|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
| |
|
|
Princip soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu ČR
Skořepa, Petr ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Princip soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu České republiky Abstrakt Práce se zabývá úlohou principu soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Vedle teoretického vymezení je hlavní částí práce praktická část zaměřená na zkoumání vybrané judikatury Ústavního soudu z hlediska principu soudního sebeomezení. První kapitola obsahuje vymezení teorie dělby moci jako východiska principu soudního sebeomezení a jeho projevů. Část této kapitoly je poté věnována postavení samotné soudní moci, které je v práci věnována největší pozornost. Druhá kapitola poskytuje definice stěžejních pojmů. Jedná se o princip soudního sebeomezení, přednost ústavně-konformního výkladu právní normy před její derogací, doktrínu politické otázky a tzv. soudní aktivismus. Tyto pojmy jsou vymezeny jak z pohledu angloamerické právní kultury, tak z pohledu českého právního prostředí. Ve druhé kapitole jsou také uvedeny možné důsledky soudního aktivismu ústící v tzv. soudcovský stát, dále je popsána soudní interpretace a aplikace práva v kontextu principu soudního sebeomezení a je také poskytnut historický kontext soudní interpretace. Třetí kapitola je věnována Ústavnímu soudu a jeho postavení v ústavním systému, jelikož hlavní náplň práce tvoří rozbor jeho vybrané judikatury. V této kapitole je také popsán...
|
|
|
Judicial Review of Executive Orders
Slezáková, Monika ; Kudrna, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je soudní přezkum exekutivních nařízení. Práce začíná první kapitulou věnovanou exekutivní normotvorbě se zaměřením na kontext dělby moci. Druhá kapitola pak popisuje exekutivní nařízení jakožto právní akty, pozornost je věnována specifikám jejich právní závaznosti, využití a procesu vydávání. Třetí kapitola rozebírá soudní přezkum těchto aktů, nejdříve vymezuje pravomoc pro přezkum a specifika přezkoumatelnosti, následně analyzuje kontexty přezkumu exekutivních nařízení a nakonec formuluje tzv. směrnici, která má být následována při stanovování platnosti exekutivních nařízení. Poslední kapitola aplikuje tuto směrnici a všechny dosavadní informace na vybrané případy, které jsou analyzovány. Klíčová Slova: Exekutivní nařízení, exekutivní normotvorba, dělba moci, soudní přezkum, pravomoc, doktrína případu práva a spravedlnosti
|
|
|
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
|
|
|
Soudcovský aktivismus
Pumr, Jaromír ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Soudcovský aktivismus Abstrakt Práce se zabývá komplexnějším uchopením fenoménu soudcovského aktivismu ve společnosti. Zásadní pro ni a pro posouzení soudcovského aktivismu je teorie dělby moci ve státě, bez jejíž uchopení nelze tento fenomén posuzovat a správně zhodnotit. První kapitola se proto zabývá dělbou moci jako teoretickým konceptem, jeho vývojem a jeho aktuálním stavem. Staví se spolu se soudobými autory kriticky k jejímu pojetí a navrhuje změnu jeho pojetí s akcentem na účel dělby. V kapitole druhé se soustředí na soudnictví a soudní soustavu z institucionálního a funkčního hlediska. Nabízí tradiční definice soudnictví, ale všímá si mnoha autorů, kteří kritizují pojetí soudní moci z důvodu přílišné podobnosti se státní správou. V kontextu dělby moci se tyto názory snaží vyvracet argumenty specifické odbornosti soudní moci a její společenské legitimitě. V kapitole třetí se plně věnuje soudcovskému aktivismu. Upozorňuje na velký rozptyl různých definic a situací, v souvislosti se kterými je pojem používán, proto k jeho definici využívá zejména meta-analýzu Keenana Kmiece. Všímá si pak obrovské změny, které dostálo soudnictví ve společnosti za posledních 100 let, a z toho důvodu popisuje ty nejdůležitější: hypertrofii práva a lidských práv, a změnu hlavních interpretačních proudů do...
|
|
|
Prezidentské systémy
Křtěnová, Monika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou prezidentské systémy jako jedna z rozlišovaných alternativ politických systémů existujících v dnešní demokratické společnosti. Práce je rozdělena do tří částí, z nichž první si klade za cíl podat stručný přehled jednotlivých typů politických systémů a skrze popis jejich hlavních znaků nastínit jejich vzájemné odlišnosti. Druhá část se věnuje konkrétnímu příkladu prezidentského systému ve světě, a sice Spojeným státům americkým, jež se staly inspiračním zdrojem pro všechny později vzniklé systémy tohoto typu. Část zabývající se Spojenými státy americkými je rozdělena do třech samostatných kapitol, z nichž každá nabízí pohled na jednotlivé složky státní moci, jež společně vytvářejí ústavní systém této země. Tyto kapitoly podávají nejen charakteristiku jednotlivých mocí ve státě a jejich ústředních orgánů, ale též osvětlují jejich vzájemný vztah a kontrolní mechanismy a zejména pak též vztah k osobě prezidenta, jenž je ústředním postavou celého prezidentského systému, jeho úřadu a pravomocem. Hlavním zdrojem informací, z něhož tato část práce čerpá, je samotná Ústava Spojených států amerických, která je, jako nejvyšší zákon země, stěžejním pramenem práva, z něhož americký ústavní systém vychází. Tu doplňuje nespočet federálních zákonů a usnesení přijatých Kongresem v...
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Nejvyšší soud USA - jeho vznik a prvá klíčová rozhodnutí
Miřejovský, Jan ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Nejvyšší soud USA, jeho vznik a prvá klíčová rozhodnutí Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na éru vzniku Nejvyššího soudu USA, zkoumání příčin a východisek jeho pozdějšího politického a mocenského vlivu. K porozumění jeho budoucí role je potřeba se nejprve zabývat nejen jeho ranou historií, ale i širším kontextem vývoje mladé americké společnosti jako takové. S přihlédnutím k této premise je tato diplomová práce dělena na tří základní kapitoly. První z nich si klade za cíl pochopit různé vlivy, které, každý svoji měrou, sloužily jako inspirativní zdroje pro zakladatele americké státnosti. Přirozenoprávní teorie, produkt osvícenství, poskytla základní kameny americké politické filozofie. Přirozenoprávní ideje slavně manifestované v Deklaraci nezávislosti se pak dále vinou celými právními dějinami Spojených států. Zakladatelé americké státnosti všechny svoje zkušenosti a vědomosti o jim známých státních zřízeních a schématech společnosti přetavili v založení ústavního systému reprezentativní demokracie v rámci republikánského zřízení. První kapitola se dále snaží o nalezení obecných charakteristik komplikovaného systému soudních orgánů jak britských a koloniálních, tak i vzniklých na základě Článků konfederace. Toto pojednání pak slouží jako důkaz, že v době před americkou...
|
|
|
The political system of the Federal Republic of Germany - The Bundestag
BĚLOHLÁVKOVÁ, Petra
Předmětem bakalářské práce je popsání politického systému Spolkové republiky Německo se zaměřením na Spolkový sněm. Autorka v teoretické části stručně shrne politický systém a dělbu moci ve Spolkové republice Německo a poté se zaměří na Spolkový sněm, jeho organizaci, úkoly a volební systém. V praktické části se bude autorka věnovat komparaci volebního systému do Spolkového sněmu a volebního systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V návaznosti na konání řádných voleb do Spolkového sněmu a předčasných voleb do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2013 budou srovnány volební výsledky. Dále bude provedena komparace legislativního procesu ve Spolkové republice Německo a v České republice, přičemž budou vyhodnoceny údaje o počtu návrhů zákonů a průběhu jejich schvalování v obou státech v posledním volebním období.
|
host ::
RSS.