|
|
EU jako světová velmoc
Myslík, Martin ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem, zda-li je Evropská unie světová velmoc, či nikoliv. Cílem práce bylo zjistit, jestli je Evropská unie světovou velmocí v hard power nebo soft power, případně co jí brání stát se velmocí v některém z těchto fenoménů. Dále práce pracuje s hypotézou, že je EU světová velmoc, a ve své zahraniční politice využívá primárně soft power nástroje. V rámci kvalitativního výzkumu byla využita metoda komparativní analýzy. EU byla komparována se Spojenými státy, Čínou a Ruskem. V závěru jsou shrnuty výsledky pozorování, ze kterých vyplynulo, že EU je světová velmoc hlavně v soft power. A to i přes skutečnost, že podle teorie mezinárodních vztahů realismu má potřebné kapacity být také světovou velmocí v hard power. Hlavní překážkou být světovou velmocí v hard power nástrojích je především nedostatečná politická vůle nebo řadu let trvající podfinancování armád členských států EU.
|
|
|
Vnímání mocenského postavení Ruska z perspektivy západních velmocí
Haleš, Richard Samuel ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut politologických studií Bc. Richard S. Haleš Vnímání mocenského postavení Ruska z perspektivy západních velmocí Abstrakt Již přes dvacet let je minulosti období, kdy svět byl rozdělen do dvou sfér reprezentující dvě supervelmoci. Mezinárodní vztahy prošly za tu dobu obměnou a dříve rozdělená Evropa začala spolupracovat a postupně vznikla nová spojenectví. Dřívější supervelmoc v podobě Sovětského svazu se rozpadla, následně prošla transformací a současná Ruská federace představuje následnickou mocnost světového významu. Situace na mezinárodní scéně se změnila a s tím i mezinárodní vztahy. Také moc Ruska prošla svojí obměnou a po rozpadu SSSR se zredukovala. Ale i tak představuje se svojí rozlohou, 141 miliony obyvatel, jadernou silou a zásobami strategických surovin velmi významnou regionální a světovou mocnost. Hlavním cílem této práce je zjistit, za jakou velmoc považují ruskou federaci vybrané západní mocnosti. Není možné nahlížet na danou problematiku pouze optikou ruského potenciálu, nebo perspektivou našich masových médií, ze kterých může člověk získat dojem, že Rusko je na cestě "ovládnout" celou Evropu. Mnohem více by nás mělo zajímat, jak reagují ve vztahu k Rusku představitelé jiných státu euroatlantického prostoru. Tedy prostoru, který byl...
|
|
|
Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s USA
Mikanová, Helena ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Očko, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce "Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s informační politikou USA" se věnuje problematice informační politiky prováděné Evropskou Unií a Spojenými státy. Nejprve je definována struktura práce, poté následují základní pojmy. Diplomová práce dává zároveň prostor dějinám Evropské unie, které poskytují potřebný kontext, v němž je třeba informační politiku vidět. Tato práce si dává za cíl popsat a zhodnotit informační politiku Evropské unie v Bangemannově době v porovnání s informační politikou USA ve stejném časovém horizontu a možnost vzájemného využití kladů informační politiky obou území. V další části je porovnána informační politika EU a USA začátkem 21. století.
|
|
|
Ekonomické limity státního kapitalismu a jejich vliv na mezinárodní politiku velmocí
Stehlíková, Jana ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Státní kapitalismus představuje ekonomický režim, který si zvolila Čína ve snaze podpořit ekonomický růst při současném ponecháním si kontroly nad domácím trhem. Hospodářský růst, který z Číny v uplynulých dekádách učinil světovou hospodářskou velmoc, by mohl vést k mylné představě o účinnosti tohoto modelu. Jelikož státní kapitalismus vlivem řady ekonomických limitů nepředstavuje prostředek k zajištění trvalého hospodářského růstu, předkládaná diplomové práce analyzuje dopady ekonomických limitů ovlivňujících mocenské postavení Číny a způsoby, jakými se Čína s potenciální ztrátou ekonomické hard power a soft power snaží vyrovnat.
|
|
|
Vnímání mocenského postavení Ruska z perspektivy západních velmocí
Haleš, Richard Samuel ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut politologických studií Bc. Richard S. Haleš Vnímání mocenského postavení Ruska z perspektivy západních velmocí Abstrakt Již přes dvacet let je minulosti období, kdy svět byl rozdělen do dvou sfér reprezentující dvě supervelmoci. Mezinárodní vztahy prošly za tu dobu obměnou a dříve rozdělená Evropa začala spolupracovat a postupně vznikla nová spojenectví. Dřívější supervelmoc v podobě Sovětského svazu se rozpadla, následně prošla transformací a současná Ruská federace představuje následnickou mocnost světového významu. Situace na mezinárodní scéně se změnila a s tím i mezinárodní vztahy. Také moc Ruska prošla svojí obměnou a po rozpadu SSSR se zredukovala. Ale i tak představuje se svojí rozlohou, 141 miliony obyvatel, jadernou silou a zásobami strategických surovin velmi významnou regionální a světovou mocnost. Hlavním cílem této práce je zjistit, za jakou velmoc považují ruskou federaci vybrané západní mocnosti. Není možné nahlížet na danou problematiku pouze optikou ruského potenciálu, nebo perspektivou našich masových médií, ze kterých může člověk získat dojem, že Rusko je na cestě "ovládnout" celou Evropu. Mnohem více by nás mělo zajímat, jak reagují ve vztahu k Rusku představitelé jiných státu euroatlantického prostoru. Tedy prostoru, který byl...
|
|
|
Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s USA
Mikanová, Helena ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Očko, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce "Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s informační politikou USA" se věnuje problematice informační politiky prováděné Evropskou Unií a Spojenými státy. Nejprve je definována struktura práce, poté následují základní pojmy. Diplomová práce dává zároveň prostor dějinám Evropské unie, které poskytují potřebný kontext, v němž je třeba informační politiku vidět. Tato práce si dává za cíl popsat a zhodnotit informační politiku Evropské unie v Bangemannově době v porovnání s informační politikou USA ve stejném časovém horizontu a možnost vzájemného využití kladů informační politiky obou území. V další části je porovnána informační politika EU a USA začátkem 21. století.
|
|
|
Ruská zahraniční politika od nástupu Putina: Rusko jako eurasijská velmoc?
Bílý, Prokop ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o ruské zahraniční politice uskutečňované prezidenty Vladimirem Putinem a Dmitrijem Medveděvem. Studovaný fenomén je nahlížen optikou teorie neo-eurasijství ruského filosofa a politologa Alexandra Geljeviče Dugina. Výchozím bodem neo-eurasijské geopolitiky je přesvědčení o unipolaritě současného mocenského uspořádání a Amerikou řízené globalizaci jako nástroje její reprodukce. Alternativou nepřátelského, svobodný rozvoj národů omezujícího, atlantického řádu je spravedlivější multipolární mocenská konfigurace, k níž má svět dle postulátů neo-eurasijství dovést mesianistická mise eurasijského Ruska, které se však z atlantické nadvlády musí nejprve samo vymanit. Aplikace konceptu neo-eurasijství v kontextu ruské zahraniční politiky od roku 2000 pak ukazuje na zjištění, že ruskou zahraniční politiku lze v některých momentech skutečně považovat za neo-eurasijskou.
|
|
|
Politické a bezpečnostní otázky ve vztazích Ruska a Ukrajiny
Hořínek, Oldřich ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Zvolenými tématy jsou politické přístupy Ruska a Ukrajiny k NATO a k SNS a role obou států při formování vybraných uskupení postsovětského prostoru. Hlavním problémem ve vztazích Rusko - NATO se stal z pohledu Moskvy proces rozšiřování Aliance. Rusko vidělo v NATO geostrategického rivala. Rusko se snažilo obnovit svůj velmocenský statut a důležitým nástrojem k tomu se mělo stát SNS a upevnění hegemonie v postsovětském prostoru. V jiné pozici se ocitla Ukrajina, a to především kvůli svému geopolitickému postavení mezi východem a západem. Kyjev navázal spolupráci s NATO a usiloval o získání politických a bezpečnostních záruk. Kyjev se choval zdrženlivě ve vztahu k možnostem integrace SNS pod kontrolou Moskvy. Politika Ruska a Ukrajiny vůči NATO a SNS se promítala také do cílů a geopolitické orientace regionálních uskupení v postsovětském prostoru. Předkládaná diplomová práce vychází z geopolitických teorií a koncepcí a vybraných realistických premis. Při zvolené metodě komparativní dvou-případové studie, autor analyzuje ruskou a ukrajinskou zahraniční politiku vůči NATO, SNS a postsovětskému prostoru. Na základě provedeného výzkumu dospěl autor k závěru, že mezi ruským a ukrajinským přístupem k NATO a SNS, lze nalézt zásadní rozdíly, pramenící z odlišných životních zájmů těchto států. Hlavním...
|
|
|
Mocenský vzestup Číny v soudobých mezinárodních vztazích (případová studie)
Koudelková, Tereza ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce se zabývá mocenským vzestupem Číny v soudobých mezinárodních vztazích. Tento vzestup představuje jednu z nejvýraznějších mocenských změn v mezinárodním systému v období po konci studené války a jako takový má velký význam pro celou oblast mezinárodních vztahů. Cílem práce je zhodnotit současný mocenský vzestup Číny a určit, zdali je tato země velmocí, která ovlivňuje mezinárodní systém. K dosažení cíle je zvolena dvoustupňová analýza, která vychází z realistické teorie a probíhá nejdříve na úrovni Číny jako státu a poté v rámci mezinárodního systému. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola slouží k vydefinování teoretického rámce. Druhá až pátá kapitola se zabývají čínským mocenským postavením ve vojenské, ekonomické, politické a sociálně-environmentální dimenzi. Šestá kapitola analyzuje vliv Číny na mezinárodní systém v rámci případové studie současných čínsko-amerických vztahů. Práce dochází k závěru, že Čínu lze označit za velmoc, ale jedná se pouze o velmoc částečnou s omezeným vlivem na mezinárodní systém.
|
|
|
Weakening position of the USA in the world economy
Bilková, Michaela ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Cihelková, Eva (oponent)
Diplomová práce se věnuje popisu vývoje Spojených států amerických a vysvětluje průběh procesu, ve kterém se z nově vzniknuté federace stala globální supervelmoc. V poslední dekádě však jejich postavením ve světové ekonomice otřásly dvě důležité události -- 11. září 2001 a hospodářská krize, které podstatně změnily směřování jejich domácí i zahraniční politiky. Tato práce si klade za cíl analyzovat politickou, hospodářskou a společenskou situaci současných Spojených států a v souhrnné analýze vyvozuje ze zjištěných skutečností právě ty faktory, které mají potenciál ohrozit jejich velmocenské postavení.
|
host ::
RSS.