|
| |
|
|
Politika KSČ a ovlivňování přechodu žáka ze základní školy na školu střední očima pamětnic
Eliášová, Jana ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce Katedra občanské výchovy a filosofie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Bc. Jana Eliášová Abstrakt a klíčová slova Tato diplomová práce se zabývá ovlivňováním přechodu žáka ze základní školy na školu střední v době komunistické nadvlády, tj. v letech 1948-1989. Metodologie práce se opírá o rozhovory vycházející z metody orální historie, archivní záznamy a odbornou literaturu. Dále se práce zabývá fungováním školství v době nadvlády KSČ, přičemž se zaměřuje na základní a střední školy. Stěžejní část práce vychází z orálně historického terénního výzkumu, především z osobních zkušeností pamětnic. Pro tuto práci poskytlo své paměti deset pamětnic a jeden pamětník, kteří v mladistvém věku prožili buď úplný zákaz studia na střední škole, nebo jejich nástup na střední školu byl zkomplikován, a to podle nich z důvodu nevhodného posudku ze strany školy či politicky nevhodného rodinného původu. Práce se snaží odhalit, jakým způsobem k ovlivňování studia či k jeho zákazu docházelo, z jakého důvodu k tomu docházelo a jaký vliv měla tato zkušenost na následující život pamětnic. Klíčová slova komunismus, Komunistická strana Československa, školství, základní škola, střední škola, posudky ke studiu, kádrový systém, represe
|
|
|
Poučeni z krizového vývoje. Události roku 1968 v normalizačním filmu 70. let
Vtelenská, Lucie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje srovnání obrazu roku 1968 v dokumentu Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ a ve vybrané filmové tvorbě 70. let, která dané období tematizuje. Konkrétně se jedná o snímky Hroch (Karel Steklý, 1973), Za volantem nepřítel (Karel Steklý, 1974), Tobě hrana zvonit nebude (Vojtěch Trapl, 1975), Tam, kde hnízdí čápi (Karel Steklý, 1975), Bouřlivé víno (Václav Vorlíček, 1976), Štvanice (Jiří Sequens, 1979) a Studna (Jiří Sequens, 1979). Cílem práce je postihnout základní témata a klíčové motivy, s jejichž pomocí je vytvářeno ideologické vyprávění o krizovém období 1968-1969 ve výchozím dokumentu Poučení a zjistit, nakolik se dané motivy uplatňují ve sledované filmové tvorbě.
|
|
|
Život v jednom podniku. Elektropřístroj Písek. Průzkum české společnosti v období 60. - 80. let.
Schwubová, Martina ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Cílem práce je prostřednictvím metody orální historie a za využití dalších archivních pramenů rekonstruovat každodenní život zaměstnanců podniku Elektropřístroj Písek. Jednotlivá období byla poznamenána, jak budováním socialistické společnosti, tak její konsolidací. Pomoc zemědělcům patronátem nad JZD vystřídala později družba se sovětským podnikem. Také pracovní a sociální podmínky zaměstnanců se v průběhu jednotlivých etap komunistického režimu měnily. Pro období 60. let je charakteristický určitý proces demokratizace a společenského uvolnění vrcholící v roce Pražského jara, které se v této souvislosti odrazilo v občanské iniciativě zaměstnanců, i v organizaci podniku a jeho ekonomiky. Srpnová invaze byla náhlým zlomem a následné období kon- solidace poměrů zcela potlačilo liberální tendence předchozího vývoje. Celé období završuje stagnace 80. let, pokusy o oživení ekonomiky po nástupu Michaila Gorbačova, revoluce roku 1989 a odstátnění podniku v rámci velké privatizace. Klíčová slova: průmyslový podnik, centrální plánování, normalizace, transformace, orální historie, každodennost
|
|
|
Normalizace pojmenovaných entit v českých textech
Kubát, Petr ; Vidová Hladká, Barbora (vedoucí práce) ; Popel, Martin (oponent)
Pojmenované entity jsou slovní spojení, která v textu označují objekty reálného světa. Normalizací entit nazveme jejich převod do základního tvaru. Práce se zabývá vytvořením pravidlové procedury určené k normalizaci pojmenovaných entit v českých textech. Proces návrhu jednotlivých pravidel této procedury je důkladně zmapován. Důraz je kladen na to, aby každé pravidlo bylo motivováno příklady reálných entit. Za účelem dosažení co největší úspěšnosti jsou také analyzovány některé aspekty syntaxe českého jazyka. Na základě teoretického popisu procedury je dále implementován normalizační program a jeho úspěšnost je vyhodnocena srovnáním s ručně normalizovanými entitami. Ve spojení s již existujícími nástroji pro automatické rozpoznávání pojmenovaných entit v textu je možné tento normalizátor využít v jiných procesech strojového zpracování textu, například překladu do jiného jazyka, vyhledávání a kategorizaci apod. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Původní česká dramatika se současnou tematikou v 70. letech 20. století
Šiller, Jiří ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent) ; Brožová, Věra (oponent)
Práce s názvem Původní česká dramatika se současnou tematikou v 70. letech 20. století se dívá na sedmdesátá léta jako první normalizační desetiletí. To bylo pro oficiální proud české literatury obdobím svazujícím; autoři nemohli svobodně tvořit, režim striktně vytyčil mantinely, v nichž se ve své tvorbě mohli pohybovat. Původní dramatická tvorba 70. let tak plasticky vypovídá o tom, jak se kultura chová v nesvobodné době, jaké byly cesty ke smysluplnému fungování. Je zřejmé, že literatura zabývající se současností, měla situaci oproti autorům uchylujícím se k tzv. únikovým tématům značně ztíženou. Navíc pro divadlo byly podmínky ještě přísnější, a to ve vztahu ke schvalovacím procesům, jimiž nová hra procházela, a pokud byli lidé pohromadě, mohlo se improvizovat a reakce publika byla jen těžko předvídatelná. V tomto desetiletí již autoři víceméně jen předstírali, že idejím socialismu věří, do svých textů nicméně vkládali myšlenky utvrzující čtenáře o správnosti socialistického vývoje. Jen tak jejich dílo mohlo být oficiálně vydáno, v případě dramatu jevištně realizováno. A to je zásadní změna oproti 50. letům 20. století, zejm. od jejich první poloviny, kdy víra ve správnost nastoleného socialistického vývoje byla skutečná, ovšem časem pozvolna dostávala trhliny a ovlivňovala profesní i osobní životy i...
|
|
|
Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989
Rokosová, Alena ; Schindler-Wisten, Petra (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989, bylo popsat sňatečnost v Československu v období dvaceti let po sovětské okupaci, tedy době, které říkáme normalizace. A to v kontextu státní rodinné a populační politiky a snahy normalizačního režimu podporovat sňatečnost a porodnost. Práce popisuje opatření, která režim v 70. letech zavedl, i důvody, proč to udělal. Věnuje se i tomu, jaký vliv měla na demografické chování a čím bylo toto chování v době normalizace výjimečné a jedinečné. Práce vychází z toho, že svědectví pamětníků přispívá k poznání lidského aspektu dějin. Je založená na kvalitativním výzkumu zpracovaném pomocí orálněhistorických rozhovorů. Zachycuje zkušenosti šesti žen. Popisuje, co ovlivnilo jejich rozhodnutí uzavřít manželství, jaká byla ekonomická situace mladých rodin, i to, jak ženy vnímaly a využívaly právě státní podporu pro mladé rodiny. Tato práce má pomoci rozšířit obrázek o životě žen ve specifické době, které říkáme normalizace, i o době samotné. V době 70. a 80. let totiž vstupovali do manželství nejmladší snoubenci a v největší intenzitě v dosavadní historii naší země. Klíčová slova: Československo, normalizace, socialismus, orální historie, ženy, sňatky, sňatečnost
|
|
|
Miloš Josef Pulec a Starokatolická církev
Wagner, David ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobností doktora Miloše Josefa Pulce především v jeho vztahu ke starokatolické církvi. Pulec bude postupně čerstvě vysvěceným knězem, suspendovaným, pražským farářem, vlivným mužem v pozadí jednání synodní rady starokatolické cíle a v osmdesátých letech i správcem biskupství. Sehrál významnou roli v krizi let 1969-72, která vedla prakticky k rozpadu církve na oficiální a podzemní církev a kvůli s tím spojeným problémům i k úpadku církve jak v majetku, tak v počtu věřících. Pulec byl obviněn z blízkých kontaktů se státními úřady a zneužívání těchto kontaktů v řešení konfliktů ve správě církve. Pulec pak byl nejen duchovním, ale jeho práce zasahovala do celé řady oborů: zajímal se o historii, antropologii, pragensie a mykologii. Jeho životní odkaz je prozatím hodnocen převážně negativně: práce nemá ambici toto programově měnit, cílem práce je na místo toho popsat vliv jedince na organizaci a jeho odraz v dějinách.
|
|
|
Sametová revoluce v Náchodě. Její "vítězové" a "poražení"
Škoda, Jáchym ; Valeš, Lukáš (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je věnována Sametové revoluci na regionální úrovni. Konkrétně se jedná o dění v okresním městě Náchod. Pokouším se v ní postihnout situaci před revolucí, během ní i po ní. Kromě klasického archivního výzkumu a popisu dění s využitím archivních materiálů využívám metody orální historie, která nás obohacuje a živé svědectví pamětníků událostí, a to jak zástupců Občanského fóra, tak tehdejších členů KSČ. Kombinace těchto dvou přístupů dodává práci autentičnost. Díky orální historii se mi daří čtenáři popsat osobnosti klíčových účastníků událostí v Náchodě. Pro lepší pochopení jejich postojů postihuji celý jejich životní příběh. Práce je uzavřena srovnáním mých výsledků s disertační prací doc. PhDr. Lukáše Valeše, Ph.D., který se v ní věnuje Sametové revoluci v Klatovech. V závěru docházím k poznatku, že Sametová revoluce na místní úrovni měla značný vliv na základní principy fungování státu, avšak mocenské pozice a státní správu nadále vykonávali stejní lidé nebo ti, kteří získali zkušenosti a vliv již během vlády KSČ.
|
|
|
Vladimír Dvořák a Hlavní redakce zábavních pořadů Československé televize v letech 1968 - 1976
Hroncová, Alexandra ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
(česky) Vladimír Dvořák (14. května 1925 - 28. prosince 1999) je veřejnosti znám spíše jen jako televizní konferenciér zábavného pořadu Televarieté, starší generace si ho jistě pamatuje jako průvodce hudebními pořady nebo jako autora textů populárních písní ze šedesátých let. Toto mnohdy omezené vnímání Dvořákovy osobnosti si zaslouží poopravit - talent Vladimíra Dvořáka můžeme označit za prakticky všestranný. Jak se tato práce snaží ukázat, Dvořák měl nejenom výrazné výtvarné a literární nadání, komponoval libreta, ale byl zároveň schopen svá představení dramaturgicky uchopit, odmoderovat si je či v nich dokonce účinkovat. Všechny tyto vlastnosti umělecké zastřešovala a dost možná i převyšovala veřejnosti zcela skrytá schopnost organizační, kombinovaná s Dvořákovou činorodostí a ctižádostí. Během svého působení v ČST vytvořil Vladimír Dvořák koncepci a strategii pro rozvoj televizní zábavy, které se věnoval až do konce svého života. Byl člověkem diplomatickým a tvůrčím zároveň, uvedl na televizní obrazovky řadu velmi úspěšných formátů s mnoha významnými osobnostmi, které byly nomenklaturou tolerovány. Vladimír Dvořák uměl takzvaně "chodit" v omezeném a ostře vymezeném televizním prostoru vytyčeném normalizací bez toho, aby se zaprodal představitelům totalitní moci. Navíc byl schopen ještě svým...
|
host ::
RSS.