronikářů i letopisců, pamětech zúčastněných osob a především v soudobé úřední i soukromé korespondenci. Vedle písemných pramenů se dochovaly také prameny hmotné a značná část pramenů obrazových. Zpracování a zhodnocení pramenů k jedné z nich, ke korunovaci Matyáše Habsburského v Praze dne 23. května 1611, je věnována první část této práce. Korunovace je v životě panovníka ceremoniál, který veřejně stvrzuje jeho postavení v čele země. Tento obřad je obvykle vykonán podle předem stanoveného řádu. V případě zemí Koruny české mu dal určitou závaznou formu Korunovační řád českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaný Karlem IV. Hlavní jádro tohoto řádu zůstalo zachováno i při Matyášově korunovaci. Jeho korunovace v chrámu sv. Víta byl akt slavnostní, ale značně ovlivněný tehdejší politickou situací. Odehrál se pod silnou ochrannou vojska, za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením široké veřejnosti, především prostého lidu. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Podrobnému...
|
|
|
Poutní cesta do Hájku u Prahy. Vznik, vývoj a úpadek ve světle pramenů 17.-19. století
Pařízková, Kateřina ; Zdichynec, Jan (oponent) ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce)
Barokní poutní cesta z Prahy do Hájku vznikla v letech 1720-1733. Z celkového počtu dvaceti kaplí se do dnešní doby dochovalo jedenáct. Původní trasa poutní cesty postupem času zanikala a na některých místech je již zcela přerušena. U některých zbořených kaplí se již nedá s jistotou určit, kde původně stály. V Hájku ( název podle nově vysázeného lesíka u Červeného Újezdu) založil v roce 1623 Jindřich Žďárský ze Žďáru loretánskou kapličku. U Lorety byl později založen františkánský klášter. V roce 1720 byl položen základní kámen poutní cesty. Kaple byly vybudovány a později udržovány z finančních darů donátorů. Rozpočet i účty za stavbu kaplí se dochovaly v archivu. Kaple byly vymalovány freskami, které znázorňovaly život Panny Marie a sv. Františka. Podoba obrazů se nedochovala, pouze jejich písemný popis. Kaple začaly chátrat koncem 18. století, když byl císařem Josefem II. zrušen fond na jejich obnovu. Poutní cesta byla využívána poutníky především v době hlavních mariánských svátků. Většina poutníků nepřicházela pouze po cestě z Prahy, ale také z okolních měst a vesnic. S rozvojem železnice dochází k postupnému odlivu poutníků na cestě z Prahy. Poslední větší oprava před zrušením poutního místa v roce 1950 se uskutečnila na konci 19. století, tehdy stálo ještě 14 kaplí. Původní malby nebyly již opraveny...
|
|
|
Estetické aspekty přechodu sídla do krajiny
Pařízková, Kateřina
Cílem práce bylo zaměřit se na estetické aspekty přechodu sídel do krajiny. V první části práce se autorka zabývala problematikou z teoretického hlediska. Byla nastíněna problematika estetického postoje, prožitku a jeho významu. Byla identifikována inkonzistence v pojetí estetické dimenze na poli praktické ochrany přírody a na poli estetiky. V druhé části práce se autorka věnovala estetickým aspektům přechodu do krajiny z praktické stránky na modelovém případu obcí patřících do svazku Modrých hor -- Velkých Pavlovic, Bořetic, Kobylí, Vrbic a Němčiček. Na základě zvoleného metodického postupu byla provedena analýza vývoje sídel a proběhlo zhodnocení přechodu obcí do krajiny, identifikována negativa a navrženy korekce.
|
host ::
RSS.