|
|
Začleňování dětí s potřebou podpory do běžné mateřské školy
ŠTEFLOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá začleňováním dětí s potřebou podpory do běžné mateřské školy. Cílem předkládané bakalářské práce bylo zjistit, jak probíhá začleňování dětí s potřebou podpory do konkrétní mateřské školy z pohledu rodičů a učitelek. Dílčím cílem bylo zjistit, jak hodnotí rodiče a učitelé inkluzivní vzdělávání a jak nahlíží na inkluzi v předškolním vzdělávání. Výsledky šetření by měly sloužit ke zlepšení podmínek inkluzivního vzdělávání v konkrétní mateřské škole. Zároveň mohou posloužit veřejnosti pro orientaci, jak probíhá začleňování dětí s potřebou podpory a jaká mohou být poskytnuta podpůrná opatření.
|
|
|
Profese asistenta pedagoga na základní škole jeho vlastní perspektivou
Kuberová, Kristýna ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Rigorózní práce Profese asistenta pedagoga na základní škole jeho vlastní perspektivou, vychází z práce diplomové, kde byla předmětem zájmu profese asistenta pedagoga. Pojednávala o asistentech pedagoga z hlediska motivace, která aktéry vedla k výkonu profese, z hlediska nároků na tuto profesi, spolupráce s vyučujícími, žáky a jejich rodiči. Práce také zkoumala postavení/roli asistentů pedagoga ve škole a nahlíží na sebepercepci samotných aktérů. Rigorózní práce je z velké části postavena na tomto základě. Práce je rozdělena na dvě části tj. na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části je čtenář nejprve seznámen s trendem inkluzivního vzdělávání, dělením žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a ustanovením podpůrných opatření, do kterých mimo jiné patří i profese asistenta pedagoga. Důraz je kladen také na legislativu a legislativní změny vyhlášky 27/2016 Sb., které jsou platné od začátku roku 2020. Dle které se profese AP změnila například ve způsobu financování, v možnosti sdílení mezi ostatní žáky atd. Dále je čtenář seznámen s teoretickým ukotvením profese asistenta pedagoga, vznikem a vývojem této profese. Dále se v textu pojednává o identitě a profesní identitě aktérů a o odbornostech a osobních předpokladech, které jsou pro výkon profese nezbytné. Dále je pojednáváno o...
|
|
|
Přístupy k žákovi s poruchami učení a chování na druhém stupni základní školy z pohledu asistenta pedagoga
Bergmannová, Klára ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Tématem práce je charakteristika přístupů k žákovi se specifickými poruchami učení a chování na druhém stupni v rámci běžné třídy základní školy. V teoretické části práce je charakterizován systém školství v České republice a legislativní rámec základního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále je ze skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vymezena skupina žáků se specifickými poruchami učení a chování. Blíže je charakterizována podpora, která je těmto žákům poskytována a stručně vymezena náplň práce asistenta pedagoga. Vzhledem k tomu, že se specifické poruchy učení často pojí s dalšími obtížemi, je blíže popsán syndrom ADD/ADHD a v poslední části je specifikována osobnost žáka. Cílem bakalářské práce je zpracovat a charakterizovat přístupy k žákovi, kterému byla diagnostikována specifická porucha učení - dysgrafie a porucha chování na bázi ADHD z osobních zkušeností z pozice asistenta pedagoga. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda sběru dat zúčastněné pozorování a polostrukturovaný rozhovor, který byl realizován s třídním učitelem třídy, ve které je žák vzděláván a se samotným informantem výzkumného šetření. Základní technikou byla zvolena případová studie. KLÍČOVÁ SLOVA Specifické poruchy učení, ADD, ADHD, asistent pedagoga, podpůrné opatření
|
|
|
Specifické poruchy učení v běžné základní škole, Montessori a Waldorf se zaměřením na dyslexii
BLÁHOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou specifických poruch učení (SPU) a možnostmi podpory žáků se SPU na běžné ZŠ a na alternativních školách Montessori a waldorfského programu. Nejprve se práce věnuje specifickým poruchám učení po stránce obecné, posléze se zaměřuje na reedukační postupy a metody a možnosti podpory v rámci českého legislativního systému. Podrobněji popisuje jednu z nich dyslexii. Jedna kapitola také detailně charakterizuje alternativní školy, a to konkrétně školu waldorfskou a Montessori. Poslední kapitolu tvoří praktická část, v níž jsou uvedeny podrobnosti výzkumu realizovaného formou kazuistik tří žáků a rozhovorů se šesti pedagogickými pracovníky ze tří škol - jedné běžné základní, druhé waldorfské a třetí Montessori.
|
|
|
Pedagogická komunikace mezi učitelem a žákem-cizincem na 1.stupni ZŠ
Lipovčanová, Helena ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
Diplomová práce reaguje na aktuální téma vzdělávání žáků-cizinců na 1. stupni českých základních škol. Zaměřuje se především na problematiku začleňování žáků-cizinců do běžné výuky a identifikaci efektivních způsobů komunikační podpory ve výuce těchto žáků. V teoretické části jsou shrnuty poznatky vztahující se ke zmiňované problematice. Důraz je kladen na vymezení hlavních komunikačních překážek v učení žáků-cizinců. Dále jsou předložena dostupná metodická doporučení a inspirace z odborné literatury, týkající se průběhu začleňování žáků-cizinců do vyučování. Praktická část je zacílena na pomoc začínajícím učitelům. Je tvořena kvalitativním výzkumem, který prostřednictvím výzkumných metod rozhovoru, expertního dotazníku a reflektivní analýzy vlastní zkušenosti přináší a vyhodnocuje zjištění, jakým způsobem probíhá komunikace mezi učiteli a žáky-cizinci v běžné praxi několika pražských základních škol. Výsledkem jsou příklady dobré praxe, metodické postupy a doporučení, která napomáhají překonávání komunikační bariéry žáků-cizinců.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáky ze socio-kulturně odlišného či znevýhodněného prostředí
Kadlecová, Eva ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem inkluzivního vzdělávání z hlediska začleňování dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí do hlavního vzdělávacího proudu. Na základě rozboru relevantních zdrojů informací je v teoretické části popsána současná situace v České republice týkající se inkluzivního vzdělávání. Na inkluzivní vzdělávání je pohlíženo v kontextu speciální pedagogiky, multikulturní výchovy a sociálního prostředí. Dále je nastíněna část legislativního ošetření tohoto vzdělávání a možnost podpůrného opatření ve formě skupinového doučování. V praktické části je popsán kroužek skupinového doučování jako jedna z možných forem podpůrného opatření. Je analyzován na základě výsledků dotazníkového šetření mezi dětmi docházejícími na kroužek a strukturovaných rozhovorů s dobrovolníky, kteří tyto kroužky pomáhají vést.
|
host ::
RSS.